One Battle After Another (Bilance)

Takhle neutěšená bilance mě docela zaskočila. Byl jsem v sobotu v TDL sále v Ově a sice nebyl full house, ale tak narvané kino si nepamatuju snad od druhé Duny (ani na zázraku letošní sezóny F1 jsem takovou návštěvu nezažil). Což jsem vůbec nečekal, protože film má do nějaké líbivé crowd-pleaser žánrovky dost daleko, takže mi z toho vyšlo, že se asi ve velkém chodí na DiCapria a podcenil jsem jeho kult posledního filmového mohykána.

Ok, takže původní předpoklad byl správný a kromě filmových nerdů a fanoušků ambicióznějších kousků to v obecném měřítku moc nerezonuje. Velká škoda, ale asi se to dalo čekat. Filmy PTA prostě finančně moc netáhnou, nehledě na to, o čem jsou a kdo v nich hraje a jediný důvod, proč to doteď nebyl problém, byly skromné rozpočty. O to větší respekt WB, že mu na film takové prachy dali, i když tušili, že to tržebně nemusí dopadnout podle představ.

---

Sobota po půl šesté v TDL, tj. největším a nejdražším sále, a zaplněn byl odhadem tak ze tří pětin, možná více, což byl pro mě v post-covidové době u podobně ne-mainstreamové věci šok. Bohužel podle všeho jen souhra náhod, no. Vlastně se divím, že to do svého nejlepšího sálu CS vůbec uvedl, třeba u Sinners nebo Weapons se ani neobtěžoval, pokud vím. Pozitivní WoM tady asi moc velký efekt mít nebude, tak zbývá jen nárůst zájmu kvůli nominacím/cenám, ale to bude stejně jen krátkodobá záležitost. Ale pokud se PTA konečně dočká zlatého plešouna, tak ho to asi tolik mrzet nebude:-).

Greenland 2: Migration

Minule to sice nebyl žádný zázrak, ale sázka na tu civilní perspektivu po vzoru War Of The Worlds, ve které se na celosvětovou katastrofu nahlíželo komorním pohledem obyčejných lidí, z toho udělala vcelku slušnou žánrovku (s podobně nuzným rozpočtem to jinak ani pojmout nešlo, ale vypořádali se s tím dobře).

Tohle vypadá jako by se na place zastavil strejda Emmerich a s megafonem na Waugha celou dobu hulákal "všeho víc":-). Nic proti tomu, trailer se docela povedl a větší prachy na tom vidět jsou, ale nejsem si úplně jistý, že v dnešní době vyrukovat s katastrofickým kouskem za skoro sto mega je dobrý nápad, viz Moonfall nebo Twisters.

One Battle After Another 8/10

Trailery zase pro jednou klamaly tělem a namísto politického thrilleru s nějakým angažovaným poselstvím na konto současných neutěšených poměru v zemi svobody PTA natočil v podstatě komorní rodinné vztahové drama, ve kterém jsou aktuální společenské problémy (rasismus, extrémismus, občanská revolta) pouhou kulisou, ve které se historka o hledání ztraceného potomka odehrává. Je to problém? Vzhledem k tomu, že výsledkem je nekompromisní autorská vize s rezonujícím tématem a prvotřídními hereckými výkony, tak ani náhodou, respektive jen nepatrně.

Ambiciózní stopáž PTA mimo jiné využívá k důkladnému seznámení diváka s hlavními postavami a jejich minulostí, což je dobrý i špatný nápad současně. Film se kvůli tomu potýká s pomalým rozjezdem (ústřední zápletka se rozjede až po několika desítkách minut) a některé pozdější scény jsou tak ochuzeny o potenciální prvek překvapení. Kdyby PTA celý prolog zredukoval na minimum nebo úplně vynechal, filmu by to pomohlo nejen stran vyváženějšího tempa, ale i účinnější dramaturgie (pokud by důvod pátrání šíleného lampasáka zůstal neodhalen až do scény v klášteře, fungovalo by to celé ještě o kus lépe, stejně tak zrada spolubojovníků nebo předčítání dopisu bez znalosti osudu pisatele).

Jakmile se ovšem děj konečně naplno rozjede, veškeré výtky jdou stranou (plus beru zpět svou předpremiérovou kritiku přepáleného rozpočtu, protože za obvyklé sumy, za které PTA točí své filmy, by něco podobného nikdy nevzniklo). PTA organicky střídá žánrové polohy (psychologické drama, černohumorná komedie, krimi thriller, politická satira) a míchá dramatické momenty s komediálními (šifrovaná komunikace bez znalosti hesla je docela výzva, vysvětlovačka, jak bigotní rasista může přijít ke smíšenému potomkovi ještě více:-)), napínavé s emocionálními a absurdní s politicky angažovanými (domácí terorismus, přistěhovalectví, white supremacy, atd.) do jednoho působivého celku, přičemž s blížícím se koncem filmu dokáže razantně přeřadit na vyšší rychlostní stupeň (závěrečná dálniční honička v poušti je vynikající:-)).

Stejně tak audiovizuál zaslouží jen slova chvály, ať už se jedná o úžasnou atmosférickou kameru (přednosti VistaVision se ke slovu dostanou jen v pár scénách, ale když už k tomu dojde, tak to stojí za to - panoramatické záběry pouštní krajiny jsou jedna velká nádhera) nebo "nepříjemný" OST, který na sebe poutá pozornost svou záměrnou disharmonií a přesto funguje na výbornou a svou znepokojivou náladou film skvěle doplňuje. To největší eso, které PTA schovává v rukávu, tady ovšem představuje casting. DiCaprio jako zoufalý/obětavý otec lomeno neschopný revolucionář na odpočinku (na podobné role loserů se srdcem na správném místě už má pomalu patent:-)) i Penn jako ukázkový rasistický parchant, kterého kdysi dávno zradily city a teď se snaží zúčtovat se svou minulostí, předvádějí naprostý herecký koncert (škoda, že Del Toro má v ději jen okrajovou roli, jeho samaritánský sensei totiž dokáže zaujmout i na omezeném prostoru).

The Terminal List: Dark Wolf (Sezóna 1) 7/10

Zbytečná prequelová bokovka o trampotách vedlejší postavy před jejím nástupem do agentury (jejíž pozdější osud je divákovi znalému mateřské série dobře znám, takže nic překvapivého na něj v závěru téhle odbočky nečeká), kterým tvůrci ztrácejí čas namísto toho, aby se věnovali druhé sezóně s velkou hvězdou v hlavní roli? Kupodivu nikoliv, tenhle spin-off si dokáže svými kvalitami bez problému obhájit existenci (i bez velké hvězdy v hlavní roli).

Předně je potřeba pochválit napínavou a sympaticky zamotanou příběhovou linku, která se napříč všemi epizodami odvíjí ve svižném tempu, obsahuje všechny povinné žánrové atributy (tajné služby, black ops mise, špioni, sledující vlastní cíle, najatí hitmani, mezinárodní spiknutí, nepostradatelný MacGuffin a samozřejmě zrádce ve vlastních řadách:-)) v tom správném poměru, dokáže diváka hned několikrát překvapit nečekaným zvratem a nebojí se některou z kladných postav předčasně poslat na střídačku, přičemž díky rozumnému počtu epizod netrpí syndromem obsahové výplně.

Jisté rezervy jsou sice patrné na produkčních hodnotách, které prozrazují skromnější rozpočet (spousta cestopisných establishing shotů, které se střihem promění v lokaci, která vypadá stále stejně nehledě na to, v jaké zemi se děj zrovna odehrává - škoda, že produkce celou sérii odtočila u našich východních sousedů prakticky na jednom místě), ale případné nedostatky v tomhle směru kromě samotného děje vynahrazuje také zručně natočená akce, jejíž množství je tak akorát, typově skvěle vybraný a k tomu slušně hrající casting a příjemně explozivní finále s vybíjenou po vzoru Home Alone.

