pátek 31. května 2024

Tarot 5/10

Co se stane, když se zkombinuje paranormální linka s prokletou bábou z Conjuringu se scénami podivuhodných nehod končících bolestivou smrtí z Final Destination? Na papíře sice neoriginální příběhový slepenec, ale disponující slušným hororovým potenciálem. V praxi další hororový debut v letošním roce a bohužel naprosto rutinní žánrové béčko.

Partička postav včetně hlavní hrdinky svým charismatem a sympatičností nijak nevystupuje z obvyklého žánrového průměru, tj. všichni účastníci tarotového zájezdu spadají do kategorie "nezajímavé maso na porážku". Po příběhové stránce se jede po zcela očekávaných kolejích, přičemž jakým způsobem je děj pojat v knižní předloze netuším, ale ve filmu se s ustanovenými pravidly nakládá značně benevolentně (někdy je postava nekompromisně odklizena z cesty, protože naplnění osudu, jindy je v totožné situaci naopak ušetřena, protože naplnění happy endu).

Vzhledem ke krotkému ratingu na nějaký krvavý gore fest samozřejmě nedojde a kamera při každé potenciálně brutální příležitosti milosrdně uhne stranou. Obecně se na pečlivou práci s kamerou, hudbou a střihem pro navození napětí a budování atmosféry ve filmu příliš nehraje a tak nezbývá než vsadit na osvědčenou jistotu a celou hororovou stránku filmu postavit na záplavě (obvykle dlouho dopředu avizovaných) lekaček, což místy funguje a místy moc ne.

čtvrtek 30. května 2024

The Fall Guy (Extended Cut) 7/10

Jakožto fanoušek DC verzí jsem neodolal a dal si repete posledního Leitche v prodloužené verzi, která má oproti už tak dlouhé kinoverzi dalších úctyhodných dvacet minut navíc (film v kinech propadl, přesto se od studia dočkal rozšířeného sestřihu, za to jednoznačně pochvala:-)), ... abych zjistil, že jde primárně o sestřih pro skalní fanoušky filmu a nic podstatného na celkovém vyznění se nezměnilo:-). Klady zůstávají, zápory ovšem taktéž.

Bohužel žádné původně vynechané celé scény nebo rovnou dějové linky, které by pomohly trochu pokulhávající romantické lince nebo relativně skromné detektivní zápletce, se totiž nekonají. Kromě jedné prodloužené honičky s drogovým dealerem (fajn kaskadérské kousky navíc, ale nic výjimečného) jde jen o několik minut konverzačních scén tady a támhle (zmrzlinový vtip z traileru se neprobojoval ani do prodloužené verze, jaké to zklamání:-)), které sice místy doplňují příběh (záporák se ukáže jako ještě o něco větší záporák) nebo vztahy mezi postavami (nejen v rámci ústředního páru), ale většinou se týkají dialogové vaty, tj. pro samotný děj filmu nejde o nic zásadního a je při nich jasně patrné, proč se na poprvé do finálního sestřihu nedostaly (mizivý přínos narativu vs zvolnění tempa a prodloužení stopáže).

Celkově jde o fajn "bonus" pro fanoušky a to je vše. Koho film nezaujal už v kinoverzi a doufá v lepší dojem na druhý pokus (což se v případě DC verzí občas stane), může novou porci obsahu s klidným svědomím vynechat.

středa 29. května 2024

The First Omen 6/10

Po loňské vymítačské anabázi další satanský (tentokrát prequelový) pokus oživit legendární hororovou značku (v rámci svaté "diablo" trojice tak zbývá znesvětit už jen Rosemary's Baby, tak jsem zvědavý, kdy si studio vzpomene i na tuhle sérii) a naštěstí mnohem zdařilejší. Což Stevenson zase tolik námahy nedalo, protože Greenův opus je ve všech směrech mizerný, přesto na debutové poměry jde o slušnou práci, která dokáže hned v několika ohledech překvapit.

Tahle série stála od samého počátku spíše na pomalém budování nervózní atmosféry a momentech napětí (za masivní podpory Goldsmithova OST v čele s Ave Satani), než na opravdu strašidelných scénách, ze kterých diváka mrazí v zádech a stoupá mu srdeční tep, byť na pár více nebo méně očekávaných lekaček se zpravidla také dostalo. Prequel pokračuje v tradici a na nějaké sugestivní scény koncentrované hrůzy v průběhu filmu znovu nedojde (lekačky přítomny jsou, ale naštěstí se s nimi šetří). Tradiční ingredience značky, tj. smrtelné náhody/nehody, nechybějí ani tentokrát, ovšem provedením za svými předchůdci v sérii zaostávají a ani celkový bodycount nedosahuje žádných závratných hodnot (eRkový rating je bohužel vytěžen jen pro jednu konkrétní - pár vteřinovou - scénu).

Na druhou stranu se Stevenson nebojí oživit osvědčené schéma několika novými (a hlavně smysluplnými) nápady. Jednak v rámci série, díky chytrému provázání děje s historickým obdobím studentských revolucí na přelomu 60s a 70s, dostávají spiklenci v církvi konečně uvěřitelnou motivaci k přivedení pekelníka na svět (dosud byla na úrovni libovolného padoucha z bondovek). Dále posun filmu do více fantaskní roviny prostřednictvím paranormálních vizí dovoluje tvůrcům příběhovou linku obohatit o zajímavé scény na pomezí snu a reality. A konečně klasický neduh všech prequelů, kterým je divákova znalost nadcházejících událostí po konci filmu, je vyřešen skrze sice nikterak objevný, ale účinný plot twist a následně poměrně odvážný retcon, dodávající případnému pokračování slušný manévrovací prostor.

Wolfs

Tvl, je to o fixerech, jmenuje se to Wolves Wolfs (to má být cool nebo je to jen kvůli tomu, aby si mohli titul filmu trademarkovat:-)?) a nehraje tam ten nejvíc nejlepší badass vlčák vůbec, tzn. Keitel a když už tam nehraje, tak na tohle konto ani nepadne nějaká hláška? Totálně promarněná příležitost:-).

Jinak trailer tedy jede dost na volnoběh a vypadá to spíše jako nějaká direct-to-stream komorní žánrovka, než trhák pro kina se dvěma hereckými hvězdami v hlavní roli a s režisérem miliardového hitu za kamerou. Proč všechny okolo přeplatil Apple je vzhledem k celkovému pojetí asi jasné, kvůli čemu do toho šla Columbia a co si od toho v kinech slibuje těžko podle traileru soudit. Tedy kromě toho, že tohle dostal Watts za odměnu a Sony má v plánu si ho nadále podržet ve své stáji pro novou trilogii s pavoukem.


To by byla sakra velká náhoda, kdyby se tak i jmenovali. O jejich postavách se všude píše jako o dvojici lone wolf fixerů, což mi připadá pravděpodobnější reference na název filmu a ta přesmyčka je fakt jen vtip, ale dejme tomu. Hlavně aby to byl dobrý film a Watts dokázal, že umí točit i něco jiného než jen pavouka.

Jinak Keitel osobně by byla velká frajeřinka, ale úplně by stačil i nějaký easter egg v rámci dialogu. Něco ve stylu Kubricka v traileru na Fly Me to the Moon -  většina publika bez zájmu přejde, ale modří vědí a ocení:-).


