Drop 6/10

Proč si na schůzce nepřepnout telefon do režimu nerušit s výjimkou členů rodiny? Protože pak by nemohly vznikat filmy jako je nejnovější Landonův kousek, respektive by po deseti minutách skončily:-). Po nepříliš vzrušujících trailerech jsem se obával, že výsledkem Landonova snažení po odchodu/odejití od sedmého Screamu bude hodina a čtvrt kecání u stolu s akční desetiminutovkou na konci. Spletl jsem se, protože to dopadlo jako hodina a čtvrt kecání u stolu, na baru a na záchodcích s akční desetiminutovkou na konci:-).

Premisa s matkou samoživitelkou, která si vyjde na rande, na kterém je nedobrovolně donucena hrát o život svého protějšku i potomka, je především scénáristické cvičení. Podobné žánrovky, odehrávajících se v uzavřeném prostoru s hlavní postavou, které dochází dostupné možnosti a čas, tak stojí a padají na tom, zda je tvůrce schopen vyplnit stopáž nějakým nápaditým/strhujícím/překvapivým dějem, ve kterém hlavní postava čelí jednomu problému/dilematu/zvratu za druhým. A v této disciplíně Landon bohužel do značné míry selhává.

Překážky, které jsou hlavní postavě postupně stavěny do cesty, nejsou příliš vynalézavé a co je důležitější, postrádají větší dávku dramatu a napětí, psychologická rovina vyprávění vzhledem k omezené (jednostranné) interakci s hlavním záporákem funguje tak napůl, s tématem oběti zneužívání a vyrovnávání se s prožitým traumatem (jako motivátorem hlavní postavy) se v průběhu děje nijak zvlášť nepracuje a samotné finále je přehlídka žánrových klišé. Jediná hra, kterou Landon s divákem hraje, je tak jen whodunnit tipovačka stran identity hlavního záporáka. Reputaci filmu tak zachraňuje jen rozumná stopáž a zejména sympatická Fahy, která podává zdařilý herecký výkon.

Until Dawn 6/10

Videoherní předloha se proslavila poměrně unikátní interaktivní herní mechanikou ve stylu butterfly effectu, těžko přenositelnou do filmové podoby. Sandberg namísto věrné adaptace proto vsadil na koncept časové smyčky, který se sice v hororovém žánru už párkrát objevil, ale na druhou stranu tohle "pokus-omyl-opáčko" schéma odlišuje film od nespočtu podobných slasherů, odehrávajících se na chatě v horách. Sandbergův počin tak má se hrou společný jen název, přesto se na poměry videoherních adaptací jedná o vcelku uspokojivou záležitost.

Po příběhové stránce Sandberg vsadil na osvědčenou kombinaci detektivky a hororu s pár easter eggy pro fanoušky předlohy (v čele s roličkou pro Stormarea), povinná expozice diváka nezdržuje více, než je nezbytně nutné, tempo je po většinu filmu svižné, hlavní postavy žádné ceny za originalitu nebo jedinečné charakterové vlastnosti sbírat nebudou, ale fungují tak, jak mají, casting podává slušné herecké výkony, jednotlivé killy nepostrádají brutalitu, přičemž gore fest dosahuje solidního levelu a bodycount se zastavil na uspokojivé číslovce a na obvyklé (laciné) slasherové poměry film disponuje překvapivě vysokými produkčními hodnotami (pochvalu zaslouží především výprava). 

Na druhou stranu koncept časové smyčky je vytěžen jen částečně (typová rozmanitost bubáků mohla být podstatně větší), spousta potenciálně vděčných nápadů (průzkum městečka postiženého katastrofou ala Silent Hill, hra na schovávanou uvnitř domu hrůzy ala Evil Dead) se ledabyle odbyde, nepostradatelné lekačky fungují s proměnlivou úspěšností, na poli vynalézavých způsobů, jak někoho zábavně odpravit, tvůrci moc invence nepředvedli (snad jen vodní bomba stojí za pozornost), hororová atmosféra se ozývá pouze namátkově, srdeční puls divákovi v průběhu filmu nijak zvlášť nestoupne (vyjma lekaček) a výraznější dávka napětí se dostavuje až v samotném závěru, přičemž finále by si zasloužilo větší měřítko a tvrdší přístup k postavám (happy end pro celou partičku si mohli odpustit).   