The Fantastic Four: First Steps 6/10

Tahle superhrdinská skvadra se ve filmech dlouhodobě potýká se smůlou, protože se dočkala už několika adaptací, přičemž to ale nikdy nedopadlo nějak zázračně, respektive jedna byla horší než druhá (bez ohledu na to, kdo za ní stál). Dobrou zprávou je, že s návratem značky zpět pod křídla Marvelu bylo tohle prokletí konečně prolomeno a úžasné kvarteto se při svém premiérovém vystoupení v MCU objevilo v solidní komiksové týmovce. Špatnou zprávou je, že kvalitativní laťka nebyla nasazena nijak zvlášť vysoko a k pozitivnímu výsledku tak stačí i řadová marvelovka.

Přitom to zpočátku vypadá nadějně. Marvel ušetřil diváky dalšího zbytečného originu, který převypráví už poněkolikáté úplně to samé, přesto na předlohy neznalé publikum nezapomněl a přichystal si pro něj stručnou rekapitulaci událostí v podobě retro televizní show (zajímavý nápad, který s postupující stopáží bohužel ustupuje do pozadí). Povinná expozice je tak zkrácena na nejnutnější minimum a poměrně brzy po představení hlavních postav se ústřední zápletka dává do pohybu, přičemž prostřední části filmu s průzkumem ve vesmíru nechybí atmosféra, drama, napětí i povedená akce.

Stejně tak hlavní marketingový tah v trailerech, tj. šedesátková stylizace a sázka na retrofuturismus na poli výpravy a kostýmů, aneb jak si filmaři v polovině minulého století představovali dalekou budoucnost, sice ve filmu nedostane tolik prostoru, kolik by si zasloužila, ale jinak odvádí skvělou práci. Ústřední casting mezi sebou sice nemá extra silnou buddy chemii, ale všichni zúčastnění podávají slušné herecké výkony (škoda jen, že něco jako charakterový oblouk dopřáli tvůrci jen Kirby a částečně Pascalovi, zatímco Quinn a Moss-Bachrach jsou odsouzeni do role pouhých komických figurek).

Pochválit zaslouží také standardně vysoké produkční hodnoty, které se projevují hlavně na vydařené trikové stránce (s výjimkou kamenného ksichtu, který se od trailerů moc nezlepšil a v některých záběrech stále vypadá v lepším případě nehotově a v horším rovnou podivně, ať už jde o věrné vyobrazení kameňáka z předlohy nebo ne). Velkolepé finále, připomínající městskou destrukci z dílny strejdy Emmericha, se naštěstí obejde bez výraznější stopy po digibordelu (zato nechybí povinná vysvětlující vsuvka s evakuací všech obyvatel z epicentra zkázy - strašák Man of Steel trvá dodnes:-)).

Nicméně najde se tady i nemálo vad na kráse. Příběhová linka je opět extrémně jednoduchá a nenabízí nic, co by se v produkci Marvelu neobjevilo už nesčetněkrát předtím (zato tentokrát bez nějakých líbivých eyecandy/moneyshot scén). Zase se zachraňuje celá planeta, ne-li rovnou celý vesmír, před všemocným záporákem, což je zredukováno na šarvátku o jedno konkrétní velkoměsto (pokolikáté už a přitom prakticky stále stejně?), což je doprovázeno obsahovou výplní v podobě dojemných rodinných momentek a nepostradatelných keců o rodině, soudržnosti a společenských hodnotách.

Hlavní záporák je v celém filmu jako obvykle do počtu (nebýt představovačky uprostřed filmu, ve které se ukáže na pár minut, tak by se v ději objevil jen na úplném konci) a vzhledem k zásadnímu nepoměru sil mezi ním a hlavními postavami je v závěrečném souboji odsouzen k porážce ve stylu deus ex machina (respektive deus ex surfer:-)), což z něj dělá neschopného losera (zrušená super nemesis pro další Avengers by mohla vyprávět:-)), jeho surfařská pomocnice na tom není o mnoho lépe (její procitnutí a přeběhnutí na druhou stranu je vyřešeno asi minutovým cituplným dialogem) a totéž platí i pro zbytečnou potitulkovku (proč se Downey neukázal napřímo, když už s ním Marvel velevýznamně machruje?).

The Bride!

Hmm, čekal jsem brakovou žánrovku, dostal jsem přestylizovanou artovku, maskovanou za brakovou žánrovku:-). Trailer sám o sobě je super, dobové zasazení do období 30s je potenciálně hodně zajímavý nápad (prostor pro zkombinování romantického hororu s old school gangsterkou se sociálním přesahem se tady otevírá dokořán) a casting je parádní, ale ten přístup studia ala "dáme někomu balík prachů, aby tradiční látku zfilmoval, jak ho zrovna napadne (tj. silně autorsky), a uvidíme, jak to dopadne" nebezpečně připomíná průser s druhým Jokerem. Ale tak třeba to bude další Poor Things:-).

Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 3) 8/10

Slovy nejmenovaného klasika "všechno dobré (neřkuli famózní) musí jednou skončit" a v případě prequelu prapůvodní The Original Series, z něhož se v premiérové a stejně tak i následující sezóně vyklubala překvapivě excelentní podívaná, šlapající na paty tomu nejlepšímu, co se ve ST nejen v rámci seriálové produkce objevilo, tj. svaté trojici z 90s The Next Generation, Deep Space Nine a Voyager (podobně kvalitativně vyrovnané epizody v první a druhé sezóně nezažili svého času ani Picard, ani Sisco, ani Janeway:-)), se to bohužel stalo právě nyní.

Jistý kvalitativní pokles ve třetí sezóně není nikterak dramatický, nicméně obě předchozí sezóny nastavily laťku tak neuvěřitelně vysoko, že každé, byť sebemenší, zaváhání je o to více patrnější. Nejpodstatnější výtka směřuje na konto znatelného posunu stran dramaturgie, respektive samotného storytellingu. Těžko soudit, zda v tom nějakou roli hraje (nepochopitelné:-() rozhodnutí studia předčasně ukončit celou sérii neúplnou (jelikož počtem epizod zredukovanou:-() pátou sezónou, nebo se tvůrci rozhodli popustit uzdu své fantazii nezávisle na tom, ale třetí sezóna realizovanými nápady působí spíše jako kreativní laboratoř než uceleně koncipovaná sezóna.

Epizodická struktura sezóny zůstala zachována, ale zatímco obě předchozí sezóny nabídly vyvážený mix tradičního planet of the week formátu a příběhového/koncepčního experimentování v kombinaci se zaplňováním prázdných míst ve ST kánonu a vlastními příběhovými linkami konkrétních postav, tentokrát dostalo mnohem větší prostor zkoumání tematických/žánrových hranic (hordy nemrtvých, found footage dokument, humorná výměna těl, meta prvek seriálu v seriálu), na úkor všeho ostatního (průzkum vesmíru, objevování nových forem inteligentního života, charakterový vývoj postav, prokreslení vzájemných vztahů), byť hravost/nápaditost tvůrců se stále nezapře.

To podstatné tady naštěstí stále funguje na výbornou. Bezchybně sehraný casting opět podává parádní herecké výkony, ať už se jedná o staré známé nebo nováčky (prostořeká posila ve strojovně potvrzuje svůj komediální potenciál:-)), díky čemuž mají postavy mezi sebou skvělou chemii. Přes hrátky s narativem (kupodivu si tvůrci nevzpomněli na téma zrcadlového vesmíru, tak uvidíme, zda ve čtvrté sezóně vedle "maňáskové" epizody s mupety nedojde i na "tyranskou" verzi posádky:-)) opět nechybí osvědčené ST premisy (výsadek v ohrožení, alternativní realita, prvotní setkání s jinými civilizacemi, porucha simulátoru, ztroskotání na neznámé planetě). Nezapomnělo se při tom ani na chytré rozšíření ST kánonu (tentokrát dosud neznámou kapitolou v životě budoucího nejslavnějšího kapitána ve flotile) a po vzoru předchozích sérií se i tato posádka dočkala svého vlastního ikonického protivníka (slibujícího do budoucna velké věci). Snad se Goldsman, Kurtzman a Roddenberry kreativně nevyčerpali a v příští sezóně se vrátí v plné síle.