Dost podobný výsledek, jako nedávno předvedli Affleck s Damonem s Instigators, tzn. vytunelování Applu v přímém přenosu. Trojice Clooney, Pitt a Watts si do Cupertina došla jen pro šek a Cook jim za to ještě poděkoval (zvěsti, že dohromady shrábli 85 mega je jen ošklivá pomluva, že jo:-)?). Není to až taková mizérie, jakou spáchal Liman (Clooney s Pittem to svým charismatem táhnou, seč jim síly stačí), ale kamkoliv dál, než je "totálně zapomenutelná záležitost", to Watts posunout nedokázal. Tudíž stále platí, že když kouknout na nějakého fixera/Wolfa, tak na Keitela v Pulp Fiction:-).

úterý 28. května 2024

Sting 5/10

Samouk Roache-Turner dokázal v minulosti pobavit dvojicí šílených post-apo akčních béček za pár korun s hordou nemrtvých (pokud se mu v budoucnu podaří zkompletovat trilogii, tak bych se nezlobil:-)), tentokrát to zkouší s monstr hororovým béčkem za pár korun s jedním pavoukem, přičemž dopadl víceméně podobně. To znamená žádná strhující jízda se nekoná, ale podmínky pro nenáročnou žánrovou jednohubku na víkendový večer to víceméně splňuje.

Víceméně proto, že Roache-Turner opakuje stejné chyby, kterých se dopustil kolega Vaniček s konkurenčním Infested. Expozice vyplněná povinnou seznamkou s postavami a následně rodinnou/sousedskou vztahovkou jednak trvá zbytečně moc dlouho a jednak sama o sobě příliš nefunguje, protože se během ní nic zábavného nestane a samotné postavy jsou snad až na hlavní dětskou hrdinku (Browne je fajn stejně jako v nedávné Furiose) nezajímavé figurky, jejichž osud je divákovi ukradený. Roache-Turner se v průběhu filmu párkrát blýskne docela stylovou kamerovou jízdou a některým scénám nechybí prvek napětí a náznak hutné atmosféry (pavoučí procházky spletí bytů, chodeb a ventilací, doprovázený hromadami slizu, připomenou trojku Critters), ale skutečně strašidelných momentů je ve filmu pomálu a na nějaké "výživné" gore efekty při pavoučí čistce mezi obyvateli činžáku moc často taktéž nedojde (navzdory eRkovému ratingu).

neděle 26. května 2024

Furiosa: A Mad Max Saga 8/10

Miller dodržel zavedenou a svým způsobem unikátní tradici v téhle sérii a prequelový spin-off Fury Road je koncepčně znovu jiný film než byly všechny dosavadní díly (doplňkové pravidlo co film, to delší stopáž je taktéž splněno, obdobné pravidlo co film, to vyšší tržby bude s největší pravděpodobností bohužel poprvé porušeno (velká nespravedlnost):-(). Což je rozhodně chvályhodný počin, protože zopakovat podobně nekompromisní audiovizuální inferno nabité syrovou akcí, vysokooktanovým benzínem, filmařskou energií a doslova hmatatelným pocitem rychlosti, jakým je Fury Road, dost dobře nešlo (respektive možná šlo, ale Millerem vymyšlený svět má mnohem větší narativní potenciál, což Furiosa jednoznačně ukazuje a proč natočit znova totéž, když je možné natočit něco jiného a mnohem zajímavějšího:-)).

Zatímco Fury Road stála prakticky výhradně na excelentních akčních sekvencích, tudíž na nic moc jiného už nezbylo příliš prostoru, Furiosa je paradoxně odkládá po většinu stopáže stranou a vrací se zpět ke kořenům značky (tj. k původní trilogii), ale současně se celkovým estetickým stylem nadále odvolává k Fury Road. Což znamená, že důraz je tentokrát kladen na poctivý worldbuilding (konečně dojde řada i na zbylé "pevnosti") a budování post-apo atmosféry (tak jako se tomu dělo v Road Warriorovi) a zároveň hlubší vykreslení jednotlivých postav (hlavní záporák má na poměry série až nečekaně propracovaný charakter) a především samotný příběh, který nepředstavuje nějaký ucelený děj, ale spíše historky z podsvětí pustiny, provázané skrze hlavní postavu (což je pojetím pro změnu podobné Beyond Thunderdome).

Také proto Miller stráví značnou část už tak velkorysé stopáže dětstvím titulní hrdinky (čehož důsledkem je, že Taylor-Joy  se na scéně objeví až v polovině filmu, wow:-)), celý hnací motor příběhu v podobě motivu pomsty a návratu domů je tady až na úplný závěr tak trochu do počtu (důvod proč se hlavní postava po likvidaci záporáka nevrátila domů (ve Fury Road to i bez ztracené končetiny s vytetovanou mapou zvládla), ale dalších kdoví kolik let prožila v roli imperátorky, není pro jistotu vysvětlen vůbec) a po Fury Road novodobý trademark značky, tj. velkolepé akční sekvence, tvoří minoritní část filmu (divácky očekávaný klimax - finální bitva v rámci rozpoutané války gangů - je vyřešen stručnou retrospektivní montáží s doprovodným komentářem, wow:-)), čemuž odpovídá i nezvykle komorní finále. Nicméně když už na akční scény dojde, měřítkem, stylovostí i technickým provedením se mohou se svými protějšky z Fury Road směle rovnat a navíc jsou tentokrát příhodně vylepšeny o leteckou složku, což je další sympatický odkaz na původní trilogii.

Produkční hodnoty jsou znovu prvotřídní a zejména to platí o kostýmech, výpravě (na unikátní zakázkové vehikly je znovu radost pohledět a lokacemi nezbývá než se jen požitkářsky kochat, nehledě na to, jak moc si filmaři vypomohli triky), kameře (epické krajinářské záběry na písečné duny se poetikou blíží Dune) a hudbě (OST je znovu totéž a je to dobře). Po trailerech všeobecně kritizovaná triková stránka nepředstavuje žádný problém. Jistě, nevypadá to tady na pixel přesně tak, jako "poctivá ruční práce" ve Fury Road, ale kritikům doporučuji zkontrolovat závěrečné titulky tamtéž, protože i ve Fury Road jsou vyloženě tuny cgi a stejně tak v "předigitalizované" Furiose je spousty rukodělných efektů. Navzdory pár kvalitativním zakolísáním jde na poli současné blockbusterové konkurence o jasný trikový nadstandard.