Light & Magic (Sezóna 2) 9/10

Duchovní nástupce devadesátkové "making of" dokumentární série Movie Magic se vrací s druhou sezónou a platí pro ni to samé, co pro pár let starou premiérovou řadu, tj. povinnost pro všechny fanoušky filmu a zákulisí jejich natáčení, poutavou formou (spousta archivního obrazového materiálu, častokrát unikátní povahy) pojednávající o tom, jak se v průběhu čtyř dekád tvořily (rukodělné a později počítačové) filmově-trikové dějiny prostřednictvím šikulů v ILM.

Druhá sezóna plynule pokračuje tam, kde první sezóna skončila (nástup digitální trikové revoluce v podobě CGI a obecně éra adopce digitální technologie jako takové, jak v rámci postprodukce, tak nedlouho poté i samotného natáčení skrze digitální kamery), čímž odpadá největší výtka z minula (vynechání prequelové trilogie Star Wars), která byla napravena více než důkladně (byť tak jako v předchozí sezóně se nejvíce času věnuje Epizodě I, znatelně méně prostoru dostala Epizoda II, Epizoda III se pozornosti dočkala už jen okrajově). Tentokrát třídílná minisérie vedle prequelové trilogie Star Wars znovu mapuje i několik dalších trikově přelomových blockbusterů, natočených na přelomu milénia, přičemž dojde na rozbor řady konkrétních scén (Twister, The Perfect Storm, War of the Worlds, trilogie Pirates of the Caribbean).

Tvůrci, respektive aktéři v rozhovorech, se nebojí komentovat kontroverze (reakce kritiků a části veřejnosti na jednu nejmenovanou, kompletně digitální, postavu ve Star Wars), neprozíravé kroky (neakceptace zakázky na Avatara, byť z důvodu časového/kapacitního tlaku se firma do produkce Cameronova velkofilmu nakonec zapojila), nebo citlivá/bolavá témata (smutná epizoda s odchodem části zaměstnanců na pozadí odprodeje a později definitivního uzavření modelářské dílny, která byla nedílnou součásti ILM od vzniku společnosti a v nemalé míře stála za jejím úspěchem), ale stejně tak i realisticky reflektovat tehdejší situaci na trhu (pochvalná zmínka o ambiciózní konkurenci (Digital Domain, Weta), která se postupem času dostala na podobnou kvalitativní úroveň dříve nedostižného trikového průkopníka).

Škoda, že stran počtu epizod (a tím pádem i obsahu) došlo oproti předchozí sezóně k redukci na polovinu, nicméně předpokládám, že tento nedostatek (tak jako minule byla spousta dalších trikově významných filmů a seriálů opomenuta, typicky další produkce Star Wars, tj. sequelová trilogie a Rouge One s Mandalorianem, ale také Marvel, Jurassic World, Transformers nebo The Rings of Power), bude za pár let opět odčiněn prostřednictvím třetí sezóny.

The Smashing Machine

Máte sklep zlatého plešouna? A mohl bych ho vidět dostat? Koukám, že s těmi bouchači s oscarovými ambicemi se v poslední době roztrhnul pytel:-). Nedávno Majors v Magazine Dreams, teď Johnson v tomhle (nebýt hlasu a charakteristických rysů ve tváři, tak bych ho vůbec nepoznal a vlastně nevím, zda je to dobře nebo špatně), tak jsem zvědavý, kdo to bude zkoušet příště:-).

Vypadá to na sportovní biopic jako každý jiný, ale trailer se docela povedl a Blunt je hodna pozornosti za všech okolností (doufám, že tady nebude jen do počtu), tak snad se z toho vyklube podobně příjemné překvapení jako z The Iron Claw.