Alien: Earth - The Real Monsters (Sezóna 1 - Epizoda 8) 7/10

Sezóna dospěla do svého finále a kupodivu se tak nestalo v podobě velkolepého zúčtování, ve kterém si to všichni rozdají se všemi. Namísto toho se osmá epizoda věnuje dalšímu rozestavění figurek na šachovnici pro následující hru, tj. druhou sezónu, na což doplácí zejména nejslibněji působící laboratorní exemplář, jehož potenciál je stále trestuhodně nevyužitý. Filosofickou debatu na téma povahy skutečných monster (nic nového nejen v rámci téhle značky) naštěstí vynahrazuje avizovaný souboj bio/tech titánů, překvapivé odhalení pravé identity jistého přisluhovače a závěrečná výměna rolí, při které partička umělohmotných adolescentů konečně přebírá otěže. Povinný cliffhanger pak významně láká na věci příští.

Springsteen: Deliver Me From Nowhere

Cooperovi i přes pokles formy v poslední době stále věřím, ale trailer mi to tedy moc neulehčuje:-). Za celou stopáž se tam nestane vůbec nic, co by značilo nějaké výraznější drama nebo emoce, prostě cokoliv strhujícího. To nejintenzivnější, co se tady ukáže, je nadšené skandování davu na koncertě.

Kromě toho proč to Cooper vůbec postavil jen na zákulisí vzniku Nebrasky a nepojal to jako průřez celou mistrovou kariérou (nebo alespoň do vydání Born in the U.S.A.)? Točit biopic o nějaké hudební ikoně a v traileru (potenciálně i v samotném filmu) nemít její nejslavnější/nejhranější song z nejúspěšnějšího alba je prostě krok zpět, sorry jako.

Swiped 6/10

Další produktový biopic o mimořádně talentovaném/schopném jedinci, který našel mezeru na trhu a navzdory všem nepřízním osudu se svým nápadem prorazil a zbytek je historie, tj. bezprecedentní úspěch a miliardové tržby. Po sociálních sítích, manažerských telefonech, izařízeních, videohrách nebo teniskách (a pár dalších hračkách, které ani nestojí za zmínku:-)) došly na řadu randící aplikace. A jak už se stalo pomalu tradicí, ani tenhle snaživý pokus špičkovou Fincherovu oscarovou historku z trůnu nesesadil.

Goldenberg se totiž nemůže rozhodnout, zda točí v prvé řadě o tom, jak to chodí ve startupech, ze kterých se stává byznysový jednorožec, nebo o toxickém pracovním prostředí (nehledě na to, v jakém oboru firma podniká), ve kterém hlavní roli hraje gender, mobbing a korporátní politika, nebo životopisnou fresku o cestě na vrchol, nebo manifest za rovná práva a potírání všech projevů diskriminace a tak točí o všem zmíněném, aniž by se něčemu věnovala do hloubky. Přitom každé zmíněné téma je dostatečně nosné na to, aby se jen o něm natočil celý film.

V průběhu filmu se tak jen střídají jednotlivé osobní/pracovní epizody ze života hlavní postavy, aniž by se během nich po emocionální/dramatické stránce stalo něco zajímavého/překvapivého/strhujícího. Paradoxně povinná právnická noticka o zkreslení děje z důvodu umělé dramatizace se tady zmíní pro jistotu jak v úvodu, tak i na konci filmu, ale Goldenberg nedokáže tuhle příležitost oproti čistě dokumentárně pojatým biopicům prakticky nijak využít. James a stejně tak i zbytek castingu podává přesvědčivý herecký výkon, ale na něco víc, než jen slušnou žánrovku, to nestačí.

Witchboard 5/10

Variace na speciální čarodějnický díl, akorát (bohužel) natažena na celovečerní stopáž a ze strany tvůrců (velké bohužel) myšlena zcela vážně. Russell má na kontě jedno z nejlepších pokračování příhod kotelníka se seškvařeným ksichtem a rukavicí s břity, ale v dnešní době je beznadějně za zenitem. Tahle zapomenutelná předělávka, která s originálem nemá společného skoro nic a nějakým zázrakem doputovala do kin, namísto aby skončila rovnou na streamu, budiž důkazem.

Všudypřítomná lacinost a absence jakýchkoliv vyšších ambicí, je tady patrná na každém kroku. Produkčními hodnotami je film na úrovni nějakého televizního seriálu ze starých dobrých 90s (včetně obludně digitální krve, střelby a ohně), příběhová linka vyloží všechny karty na stůl ještě než začne samotná hra, takže nějaké detektivní pátrání kdo, co, proč a jak (ať už ze strany postav nebo diváka) je odsunuto na vedlejší kolej, respektive pokud čirou náhodou v průběhu děje dojde k něčemu nečekanému (nedobrovolný výlet do minulosti), je to divákovi polopaticky prozrazeno hned vzápětí.

Podobně rezignovaně tvůrci přistupují i k vlastním proprietám žánru. Něco jako postupné budování napětí a strašidelné atmosféry tady víceméně neexistuje (okamžitě po nástupu zlovolné entity na scénu se jde rovnou na věc), bodycount po většinu děje nestojí za řeč (nadějně působící gastro masakr kazí nepovedený digibordel), na nějaké povedené fatality téměř nedojde, hlavní záporák se dělí o pozornost se svým poskokem a poslední ranou z milosti je pak přepálená stopáž.

The Home 5/10

DeMonaco nikdy nebyl žádný geniální brakový tvůrce (jako blahé paměti Carpenter, Cronenberg nebo Craven), což opakovaně dokazoval v sérii her na vybíjenou The Purge, ve které střídal nečekaně slušné žánrové kousky s těmi poněkud pokulhávajícími. Takže vlastně moc nepřekvapuje, že tahle zprvu tajemná, později notně krvavá, nedobrovolná prácička v pečovatelském domě (jak jinak než) s temným tajemstvím, se kvalitativně pohybuje někde mezi.

Protože nebýt překvapivě vydatné dávky gore a vydařených fatalit (nejlepší hororový moment se nepochopitelně vykecal už na plakátě, nicméně dostaveníčko očních bulev s hrotem jehly fakt stojí za to a dokazuje, že použití dokonale realistického cgi oproti poctivé maskérské práci může být v jistých výjimečných případech ku prospěchu věci), byla by to docela uspávající podívaná, která se navzdory rozumné stopáži potýká s utahaným tempem a ukázkovým miscastem hlavní role (Davidsonovi s vizáží psychopatického vraha jsem papírově kladný charakter nevěřil ani na minutu:-)).

Problémem totiž je, že než dojde na sympaticky nekompromisní a patřičně brutální porcovačku ve finále, musí divák přetrpět spousty minut nepříliš zajímavého děje, ve kterém se nějaké postupně budované napětí prakticky nekoná, strašidelná atmosféra se hlásí o slovo jen nárazově (pár obligátních lekaček a paranoidních halucinací a to je tak vše), detektivní rovina vyprávění příliš nefunguje a závěrečný plot twist recykluje pointu nespočtu podobných žánrovek.