Stejně špičkovou práci odvádí i casting. Taylor-Joy důstojně navazuje na svou předchůdkyni a hlavní postavě propůjčuje podobný mix odhodlání, zarputilosti a obětavosti jako Theron. Hemsworth naštěstí nepůsobí v samotném filmu tak nepatřičně šaškovsky jako v trailerech a dokáže svým hereckým výkonem zejména v závěru, ve kterém jeho postava dostává určitý nový rozměr, příjemně překvapit (i proto jde o charakterově nejkomplexnějšího protivníka v celé sérii, wow:-)). Snad jediná podstatnější výtka spočívá v opravdu nadměrné stopáži, vinou čehož tempo v prostřední části filmu občas přeřadí na nižší rychlostní stupeň (zkrácení alespoň o čtvrt hodiny by filmu prospělo). Celkově spolu s pokračováním Dune prozatímní filmařský vrchol letošního roku (dosáhnout něčeho takového v Millerově věku, wow:-)).

sobota 25. května 2024

Atlas 5/10

Tak nakonec to není taková mizérie, jak napovídaly trailery (v kategorii "tragická sci-fi od Netflixu" nadále dominuje Snyderovo opus magnum Rebel Moon), ovšem na uznalé poplácávání po ramenou to také není (v kategorii "tohle jsem už někde viděl" se film dostává na přední příčky) a navíc to trvá úmorné dvě hodiny. Lopez v hlavní roli nepředvádí nic extra (tradiční klišé "chytrá postava se pozná podle toho, že nosí brýle a hraje šachy s počítačem" samozřejmě přítomno:-)), akce v neškodném ratingu je sice poměrně dost, ale žádné body za originalitu ani provedení nedostane, humor funguje tak na půl a tempo má v průběhu filmu občasné výpadky.

Peyton si navíc půjčuje celé části filmu odjinud, jak po stránce narativu (válka lidstva proti vzbouřené umělé inteligenci, personifikované v osobě androida, nemá daleko k loňskému Creatorovi, instruktáž vojáků s "expertem" před výsadkem jako by vypadla z Aliens, rozhovory hlavní postavy s nápomocnou umělou inteligencí v mechu připomenou Upgrade), tak audiovizuálního zpracování (souboj mechů s rojem dronů během volného pádu se podobá bitvám v prequelových SW, samotný design mechů vypadá jako v Avatarovi a v rámci finální bitky s hlavním záporákem dojde (tak jako u Snydera) i na použití napodobeniny světelného meče) a jedinou polehčující okolností jsou na poměry Netflixu vcelku obstojné produkční hodnoty (triky se stran zamoření digibordelem docela drží na uzdě). 

středa 22. května 2024

The Last Stop In Yuma County 7/10

Jedno zaprášené bistro uprostřed pouště někdy v 70s, několik charakterově skvěle namixovaných postav, které svedla dohromady náhoda a k tomu jeden balík peněz, tudíž dříve nebo později i spousta problémů, končících pro mnohé z přítomných krvavě a bolestně:-). A také sympatická hodina a půl příjemné retro zábavy ve stylu žánrových klasik z 90s z rukou šikovného debutanta, který dokazuje, že má filmografie Tarantina či Coenů z té doby opravdu poctivě nakoukány.    

Galluppi jde ve stopách svého kolegy Atkinsona v nedávném LaRoy, Texas a servíruje divákovi podobné filmové menu. Což znamená skromné produkční hodnoty (pochvala za stylovou kameru, která si vyloženě pohrává se svým pohybem v prostoru), neznámý, ovšem typově přesně vybraný casting, v rámci kterého všichni zúčastnění podávají výborné herecké výkony, nehledě na velikost role, poctivá atmosféra typického amerického zapadákova, konverzační tempo s pomalu gradovaným napětím a příběhová linka, která stran premisy sice neohromí počátečním rozestavěním jednotlivých figurek na šachovnici, ale v rámci následující partie (mexican standoff included:-)) dokáže některými tahy diváka příjemně překvapit (kdo se ne/dožije závěrečných titulků je vyřešeno nečekaným způsobem) a celou hru zakončit příznačně "symbolickým" finále. Celkově sebevědomá debutová práce a Galluppiho je záhodno do budoucna sledovat.

úterý 21. května 2024

Mars Express 6/10

Neo-noirových detektivek ze staré školy v atraktivních sci-fi kulisách s příměsí cyberpunku tady už pár bylo. Neo-noirových detektivek ze staré školy v atraktivních sci-fi kulisách s příměsí cyberpunku v animované podobě taktéž. Tohle je další takový pokus, který na nehollywoodské (a neasijské) poměry dopadl poměrně obstojně, ale v rámci žánru nejde o nic zásadního, natož převratného.

Příběhová linka opakuje všechny zažité žánrové vzorce (to vážně nebylo na skladě nic originálnějšího než předvídatelné spiknutí vedoucí ke vzpouře/osvobození androidů?) a totéž se týká worldbuildingu (takže nechybějí všichni obvyklí podezřelí - robotika, umělá inteligence, kybernetika, hackeři, impostoři, syntetika, atd.), ale ze strany tvůrců se k nim nedodává nic nového nebo alespoň zajímavého nad rámec kopírování slavnějších předloh od I Robot, přes Blade Runnera, až po Ghost in the Shell (samotný Mars je totálně nevyužitý).

Pár potenciálně slibných nápadů by se tady sice našlo (téma alkoholismu, motiv nového života po smrti otce od rodiny po vzoru RoboCopa), ale nemají v ději žádnou podstatnější úlohu a slouží jen pro efekt. Akce je ve filmu dostatečné množství, bohužel ovšem nad konkurencí nevyniká v žádném ohledu a totéž lze prohlásit o animaci jako takové, která představuje takový neurážející standard. Celkově na evropskou produkci slušná práce, ale totéž viděno už mnohokráte předtím a v mnohem lepším provedení (jak v animované, tak hrané formě). 

Challengers 7/10

Po téhle švédské tenisové trojce je jedna věc jistá. Dokud bude mít Zendaya ve svých smlouvách klauzule o tom, že se na place neukáže bez spodního prádla, budou všechny její milostné scény s polonahými hereckými kolegy/němi vypadat nadmíru žhavě, protože Zendaya, ovšem jaksi … trestuhodně nedotaženě:-).

Naštěstí v případě Guadagninova nejnovějšího počinu je veškeré ne/pikantní laškování mezi postavami jen taková třešnička na dortu (komediální romance je ve filmu jen stopové množství), stejně tak příběhové ukotvení do tenisového prostředí by se dalo nazvat pouze polevou (prvky sportovního dramatu film sice disponuje, ale nikterak výrazně). Hlavní ingredienci Guadagninova receptu představuje hutné vztahové/rodinné drama ústředního milostného trojúhelníku v průběhu času, ve kterém se ke slovu dostanou zejména charakterové vady, toxické chování, chorobné ambice, citové závislosti a jiné podobné (divácky vděčné) atributy.

A ke slovu se dostávají v podobě několika úderných dialogových přestřelek v dramaticky vypjatých konfrontačních scénách, které mají díky castingu (Zendaya znovu dokazuje, že kromě hezké tvářičky disponuje i hereckým talentem, dvojka O'Connor a Faist je na tom stejně) slušný tah na branku, přičemž tepající OST dodává názorovým výměnám ještě silnější náboj. Bohužel se tak ovšem děje v nechronologicky strukturovaném vyprávění, které je jednak matoucí a jednak v závěru postrádá nějaké významnější příběhové překvapení, které by tento koncept ospravedlňovalo, protože prakticky celý děj je pojatý jako flashback, tudíž jak to nakonec dopadne je zřejmé od samého počátku. Náplastí na to pak je audiovizuálně opulentní zápasové finále, doprovázené efektní kamerovou exhibicí (škoda, že podobných hrátek s pov záběry a snímáním scény skrze zem není ve filmu více).

pondělí 20. května 2024

Horizon: An American Saga - Chapter 1 (Bilance)

Tříhodinový eRkový western s zástupem postav, otevřeným koncem a rozpočtem sto mega se obávám, že neměl v dnešní době šanci být hit i kdyby se stal zázrak a Costner dodal další taneček s vlky (což se bohužel asi nestalo). Jinak by si jej nemusel platit ze svého. Myslím, že Mortensen s dvouhodinovým eRkovým Dead Don't Hurt dopadne stejně neslavně, byť v jeho případě jsou dosavadní kritiky o poznání smířlivější. Ale vzhledem k rozpočtu jej to alespoň nebude tak moc bolet jako Costnera.


