Michael

Fuqua patří do režisérské kategorie hit or miss (na prdel jsem si z jeho filmů sedl jen u Training Day, zbytek se pohybuje od ok po meh) a Logan má svá nejlepší léta za psacím stolem taky za sebou, ale pokud to nějak zásadně neprokaučovali a zopakují úspěšný recept Bohemian Rhapsody (maximální fan service, minimální, respektive nulová, kontroverze - což je prakticky tutovka, jinak by od rodiny nedostali práva na songy:-)), tak mají zaděláno na podobný úspěch a cashgrab jako v případě Mercuryho a spol. (viz měsíční počet posluchačů na Spotify, který překonává jak Queeny, tak třeba i Beatles).

---

Podobně neúprosná čísla měly do letoška automotive žánrovky nehledě na jejich kvalitu. A pak přišel Pitt s F1. Srovnání s Presleym, Johnem nebo Marleym je zavádějící. Jackson je v popularitě někde jinde. Ne kdysi dávno, když byl na vrcholu a to je jen něčí dojem, ale právě teď a na základě tvrdých čísel.

Jasně, ne každý z pravidelných posluchačů automaticky zamíří do kina, ale ta základna potenciálních návštěvníků je tady prostě znatelně větší. Fanouškovskou základnu není radno podceňovat, což dokázali jak Queeni a Swift, tak z jiného soudku třeba Mario nebo Minecraft, případně Wicked. Jedna z věcí, kterou to můžou podělat, je to aktuální marketingové mlžení, zda to bude jeden (tříhodinový) film nebo to rozdělí na dvě části, tj. co všechno v tohle filmu ze života Jacksona vlastně pokryjí. Jinak to ale bude fanoušky maximálně hladit po srsti, ergo maximální profit.