Relay 6/10

Podobné konspirační techno (respektive v tomhle případě spíše retro:-)) thrillery se v dnešní době už prakticky netočí (kde jsou ty časy, kdy v tomhle oboru řádili Hackman, Redford, Bullock nebo Smith?), takže každý takový pokus o komorní, ale nápaditou hi-tech low-tech žánrovku se počítá. Obzvláště pokud je pod ním podepsán Mackenzie, který se po skvělém Outlaw Kingovi na dlouhé roky odmlčel, plus vychází z pitche, který figuroval na hollywoodském black listu. 

Bohužel ze samotného filmu není moc zřejmé, proč se zrovna tenhle pitch na relativně prestižní seznam nerealizovaných projektů před lety dostal, protože výsledkem je nikterak objevná, nicméně (především zásluhou castingu ústřední dvojice) ucházející žánrovka, ve které paradoxně titulní technologický prvek hraje naprosto podřadnou roli, respektive kdyby hlavní postava pro komunikaci využívala poštovní holuby nebo potrubní poštu, tak by to vlastně vyšlo nastejno (proč se padouši nepokusili o hacking/odposlech ústředny nebo přinucení některého zaměstnance ke spolupráci?).

Po příběhové stránce sice Mackenzie servíruje všechny povinné propriety žánru (všemocné korporace, temné spiknutí,  nepostradatelný MacGuffin, najatý tým fixerů, hra na schovávanou, atd.), ale po většinu stopáže se ve filmu neodehraje nic moc zajímavého/zábavného nad rámec spousty (povětšinou statických) dialogových scén. Stejně tak naznačenou romantickou linku nedokáže film v samotném závěru pořádně zužitkovat. Dynamičtější tempo a intenzivnější dávku napětí nabídne film až v poslední půl hodině, ve které se konečně začnou dít dramatické události, které vedou k vcelku překvapivému plot twistu (podivné chování některých postav díky němu dává smysl:-)) a sympaticky akčnímu klimaxu.

Anaconda

Původní film byl (bohužel nezáměrně) k smíchu už v době premiéry (natož o třicet let později), takže pokud už museli oživovat i tuhle polozapomenutou značku, tak podobný pokus o žánrový posun z hororu do hororové komedie s meta nadstavbou k tomu vlastně dává smysl. Navíc když se k účasti na filmu podařilo ukecat komediální persony jako je Black, Rudd a Zahn. Akorát že podle traileru to na nějakou třeskutě vtipnou podívanou nevypadá (zato s množstvím laciného digibordelu se tady šetřit očividně nebude:-)) a na variantu "to nejlepší si schováváme až do filmu" bych si taky nevsadil.

Alien: Earth - Emergence (Sezóna 1 - Epizoda 7) 7/10

S blížícím se závěrem dobrodružství xenomorfů na matičce Zemi se v sedmé epizodě dle očekávání přepíná na vyšší rychlostní stupeň, což se projevuje hned na několika frontách současně. Děj konečně nabírá na obrátkách (s výjimkou retrospektivního dostaveníčka na palubě lodi se tentokrát odehraje více dramatických událostí, než ve všech předešlých epizodách dohromady), tempo se zrychluje, xenomorfové se pouštějí do práce ve větším měřítku a vedlejší postavy začínají padat jako kuželky. Vedle toho se tady najde prostor i pro další prohloubení kánonu (komunikace s xenomorfy z Jeunetovy čtyřky se posunula na další level:-)), náhlé sourozenecké rozepře a nezvanou ozbrojenou návštěvu na ostrově.

Dust Bunny

Tak už i seriálovému guru Fullerovi se zachtělo přesedlat na režisérskou stoličku u celovečeráku, jo:-)? Ok, podle docela atmosférického traileru, slibného castingu (s Mikkelsenem se v jakémkoliv žánru nemůže šlápnout vedle, Weaver si zápornou polohu už taky úspěšně vyzkoušela) a veskrze pochvalných festivalových ohlasů nemám nic proti.

Peněz nazbyt tady asi moc nebylo, ale nápad "leonovskou" historku o vyvraždění rodiny a najmutí profesionála k vykonání pomsty zabalit do milosrdné dětské představivosti a cestu za odpravením všech provinilců pojmout jako family friendly fantasy dobrodružství o lovení monster, je super:-). Snad to Fuller v samotném filmu dokáže naplno prodat.

Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 3 - Epizoda 1 - 10)

Star Trek: Strange New Worlds - Hegemony Part II (Sezóna 3 - Epizoda 1) 8/10

Třetí sezóna v první epizodě servíruje velkolepé zakončení příběhové linky s ještěráky z poslední epizody předchozí série (v rámci ST v minulosti běžný dramaturgický trik s rozdělením jednoho souvislého příběhu mezi dvojici navazujících sezón se v téhle sérii objevuje vůbec poprvé), přičemž je potěšující, že tvůrci nadále nijak nepolevili stran kvality. Na několika místech souběžně probíhající děj nabídne jak sympatickou dávku napětí, akce, humoru (na čemž má hlavní podíl nová posila strojovny) i romantiky. Škoda jen, že samotní ještěráci tentokrát moc prostoru se ukázat tváří v tvář nedostanou.

Star Trek: Strange New Worlds - Wedding Bell Blues (Sezóna 3 - Epizoda 2) 7/10

Po hektickém zachraňování celé galaxie přichází na řadu pro změnu komorně pojatá "odpočinková" podívaná. Tvůrci ve druhé epizodě kombinují klasickou premisu ze ST kuchyně o posádce nevědomky uvězněné v alternativní realitě a s tím souvisejících potížích se všemocnou mimozemskou bytostí, která je za situaci odpovědná a další kapitolu v rámci romantické linky vy-víte-mezi-kým. Ve středu všeho nepříliš objevného dění se ocitá nedobrovolná spolupráce dvojice soků v lásce, která přivádí na scénu další staronovou postavu. Pohled na sestru nevěstu za předvídatelný děj ovšem stojí.

Star Trek: Strange New Worlds - Shuttle To Kenfori (Sezóna 3 - Epizoda 3) 8/10

Tradice příběhových nebo žánrových experimentů v rámci každé sezóny pokračuje ve třetí epizodě další kapitolou, skrze kterou se ST odvážně vydává tam, kam dosud (případně dlouho) nevkročil. Tentokrát se posádka vydává na výlet do žánru, ve kterém dominují hordy nemrtvých v doprovodu frajerů s hrbolky na čele, kteří po krátké pauze slaví návrat na scénu. Vedle toho dostane prostor i splynutí mysli, temná odhalení z minulosti a třenice v řadách členů posádky. Zesnulí soukmenovci slouží jen jako atraktivní kulisa, nicméně na pár výživných záběrů (fajn make-up) se při tom nezapomnělo.

Star Trek: Strange New Worlds - A Space Adventure Hour (Sezóna 3 - Epizoda 4) 9/10

Další experimentální díl se věnuje klasické premise o poruše simulátoru, která ohrožuje celou loď. Povědomé příběhové schéma o uvěznění postav v detektivním dobrodružství ve virtuálních kulisách je ve čtvrté epizodě obohaceno o zábavný meta prvek "seriálu v (předčasně ukončeném) seriálu", vzdávající poctu původní sérii, roztomile naivní retro atmosféru (kostýmy a účesy jsou top) a nápadité doplnění ST kánonu (technologie simulátoru až v budoucnosti). Aby toho nebylo málo, tak dojde i na náznak rodícího se milostného trojúhelníku a "nepovedené" záběry na pozadí závěrečných titulků.

Star Trek: Strange New Worlds - Through The Lens Of Time (Sezóna 3 - Epizoda 5) 9/10

V rámci návratu ke klasickému planet of the week formátu se tvůrci v páté epizodě uchylují k tradičnímu ST konceptu "výsadek na povrchu planety i posádka lodi na orbitě čelící neznámému (jak jinak než smrtelnému) nebezpečí" a činí tak ve velkém stylu. Záhadou opředenému vyprávění totiž nechybí pečlivě dávkované napětí, vztahová dynamika mezi postavami ani red shirt vsuvka s typickým vyústěním. Navíc pozornost je po delší době opět upřena na nějakou vedlejší postavu a neúprosný nový protivník, tajuplně propojený s jistou výstřední členkou posádky, ještě neřekl poslední slovo.