Fakt, že bude Horizon propadák bylo jasné úplně všem včetně Costnera a schválně jsem mrknul na bom, kolik trhnul během ow Open Range a kupodivu to o moc lepší ani tehdy nebylo (na druhou stranu to taky stálo o dost méně), ale tajně jsem doufal, že po Yellowstone má Costner u běžného publika a nejen u cílovky přece jen určitý buzz a tyhle manifest destiny westernové historky mají v zámoří rádi, ale očividně bohužel ani náhodou. 

Škoda, že tomuhle výsledku šel tak naproti. Natočil minisérii pro stream a poslal ji do kin, kam lidi koukající na stream nepřišli, jak šokující. Kdyby se inspiroval u Tarantina, který si "další nepodstatné minuty navíc" sestřih Hateful Eight nechal až na Netflix, možná by dopadl o něco lépe. A nebo taky ne, protože western je ve filmech mrtvý tak nějak dlouhodobě (viz aktuálně Mortensen, který je na tom ještě hůře), no. Dvojka prozatím nemá stanovenou tuzemskou premiéru, tak jsem zvědavý, zda se po průserové jedničce u nás vůbec dočkáme (kéž by ano).


Jo, se zohledněním inflace by to dnes papírově narostlo někam k 25, ale zase když se vezme v úvahu (post-)covidový propad v revenue celého filmového businessu a zvláště u podobně okrajových žánrů jako je western, u kterých to je ještě násobně horší, tak by to v současné době imho podobné číslo neudělalo a šlo by to zase někam pod 20.

Klepal jsem si na čelo, když se oznámilo, že Horizony jdou do kin uprostřed letní sezóny, ale i kdyby je Costner posunul na konec roku, tak by to pořád bylo o tom, zda oba díly vydělají hodně málo, nebo fakt hodně málo. Tohle je projekt, který je svým konceptem jako dělaný pro stream a docela by mě zajímalo, proč jej Costner nezkusil nabídnout Applu nebo Amazonu (s omezenou distribucí v kinech), protože přesně na takový obsah momentálně slyší a stejně se po box office průseru v kinech bude snažit zahojit prodejem práv na streamu.


Napsal bych, že jednička šmahem (tj. ještě tento měsíc) poputuje na stream, protože v kino distribuci už není nač čekat a tam ji objeví spřízněné publikum a ve větším měřítku podpoří příští měsíc startující dvojku v kinech, což se následně pozitivně odrazí v malinko větších tržbách u pokračování, ale obávám se, že dvojka se do kin na mnoha trzích (včetně toho našeho) možná ani nepodívá (pokud to Costner s distributory nemá nějak smluvně ošetřeno), ale i kdyby ano, tak spřízněné publikum si pěkně počká na premiéru dvojky na streamu úplně stejně, jako si počkalo u jedničky, takže to nenapíšu. 

Snad tohle tržební zakopnutí srdcaři Costnerovi nezlomí vaz a dotáhne celou ságu až do konce, i kdyby to mělo být jen jako direct-to-stream projekt. Při pomyšlení na takového Snydera s jeho sci-fi blitkou na pokračování by to jinak byla velká nespravedlnost.


Jo, no. Jak jsem tipoval, na stream jedničku posílají už za pár dní a tam to uvidí násobně větší publikum, takže nějakou dodatečnou fanbase to asi nabere, ale kolik takových lidí, u okrajového žánru jako je western, se asi najde? Na výdělcích dvojky, ať už ji do kin vypustí kdykoliv, se to imho nijak podstatně nepodepíše. Většinové publikum si na dvojku počká zase na stream release, tak jako si počkalo na jedničku. Zvlášť když lze důvodně předpokládat, že se na stream dostane podobným "šupito presto" tempem jako jednička.


V kinech de facto mrtvý žánr, seriálová forma vhodná pro stream, premiéra v letní sezóně nabité konkurencí a k tomu jen dva měsíce od sebe. O podobný výsledek přímo žadonili a nepřekvapivě jej taky dostali. Sbírat fanouškovskou základnu na streamu to může sebevíc, ale drtivá většina z nich si zase v klidu počká, až dvojka dostane stream release ("Zase skoro tři hodiny a zase bez klimaxu? Ok, pass."). A vzhledem k tomu, jak rychle se na streamu objevila jednička, nebudou muset čekat moc dlouho. Jsem zvědavý, jak dlouho to s touhle vyčkávací taktikou vydrží, než jim dojde, že lepší - bez ohledu na cokoliv - už to nebude a dvojku prostě vypustí ven (ať už v kinech nebo rovnou na streamu).

neděle 19. května 2024

Mad Max: Fury Road

Nebál bych se film nazvat překvapením (minimálně) dekády. Kdo po všech průserech během nebývale dlouhé pre-produkce i samotného komplikovaného natáčení, přetáčkách a odsunutí premiéry, zkazkách o Hardyho mírně "problematickém" chování na place a vzájemné animozitě mezi ním a Theron a především Millerově pokročilém věku a jeho předchozích filmech (v podstatě byl tehdy ve stejné situaci/pozici jako aktuálně Coppola - kultovní filmař, který tvůrčí vrchol zažil desítky let nazpátek a na stará kolena si plnící svůj životní sen) čekal, že v trailerech a následně ve filmu vyrukuje s takovou atomovkou (v některých ohledech skoro redefinující žánr), za kterou by se nemuseli stydět o několik generací mladší filmaři i kdyby byla kvalitativně poloviční, tak klobouk dolů.

Snad jediná věc, která se mi napoprvé tak úplně nepozdávala, byl Millerův posun v pojetí Maxe jako postavy. Na rozdíl od trilogie má ve čtyřce nečekaně pasivní roli a prakticky celý film na události jen (povětšinou rezignovaně) reaguje, namísto toho, aby je podněcoval a rázně řešil, což mi tenkrát vůbec nesedělo jak k postavě jako takové, protože Gibson byl v trilogii neskutečný badass, tak k Hardymu, který se herecky profiloval úplně stejně (btw typově dokonalý casting), ale časem jsem i tohle pojetí vzal na milost. Jinak jsem ale sbíral čelist z podlahy tak jako všichni ostatní v sále s konstatováním, že filmové zázraky se přece jen stále ještě dějí. A pokud Miller zopakoval podobný wow efekt i v případě Furiosy, jak zvěstují tamtamy (fingers crossed), tak nezbývá než cameronovsky zvolat "král (post-apo) světa je zpátky":-).


Prapůvodně (na přelomu milénia) to měla být regulérní čtyřka s Gibsonem v hlavní roli (už tehdy s podtitulem Fury Road) a tím pádem se zestárlým Maxem (btw ve filmu si měl ze šrotu postavit nový Interceptor).

