Film absolutně rezignuje na nějaké tajemno nebo pátrání diváka "o co tady sakra jde". Pointa je jasná v podstatě okamžitě po prologu s feťáky a pak se jen celý film čeká na to, až to dojde i hlavním postavám, následuje jejich reakce a pak je konec. Vinou toho téměř absentuje prvek nějakého napětí nebo dokonce strachu a vlastně bych se zdráhal film jako takový označit za horor.
Přitom by stačilo, kdyby film začal až s nástupem Russell a divák by zápletku postupně odhaloval spolu s ní a Plemonsem. V podstatě jako u libovolné průměrné "monster of the week" epizody X Files, ke které Antlers nemá daleko (a mimochodem stejné téma bylo v X Files ztvárněno imho lépe). A kapitola sama pro sebe je pak samotné finále, které stran věrohodnosti (mano a mano souboj Russell s dvaapůlkrát větším Wendigo poté, jaký kill skill v řádu sekund předvedl u svých předchozích obětí) vyznívá téměř jako vtip.