Weapons 9/10

Další zábavné multi-žánrové cvičení s jasnou tvůrčí vizí na pozadí, ve kterém si Cregger hraje se zavedenými žánrovými pravidly a především s diváckým očekáváním? Ano, prosím:-). Talentovaný šikula Cregger svou novinkou oficiálně potvrzuje, že minule to nebyla jen nějaká náhoda nebo šťastná shoda okolností a definitivně se zařazuje mezi nejlepší autorské tvůrce v současném Hollywoodu (po tomhle prvotřídním kousku už nejenom na poli hororu):-).

Trailery pro jednou zase kecaly a lákaly na tak trochu jiný film (ze zpětného pohledu vlastně ani není divu, podobné filmy se nedají propagovat napřímo, aniž by neztratily podstatnou část svého kouzla). A ještěže tak. Protože výsledkem je ještě působivější (a současně ambicióznější) podívaná než v případě už tak vydařeného Barbariana, přestože obvyklé hororové propriety (nenadálé lekačky, explicitní gore, nadměrný bodycount, atd.) tady divák paradoxně nenajde.

Co na něj ve filmu naopak čeká, je důmyslná dramaturgická skládačka, ve které se pečlivě dávkuje ústřední příběhová linka tak, aby s každým dalším dílkem, respektive kapitolou, došlo k odhalení výsledného obrazu (podstata mysteriózního případu a původce všeho zla) jen do takové míry, aby si film udržel parádně budovanou atmosféru a postupně gradující napětí a tempo od začátku až do konce. Cregger nápaditým způsobem střídá různé žánry, perspektivy a časově roviny s takovou samozřejmostí, že seriózní dramatické scény stojí bok po boku s (černo)humornými a přiznaně brakovými, aniž by to celé přestalo fungovat (finále s přespolním během na pozadí nechápavých pohledů sousedů je top:-)).

Tomuhle se říká storytelling jak z učebnice. Na rozdíl od žánrovek s nějakým překvapivým plot twistem (jako třeba Barbarian), u kterých po prvotním zhlédnutí kouzlo do značné míry pomine, pátrání po zmizelých dětech bude požitek sledovat opakovaně a hledat všechny stopy naznačující další vývoj děje (zmínky o čarodějnici, nápis na autě, noční můry, atd.) a všímat si jednotlivých detailů na pozadí, které propojují všechny kapitoly do jednoho souvislého celku.

Cregger při tom hravém vypravěčském kličkování ovšem nezapomíná ani na produkční hodnoty a audiovizuální stránku věci. Práce s kamerou, hudbou a střihem je na špičkové úrovni. Hypnoticky pomalé kamerové jízdy je radost sledovat, náladový OST (na němž se Cregger spolupodílel, klobouček) parádně dotváří nervózní atmosféru a nechybí ani stylové audiovizuální laskominy (pov záběry nekompromisního pronásledování bubáka skrze zahrádky i domy), jakožto výborné herecké výkony všech zúčastněných (byť vzhledem k množství postav a fragmentovanému způsobu vyprávění se tak děje na omezeném prostoru). Celkově černý kůň letošní sezóny, který dokazuje, že Resident Evil je v těch nejlepších rukou:-).

P.S. Jediná podstatnější výtka směřuje (shodou okolností stejně jako v případě Barbariana) k výběru originálního názvu, který toho prozrazuje více, než je nezbytně nutné (jeden z nemnoha případů, kdy je lepší tuzemský distribuční název).

Friendship 5/10

Psychicky nevyrovnaný asociál se nezdravým způsobem přimkne ke svému novém "nejlepšímu příteli", společný harmonický vztah nějakou dobu funguje … a pak z nějakého důvodu fungovat přestane se všemi nepříjemnými důsledky pro všechny zúčastněné. Osvědčená premisa, kterou lze žánrově uchopit od nenáročné buddy komedie, přes hutné psychologické drama, až po mrazivý vztahový thriller. DeYoung to zkouší pojmout metodou chytré horákyně, čehož důsledkem je, že na všech úrovních končí někde na půli cesty a výsledkem je podivný žánrový patvar.

Problémem totiž je, že film si odbyde povinnou expozici s nenadálým rozpadem přátelství (k čemuž ani nevede patřičná dramaturgická cesta - mírně obskurní hlavní postava se prostě najednou začne chovat jako naprostý magor, protože to narativ zrovna vyžaduje, s čímž ostatní postavy nemají vůbec žádný problém, natož aby se pídily po příčině) a následně střídá zmíněné žánrové polohy prakticky v náhodném pořadí až do samotného (nikterak vzrušujícího) finále.