Poté, co tehdejší plány krachly a Miller o dekádu později nakonec obsadil Hardyho, překopali celou backstory (Maxův věk posunuli vzad, události vzhledem k použitým vehiklům a faktu, že Max zažil "apokalypsu", naopak vpřed, v trilogii hrály roli neekologické války o ropu, ve Fury Road pro změnu "environmentally friendly" války o vodu, atd.) s tím, že přesto nadále platí to, co padlo v Road Warriorovi, tj. Max je více mýtická/legendární postava, než obyčejný člověk, nehledě na to, kdo jej zrovna hraje. Což je docela cool způsob, jak se vyhnout veškerým fanouškovským stížnostem na jakékoliv nekonzistence v kánonu:-).

Takže ano, Max by "správně" měl být ve Fury Road věkově mnohem blíže Immortanovi Joeovi a Vuvalini týmu než Furiose, se kterou jsou ve filmu věkově nastejno.


Tohle se mezi fanoušky řešilo hned po premiéře Fury Road a dostalo se to později i k samotnému Millerovi, který to popřel:-). Takže ne, dospělý Feral Kid není Hardyho Max. Nicméně dodal, že je to zajímavá interpretace. Vtipné na tom je, že to vzešlo z podobné "lidové tvořivosti", jakou Miller rámuje příběhy v tomhle světě. To dodávám zase já.  

středa 15. května 2024

The Shrouds

Předloňský mistrův návrat po letech dopadl neslavně, loňský příspěvek juniora byl jen o něco málo lepší, tak snad do třetice všeho dobrého to zase neskončí u našlapaného castingu, originální premisy, několika typicky bizarních audiovizuálních nápadů (ty hi-tech náhrobky s displeji tady vypadají docela zajímavě) … a nezáživného děje a celkově nevyužitého potenciálu. 

Kopačky od Netflixu zrovna u Cronenberga doufám znamenají, že projekt je šílený wtf úlet i na poměry Netflixu a nikoliv nudný wtf brak i na poměry Netfixu.  

pondělí 13. května 2024

Ordinary Angels 8/10

Historka o dobrotě prostého lidu, navíc založena na skutečné události a poctivé HLP (aneb hluboce-lidsky-příběhový doják:-)) v jednom, tudíž vydatná dávka emocí zdarma v ceně. Nicméně jednou za čas podobná filmová terapie neuškodí, obzvláště v případě, kdy je slovy klasika práce odvedena dobře, což se Gunnovi a spol. podařilo.

Po příběhové stránce se tady samozřejmě nikdo do žádných větších akcí nepouští a jak se bude děj dále vyvíjet, respektive jak to ve finále dopadne, je jasné nejpozději na konci úvodních titulků. Tudíž to celé stojí na castingu, hromadě cituplných lomeno humorných scén a skoro až "pohádkové" atmosféře (umocněné zasněženým závěrem) a v tomto směru to funguje od smutného začátku až do dojemného konce na jedničku.

Ritchson o svých slušných hereckých schopnostech přesvědčil už v Reacherovi, tady si vyzkoušel zase trochu jinou dramatickou polohu a zvládl ji bez problémů, Swank balancuje přesně na hraně zábavnosti/otravnosti jakou její postava potřebuje a dětská dvojka Mitchell a Hughes zaujme sympaticky přirozeným projevem. Celkově poctivá žánrová záležitost a slibný příslib, že Ritchson nemusí svou kariéru nezbytně nutně postavit jen na hláškách a muskulatuře.

Kingdom Of The Planet Of The Apes 7/10

Dobrá věc se podařila a kvalita i na počtvrté zvítězila, ale tentokrát ne tak přesvědčivě jako v předchozích případech. Kouskování obsahu není ve filmech nic nového, bohužel tomu nakonec podlehla i tahle značka. Jako (dvouapůlhodinový) pilot k televizní minisérii, ve kterém se primárně představí postavy, načne se příběhová linka a na konci se ukáže titulek "pokračování příště", to funguje výborně. Jako samostatný film bez případného "pokračování příště" už o něco méně.

Samotná příběhová linka je ve své podstatě dost jednoduchá (to samo o sobě není na závadu - podobně přímočarých putování post-apo světem byly v minulosti spousty), ovšem trpí pomalým rozjezdem (povinná expozice - než se na scéně objeví Allan a dojde na pátrání po MacGuffinu - trvá zbytečně dlouho) a nedostatkem výraznějších diváckých atrakcí (mimo vlastních opic), což v kombinaci s nadstandardní stopáží způsobuje, že tempo v průběhu celého filmu s výjimkou úplného finále nepatří k nejsvižnějším (minimálně čtvrthodina děje mohla bez problémů skončit na podlaze střižny).

Palec nahoru za překvapení stran identity Allan a její agendy ve filmu, jelikož většina fanouškovských teorií o jejím původu s ohledem na předchozí díly, respektive Schaffnerův originál, se netrefila. Současně ale palec dolů za nakonec použitou variantu, protože pointa filmu je mnohem triviálnější, než by se na sérii s takhle propracovaným kánonem slušelo. Trilogie si s napojením narativu na původní filmy dokázala vyhrát a retcony navíc dávaly smysl (úpadek lidstva skrze vir a nikoliv atomovky, inteligence opic pomocí experimentálního léku namísto evoluce, atd.). Čtyřka na podobnou snahu bohužel rezignuje a vyjma stejného světa a pár odkazů na Serkisovu postavu si jde vlastní cestou.

Potěšila nejednoznačnost postav (jak Allan, tak Durand nejsou vyloženě kladné/záporné figury), herecké výkony opičích aktérů (Allan je fajn, ale moc příležitostí se předvést nedostane) a přízemní, přesto napínavé, finále, nekončící obligátní bitvou, ale potopou a nápaditou likvidací hlavního záporáka. Pochvala za působivou post-apo výpravu, v některých scénách připomínající TLOU (pozůstatky lidské civilizace zarostlé přírodou), v jiných pro změnu Waterworld (základna ve ztroskotaném tankeru) a v dalších zase nedávný Fallout (podzemní bunkr) a v neposlední řadě za trikovou stránku v čele se samotnými opicemi, které na poli digitálních charakterů, schopných uvěřitelných hereckých výkonů, opět nemají konkurenci (na rozdíl od ptáků, kteří obecně nepůsobí moc realisticky a v mnoha scénách z nich cgi přímo křičí).

neděle 12. května 2024

The Goonies

Jo, jo, ta nálepka "Indy pro děti", kterou to prakticky obratem po premiéře vyfasovalo, tomu sedí jako prdel na hrnec nejen po stránce stejně vynikající akce a dobrodružné atmosféry, ale i produkčními hodnotami a celkovými kvalitami (Amblin se prostě nezapře).  

Rok před tím šla do kin dvojka Indyho, za kterou Spielberg schytal slušnou "rodičovskou" kritiku kvůli vyobrazenému násilí a temnějšímu tónu (viz slavná historka o tom, jak MPAA sám navrhl novou ratingovou kategorii pg-13), načež přišel s nápadem na tuhle "neškodnou" dobrodružnou jízdu přesně ve stylu Indyho a navíc obsadil do jedné z rolí téhož dětského herce. Náhoda? Nemyslím si:-).

