sobota 8. listopadu 2025

Frankenstein 6/10

Poslušně hlásím upíři versus monstra na body jedna nula. Pomyslný souboj, kdo svým autorským uchopením osvědčené literární/filmové klasiky o ikonické hororové postavě letos rozbije bank, vyhrál (nutno poznamenat, že na celé čáře) šikula Eggers. Osvědčený řemeslník del Toro natočil precizní adaptaci, která pracuje jako přesný hodinový stroj, ale chybí tomu to nejdůležitější a to je synergie všech jednotlivých částí. Paradoxně to del Toro zkouší s prakticky totožnými esy v rukávu jako Eggers, ale dosahuje úplně jiného (o dost méně působivého) výsledku.

Příběhová linka se na mnoha místech věrně drží předlohy, zatímco na mnoha jiných se od ní odklání. Což by nebylo nic proti ničemu, pokud by učiněné změny měly nějaký přínos, ale většina novinek spadá do kategorie nepodstatných variací. Historka o tom, zda ve zrůdě nepřebývá člověk a naopak, tady byla už v tolika podáních, že další převyprávění bez něčeho navíc (ať už po stránce formy nebo obsahu) už nedokáže ničím překvapit nebo upoutat bez ohledu na hvězdný casting nebo vysoký rozpočet. A rozvláčné tempo s přepálenou stopáži filmu taktéž nepomáhají.

Na jednu stranu lze pochválit produkční hodnoty stran povedené výpravy a kostýmů (nicméně více než dvojnásobný rozpočet oproti Nosferatu na filmu není nijak poznat). Na druhou stranu si del Toro vypomáhá mohutnou dávkou laciného digibordelu (očividně digitální oheň, zvířata a veškerá zranění a krev), která u podobné dobové žánrovky působí jako pěst na oko. Potěšit dokážou explicitní fatality se sympatickým množstvím vynalézavého gore (byť jak jinak než také z jedniček a nul). Naopak s designem samotného monstra, respektive jeho maskou, si šlo vyhrát o poznání více.

Napětí prakticky absentuje, stylová gotická atmosféra probleskuje jen nárazově (většinou se tak děje za bouřky/deště:-)) a nějaké drama a především emoce se dostavují jen výjimečně. Casting bez výjimky podává kvalitní herecké výkony, ale klacky pod nohy mu průběžně hází papírem šustící dialogy a papundeklové momenty (v některých scénách film připomíná spíše divadelní inscenaci s nuceným přednesem naučených replik než duchaplné rozhovory živoucích postav), které jen podtrhuje nepřesvědčivý OST (v některých scénách svou náladou funguje, v některých absolutně selhává).