Kde začít a při tom neplakat? Po zhlédnutí filmu si člověk říká, jak je možné, že po těch nevím-kolika-ale-údajně-mnoha verzích scénáře je tohle skutečně to nejlepší, s čím dokážou tvůrci přijít a tím pádem jak moc příšerné asi musely být všechny předchozí, nakonec nerealizované, verze. Úvodní titulek, naznačující, že se film inspiroval skutečným životním příběhem Jana Žižky, považuji za, mírně řečeno, zavádějící. O titulní postavě se v průběhu filmu neznalý divák (tudíž všichni mimo domácí kotlinu) nedozví vůbec nic, z čeho by pochopil, jak se z něj stal "jeden z největších vojevůdců a vojenských stratégů všech dob", natož jak a proč v jeho případě došlo k charakterovému přerodu z lapky a žoldáka, kterému záleží jen na tom, aby získal lup/dostal zaplaceno, k osobě bojující za spravedlnost a práva obyčejného lidu, která přijala učení Jana Husa a nepoznala na bitevním poli porážku (a která vstoupila do dějin právě tímto). Kdyby se hlavní hrdina jmenoval Honza z Horní Dolní, vyšlo by to úplně na stejno.
Dále tady máme geniální MacGuffin v podobě jedné z postav a jejího únosu, ztráty, opětovného získání, další ztráty, následného získání a tak stále dokola, to vše během pobíhání v lese sem a tam na ploše prakticky celého filmu, s občasnými prostřihy na GoT like konspirační pikle v temných komnatách. I ten úvodní heist je proveden naprosto nezajímavě a zkratkovitě. Následné sbližování hrdiny se zmíněnou postavou v průběhu děje moc nefunguje, protože Foster hraje na autopilota a podává svou postavu jako emocionálního robota (ve scéně, kdy znenadání zařve na své spolubojovníky něco o tom, že je to rozkaz, mě doslova vytrhnul z letargie:-)) a vůbec není jasné, proč k němu Lowe začne chovat nějaké sympatie, natož v něm nacházet jakési zalíbení. Tedy kromě toho, že to tak scénář vyžaduje. Rodenův Václav IV. je zde vykreslen jako pasivní a odevzdaný zoufalec ve shodě s dogmatickými historickými prameny (přestože existují dobové zmínky o opaku), až si člověk pomalu říká, proč by tahle tragická postavička vlastně měla být korunována císařem v Římě. Korunu (ehm:-)) všemu pak dává celá pointa filmu (smrt Lowe a závěrečný titulek o smrti Václava IV.), která ve vší nahotě ukazuje, jak zbytečný a prázdný celý děj filmu byl - MacGuffin je odklizen z cesty ("holka je mrtvá, Dejve":-)), jaký to mělo nebo nemělo dopad na korunovaci Václava IV. se nedozvíme, zda byl vlastně korunován papežem taky ne (nebyl, ovšem z podstatně jiných důvodů, než-li kvůli nepodpoře ze strany nějakého Rožmberka) a Foster tak jak do příběhu vstupuje, tak z něj po dvou hodinách také vystupuje.
No, a pak je zde ještě realizační stránka věci. Předně, kde se proboha utopil ten šílený rozpočet (kromě výplaty hvězdám typu Caine a Foster) a s nadsázkou řečeno, jak to, že se příslušné orgány ještě nezabývají možným podezřením na vytunelování celého projektu neznámým pachatelem:-)? Pár záběrů na digitální středověkou Prahu, pár záběrů hradů z dronu, davové scény čítající odhadem tak 30 lidí celkem, jedna vozová hradba (na víc asi nezbyly prachy:-)), jedna jeskyně, jeden lom, jeden digitální (velmi levně působící) lev a v podstatě celý film odehrávající se převážně na jedné a té samé lokaci.
Z herců z toho vychází nejlépe asi Lowe jako představitelka hlavní ženské role, která se upřímně snaží něco hrát, jenže nemá moc co a pak herecký matador Møller, který jediný pochopil v čemže to vlastně účinkuje a svého záporáka přehrává ostošest. Hlavní devíza filmu Foster se celý film tváří jako "na mně se nedívejte, já tady jen pracuju" a nevěřil jsem mu naprosto nic. V případě Cainea mi bylo až líto, v jakém filmu se to vlastně ocitnul, protože má naprosto minimální prostor a jeho roli by mohl hrát kdokoliv jiný a výsledný dojem by se nezměnil. Jen s tím rozdílem, že prachy, které za roli inkasoval, se mohly na place nebo v postprodukci investovat do něčeho smysluplnějšího (třeba do ne tak okatě digitálního lva - proč ve filmu ta scéna vůbec je (kromě toho, že Václav IV. lvy skutečně choval), když cgi živých zvířat stojí velké prachy a vypadá to stejně totálně uměle?).
Nebyl by to film o Janu Žižkovi, kdyby v něm nebyla nějaká ta akce. Akce je sice docela dost, ale je mizerně nasnímána a ještě hůře (nepřehledně) sestříhána. Nechybějí sice detaily na "šťavnaté" gore efekty po vzoru nedostižného vzoru Braveheart, ale to je tak vše, čím se tvůrci filmu mohou s Gibsonovým mistrovským kusem, alespoň vzdáleně, srovnávat. Aneb když nevíš co by, natoč to ve tmě/mlze/kouři/dešti, atd., pochopitelně shaky cam stylem a dodělej to bleskurychlým střihem, který divákovo povědomí o tom, kdo, co, jak a proč redukuje na naprosté minimum. Plus to prostřídat nějakým slow-mo taky není nikdy na škodu. Uvedenou univerzální kombinací filmařských postupů u filmů s nízkým rozpočtem se přece podaří zachránit kdeco, ne? No, v jistých (výjimečných) případech ano, ale ono i to "zachraňování" se musí umět. Když ne, dopadne to jako zde. Blbě. Hodně.
Jediný, kdo se z tvůrčího týmu tady o něco pokouší a není to úplně špatné, je autor OST a sem tam dojde na nějaký slušný kamerový záběr (přelety dronem v to nepočítám). Všechno ostatní je velký, špatný. Pocitově měl film tak 4 hodiny a nuda o sobě dávala, během sledování filmu, vědět až nepříjemně často. Přitom posledních pár vteřin filmu jasně ukazuje, jak moc skvělý film to mohl být a jak moc mizerný film to ve skutečnosti je (s ohledem na vše, co oněm několika vteřinám předcházelo). Velká škoda.