Trap 6/10

Starý dobrý Shyamalan ve své obvyklé formě. Což znamená originální nebo, jako v tomto případě, alespoň potenciálně atraktivní nápad (inspirovaný skutečnou událostí) a bohužel provedení, které jej když už ne pohřbí, tak alespoň přizabije. Přesto kvůli "koncertní" části filmu to je za posledních pár let asi nejvydařenější mistrův počin. S ohledem na nepříliš vysoko položenou kvalitativní laťku jeho současné produkce to ovšem není nějak zvlášť pozoruhodná meta.

Kulturní vložka s prezentováním Shyamalanovy ratolesti na můj vkus zabírá ve filmu až moc prostoru a nepříjemně často se v průběhu děje zvrhává v nepokryté self-promo namísto toho, aby tvořila jen obyčejnou kulisu samotného příběhu, ale dokud si Shyamalan hraje na "koncertním" písečku ve stylu videoherního Hitmana a sleduje hlavní postavu, jak se v uzavřeném prostoru snaží s omezenými prostředky přechytračit policii a dostat se z nastražené pasti ven, tak je to díky expozici zredukované na nejnutnější minimum a Hartnettovi, podávajícímu příjemný herecký výkon, sympaticky svižná, zábavná a místy napínavá podívaná, ve které si "obyčejný tatík od rodiny, toho času maniak" počíná poměrně šikovně a uvěřitelně (byť způsob, jakým Hartnett nakonec z koncertu policii unikne, je značně banální).

Jakmile se ovšem Shyamalan rozhodne výchozí premisu "vylepšit" další desítky minut trvající dohrou, do té doby slibně rozehraná partie (podivné záběry na herce promlouvající přímo do kamery nepočítám:-)) se mu pomalu, ale jistě začne rozpadat pod rukama a na řadu bohužel přicházejí typické neduhy mistrovy tvorby. Tentokrát se sice obešel bez šokující pointy v závěru, ale věci typu překombinované příběhové zvraty (zázračná únikovka z domu a limuzíny vyžaduje hodně velkou dávku fantazie), povrchní charaktery (psychologický motiv "rodina zjišťuje, že tatík je sériový vrah" je ve filmu prakticky nevyužit) a nezvládnuté finále, které (jak je u Shyamalan nepěkným zvykem) opět balancuje na hraně triviality, bizarnosti a nesmyslnosti (policie v klidu čekající na to, až si pachatel pokecá se svou potenciální obětí?), se probojovaly i sem. Navíc Hartnett v poloze "maminkovského" psychopata ala Psycho už nepůsobí tolik přesvědčivě.

The Deliverance 3/10

Co se stane, když se zkombinuje nefunkční (protože klišovitá) nálepka "inspirováno skutečnými událostmi" a nefunkční (protože nudné) sociální drama s nefunkčním (protože legračním) vymítačským hororem a nefunkční (protože otravnou) náboženskou agitkou? Nepřekvapivě z toho vznikne další zoufale nepovedený žánrový zmetek od etalonu pásové výroby.

Je sice pěkné, že se tvůrci pokouší ohranou historku s vymítáním (vtipný démonický hlas, lezení po stěně a rádoby hrůzu nahánějící make-up samozřejmě nesmí chybět ani tentokrát) ozvláštnit tím, že ji po většinu stopáže maskují "realisticky" umírněným pojetím (minimální nadpřirozené projevy řádění démona a soustředění se na problémové soužití členů rodiny), ale vedlejším efektem takového přístupu je jednak nezáživný děj, během kterého divák jen marně čeká, až se paranormální hrátky konečně rozjedou naplno (zdlouhavá expozice a přepálená stopáž), protože všechny postavy bez výjimky by v soutěži sympatie skončily s nepořízenou a jednak nevěrohodně působící strašidelné pasáže (napětí se vytratilo neznámo kam, o nějaké hororové atmosféře nemůže být vůbec řeč), přičemž samotné finále svým provedením působí jako z nějaké parodie (odbyté scény vymítání v kombinaci se seriózním náboženským patosem jsou k smíchu).

