Což je zásluha především castingu ústřední dvojice. Na Mikkelsena je spolehnutí a nezklamal ani tentokrát, Sloan za ním kupodivu není o moc pozadu (spolu mají skvělou chemii, díky čemuž jejich dialogové výměny stojí za to). Největší kámen úrazu představuje nevelký rozpočet, což se podepisuje jak na skromném množství akčních scén, tak i na omezeném prostoru pro titulní monstrum a stejně tak na dramaturgii filmu (tempo v průběhu děje kolísá, protože je potřeba si všechny kaskadérské/trikové atrakce šetřit až pro finále). Navzdory tomu Fuller dokázal z minima vytěžit maximum.
Jednak nepřítomnost hlavního bubáka v celé své kráse po většinu stopáže dává ve filmu prostor balancovat na hraně regulérní akční žánrovky (s eRkovým ratingem), ve které je likvidace všech provinilců nahlížena optikou milosrdné dětské představivosti a regulérního fantasy dobrodružství, ve kterém se pod podlahou prohání zubaté králičí monstrum. Jednak kombinace moderních studiových kulis a ošuntělých starých exteriérů (u našich jihovýchodních sousedů) propůjčuje filmu specifickou atmosféru, stylový audiovizuál se několikrát blýskne efektní kamerovou jízdou nebo netradičním úhlem záběru a výborný rozverně ponurý OST dodává mnoha scénám příjemně komediální (občas skoro až parodický) nádech.