Přestože se tady Shyamalan rozhodl opět převyprávět původní dílo jiného autora a znovu tak nenatočil film podle svého vlastního scénáře, premisa příběhu, alespoň na papíře, působila docela zajímavě a přesně v jeho stylu a to až do takové míry, jako by byl sám Shyamalan autorem knižní předlohy (takže asi není velkým překvapením, že jej kniha zaujala a rozhodl se ji zadaptovat do filmové podoby). Současně pak trailer vypadal vcelku nadějně a jistý příslib příjemného diváckého zážitku zde přece jen byl. Nicméně poučen z předchozích mistrových nezdarů (zvláště mizerné Old minule bylo nemalým varováním) jsem od filmu raději předem nic moc vydařeného neočekával a jak se po zhlédnutí filmu ukázalo, dobře jsem udělal:-).
Samotnou předlohu sice neznám, ale podle prosté synopse na wiki pravděpodobně nejde o nic zázračného, respektive děj knihy nepůsobí nijak objevně, přesto se může pyšnit jedním silným příběhovým prvkem, který by jistě šlo ve filmu po emocionální stránce skvěle vytěžit (tragická smrt adoptovaného dítěte) a průběžně budovanou nejistotou jak vlastních postav, tak pochopitelně čtenářů, zda jsou apokalyptické vize nezvaných návštěvníků jen výplodem jejich choré mysli, davovou psychózou, předem připraveným představením, nebo skutečnou neblahou předzvěstí věcí příštích, což se následně odráží v otevřeném závěru knihy, ve kterém autor akcentuje prvek rodiny (ve stylu "spolu v dobrém i ve zlém až do úplného konce, ať už bude jakýkoliv"). Shyamalan se ve filmu od předlohy dějově odklání (což by ani tak nevadilo) a na obě skutečnosti zcela rezignuje (což už vadí, protože není schopen přijít s čímkoliv jiným a pokud možno lepším).
Nejen, že v podstatě všechny přítomné postavy nedokážou upoutat divákovu pozornost nad rámec své jednorozměrné škatulky a příslušnou smrt kterékoliv z nich nezvládá Shyamalan divákovi patřičným způsobem emocionálně prodat (a jejich odchody ze scény tak vyznívají jako odškrtávání položek z nákupního seznamu), ale navíc se ani neobtěžuje diváka držet alespoň v minimální míře napětí stran budoucího vývoje událostí a podstaty zdejšího problému. Během děje se odehraje přesně to, co postavy předesílají, že se dříve nebo později stane a ukáže se, že povedená čtveřice proroků apokalypsy měla od začátku pravdu a hlavní postavy sledují konec světa v přímém přenosu, jak dokládá doslovné finále, se kterým Shyamalan nakonec vyrukuje. O tom, jak skupinka vizionářů přišla na celý koncept "vypravíme se do chaty uprostřed lesů a kdokoliv v ní přebývá se musí dobrovolně obětovat, čímž se zabrání konci světa", když celý děj titulní partnerskou dvojici spravují jen o osudových následcích, které nedodržení tohoto sofistikovaného postupu zapříčiní, samozřejmě během filmu nepadne ani slovo (asi protože záhada a tajemství nebo co).
Stran samotného zpracování filmu se, po vzoru vizí samozvaného kvarteta proroků apokalypsy, také žádné pozitivní zprávy nekonají. Nějaká skutečně tísnivá nebo napínavá atmosféra bohužel není na pořadu dne a na opravdu dramatické, dojemné, strašidelné, smutné, humorné, akční nebo emočně vypjaté momenty tady divák prakticky nenarazí. Shyamalan se po celý čas filmu nachází v režimu autopilota a příliš tomu nepomáhá ani podivné tvůrčí rozhodnutí, týkající se vedení kamery směrem k místnímu hereckému osazenstvu. Neustálé sledování tváře herců z bezprostřední blízkosti a jejich proklamace předepsaných textů přímo do kamery asi měly u diváků vyvolávat silnější pocity imerze a citové angažovanosti, ale svým inscenačním provedením působí jednak divadelně ochotnicky a jednak malinko směšně, přičemž s postupným nárůstem jejich výskytu v ději i více a více otravně. S close-up záběry se musí umět pracovat a pak mohou být ve filmu velkým přínosem, v opačném případě to dopadne jako zde (ne, další Leone se z Shyamalana fakt nestane:-)).
Shyamalan sem tam předvede slušnou znepokojivě pozvolnou kamerovou jízdu, Bautista se očividně snaží, seč mu jeho herecké síly stačí (s podobným materiálem v ruce by pravděpodobně nesvedl nic výrazně lepšího ani někdo mnohem herecky zkušenější nebo schopnější) a retro stylizace studiového loga a úvodních titulků se docela povedla, ale to je asi tak vše. Zbytek je velký, špatný, případně ještě horší. Tentokrát to (opět) nevyšlo, nezbývá tak, než se těšit na příště a (opět) doufat, že bude štěstí ve filmové ruletě zase pro jednou stát na Shyamalanově straně.