Poprvé jsem to viděl až v dospělosti a dlouho poté, co už jsem měl poctivě nakoukány všechny žánrové vzory, přesto jsem se skvěle bavil, takže mohu potvrdit, že to funguje opravdu v každém diváckém věku (rukodělné efekty tomu zpětně dodávají správnou patinu) a označení nestárnoucí klasika v tomhle případě naprosto platí:-). Každopádně při všem tom současném honu za resuscitováním značek z 80s jsem zvědavý, kdy si studio vzpomene i na tuhle klasiku.

LaRoy, Texas 7/10

Jedna z těch nenápadných levných žánrovek, které se jednou za čas objeví odnikud a faktorem zábavnosti v mnoha ohledech dorovnávají své slavnější žánrové vzory. Co v nedávné době s podobnou šablonou nezvládli Glass ani jeden z Coenů osobně, to se podařilo debutantovi Atkinsonovi, který natočil parádní "coenovku" se vším, co k tomu patří.

S čestnou výjimkou Zahna prakticky neznámý, ale typově dokonale vybraný casting, který předvádí kvalitní herecké výkony i v rámci těch nejmenších roliček, skupinka zábavných charakterů v čele s ústřední dvojicí loserů, přičemž každá z postav dostane v průběhu děje prostor nějakým způsobem "zazářit" (ať už v pozitivním nebo negativním světle), povedená atmosféra typického amerického zapadákova, všechny obvyklé žánrové ingredience (mrtvola, vydírání, balík peněz, podrazy, atd.) na svém místě, slušná dávka humoru a především jednoduchý, ale chytře napsaný příběh, ve kterém se šikovně propletou osudy jednotlivých postav v sérii ne/šťastných náhod, nevinných/fatálních omylů a absurdních/bizarních situací, kulminující v souladu s Murphyho zákony v "realistickém" finále:-). Další žánrová klasika z toho sice nebude, ale celkově moc příjemné překvapení a jsem zvědavý, s čím Atkinson vyrukuje příště.

The Ministry Of Ungentlemanly Warfare 6/10

Za prvé - pokud někdy v dohledné době vznikne adaptace Wolfensteina (a to by sakra měla), hlavní role musí připadnout mlátičce Ritchsonovi, protože lepší volba momentálně neexistuje:-). Za druhé - podobné dobrodružně-válečné žánrovky, zasazené do období WW2, jsou v současnosti akutně nedostatkovým zbožím a tím pádem kudos Ritchiemu a především Bruckheimerovi, že se do projektu pustili, přestože jim oběma muselo být předem jasné, že to finančně šťastným koncem nedopadne (a taky že nedopadlo). Za třetí - Ritchie se bohužel nepoučil z předchozích nezdarů a znovu opakuje naprosto stejné chyby jako v minulé "operaci", jen Stathama vyměnil za Cavilla, Plaza za González, smyšlenou hereckou celebritu za reálnou politickou a bandu teroristů za bandu nácků.

Příběhová linka se na jednu stranu snaží držet historických faktů, na druhou stranu v mnoha aspektem zcela fabuluje. Film se snaží působit stylově, hravě a vtipně, ale jedno vyznívá samoúčelně, druhé strojeně a třetí vyloženě nuceně. Hlášky sice nechybějí, ale málokdy jsou opravdu humorné. Nějaká opravdu zapamatovatelná scéna (ať už po dějové nebo filmařské stránce) není ve filmu ani jedna. Všechny postavy a zejména to platí pro jednotlivé členy komanda jsou zaměnitelné figurky bez jakékoliv osobnosti (nejlépe z toho vychází González, ale to jen proto, že v průběhu děje vystřídá její postava více poloh). Moderní "vyleštěný" audiovizuál v kontrastu s dobovou výpravou a kostýmy tomu po stránce navození retro atmosféry taktéž příliš nepomáhá (přímo se nabízelo použít nějaký obrazový filtr).

Kapitolou samou pro sebe je samotná akce, která je sice přítomna v eRkovém ratingu a dostatečném množství, ale celkovým podáním připomíná spíše nenucený videoherní průchod s automatickým zaměřováním a hordami anonymních NPC (což v tomto případě označuje "Neschopný Postradatelný Charakter") k odpravení, než obdobné, nervy drásající, průnikové/útěkové sekvence ze slavných žánrových předchůdců z 60s a 70s. Napětí a gradace děje, pramenící z náročnosti mise, obtížnosti zdolávání protivníků a časového limitu, tak ve filmu prakticky neexistuje. Reputaci filmu tak zachraňuje jen casting (Cavill je fajn, Ritchson je parádní, González je sexy a Schweiger trademarkově zlý:-)). Což na novodobou žánrovou pecku, jakou je na seriálovém poli nedávný SAS: Rogue Heroes, bohužel nestačí.

čtvrtek 9. května 2024

ABBA: Against The Odds 6/10

Cokoliv po roce 2000 (muzikál, reunion, nové singly, následně album) kde nic tu nic. Aha, takže to je dokument nějakého staršího data, chápu. Tak schválně se v titulcích na konci podívám, kdy to vzniklo. Rok výroby: 2024. OK, tak nic, no:-(. S ohledem na problematický de facto rozpad kapely extra zajímavé období v poslední dekádě, které na rozdíl od kariéry v 70s a 80s není na poli dokumentárního filmu zpracováno kdovíkolikrát kdekým, podle všeho nestojí ani za textový dodatek na konci, když už ne vyloženě určitou část stopáže. Bohužel jsem se tady nedozvěděl nic, co bych už před tím neznal z wiki nebo tuny starších dokumentů.

středa 8. května 2024

Abigail 6/10

Upířích filmů není nikdy dost a každý výživný kousanec do krku se počítá, což se tady naštěstí podařilo, ovšem k novodobé žánrové trvalce tomu přece jen ještě pár dřevěných kůlů vražených přímo do srdce chybí. Obvyklé neduhy současné hororové produkce se totiž ani nejnovějšímu příspěvku do žánru nevyhnuly.

Namísto toho, aby si tvůrci s divákem hezky zahráli na schovávanou a upíří plot twist si nechali až do samotného filmu, bez obalu jej vykecali už v traileru, tudíž divák hned od začátku filmu tuší, jakým směrem se bude děj dále vyvíjet a jen odevzdaně čeká, kdy obvyklé upíří radovánky s ostrými zuby a krčními tepnami konečně započnou. A je bohužel nucen čekat až do poloviny filmu. Další tvůrčí zaváhání spočívá v tom, že skutečně hororových prvků, které by diváka zásobovaly napětím, strachem a hutnou atmosférou (ať už pomocí obligátních lekaček, nebo skrze práci s kamerou, hudbou a střihem), ve filmu moc není. Přednost dostala akční podívaná s brutálně-krvavými vložkami a překvapivou dávkou humoru, která se v závěru navíc potýká s mírně překombinovanou pointou.

Pochvalu na druhou stranu zaslouží postavy a casting. Na hororové poměry se tady nacházejí nečekaně propracované figury. Jednotliví účastníci upíří vybíjené jsou charakterově jednoznačně odlišeni, mají mezi sebou fungující chemii a každý z nich v průběhu děje dostane příležitost nějakým způsobem (akčně, komediálně nebo dramaticky) vyniknout, díky čemuž ani zdlouhavá expozice nenudí. A navíc je zdejší pestrá partička postav typově přesně obsazena. Barrera v hlavní roli je fajn a ani zbytek castingu za ní nezůstává o moc pozadu (především dvojka Newton a Durand baví v každé scéně), nicméně do kapsy všechny strká Weir jako upíří baletka, která hraje přímo skvěle, což u dětských herců není zdaleka pravidlo a primárně kvůli její účasti bych se případnému pokračování vůbec nebránil.