Star Trek: Strange New Worlds - The Sehlat Who Ate Its Tail (Sezóna 3 - Epizoda 6) 9/10

Tvůrci se rozhodli zaplnit další prázdná místa v ST kánonu a počínají si při tom přímo excelentně. V šesté epizodě se do záře reflektorů konečně vrací budoucí nejmladší kapitán ve flotile a tentokrát rovnou do kapitánského křesla, aby s pomocí části posádky vyřešil po vzoru neporazitelného testu na akademii podobnou no-win scenario situaci v praxi. Při tom zakusí břímě velení, podstoupí zkoušku svědomí a morálky a prožije charakterově formativní zkušenost. Prostořeký zástupce šéfinženýra potvrzuje svůj komediální potenciál a hravé ovládání lodi a komunikace po drátě nápaditost tvůrců.

Star Trek: Strange New Worlds - What Is Starfleet? (Sezóna 3 - Epizoda 7) 7/10

V jednom z předchozích dílů avizovaný dokument o životě posádky se v sedmé epizodě zhmotnil do podoby "odtajněné" reportáže z probíhající přísně tajné mise. Zkoumání hranic storytellingu v rámci ST tak pokračuje dalším experimentálním dílem prostřednictvím found footage formátu, ve kterém se členové posádky potýkají se stinnými stránkami služby, v nichž hraje hlavní roli střet ideálů a povinností, na pozadí přespříliš jednoduchého příběhu o pomoci strádající cizí formě inteligentního života. V doprovodné infografice ovšem padne spousta zajímavých detailů (pokud nepodléhají utajení:-)).

Star Trek: Strange New Worlds - Four-And-A-Half Vulcans (Sezóna 3 - Epizoda 8) 8/10

Psychické nebo fyzické proměny členů posádky patří ve ST k tradičním tématům, skrze které lze charaktery postav ukázat v jiném (mnohdy značně odlišném) světle. Osmá epizoda se nese v odlehčeném duchu s nezbytnou dávkou nadsázky a romantiky, protože volba tentokrát padla na přátele se špičatýma ušima a neúprosným logickým myšlením. Během jejich svérázného působení na palubě tak zbytek posádky zažije humornou sérii nedorozumění a neshod, při kterých excelují zejména kolegové ze strojovny a budoucí kapitánská posila. Vtipným bonusem je pak potitulková lekce lidských zvyků:-).

Star Trek: Strange New Worlds - Terrarium (Sezóna 3 - Epizoda 9) 8/10

Záliba tvůrců v osvědčených žánrových schématech (zpracovaných nejen v rámci ST) se v deváté epizodě projevuje povědomou příběhovou linkou, ve které hlavní roli hraje nedobrovolný výlet skrze červí díru, zakončený ztroskotáním na neznámé planetě. Pozornost je jako obvykle soustředěna na další vedlejší postavu v jejím souboji o přežití, do kterého se zapojí i nečekaný pomocník z řad obávaných protivníků, postižený stejným osudem. Potenciálně zajímavá komplikace je bohužel prozrazena už v podtitulu a v průběhu děje se s ní kromě závěrečného kánonického propojení nijak nepracuje..

Star Trek: Strange New Worlds - New Life And New Civilizations (Sezóna 3 - Epizoda 10) 8/10

Představení nového sveřepého protivníka v jedné z předchozích epizod dávalo tušit, že závěr třetí sezóny tvůrci věnují dalšímu pokračování potyčky s nepřáteli, uvězněnými v jiné dimenzi. Využili při tom příležitosti a kromě další návštěvy kapitánova nástupce v desáté epizodě vrátili zpět na scénu i nedávno zesnulou postavu. Očekávané střetnutí se odvíjí v odlišném tónu, než je u podobných konfrontací zvykem, protože důraz je kladen na emocionálním vývoj postav a nikoliv spektakulární akci. Sentimentálně dojemný závěr pak přináší variaci na příhodu, ve které hlavní roli hraje flétna a rodina.

Christy

Nebýt těch docela vlažných kritických ohlasů i prozatímních diváckých hodnocení, tak bych jásal, že Michôd se konečně vrací zpět na scénu (už nějakou dobu se podivuju, co se s ním po skvělém Kingovi stalo, že se na tak dlouho odmlčel) a Sweeney tady definitivně prokáže, že nemá jen hezkou tvářičku (a další věci:-)), ale i svaly a velký herecký talent.

A to navzdory klišovitému traileru (jasný, biopic, takže to ve filmu svoje místo má, ale podobných životopisných historek ze sportovního prostředí, ve kterých se hlavní postava potýká se svým toxickým okolím, jsem už viděl tuny, sorry jako). Takhle budu doufat jen ve slušně hrající Sweeney v ucházející žánrovce, ve které dění v ringu snad nebude jen do počtu.

Stand By Me

Reiner měl v osmdesátkách neskutečnou sérii hitů a to přitom skákal z jedno žánru do druhého, což je o to působivější bilance. Tohle patřilo k mnoha mým filmovým hříchům, který jsem napravil dlouho poté, co jsem měl všechny ostatní "důležité" kingovky poctivě (a opakovaně) nakoukány a kromě hodně silného zážitku z toho vzešlo i očekávané poznání.

Co The Dead Zone nenápadně naznačil, to Stand By Me rázně nastolil. Nepsané pravidlo o nejlepších adaptacích mistra hororového žánru, které se paradoxně nevěnují reálným nebo nadpřirozeným bubákům, ale obyčejným (skoro až přízemním) historkám, se zrodilo právě s tímhle "civilním" kouskem (The Shining a Misery jsou výjimky z pravidla, protože Kubrick a (zase) Reiner plus Nicholson a Bates) a další počiny v nadcházející dekádě to jen definitivně potvrdili.

Současně spolu s The Goonies z předchozího roku se jedná o jednu z nejlepších filmových příhod na téma "parta dětí na výpravě za dobrodružstvím", které nějakou vážnou konkurenci (nejen) v rámci svého žánru těžko hledají i po čtyřiceti letech (wow) od jejich vzniku. Každý z těch filmů tohle téma ukazuje z úplně jiného pohledu a přece jsou oba skvělé (filmy i pohledy), na čemž má velký podíl výborně poskládaný casting (věčná škoda Phoenixova předčasného odchodu).

She Rides Shotgun 8/10

Jednou za čas se v početných řadách na první pohled nenápadných žánrovek za pár dolarů bez výraznějších hvězd před i za kamerou, kterých se každý rok pro stream natočí doslova tuny, objeví nečekaně povedená a zároveň silná podívaná, která dokáže diváka upoutat hned na několika frontách současně. Tahle adaptace knižní předlohy o útěku kriminálníka před spravedlností se svou ratolestí na místě spolujezdce je právě takový případ (#potleskvestoje).

V prvé řadě je potřeba pochválit herecké výkony všech zúčastněných v čele s ústřední dvojicí. Egerton hraje výborně, ale hlavní hvězdou téhle šou je Heger, která podává přímo fantastický herecký výkon (a prokazuje tady podobný talent, jako předvedli blahé paměti Osment nebo Fanning) a zvládá všechny polohy své (vzhledem k věku a charakterovému vývoji postavy obtížné) role bez sebemenšího zaváhání, díky čemuž emocionální pouto mezi hlavními postavami funguje na výbornou. Nadmíru schopným castingem (za zmínku stojí i Lynch jako drsný kápo) to ovšem nekončí, právě naopak. 

