Gunn nepřekvapivě zase předvádí svůj oblíbený mix šíleného humoru, přepáleného násilí a dojemných momentů, které v průběhu děje neustále a vytrvale střídá s kadencí velkorážního kulometu, aniž by měl problém z minuty na minutu zcela změnit tón filmu (což někdy funguje skvěle, někdy o něco hůře a někdy tak nějak napůl) a to vše v pestrobarevném audiovizuálu. Waititi se loni v Love And Thunder pokoušel o něco podobného (střídání nálad, existenciální otázky, motiv záchrany dětí) a neuspěl. Gunnovi se naproti tomu daří prakticky po celý děj šikovně balancovat na hraně zábavnosti a komična, přičemž vyloženě nudných nebo trapných okamžiků je ve filmu poskrovnu.
Trojka je v podstatě to samé co loňský vánoční speciál s několika pozitivy (plnohodnotný příběh, překvapivě vážná - a opravdu dojemná - linka s mývalem, konečně po dlouhé době je záporák svou motivací, minulostí a osobní linkou zase trochu zajímavý a nespadá do kategorie "vidět a zapomenout", absence otravných tanečních vystoupení:-), famózní "jednozáběrová" sekvence čistky v tunelu je jednou z nejlepších/nejstylovějších akčních scén v celém MCU) a několika negativy (přestřelená stopáž stojí v kontrastu s přímočarou až triviální dějovou linkou, přemíra postav odsuzuje některé z nich do role pouhých statistů, což se týká i Poultera, který je ve filmu vážně jen do počtu, nenašla se odvaha někoho z party nadobro odpravit a dodat tak poslednímu dobrodružství větší váhu).
Celkově po všech produkčních problémech, které tenhle projet postihly (vynucený Gunnův odchod a následný návrat, přepisování scénáře, atd.), jde o důstojné završení trilogie, další povedený přírůstek do Gunnovy filmografie a úspěšnou tečku za jeho působením u Marvelu. Trojka názorně ukazuje, že světlo na konci tunelu pro MCU produkci stále ještě existuje. Otázkou jen je, zda s odchodem Gunna ke konkurenci zase obratem nezhasne:-).