We Are Zombies 5/10

Další obyčejný zombie komediální horor s minimálním rozpočtem a neznámým castingem v řadě? Ano i ne. Nápad se zasazením děje do světa postiženého zombie apokalypsou, která se ovšem neprojevuje klišovitým bojem o přežití, ale nedobrovolnou koexistencí živé populace s nebožtíky, z čehož určitá část společnosti nepokrytě profituje, je poměrně originální (respektive na poměry hororového žánru, jelikož ve sci-fi totéž předvedl Alien Nation nebo District 9 s mimozemskými přistěhovalci), bohužel samotné provedení ve filmu už malinko pokulhává.

Stručný worldbuilding (což je škoda, protože samotný svět je zajímavější, než historka, která se v něm odehrává), jednoduchá "gangsterská" příběhová linka s únosem, výkupným a podrazy a z toho plynoucí humorné scénky, skromná dávka satiry a sociální kritiky (jak jinak v zombie žánru:-)), pár mírně hororových momentů v závěru, ve kterém se divák kromě gore dočká i příjemné splatter vsuvky a otevřená vrátka k pokračování. Funguje to, ale fungovalo by to o poznání lépe, pokud by tvůrci ve všech směrech (příběh, vtipy, hororová atmosféra) přitlačili na pilu.

Duchess 5/10

To se tak jednou notorický béčkař Marshall a jeho častá herecká parťačka Kirk pustili do skupinového brainstormingu a napsali spolu napůl komediálně laděnou gangsterku ve stylu Ritchieho historek z podsvětí (partička více nebo méně bizarních postav, informační titulky v obraze, epileptický střih, retrospektivní vyprávění a sarkastický voice over hlavní postavy, průběžně glosující děj) a napůl vážně míněné akční béčko z kdovíproč neustále protěžovaného podžánru "silná ženská hrdinka s ještě silnějšími zbraněmi" (osvědčená premisa o pomstě za smrt blízké osoby, badass reputace hlavní postavy vybudovaná bez zjevné příčiny, drsné girl power hlášky a časté střídání sexy outfitů).

Jelikož má ovšem Marshall do Ritchieho daleko a Kirk sice stále vypadá k světu (což je nepatrná polehčující okolnost), ale bohužel se také stále nenaučila hrát (což je v případě hlavní role poněkud problém:-)), výsledek jejich chvályhodného snažení dopadl jako obvykle. Což znamená zapomenutelná žánrová spotřebka, ve které je povinná expozice (origin titulní "šlechtičny") natažena v podstatě na polovinu stopáže, šablonovitý děj nedokáže ničím překvapit, akce nepředstavuje žádný zázrak (přestřelky s očividně digitální krví a nepostradatelný plot armor hlavní postavy v bitkách s oponenty opačného pohlaví), humor funguje ve střídavém režimu a na hereckého veterána Meaneyho bohužel zbylo jen cameo.

Y2K

Na debutové poměry a minimální rozpočet to vypadá na překvapivě slušnou žánrovou prácičku. Pokud neskončily všechny alespoň trochu vtipné/šílené/brutální scény v traileru a Mooney si nějaké další zábavné atrakce schoval i do samotného filmu a podaří se mu v něm zatlačit jak na parodickou rovinu, tak na eRkový rating, tak na nostalgickou notu s atmosférou starých dobrých devadesátek, tak tady vidím určitý potenciál udělat pro podobné sci-fi horory o vzpouře techniky ala Kingův Maximum Overdrive totéž, co Wrightův Shaun of the Dead kdysi udělal pro zombie horory. 

Alien: Romulus 8/10 (Revize)

Tak po opakované projekci se moje prvotní podezření proměnilo v jistotu. Když pominu nerealizovanou Blomkampovu pětku s Weaver, Henriksenem a Biehnem (která by z logiky věci sázela na tu samou kartu jakou Alvarez vytáhl zde, tj. "to nejlepší z obou světů" - napůl regulérní pokračování a napůl nostalgická vzpomínková projížďka plná fan service obsahu), tak je Alvarezův film to nejlepší/nejzábavnější, co se v téhle sérii natočilo od původní tetralogie.