Spousta scén tak působí buď wtf stylem (aniž by na to ovšem další dění ve filmu navazovalo nebo alespoň reagovalo) nebo úplně vyšumí do ztracena (pleška, žába, stoka, atd.), protože rozpracování jednotlivých témat (narušená psychika, krize identity, postupný rozpad osobnosti, vztahová toxicita, problémy s navazováním sociálních vazeb, atd.) se nedostává potřebného prostoru. Potenciálně zábavné scény na hraně trapnosti a tragikomedie jsou ve filmu navíc nesmyslně roztaženy až do takové míry, že se při nich stírají hranice mezi tvůrčím záměrem a autorskou neschopností.

The Pickup 5/10

Nesourodá dvojice parťáků z obrněného vozu nedobrovolně se účastnící heist mise v luxusním kasínu, ve které jde o nervy, spoustu prachů a v neposlední řadě o život. To působí jako ideální premisa pro nenáročnou akční buddy komedii, která dokáže diváka slušně zabavit. Pravidla hry jsou ovšem neúprosná, aneb hlavním úkolem podobných laciných žánrovek, natočených pro stream, je co? Hlavním úkolem podobných laciných žánrovek je obsahová výplň.

Největším kamenem úrazu je všudypřítomná nulová snaha všech zúčastněných dodat něco jiného než jen absolutní rutinu, čehož výsledkem je, že Story za kamerou i Murphy s Davidsonem (jakožto zbytek castingu) před ní jedou celý film na volnoběh. Příběhová linka s vykrádačkou kasína v přestrojení moc originality nepobrala a neobsahuje nic, čím by dokázala překvapit (samotný heist je svým provedením značně odbytý), přičemž se zbytkem filmu to není o moc lepší.

Humor navzdory přemíře dialogových výměn končí povětšinou ve stádiu pokusu (zejména Davidsonovy výstupy se většinu stopáže naprosto míjí účinkem), protože opravdu vtipných gagů a hlášek je ve filmu naprosté minimum. Stejně tak akce přes rádoby efektní kamerové průlety a kotrmelce vozidel žádné ceny za nápaditost nebo zručnost sbírat nebude. Jediné polehčující okolnosti tady jsou snesitelná stopáž a několik scén, ve kterých Murphy krátce připomene, proč byl svého času největší komediální hvězda v Hollywoodu (zatímco v těch ostatních dokazuje, proč už dávno není).

Cold Storage

The Andromeda Strain meets The Return of the Living Dead and I like it:-). Patogen z vesmíru, nešikovní zaměstnanci skladu, zapomenuté schránky z uzavřené armádní základny se smrtícím nebezpečím a nešťastnou náhodou rozpoutaný gorefest je žánrové menu podle mého gusta:-). 

Podobné brakové kousky, laděné do komediálně hororového hávu (koukám podle synopse Koeppovy předlohy, že je to prakticky totéž, co natočil O'Bannon, akorát s úvodem ala Wise, tj. s mimozemským šmejdem z vesmíru namísto oživlých mrtvol), se v dnešní době už moc netočí, takže za každý takový pokus palec nahoru. Jen doufám, že těch laciných digitálních triků bude ve filmu nakonec poskrovnu a většinu zábavy obstará stará dobrá ruční práce jako v osmdesátkách.

Star Trek: Strange New Worlds - Through The Lens Of Time (Sezóna 3 - Epizoda 5) 9/10

V rámci návratu ke klasickému planet of the week formátu se tvůrci v páté epizodě uchylují k tradičnímu ST konceptu "výsadek na povrchu planety i posádka lodi na orbitě čelící neznámému (jak jinak než smrtelnému) nebezpečí" a činí tak ve velkém stylu. Záhadou opředenému vyprávění totiž nechybí pečlivě dávkované napětí, vztahová dynamika mezi postavami ani red shirt vsuvka s typickým vyústěním. Navíc pozornost je po delší době opět upřena na nějakou vedlejší postavu a neúprosný nový protivník, tajuplně propojený s jistou výstřední členkou posádky, ještě neřekl poslední slovo.