úterý 7. května 2024

Infested 6/10

Debutant Vaniček se tady ukázal v příznivém světle, jelikož nemá problém s postupným budováním atmosféry a dávkováním napětí, stejně tak zvládá divákovi prodat uzavřenost celého prostoru a sympaticky rezignuje na přespřílišné použití laciných lekaček, ovšem bez několika zaváhání z jeho strany se to přesto neobešlo.

Na poměry žánru se zbytečně moc času věnuje (nikterak zajímavé) expozici, pokus o jakési realistické sociální drama funguje tak napůl, protože postavy jako takové jsou jen klasické jednorozměrné a vzhledem k jejich množství i vzájemně zaměnitelné figurky a z relativně uvěřitelně vyhlížejícího hororu se skutečnými pavouky, kteří se díky své velikosti dostanou všude a přitom nenápadně, se v průběhu děje bohužel přepne na akční podívanou s digitálními pavoučími monstry, která jsou zajímavá jen tím, že jejich velikost se postupně zvětšuje až do absurdních rozměrů a míra jejich agresivity vůči postavám se scénu od scény nahodile mění podle toho, jak to příběh zrovna požaduje.

Největším zklamáním je ovšem uspěchané finále. V momentě, kdy se očividně schyluje k velkolepé závěrečné bitvě obyvatel činžáku s policajty a hordou pavouků, nečekaně následuje zatmívačka a je hotovo (na patřičný klimax z rozpočtu již nezbyly finance?). Celkově slušný pavoučí pokus, kultovní Arachnophobia však zůstává nadále nepřekonána.

neděle 5. května 2024

Megalopolis

Při Coppolově formě posledního čtvrtstoletí a všemožných historkách z placu z toho další Matrix nebo Inception nejspíše nebude:-), ale ať už to kvalitativně (protože tržebně to bude nepochybně totální průser) nakonec dopadne jakkoliv, tak klobouček před Coppolou (a Costnerem) přinejmenším za to, že kašle na všechny kravaťáky a účetní a prostě si svou vizi natočí za vlastní prachy, když to jinak nejde:-). Od devadesátkového Rainmakera jsem od Coppoly nic neviděl (proč taky?), ale tady udělám výjimku a do premiéry budu doufat, že mistr na sklonku kariéry našel své dlouho ztracené mojo.


Caligula meets Babylon meets Metropolis meets who knows, what else:-). Vypadá to, že si Coppola fakt splnil sen a nacpal do filmu úplně všechno, co ho kdy k tématu napadlo. Škoda, že to nedotáhl do konce už někdy v 80s, nejpozději v 90s. Trhákem by to asi ani tehdy neskončilo, ale měl v té době ještě slušnou režijní formu a hlavně by to nestálo 120 mega. Běžné publikum to (stejně jako studia) vyignoruje, tak Coppolovi nezbývá než doufat, že pobere nějaké ceny a osloví alespoň cinefily.

Jinak tedy chudák Driver, mám toho kluka ušatého rád, ale od posledních SW jde z jednoho (na první dobrou očekávaného) propadáku do druhého a tohle znovu nebude výjimka.


Costner už je naštěstí potvrzený a do kin se u nás první film podívá. Což doufám, že automaticky znamená i kino premiéru druhého filmu, přestože oboje skončí jako finanční průser. Coppola když už ne v široké distribuci, tak by se mohl objevit v rámci kviff a později v artových kinech.


Tak Coppola hodlal Inglenook prodat tak jako tak, viz loňský rozhovor s ním a Costnerem, až při tom/poté si uvědomil, že by získané finance mohl použít pro natočení vysněného projektu, když mu studia dávala desítky let košem (s bonusem navíc v podobě kontroly nad finálním střihem a bez korporátních kompromisů obecně).

Tohle nebyla riskantní/zoufalá sázka na jednu kartu, jako když zastavil barák kvůli produkci Apocalypse Now, protože nic lepšího v ruce neměl. Prostě spojil příjemné (nově sto mega+ na účtu) s užitečným (šance po letech dotáhnout svůj sen do realizace). Přesto velký respekt za to, že se do filmu pustil (Costner to samé):-). Taky to mohl naházet do fondů/akcií/whatever a zajistit Sofii a Romanovi spokojený důchod ještě spokojenější důchod:-).


Pokud přistoupím na hru, že to vypadá jako - o něco méně šlapající a o něco méně dravěji natočená - futuristická verze Babylonu (paradoxně s větším budgetem, než měl k dispozici Chazelle), tak je trailer kupodivu docela v pohodě. Pokud přistoupím na hru, že Emmanuel je schopná herečka (vtipná to představa:-)), tak je možné se těšit i z castingu jako celku. 

A pokud přistoupím na hru, že většina dosavadních reakcí na film se plete a Coppola se kvalitativně vrací někam na úroveň devadesátkového Rainmakera (čemuž se tedy podvodným alternativním marketingem nejde úplně naproti:-)), tak to za zhlédnutí alespoň na streamu (kam to Lionsgate uklidí možná ani ne do měsíce od premiéry) čistě ze zvědavosti, za co Coppola utratil prachy z vlastní kapsy, určitě stojí.


Vybral si úzkoprofilové téma vhodné pro kluby a festivaly a nikoliv pro mainstreamové publikum, casting zaplnil box office poison personami, rozpočet na podobnou divácky okrajovou věc totálně přepálil (úplně stejný přešlap jako u druhého Jokera), stopáž natáhl na téměř dvě a půl hodiny a vypustil film do kin. Coppola si chtěl natočit svůj sen, tak si ho prostě natočil (což se nepodaří každému).

Zároveň ale o podobný výsledek doslova prosil. A taky ho dostal. Snyder na jeho místě by obešel Netflix, Apple a Amazon, nasliboval sequely a director's cuty (respektive v tomto případě oscarové nominace a exkluzivní deal na další tři filmy), vyprosil by si omezené nasazení do kin a následně si s úsměvem na tváři hodil nohy na stůl:-). Coppola vyhodil 100 mega plus z vlastní kapsy do kanálu. V Lionsgate jsou žabaři, ale investovat do tohohle podniku cokoliv nad rámec nejnutnějšího minima daného dealem s Coppolou by od nich bylo padlé na hlavu. Jediný způsob, jak z filmu mohli všichni okolo něco "vydolovat", byly ceny a prestiž. Což podle dosavadních ohlasů taky nevyšlo.

The Fall Guy 7/10

Televizní předlohu neznám, takže netuším, jak moc se v celkovém pojetí filmu Leitch a Pearce drželi nějakých předem daných mantinelů, ale není to po všech stránkách až taková pecka, jak jsem po trailerech doufal. Jako celovečerní reklama na borce ze stunt teamů a jmenovitě šikuly z 87Eleven (nejen kvůli úvodní kaskadérské koláži) to ovšem funguje dokonale a palec nahoru za "nenápadné" rýpnutí tvůrců směrem k akademii, protože při všech těch kecech o rovných příležitostech a napravování historických křivd je přetrvávající ignorace tohohle oboru neskutečná ostuda.