Největší výtky z premiérové projekce i na opakovaný pokus bohužel přetrvaly. Neřeším nesmyslný nitpicking, protože "rozebrat na prvočinitele" jde i synopse kultovní jedničky (proč vůbec vesmírné kamiony řídí lidi, když jsou k dispozici syntetici, kteří mohou pracovat 24/7 a poslouchají Weyland-Yutani na slovo?) a dvojky (jak to, že v koloniích nemají vlastní jednotku koloniálních mariňáků se Sentry Guny a příručními atomovkami a musejí čekat celé týdny než dorazí pomoc?), co ovšem mohlo dopadnout přece jen lépe, je digitální cameo a final boss na konci filmu.

Kdyby měl Alvarez k dispozici 200 mega a živého Holma pro mocap, tak by to digitální cameo asi dopadlo jinak, naneštěstí neměl ani jedno a tak se zařadil hned vedle Rouge One se stejně umělohmotným Cushingem. Stran nového bubáka ve finále chápu záměr, ale podobné fyzické kreace (napůl člověk a napůl mimozemský šmejd z vesmíru) mi nahání hrůzu ve věcech typu Thing, zatímco v Alienovi mi jen pokaždé připomenou, jak originální a nadčasový je Gigerův a Cameronův (vedle full metal queen bitch pozměnil i vzhled samotného Aliena a vznikl z toho warrior) klasický design.

Nicméně podstatné je, jak to celé funguje dohromady. A v tomhle ohledu se to Alvarezovi podařilo namixovat nejlépe, jak to jen šlo. Parádní retro futuristická výprava a atmosféra ala Scottův originál, reference na celou ságu, takže si na své přijde fanoušek každého filmu, hromada easter eggů, pár nových nápadů (nulová gravitace, android hacking) a smysluplné obohacení kánonu (zakuklený drone po vyhřeznutí chestburstera, retcon mutagenu z prequelů). Kultovka z toho nebude, na to filmu chybí nějaké ikonické scény a výraznější postavy, jakými disponuje jednička s dvojkou, ale parádní žánrovka a plnohodnotný přírůstek do série (hravě překonávající Scottovy prequely), to je bez debat:-).

Greedy People 6/10

Ponciroli před nedávnem příjemně překvapil se svým stylovým nízkorozpočtovým příspěvkem do westernového žánru Old Henry a trailer na jeho novinku sliboval stylovou nízkorozpočtovou krimi komedii ve stylu ranných "coenovek", tudíž moje očekávání stran kvalit filmu byla nastavena poměrně vysoko. Naneštěstí zůstala z nemalé části nenaplněna.

Klasická premisa s postradatelnou mrtvolou a nepostradatelným balíkem peněz, partička všehoschopných (nebo naopak neschopných) postav, příběhová linka šikovně propojující osudy jednotlivých postav, atmosféra typického amerického zapadákova, převážně konverzační podívaná obohacená o několik explicitních scén, ve kterých se zúročí eRkový rating, pomalé tempo vyprávění, s čestnou výjimkou Gordona-Levitta nehvězdný casting a obecně skromné produkční hodnoty.

Po formální stránce jsou obvyklé žánrové atributy všech podobných historek splněny. K působivějšímu výsledku ovšem Poncirolimu chybí opora na papíře. Humor sice ve filmu přítomen je, ale v nikterak závratném množství, takže je dávkován značně spartánsky (největší chyba filmu, přitom podobný typ žánrovek po vydatném černohumorném podání přímo volá), dialogové výměny postrádají potřebnou jiskru a konflikty mezi postavami nejsou řešeny příliš strhujícím způsobem. Což je škoda, protože casting podává slušné herecké výkony a finále je správně realisticky "nekompromisní".

Longlegs 5/10

Zpětně kudos autorovi traileru, kterému se podařilo umně zamaskovat, že namísto krimi thrilleru ve skutečnosti Perkins natočil paranormální horor (akorát bez toho, že by dokázal diváka něčím vystrašit:-)). Podobné míchání žánrů málokdy dopadá dobře, jelikož je k němu potřeba opravdu schopný tvůrce. A jak se ukázalo, tím Perkins bohužel není.