Total Recall

Jak nejlépe si připomenout půlkulaté výročí téhle žánrové klasiky, která definitivně zacementovala hlavní hereckou hvězdu mezi největší superhvězdy v Hollywoodu (a to měl absolutní vrchol popularity teprve přijít - přesně o rok a měsíc později se strejdou Cameronem) a známému bouřliváku na režisérské stoličce dopřála první velký hollywoodský hit, než pár let starou restaurovanou verzí ve 4K, opětovně uvedenou do tuzemských kin:-)?

A musím s potěšením konstatovat, že to funguje i po pětatřiceti letech stále stejně jako v době premiéry, tj. na jedničku s hvězdičkou, přičemž nový audiovizuální kabátek tomu dodává ještě větší grády (vylepšení sice není nijak přelomové, ale vyčištěný obraz i zvuk není nikdy na škodu). Z Dickovy předlohy toho ve filmu (stejně jako v případě Blade Runnera) mnoho nezbylo (vzhledem k době, kterou projekt strávil ve fázi development hell a opakovaně přepisovanému scénáři, vlastně ani není divu), ale výsledku to (stejně jako v případě Blade Runnera) kupodivu pomohlo.

Verhoeven přivedl k projektu klíčové spolupracovníky z RoboCopa (Vacano, Urioste, Sandell a především trikový génius Bottin) a za tehdy nadstandardní rozpočet natočil neodolatelný mix nekorektního humoru, ostrých hlášek, decentního sexu, nekompromisní akce, zabalené do groteskní brutality a rekordního bodycountu (střelba do nevinných civilistů za doprovodu vybuchujících sáčků s umělou krví by v dnešní době asi neprošla:-)), záměrně mnohoznačného děje (po vzoru Blade Runnera dávajícího divákovi protichůdné indicie stran reálné/snové podstaty vyprávění), na poměry brakové žánrovky i překvapivě seriózních filozofických/společenských/politických témat, neuvěřitelně překotného tempa, nestárnoucího OST s legendárním hlavním motivem a v neposlední radě na tehdejší dobu revoluční trikové stránky, právem oceněné zlatým plešounem (scéna s rentgenem v metru dodnes neztratila nic ze své působivosti).

Spider-Man: Brand New Day

Spidey je v současnosti jediná marvelovská postava, která na mě ještě funguje do té míry, že na nový film s pavoukem poslušně naklušu do kina bez ohledu na cokoliv.

Cretton sice není žádná wow volba (Shang-Chi má do nějaké komiksové pecky fakt daleko), ale to ve své době nebyl ani Watts a dopadlo to více než uspokojivě, takže šance na další fajn komiksovku tady rozhodně je. Tahle značka je výkladní skříní jak Sony, tak Marvelu. Tím pádem Pascal a Feige si Crettona určitě pohlídají, aby se ve čtyřce pokračovalo v miliardové krasojízdě a zafungoval stejný BO efekt jako v případě Endgame a No Way Home, akorát v opačném gardu.

Jinak nový kostým vypadá cajk, Holland je pořád sympaťák (jsem zvědavý, zda Sony bude pokračovat s lákáním na Sinister Six v potitulkovce pomalu každého filmu z SSU i v další trilogii a Holland s Hardym tak odejdou do důchodu, aniž by se potkali na jednom place, nebo se už konečně věci pohnou kupředu:-)) a Sink a Bernthala můžu vidět kdykoliv v čemkoliv (Punisher ve family friendly ratingu působí jako krok vzad (podobně jako Venom), na druhou stranu pokud se do filmu zakomponuje chytře, tak proč ne?). Od No Way Home to je první marvelovka, na kterou se doopravdy těším.

Highest 2 Lowest

Trailer vypadá nadějně, tak snad "svědomí Ameriky" nezklame. Lee je na podobné látky se sociálně kritickým/morálním rozměrem expert (dokonce bych se odvážil prohlásit, že když už dělat novou adaptaci knihy, respektive předělávku Kurosawovy filmové klasiky, tak Lee by měl být jeden z předních kandidátů na seznamu) a Washington je záruka kvality, protože svým výkonem dokáže vytáhnout nahoru i jinak průměrné kousky, takže jsem hodně zvědavý na výsledek (a na to, jak moc Lee přizpůsobí téma současným měřítkům tak, aby pointa i v dnešní "rozvolněné" době neztratila svou sílu).