S faktem, že detektivní linka s hledáním MacGuffina Taylor-Johnsona bude ve filmu jen do počtu a hlavní slovo bude mít akce a romantika, jsem předem počítal, takže potud vše v pořádku. Samotná akce je navzdory snaze všech zúčastněných o poctivou ruční práci (viz potitulkovka) jen takový neurážející současný řemeslný standard (minule v rychlovlaku to byla přece jen o něco dravější a stylovější podívaná), ale obecně je fajn, protože z každé scény tak okatě nevyčnívá cgi jako u nejmenované konkurence a její dávkování se v průběhu filmu postupně zvyšuje, což kulminuje v epickém finále, ve kterém se chytře propojují všechny složky filmu (kaskadérská, vztahová, krimi, filmařská).

Blunt je jako obvykle boží, Gosling je velký sympaťák a spolu mají fajn chemii, nicméně romantická část je vystavěna trochu nešikovně. Namísto toho, aby si k sobě obě postavy přes počáteční odpor, pramenící z rozchodu, opětovně hledaly cestu (skrze vzájemné popichování), chovají k sobě vřelé city v podstatě od samého počátku a tahle zábavná vrstva ve filmu téměř zcela absentuje. Humorných situací ve filmu vlastně až tak moc není (jedna vysvětlovačka na place a jeden jednorožec a to je vše) a stran potenciálně jiskrných slovních přestřelek mezi Blunt a Goslingem je to vyloženě promarněná příležitost, protože nic moc navíc, nad rámec těch pár scén v traileru, už ve filmu není.

Pochvala za hromadu scén přímo na fiktivním place obskurního akčního sci-fi braku - maestro Snyder by měl zajisté radost:-) a spousty pomrknutí tvůrců na diváky skrze popkulturní odkazy na kdeco/kdekoho napříč filmovým průmyslem. Obával jsem se, že exkurzí do zákulisí natáčení ve filmu ve skutečnosti moc nebude a naštěstí zbytečně. Na druhou stranu divácký vděčný motiv "film ve filmu" je značně nevyužitý. Podobně hravých prolamování zdi, jako je meta scéna s rozpůlením obrazu o rozpůleném obrazu, jakožto symbolickém vyjadřovacím prostředku, je v ději trestuhodně málo. Celkově ovšem moc příjemná pocta šikovným lidem za kamerou, kteří si podobnou záři reflektorů zasloužili už dávno:-).

sobota 4. května 2024

Late Night With The Devil 4/10

Originální nápad s found footage vymítáním démonů prostřednictvím retro talk show a dokonalá "televizní" výprava 70s a dál? A dál už nic. Jako desetiminutový kraťas by to možná docela dobře fungovalo, v celovečerní podobě z toho vzniklo sedmdesát minut vskutku pekelně nudné dějové vaty, během které je divák konstantně v očekávání, kdy se film konečně rozjede (pochopitelně marně), následované dvojicí krátkých scén, vykrádajících vymítačské seance z Exorcisty (včetně totožného make-upu:-)) a krvavou paranormální lázeň z Carrie a korunované šokující pointou z kategorie "počkat a to bylo jako vážně všechno:-)?".

Cairnes bros. nezvládají v průběhu filmu budovat strašidelnou atmosféru (vyjma zmíněných scén v závěru to s hororem nemá nic společného), vztahy mezi postavami (motiv s mrtvou manželkou i živou milenkou vyšumí úplně do ztracena, totéž platí i pro doktorku a její posedlou pacientku) ani napětí skrze postupné gradování děje (příběhová linka s předskokanem je úplně zbytečná, "zákulisní" vsuvky během reklamních pauz ve vysílání nepřinášejí ději vůbec nic a jen zpomalují už tak utahané tempo a natahují celkovou stopáž). Jakmile konečně dojde na promluvy legračním démonickým hlasem a všechny ostatní typické vymítačské propriety, tak je to relativně slušná žánrová podívaná, ovšem přichází příliš pozdě a v příliš skromném vydání na to, aby přebila unylý zbytek filmu.

pátek 3. května 2024

Arthur The King 7/10

Krátce po sobě další spolupráce Jonese s Wahlbergem a tentokrát osvědčená sázka na jistotu. Biopic se sportovní tématikou, plus decentní survival prvek, plus divácky vděčný zvířecí motiv, plus exotické prostředí, plus masivní dávka emocí s nepostradatelným happy endem, rovná se nenáročná feel-good žánrovka, která sice neexceluje v žádném ohledu (postavy, příběh, herecké výkony, produkční hodnoty, atd.), ale jako celek funguje na výbornou.

Samotná historka samozřejmě nemá po dějové stránce čím překvapit, příběhová linka je předvídatelná od začátku do konce nejen v průběhu závodu, ale i během postupného budování citového pouta mezi členy týmu (v čele s hlavní postavou) a neohroženým čtyřnohým společníkem a kromě adrenalinové sekvence s lanovkou (nejlepší scéna v celém filmu) na žádné jiné dramaticky vypjaté momenty ve filmu nedojde.

Na druhou stranu Wahlbergovi typově podobné role sedí a tady tomu není jinak, Emmanuel kupodivu není tak otravná jako obvykle (vítaná změna), účinkující hafan se pohybuje na ideální hraně roztomilosti/obyčejnosti, navzdory nevzrušivému vyprávění film díky svižnému tempu ani na chvíli nenudí, v rámci dojemného finále dojde dle očekávání na volný průchod diváckých emocí (osobně vyzkoušeno:-)) a celé to netrvá déle, než je nezbytně nutné.

středa 1. května 2024

Love Lies Bleeding 6/10

Naštěstí to není tak špatné jako poslední počin jednoho z Coenů, bohužel to není tak dobré jako rané počiny obou Coenů. Glass dodala napůl vážně míněné vztahové drama, pokoušející se o jakousi sociologickou sondu do života skupinky postav na okraji společnosti v čele s nesourodým romantickým párem, a napůl nevážně míněný krimi thriller, založený na oblíbené žánrové šabloně "řešení problému s mrtvolou skrze vyrábění dalších mrtvol". To celé zabalené do typické atmosféry 80s (bizarní móda s účesy, plus steroidy, pochopitelně přítomny) a opatřené několika nečekanými fantasmagorickými vsuvkami.  

Problém je, že vztahovka mezi Stewart (kudos za footfetish) a O'Brian (kudos za fyzičku), případně dalšími postavami, nejenže nenabízí nic moc zajímavého a trpí utahaným tempem, ale tvoří skutečně polovinu stopáže. Jakmile se ovšem v druhé polovině přepne do gangsterky a na scéně se objeví nepohodlná mrtvola, do hry razantně vstoupí výstavní mánička Harris (kudos za sestřih) a roztočí se kolotoč průserů, omylů a podrazů, děj konečně nabere na obrátkách a faktor zábavnosti stoupá rychle nahoru. A protože všechny důležité postavy jsou mentálně nestabilní ztroskotanci, parchanti, či přímo totální psychopati, o černohumorné situace, bizarní momenty (fantaskní konec je krok stranou, ale plusové body má za originalitu:-)), nebo náhlé exploze eRkového násilí není následně nouze.