Příběhová linka se odvíjí v pozvolném tempu a co zpočátku vypadá na psychologické drama o nesourodé (a citově odcizené) dvojici, která si k sobě znovu hledá cestu, se postupem času proměňuje v krimi thriller o zaučování potomka zlodějskému řemeslu a následně v akční drama o zúčtování s místním drogovým gangem i vlastní minulostí. Všechny zmíněné žánrové přechody jsou ovšem zpracovány naprosto organicky, přičemž patřičný náboj filmu dodává syrová atmosféra, skromné, přesto kvalitní produkční hodnoty (napínavá honička na dálnici, podbarvená skvělým OST, hektická závěrečná přestřelka, umocněná použitím ruční kamery) a především nekompromisní (a notně sladkobolné) finále. 

Honey Don't! 4/10

Strejda Coen vyměnil Qualley za Qualley, Viswanathan za Plaza a Damona za Evanse a nepoučen z předchozích nezdarů natočil v podstatě to samé jako minule. To znamená v lepším případě nepříliš zábavnou krimi komedii, v tom horším (a bohužel v průběhu děje častějším) nepovedený pokus o stylovou žánrovku, ve které pořádně nefunguje ani příběh, ani postavy, přičemž to zdaleka nejzajímavější/nejnápaditější, co se v celém filmu objeví, jsou úvodní titulky.

Coen se nemůže rozhodnout, zda je jeho film o soukromé vyšetřovatelce, zkoumající podezřelou smrt při autonehodě, nebo o pastorovi, který bokem prodává drogy a klátí povolné členky své agregace, nebo o dealerovi, jehož poslední kšeft nevyšel, nebo o počínajícím románku s kolegyní, nebo o zmizelé příbuzné, nebo o navrátivším se pantátovi, nebo o pár dalších věcech (nadržený policajt, francouzská spojka, atd.) a tak je pro jistotu o všem zmíněném a ve výsledku vlastně o ničem. Korunu tomu všemu pak nasazuje plot twist v závěru, který je sice překvapivý, ale nedává žádný smysl.  

Což by teoreticky nevadilo, kdyby nevyrovnanost stran narativu Coen dokázal vynahradit něčím jiným. Třeba skvělými hereckými výkony, stylovým audiovizuálem, svižným tempem, nebo standardními žánrovými ingrediencemi (atmosféra, napětí, explicitní násilí v kombinaci s černohumornými dialogy, atd.). Nic z toho tady divák nenajde (na rozdíl od několika angažovaných komentářů) a pokud náhodou ano, tak v nedostatečném množství (Qualley, Plaza i Evans hrají slušně, ale lidi za kamerou a psacím stolem jim neustále házejí klacky pod nohy). Ještěže je stopáž podobně krotká jako posledně.

Star Trek: Strange New Worlds - New Life And New Civilizations (Sezóna 3 - Epizoda 10) 8/10

Představení nového sveřepého protivníka v jedné z předchozích epizod dávalo tušit, že závěr třetí sezóny tvůrci věnují dalšímu pokračování potyčky s nepřáteli, uvězněnými v jiné dimenzi. Využili při tom příležitosti a kromě další návštěvy kapitánova nástupce v desáté epizodě vrátili zpět na scénu i nedávno zesnulou postavu. Očekávané střetnutí se odvíjí v odlišném tónu, než je u podobných konfrontací zvykem, protože důraz je kladen na emocionálním vývoj postav a nikoliv spektakulární akci. Sentimentálně dojemný závěr pak přináší variaci na příhodu, ve které hlavní roli hraje flétna a rodina.

The Rip

Premisa nadějná, ústřední casting skvělý, trailer solidní. Jen doufám, že to tady nedopadne klišovitým "překvapivým" zvratem, po kterém si letití přátelé/kolegové Damon s Affleckem půjdou po krku, protože podobných historek o "síle přátelství", nalomeného ukradeným balíkem prachů jsem už viděl spousty od Coenů, přes Tarantina, až po Ritchieho. Jinak to ale vypadá na slušnou akční žánrovku. Tak snad to tak i dopadne a po tom posledním, nepříliš přesvědčivém, kousku z letošního roku Carnahan dokáže, že to bylo jen přechodné tvůrčí zaváhání a nikoliv počátek trvalé ztráty formy.

Wednesday (Sezóna 2) 7/10

Školní fantasy detektivka s nekompromisně upřímnou hlavní postavou se zálibou v zapeklitých paranormálních záhadách, veskrze pochmurných náladách a slušivých gotických outfitech, zasazená do reálií nápadně připomínajících (zlí jazykové by nejspíše použili termín vykrádajících:-)) kouzelný svět nejmenovaného sirotka s jizvou na čele, se vrací zpět na scénu ve druhé sezóně a naštěstí je to stejně zábavná/hravá/morbidní podívaná jako posledně. Tvůrci se poučili a mnohé nedostatky z předchozí sezóny byly napraveny, přesto se to bez jistých zaváhání ani tentokrát neobešlo.

Mezi ně patří především zbytečně překombinovaná příběhová linka, která je zaplněna přemírou postav a přemírou vedlejších dějových odboček, z nichž mnohé ve výsledku nikam nevedou (k čemu byla v ději celá vedlejší linka s novým ředitelem?), čehož neblahým důsledkem je, že po většinu sezóny není jasné, kam vyprávění vlastně směřuje, respektive jakmile se zdá, že ústřední konflikt je nastolen, klíčové postavy jsou znenadání poslány na střídačku a děj se začne věnovat něčemu jinému. Stejně tak školní výuce, učitelskému sboru a dalším studentům se děj prakticky nevěnuje, což vyvolává otázku, proč je vyprávění vlastně zasazeno do školního prostředí, když samotná škola je tady jen do počtu?

Na druhou stranu to podstatné tady funguje na výbornou stejně jako minule v čele s neodolatelně asociální hlavní postavou, jejíž charakterové ukotvení (chytrá, vtipná, cílevědomá, asertivní) se opět propisuje do extra zábavných interakcí s ostatními postavami v podobě trefných sarkastických/černohumorných hlášek, na čemž má zásadní podíl Ortega, která znovu podává parádní herecký výkon, přičemž ani zbytek castingu za ní není příliš pozadu. Pochvalu zaslouží i to, že na rozdíl od předchozí sezóny se většího prostoru dočkali zbylí členové rodiny, čehož dokázali mnozí z nich patřičně využít (za pozornost stojí vtipné vsuvky s Festerem v hlavní roli, byť dotyčný se v ději bohužel jen mihne).

Kromě toho si tvůrci přichystali hned několik nápadů (loutkový/černobílý flashback, vzdávající hold Burtonovým animákům a hororovým klasikám od Universalu, táborová bojovka, výměna těl (Ortega a Myers si prohození rolí očividně užily:-)) a další taneční číslo) a příběhových překvapení (odhalujících temné tajemství z rodinné minulosti nebo původ nejmenované separované končetiny) a nezapomněli při tom ani na stylový audiovizuál, rozverně ponurý OST a tradičně vysoké produkční hodnoty (výprava a kostýmy odvádějí špičkovou práci). Těším se na příští sezónu, obzvláště pokud dojde k avizované změně prostředí a další dobrodružství se bude odehrávat alespoň částečně o prázdninách mimo pozemek školy (ovšem mám takové neblahé tušení, že slibovanou příhodu tvůrci vyřeší pár minutovým flashbackem:-)).

Alien: Earth - The Fly (Sezóna 1 - Epizoda 6) 7/10

Po osvěžujícím retrospektivním výletu na palubu lodi, který skvělým způsobem vzdal poctu Scottovu originálu, je v šesté epizodě zpět obvyklé vypravěčské schéma v podobě pomalým tempem se odvíjejícího děje na ostrovní základně, ve kterém se v první řadě budují vztahy mezi postavami, spřádají se spiklenecké plány a připravuje se půda pro očekávané střetnutí s uprchlými mimozemskými potvorami ve finále sezóny (macho rozhovor ve výtahu láká na pořádnou mano a mano potyčku). Naštěstí se při tom nezapomnělo na pokračující experimenty v laboratoři, které vedle dávky atmosféry a napětí přinášejí rovněž další střípek do kánonické skládačky vývojového cyklu xenomorfa a konečně také nějakou oběť.