Nuremberg

Rozpočet asi nebyl z největších (a na filmu to je docela poznat) a Malek je bohužel herecký tragéd kdykoliv předvedl něco jiného než frontmana nejmenované kapely (dost pochybuju, že tady na tom bude jinak), nicméně samotné téma je nadčasové a Shannon a Crowe (v poslední době kývne na cokoliv pro kohokoliv, ale charisma stále neztratil a v téhle roli obtloustlého maniakálního (napůl hrůzu nahánějícího a napůl posměch vzbuzujícího) egoisty by mohl excelovat - pokud si vzpomene na časy Romper Stomper) to svými výkony vytáhnou nahoru, tak snad se z toho vyklube obstojná žánrovka.

The Wolf Of Wall Street

Scorsese i DiCaprio v nejlepší formě, stylový audiovizuál, prvotřídní casting, legendární scéna "feťák za volantem luxusní káry", Robbie v růžových šatičkách během pár minut přetavená v novodobý sex symbol (z čehož těží dodnes:-)), hromada skvělých "motivačních" hlášek zabalená do neuvěřitelného f-word maratonu (s kolegy z kanclu vybrané hlody citujeme dodnes) a další důkaz místo slibů (kolikátý v řadě?) o tom, že DiCaprio je naprostý herecký chameleon.

Zkrátka navzdory tříhodinové stopáži neskutečně našlapaná (po stránce narativu i řemeslného zpracování - podobně sebevědomý/energický přístup u tak věkově "zasloužilého" filmaře předvedl v předchozí dekádě snad jen Miller ve Fury Road) a extrémně zábavná jízda (hlavní postava je sice ukázkový parchant, ale stejně jako v případě Wall Streetu nebo The Big Short sledovat jeho strmý vzestup a drsný pád je prostě požitek) od začátku až do konce, která si zasloužila ocenit nadílkou zlatých plešounů (akademie sice Scorseseho i DiCapria dlouhodobě ignoruje, ale minimálně pro druhého jmenovaného to mělo skončit dojatou děkovačkou na pódiu, protože (podobně jako Douglas ve Wall Streetu) si tady střihl jednu ze svých životních rolí. Tohle spolu s The Social Network patří ke špičce na poli fin/tech biopiců po roce 2000.

King Ivory 6/10

Swab celou svou kariéru střídá ucházející nízkorozpočtové žánrové kousky s těmi poněkud pokulhávajícími. Tentokrát to po vzoru Trafficu nebo Sicario zkouší skrze realisticky podané historky z podsvětí, které procedurálním způsobem mapují obchod s narkotiky na obou stranách hranice od výrobců až po samotné konzumenty. A naštěstí si při tom vybral silnou chvilku a jeho "mexická spojka" si nevede vůbec špatně (byť na slavnější konkurenci nemá ani omylem).

Přestože zboží a aktéři se od dob The French Connection změnili, distribuční proces (respektive filmový narativ) zůstává stále stejný. Mozaika vzájemně propletených osudů lidí z obou stran zákona, kteří jsou ne/přímo zapojeni do drogového byznysu, je rámována klasickými příběhovými proprietami všech podobných žánrovek (drsní policajti, ještě drsnější gauneři, boss řídící drogové impérium z vězení, bezvýznamní pěšáci, oběti drogové závislosti, vyřizování účtů mezi gangy a do toho rodinné problémy s nezvladatelnými potomky a tragické konce, týkající se vedlejších postav).

Swab sází na dokumentárně rekonstrukční přístup, obsáhlé panoptikum postav ze všech vrstev společnosti (tím pádem se, navzdory snaze o jisté charakterové vykreslení kladných i záporných figur, zdaleka ne všem postavám dostane patřičné pozornosti), převážně na dialozích postavený děj (akce sice není ve filmu mnoho, ale hektická závěrečná přestřelka se povedla), hutnou atmosféru, rozklepanou ruční kameru použitou na těch správných místech, aby se zvýšil dramatický efekt, pečlivé dávkování explicitních záběrů a slušně hrající casting (Greene je na stará kolena badass:-)).

A Desert 4/10

Fotograf krajinek na cestách po zapadákovech, ubytování v motelu, seznámení se s rezidenty, "šokující" plot twist, detektiv pátrající po zmizelém na popud rodiny, ubytování v motelu, seznámení se s rezidenty, manželka vydávající se pátrat na vlastní pěst, "překvapivé" odhalení v závěru a tak dále. Co zpočátku vypadá na docela obstojnou vykrádačku Psycho, se nakonec zvrhne v utahanou slátaninu na pomezí braku a artu, která se rozpadne tvůrcům pod rukama.

