Galluppi jde ve stopách svého kolegy Atkinsona v nedávném LaRoy, Texas a servíruje divákovi podobné filmové menu. Což znamená skromné produkční hodnoty (pochvala za stylovou kameru, která si vyloženě pohrává se svým pohybem v prostoru), neznámý, ovšem typově přesně vybraný casting, v rámci kterého všichni zúčastnění podávají výborné herecké výkony, nehledě na velikost role, poctivá atmosféra typického amerického zapadákova, konverzační tempo s pomalu gradovaným napětím a příběhová linka, která stran premisy sice neohromí počátečním rozestavěním jednotlivých figurek na šachovnici, ale v rámci následující partie (mexican standoff included:-)) dokáže některými tahy diváka příjemně překvapit (kdo se ne/dožije závěrečných titulků je vyřešeno nečekaným způsobem) a celou hru zakončit příznačně "symbolickým" finále. Celkově sebevědomá debutová práce a Galluppiho je záhodno do budoucna sledovat.