Jaws

Jaws jsem shodou okolností nedávno viděl po asi dvaceti letech kvůli Jaws @ 50 (skvělý retrospektivní dokument, mapující vznik filmu od pitche až po premiéru, respektive přetrvávající odkaz v popkultuře), aniž bych tušil, že se chystá obnovená premiéra, ale stejně jsem se na film do kina vypravil, protože tenhle majstrštyk se prostě nikdy neokouká:-). Plus jak jsem rovněž nedávno zjistil na obnovené premiéře Total Recallu, některé "formativní" kousky z mého dětství jsem vlastně nikdy neslyšel v původním znění (zvyk je železná košile, no) a tohle byla ideální příležitost, jak to napravit:-). A zážitek to byl nepřekvapivě znovu vynikající (navíc s bonusem v podobě velkého plátna a vyčištěného obrazu a zvuku).

Oficiálně druhá celovečerní štace pána na režisérské stoličce, opakovaně přepisovaný scénář, který svou konečnou podobou dostal až na place (zredukování děje knihy se jednoznačně vyplatilo, protože celá druhá polovinu filmu je v podstatě jedno velké finále), rozhádaný casting, problémová produkce (od obtížného natáčení na otevřeném moři, přes impozantního mechanického hereckého kolegu Bruce, neustále vypovídajícího poslušnost, díky čemuž Spielbergovi nezbylo nic jiného než se opřít o divákovu představivost a Williamsovu hudbu (což se následně ukázalo jako geniální tah), až po několikanásobné překročení rozpočtu i natáčecího plánu) a - jak zmiňuje sám mistr v úvodní zdravici, promítané před filmem - zbytek je filmová historie, tj. společenská událost a finanční trhák v jednom, který nakopl Spielbergovou kariéru, definoval pojem "hollywoodský blockbuster" a v konečném důsledku se stal milníkem světové kinematografie.

Play Dirty

Koukám, že Black plní svou normu si každou dekádu natočit nějaký komorní buddy projekt fakt svědomitě:-). Po tom přešlapu s Predatorem má, co napravovat, tak snad tenhle reparát zvládne. Podle traileru to sice na nějakou velkou pecku nevypadá, ale tématem je to pro něj návrat na domácí půdu, takže slušný žánrový kousek by se z toho vyklubat mohl. Co jsem tak pochytil, tak kupodivu nejde o adaptaci konkrétní knihy ze série, ale původní příběh (zajímavá volba u tak osvědčené látky), tak jsem fakt zvědavý, s čím Black po dějové stránce vyrukuje, když se nemusí ohlížet na předlohu. 

Afterburn

Pokud trailer nekecá, tak to vypadá na slušné akčně komediální post-apo béčko, které sice žádnou díru do světa neudělá (omezený rozpočet je na tom poznat pomalu z každé scény, dějově to asi taky žádná originální podívaná nebude a spršky digitální krve tady vypadají jako ve všech podobných laciných produkcích, tj. blbě) stejně jako předchozí spolupráce Bautisty a Perryho, ale sledovat podobně našlapaný casting, jak v post-apo kulisách řádí s tankem a další tuzemskou technikou u našich východních sousedů, by mohlo faktor zábavnosti posunout o nějaký ten level nahoru.

Akorát se divím, že něco takového po finančním propadáku (mnohem levnějšího) The Killer's Game zkouší poslat do kin. Tam by to mělo šanci uspět možná tak před těmi patnácti lety, kdy se do hlavní role počítalo s Butlerem, dnes už fakt ne.

As Good As It Gets

Zkrocení zlého muže snadno a rychle, aneb další z devadesátkových kousků, který se ke mně dostal skrze reklamní vysílání hbo a viděl jsem ho fakt mockrát, protože časově omezené vysílání zdarma tehdy nabízeli pravidelně a v programu protáčeli jedny a ty samé filmy pořád dokola (což byla výhoda, protože člověku tím pádem nic neuteklo a oblíbené filmy mohl sjíždět do aleluja, respektive konce aktuálního promo slotu:-)).

Asi budu za heretika a nic proti Nicholsonovi (tenhle pán prostě neumí zahrát nepřesvědčivě nebo rovnou blbě, ať už má ve filmu jakoukoliv roli - rozsahem i charakterem), ale v té době jsem to (opakovaně) sledoval hlavně kvůli Hunt, která mi v Twisteru padla do oka a tohle netradiční romantické dostaveníčko mi shodou okolností přišlo do cesty zhruba ve stejné době, kdy se v bedně začalo vysílat Mad About You, ve kterém už to přerostlo v regulérní love interest:-). A zatímco excentrický Nicholson je tady jako obvykle skvělý, tak neokázalá a přesto uhrančivá Hunt je přímo boží (a jsem rád, že akademie to tehdy viděla stejně a sošku obdrželi po zásluze oba). Škoda, že ten oscarový boost nedokázala v dalších filmech naplno zužitkovat, nicméně od zapomenutelných béček ke zlatému plešounovi je taky slušný kariérní skok.

The Naked Gun 6/10

Znovuvzkřísit žánr, který se posledních pětadvacet let nachází v kómatu a navíc legacy sequelem filmu, který patří ke stavebním kamenům daného žánru, působilo už na papíře jako předem prohraný boj. A nepříliš přesvědčivý trailer s kaskádou trapno humoru tohle podezření následně jen posílilo. Nicméně zázraky se občas dějí a výsledek není taková katastrofa, na jakou to zpočátku vypadalo. Což ovšem neznamená, že desetiminutovka libovolného kousku z produkce ZAZ neobsahuje více nápadů/humoru, než se nachází v celém tomhle pokusu o oživení nestárnoucí klasiky.

Tvůrci se sice pokoušejí replikovat tradiční recept ze ZAZ kuchyně, tj. verbální humor a situační komika v prvním i druhém plánu a to vše odehrávající se současně s občasnými parodickými odskoky k jiným filmům (respektive celým žánrům) a tunou popkulturních odkazů k tomu, ale funguje to tak napůl. Průběžná úroveň kadence vtipů a narážek je sice postačující, ale humorných scének na úrovni původní trilogie je v celém filmu jen pár a převážná část filmu je nahodilá "hit-and-miss" (tj. kvalitativně značně nevyrovnaná) záležitost. Přičemž citování slavných scén z jiných filmů se tady téměř neděje a veškeré reference na popkulturu se kdovíproč omezují na dvacet/třicet let staré události.

Na druhou stranu Neeson tady potvrzuje svůj komediální potenciál a svým hereckým výkonem dokáže do jisté míry vykompenzovat případné nedostatky na papíře, Anderson nemusí ukazovat hranice svých hereckých schopností (na rozdíl od nedávné showgirl za zenitem), ale jen dobře vypadat, což zvládá bez větších problémů, příběhová linka se nese v duchu původní trilogie (detektivní pátrání stylizované do podoby film noir klasik, stoický voice over hlavní postavy, milostná aféra s femme fatale, nepostradatelný MacGuffin opatřený příhodným meta názvem, atd.), byť dějově se na originál navazuje jen okrajově, tempo je po většinu filmu svižné a stopáž se zastavila na rozumně střídmé hodnotě.

