Casting odvádí skvělou práci (Johansson je přímo super, Tatum je fajn, Harrelson je vtipný zástupce "mužů v černém"), dobová výprava a kostýmy (a účesy:-)), spolu s hity nabitým OST, prodává atmosféru 60s na výbornou a spousta fan service obsahu potěší každého zájemce o danou kapitolu dějin, tj. vesmírného závodu na pozadí soupeření supervelmocí (kudos za vtípek o Kubrickovi, který je reálnou součástí všech podobných fantasmagorických historek o zfalšovaném přistání:-)), ale co je to všechno platné, když to nejpodstatnější ve filmu dramaturgicky moc dobře nefunguje.
Tvůrci se totiž až do konce filmu nedokážou rozhodnout, zda primárně vypráví komediálně pojaté dokudrama ala série From the Earth to the Moon (byť s jistou dávkou tvůrčí invence, kombinující reálné události se zábavnou fikcí ve stylu Forresta Gumpa) pro fanoušky historie a kosmonautiky, nebo romcom zasazený do atraktivního prostředí NASA během ikonických historických událostí, nebo konspirační komedii se zajímavým what if settingem v podobě natáčení filmu ve filmu, přičemž všechny uvedené příběhové linky v průběhu děje postupně vystřídají a následně se k nim vrací.
Tenhle schizofrenní přístup má za následek jednak na podobnou žánrovku přepálenou stopáž (povinná expozice - než konečně dojde na románek a realizaci "záložního plánu" - je natažena na polovinu filmu) a tím pádem nepříliš svižné tempo a jednak fakt, že žádná ze zmíněných linek nedostane ve filmu dostatečný prostor, čímž nejvíce trpí právě vztahová linka Johansson a Tatuma (uplyne hodina čistého času, než mezi nimi dojde k nějakému intimnějšímu kontaktu), zatímco filmařská linka působí jen jako náhodná vedlejší dějová epizoda a nikoliv velkolepé finále.