Nejenže příběhová linka postrádá jakékoliv napětí nebo atmosféru, film nefunguje ani po stránce detektivního pátrání (protože veškeré okolnosti případu, včetně identity pachatele, jsou divákovi od samého počátku známy), natož psychologického dramatu. Kromě zmíněné dramaturgické kličky uprostřed filmu, která přepne perspektivu z jedné postavy na druhou, se totiž v průběhu značně repetitivního děje nestane vůbec nic zajímavého, natož zábavného.

Kombinace nudného děje, pomalého tempa a nahodile rozprostřených artových "mnohovýznamových" vsuvek se pak podepisuje na postupem času čím dál tím více upadající divákově pozornosti. Korunu tomu všemu nasazuje deus ex machina konec, který je jednak odbytý (jakoby na pořádnou konfrontaci došly v rozpočtu prachy) a jednak nesmyslný (žádného vysvětlení stran podstaty závěrečného dění se pochopitelně divák nedočká), s psychedelickou tečkou navrch.

The Life Of Chuck 7/10

Kdo by si pomyslel, že potenciální kandidát na taneční číslo roku bude k vidění v nějaké kingovce:-)? Nepsané pravidlo o nejlepších adaptacích mistra strašidelného žánru, které se paradoxně nerekrutují z hororové produkce, došlo opět k naplnění v podobě adaptace "nezfilmovatelné" Kingovy povídky o pomíjivosti a současně výjimečnosti lidského života. A nikoliv náhodou ji má na svědomí šikula Flanagan, jehož předchozí kousek byl až doteď poslední skutečně vydařenou kingovkou (snad se k němu zanedlouho připojí i kolega Lawrence a opět v doprovodu Hamilla).

Největší "problém" filmu spočívá v netradičním způsobem pojaté předloze. Flanagan měl před sebou těžký úkol převést Kingův krátký text, rozdělený do třech "obyčejných" kapitol v životě hlavní postavy a vyprávěný pozpátku, do srozumitelné filmové podoby se zachováním obtížně uchopitelného ducha předlohy. Nemohl se totiž opřít o standardní dramaturgické berličky storytellingu, protože povídka neobsahuje žádnou ucelenou příběhovou linku (kdo, co, proč a jak?), nýbrž nahodilé a jen volně propojené "formující" životní epizody (přičemž úvodní "apokalyptická" část do života hlavní postavy vstupuje jen okrajově), které spoléhají na emoce a atmosféru a nikoliv na drama a děj.

A s touhle výzvou se dokázal vypořádat na výbornou. Na čemž má přední zásluhu jednak schopný casting v čele s Hiddlestonem, který hraje a tančí skvěle (Hamill se taktéž herecky překonává a o to více jsem zvědavý na jeho účinkování v The Long Walk) a jednak nakažlivě optimistická nálada prostupující celým filmem (oslava života navzdory relativně pochmurnému tématu konce světa a nevyhnutelného umírání), která v kombinaci s jemným humorem (vtipný komentář vypravěče, napůl pragmaticky a napůl sarkasticky, glosující probíhající dění, se povedl) a emocionálně silnými scénami (působivé taneční číslo na ulici je jasným vrcholem celého filmu) dotváří neobyčejnou feel-good atmosféru filmu.

Push 6/10

Sympatická mladá hrdinka v pokročilém stádiu těhotenství (aneb zvyšujeme sázky:-)) a tajemný maniakální zabiják (tentokrát bez masky) si hrají na kočku a na myš ve starobylém rodinném sídle, aby následně skončili v nemocnici, kde si to rozdají takříkajíc na férovku (aneb někdo tady má poctivě nakoukán původní Halloween a jeho pokračování:-)).

Jednoduchá premisa s minimem postav i lokací se promítla do překvapivě funkční komorní žánrovky, která sice v žádném ohledu historické tabulky přepisovat nebude (na to by bylo potřeba osvědčený home invasion koncept obohatit něčím víc, než je pouhá gravidita hlavní postavy, která v ději není ani pořádně zužitkována), ale stran pomalého/postupného budování nervózní atmosféry a chytrého dávkování napětí (především zásluhou konzervativní kamery a sugestivního OST) tady tvůrci odvádějí dobrou práci (intenzivní sekvence s domácím výtahem dokáže náležitě zvednout tepovku).