Star Trek: Strange New Worlds - Terrarium (Sezóna 3 - Epizoda 9) 8/10

Záliba tvůrců v osvědčených žánrových schématech (zpracovaných nejen v rámci ST) se v deváté epizodě projevuje povědomou příběhovou linkou, ve které hlavní roli hraje nedobrovolný výlet skrze červí díru, zakončený ztroskotáním na neznámé planetě. Pozornost je jako obvykle soustředěna na další vedlejší postavu v jejím souboji o přežití, do kterého se zapojí i nečekaný pomocník z řad obávaných protivníků, postižený stejným osudem. Potenciálně zajímavá komplikace je bohužel prozrazena už v podtitulu a v průběhu děje se s ní kromě závěrečného kánonického propojení nijak nepracuje.

Highest 2 Lowest 6/10

Tradičně skvělý Washington vs bohužel posledních pár let tradičně nevyrovnaný Lee vs netradičně pojatý zvukový podkres, který působí jako by Lee ve filmu omylem ponechal temp track a už nezbyl čas s tím před premiérou něco udělat. Už dlouho mě nějaký OST neiritoval jako v tomhle filmu, protože si prakticky celou stopáž jede po vlastní ose bez ohledu na to, co se v dané scéně právě odehrává, čehož důsledkem je, že veškeré pokusy o budování dramatu, napětí a atmosféry se naprosto míjí účinkem a mnohé vážně míněné scény vyznívají skoro až komicky.

Děje se tak konstantně od začátku do konce filmu, takže nepochybně jde o tvůrčí záměr postavit děj vedle protichůdných perspektiv (peníze/kariéra/rodina/přátelství) i na kontrastu obrazu a zvuku, ale jak pravil nejmenovaný klasik - hudba tvoří (nejméně) polovinu celkového zážitku a v tomhle případě otravně kolovrátkový hudební doprovod (nutno poznamenat, že orchestrální, protože použité songy jsou víceméně ok) nepomáhá, ale naopak vyrušuje a do značné míry znehodnocuje dramatický/emocionální potenciál téhle historky se sociálně kritickým/psychologickým/morálním rozměrem. Což je poněkud problém, protože ten sám o sobě nedosahuje nějakých závratných výšin.

Knihu ani předchozí adaptaci od Kurosawy neznám, takže netuším, zda potíž spočívá už v předloze, nebo až v téhle předělávce, ale zatímco Howard v Ransom nabízel chytrou hru s divákem, psychologicky propracované (kladné i záporné) charaktery, překvapivé zvraty v doprovodu svižného tempa a příjemné dávky napětí a akce, Lee se spokojí s povrchním jednáním postav (psychologický vývoj hlavní postavy od pragmatika k humanistovi se odehraje značně překotně a tudíž nevěrohodně), nepřesvědčivými dialogovými výměnami (konfrontace ve studiu a následně ve vězení vyšumí úplně do ztracena) a závěrečným muzikálovým číslem, které namísto patřičného klimaxu/pointy evokuje spíše nevyžádanou reklamu na nějakou pěveckou reality show. Washington a zbytek castingu odvádějí výbornou práci, Lee bohužel nikoliv.

Alien: Earth - In Space, No One... (Sezóna 1 - Epizoda 5) 8/10

Obvyklá dramaturgická klička v podobě flashbackové zastávky po cestě je v současné době součástí prakticky každé série, protože se jedná o jednoduchý způsob, jak navýšit obsahovou výplň a nejinak je tomu i zde. Povinná vysvětlovací odbočka v páté epizodě ovšem dostala podobu překvapivě zdařilé variace na Scottův originál, ve které nechybí třenice mezi členy posádky, obstojná dávka napětí, spousta fan service prvků (nejen na původní film, ale i Fincherovu trojku, ať už jde o pov záběry xenomorfa nebo jeho nepřesvědčivé cgi vyobrazení:-)) i patřičně explicitní hrátky s mimozemskými potvorami na palubě, které vrcholí očekávanou potyčkou s xenomorfem, která se krátce odehrála v úvodu prvního dílu.

Wuthering Heights

U Saltburnu jsem si říkal, že když už to Fennell zkouší s moderní variací na Barryho Lyndona, tak by to příště mohla dotáhnout do konce a v podobně stylovém audiovizuálu přijít s nějakou poctivou kostýmní dobovkou, no a je to tady a ještě k tomu prostřednictvím adaptace prověřené klasiky (s plakátem nápadně připomínajícím jinou klasiku):-). Trailer jedna velká paráda, přičemž některé obrazy vypadají doslova úchvatně (v krátké době po sobě další kousek natočený ve VistaVision, ňam). Snad Fennell ani tentokrát nezklame a do třetice všeho dobrého se jí povede doručit kvalitní žánrovku. 

A House Of Dynamite

Tohle svou intenzitou úplně nestrhlo, ale je jasné, že kdyby tady ukázali cokoliv z toho samotného DEFCON 2 (natož 1) "eventu", tak by vykecali prakticky celý film. Každopádně podobnou procedurálně pojatou záležitost ve stylu Contagion od Soderbergha si dám líbit. Obzvláště když Bigelow tyhle žánrovky zvládá s přehledem, téma je neokoukané (a bohužel aktuální) a v castingu se objevuje Ferguson, což vzbuzuje zájem tak nějak automaticky. Čekat, že Bigelow bude mít, ehm, koule na pořádně explozivní závěr a za pár let dojde na sequel The Day After je asi moc troufalé, ale třeba překvapí:-).

28 Years Later: The Bone Temple

To recitování Kiplinga minule bylo stran atmosféry o něco údernější, ale i tohle přemítání o "things to come" má něco do sebe:-). Příběhově se to díky Garlandovi ponese ve stejném (netradičním) duchu jako posledně, za což palec nahoru (jaké to osvěžení dočkat se v tomhle žánru něčeho jiného než je zaměnitelné/laciné post-apo zombie béčko, kterých se už natočilo nepočítaně:-)), herecky to bude taktéž bez problémů (jen doufám, že Murphy dostane patřičný prostor a nemá ve filmu jen pětiminutové cameo, aby se jeho jméno mohlo uvést na plakátě), tudíž jediný rizikový faktor tady představuje DaCosta (škoda, že si to Garland nezrežíroval sám), která má do nějaké jisté záruky kvality hodně daleko.

The Thursday Murder Club 6/10

Schopný řemeslník na režisérské stoličce (který ovšem nějaký hit, ať už po stránce kvality nebo tržeb, natočil naposledy před dvaceti lety), předloha založená na úspěšná knižní sérii o partičce důchodců řešících ve volném čase mordy (premisa sice neoriginální, leč divácky vděčná), překvapivě hvězdný casting složený z herecké smetánky úřadující v seniorské kategorii … a bohužel taky zapomenutelná záležitost, kterou dokonale vystihuje pojem "obsahová výplň".

Columbus má obrovské štěstí v tom, že mu záda kryje takhle nabitá castingová sestava, která stále patří do první herecké ligy a dokáže svým umem, charismatem a vzájemnou chemií přebít i poněkud nepřesvědčivější pasáže, které už na papíře vypadaly všelijak (trojice Mirren, Brosnan a Kingsley nepřekvapivě (v tomhle pořadí) vládne, škoda, že Pryce je ve filmu jen do počtu), spolu s nepříliš oslnivým řemeslným zpracováním. Ve všech ostatních ohledech totiž film zaostává.

Příběhová linka je tak prostinká, jak jen může být (přičemž na nějaké drama prakticky nedojde a napětí se po celý film pohybuje v záporných hodnotách), současně se ovšem děj potýká s přepálenou stopáží a pomalým tempem (epizodní formát by téhle historce slušel o poznání více), nenáročné komediální pojetí filmu nutí postavy se v mnoha situacích chovat značně nevěrohodně (strážci zákona jsou po většinu filmu odsouzeni do role neschopných kašparů - o obvinění ze zadržování důkazů očividně nikdy neslyšeli) a stran produkčních hodnot film působí intenzivním televizní dojmem.