Škoda, že ve filmu není více rozvedena zajímavá vedlejší linka nadpřirozeného propojení psychopatického záporáka s prokletým domem (vedle Halloweenu by neškodilo pečlivě nastudovat i The Shining) a i to málo, co ve filmu na tohle konto padne, se docela nepochopitelně odehraje až po konci závěrečných titulků, plus jednotlivé mordy by si zasloužili ukázat přímo na kameru (když už bodycount žádných závratných hodnot nedosahuje), jinak ale panuje spokojenost.

Star Trek: Strange New Worlds - A Space Adventure Hour (Sezóna 3 - Epizoda 4) 9/10

Další experimentální díl se věnuje klasické premise o poruše simulátoru, která ohrožuje celou loď. Povědomé příběhové schéma o uvěznění postav v detektivním dobrodružství ve virtuálních kulisách je ve čtvrté epizodě obohaceno o zábavný meta prvek "seriálu v (předčasně ukončeném) seriálu", vzdávající poctu původní sérii, roztomile naivní retro atmosféru (kostýmy a účesy jsou top) a nápadité doplnění ST kánonu (technologie simulátoru až v budoucnosti). Aby toho nebylo málo, tak dojde i na náznak rodícího se milostného trojúhelníku a "nepovedené" záběry na pozadí závěrečných titulků.

Osiris 5/10

Black Hawk Down s Predatory (nebo Hirogeny ze ST:-)) z výprodeje? Jednou za čas vlastně proč ne? Podobných laciných akčních sci-fi béček se šmejdem z vesmíru, ve kterých o nějaký originální nápad divák nezavadí a omezený rozpočet je patrný na každém kroku, se v minulosti natočilo bezpočet a tohle mezi nimi nijak zvlášť nevyniká. Na druhou stranu natočit ucházející brakovou vykrádačku žánrových klasik se taky musí umět a v tomhle ohledu má Kaufman splněno. Hlavně díky tomu, že převážnou část stopáže vyplňuje akce s mimozemskými potvorami (slušný design), jejíž řemeslné provedení sice nepatří k nejoslnivějším (očividně digitální střelba a krev), ale vynahrazuje to svým množstvím.

Příběhová linka je ovšem extrémně jednoduchá (po úvodní misi v exteriérech následuje interiérová koridorovka, ve které se okolo castingu jen střídají tytéž kulisy s občasným "zpestřením" v podobě nějaké kompletně digitální scény) a plná logických děr (při premiérovém střetu s bubáky jsou lidské pistolky neúčinné a zastavit je lze jen jejich vlastními zbraněmi, později už jsou těmi samými pistolkami koseni jako na běžícím páse, atd.), jednorozměrné postavy se odebírají na střídačku v předvídatelném pořadí (samozřejmě nesmí chybět hrdinské sebeobětování:-)) a přepálená stopáž jen podtrhuje repetitivní děj s běháním po chodbách tam a zase zpátky, takže není důvod se k tomu ještě někdy vracet.

Peacemaker (Sezóna 2)

První sezóna působila po kvalitativní stránce jako blesk z čistého nebe (vzhledem k tomu, že vedlejšáky s netopýrem a klaunem stojí bokem, tak je to doteď s přehledem nejlepší věc z celého DCEU), takže udržet nastavenou laťku bude hodně těžké a skákání mezi paralelními dimenzemi je po několikerém nášupu v MCU poněkud únavné, ale věřím, že Gunn dokáže podruhé (resp. potřetí, počítaje v to i The Suicide Squad) vstoupit do téže řeky a doručit divákům stejnou nekorektním humorem a brutální akcí napěchovanou pecku (s geniálním hudebním intrem  navrch:-)) jako posledně. Protože snad jediný přístup k "mnohovesmíru" a vícero verzím téže postavy, který v současnosti ještě může fungovat, je udělat si z toho prdel, na což je Gunn expert:-).

Stranger Things (Sezóna 5)

Wow, epic as shit:-). Kdyby to Netflix pustil do tuzemských kin, tak na nic nečekám a okamžitě kupuju lístky na všechny epizody v předprodeji. Duffer bros. zatím nezklamali (co sezóna, to pecka) a tenhle (ukázkově střižený a gradující - takhle se to má dělat a takhle to má vypadat:-)) trailer naznačuje, že předlouhé čekání na finálovou sezónu se přece jen vyplatilo, historie se bude opakovat a grande finale bude fakt stát za to.

Jsem zvědavý hlavně na samotný závěr, který v mezičase na základě zpětné vazby k předchozí řadě přepsali. Aneb kolik asi tak kapesníčků (nebo léků na nervy) bude potřeba si na poslední epizodu přichystat:-)?