Přitom to začíná tak slibně. Detektivní procedurální pátrání v kombinaci s pomalým tempem vyprávění je fajn, nechybějí osvědčené žánrové vzorce (šifrované vzkazy pachatele určené policii, obvyklý tým ve složení nadějný nováček a ostřílený nadřízený, prohlídka místa činu zásadně ve tmě s ručními svítilnami:-), atd.), pár decentních lekaček na těch správných místech a tajemstvím obestřené flashbacky, které posilují zvláštní atmosféru filmu na pomezí reality a psycho tripu.

Poměrně záhy se ovšem ukáže, že příběh je Perkinsem podáván zkratkovitě až zmateně (jako by z filmu vypadlo plno propojujících scén), což sice pomáhá surrealistické atmosféře filmu, ale jednak se tím odhaluje nelogické chování postav (osobní vztah s pachatelem bude lepší ponechat v tajnosti, stejné datum narození jako mají oběti je náhoda, zapojení vlastního rodiče do případu prošetříme jindy, atd.) a jednak tím trpí hlavní postava jako taková (Monroe v hlavní roli hraje podivně apatickou a nečitelnou postavu, u které její myšlenkové pochody zůstávají po většinu času záhadou).

Navíc strašidelné scény ani trochu nefungují, protože se během nich buď vůbec nic nestane, nebo v nich vystupuje Cage (prapodivný make-up získává body za originalitu, ale jinak nehraje ve filmu žádnou roli), což ve výsledku vyjde na stejno. Jelikož pokud na někoho Cage v jeho trademarkové poloze šíleného psychopata (aneb "Cage rage":-)) stále ještě funguje, tak já to bohužel nejsem a jeho afektované herecké kreace už pár let vnímám někde na hranici směšnosti a trapnosti.

A pak je tady závěrečný plot twist, spojený s přepnutím filmu do jiného žánru. Ani by tak nevadilo, že divákovi, lačnícímu po poctivé manhunt pátračce, naservíruje Perkins paranormální pointu jako z nějakého laciného hororového béčka. Potíž je v tom, že to provede polopatickou vysvětlovačkou, kterou následuje klimax nedávající příliš smysl (pozveme hlavní postavu na naší narozeninovou párty, určitě se nepokusí náš zlovolný plán nějak překazit a někoho z rodiny zachránit).

Oddity 6/10

Na nízkorozpočtovou záležitost, která nestojí na hvězdném castingu, velkolepé trikové stránce, nebo nebývale originální premise, to je slušná žánrová práce a McCarthy dokazuje, že práci za kamerou zvládá bez větších problémů. Bohužel s prací za psacím stolem je to v jeho případě poněkud horší. Což je škoda, protože stačilo v příběhu dotáhnout pár detailů tady a támhle a z McCarthyho filmu mohlo být další příjemné hororové překvapení letošního roku.

McCarthy pomalým tempem vyprávění a především skrze detektivní premisu, v rámci které poměrně dlouho není jasné, o co v příběhu vlastně půjde (psycho thriller, duchařina, slasher, monstr horor?), průběžně buduje příjemné tajemno a nervózní atmosféru (v mnoha scénách se vlastně nic zvláštního neděje a přesto by se napětí dalo krájet), k čemuž mu dopomáhá i casting podávající solidní výkony a pár strategicky rozmístěných lekaček (flashback se stanem a foťákem je tedy řádně infarktový:-)), takže ani celkově komorní pojetí s minimem postav a lokací nepředstavuje překážku.

Jakmile se ovšem McCarthy dopracuje k plot twistu a konečně vyloží karty na stůl, začne film poměrně rychle ztrácet tah na branku a do té doby výborně fungující atmosféra, plná nejistoty a strachu, se začne pomalu, ale jistě vytrácet. Problémem totiž je, že k téhle příběhové otočce nedojde v samotném závěru, ale necelou půl hodinu před koncem filmu, načež děj následně nabere poněkud předvídatelný, respektive překombinovaný, kurz. Mírně rozpačitý dojem z výsledku poté podtrhne neuspokojivé finále. Jako kraťas nebo epizoda The Outer Limits by to nadělalo větší paseku.

The Killer 4/10

Na úvod si ujasníme několik věcí. Za prvé původní film je nezpochybnitelná žánrová klasika a pokoušet se jej jakkoliv "vylepšit" remakem, byť z rukou samotného autora, je předem prohraný boj, neb jej už nelze natočit lépe. Za druhé Emmanuel je herecké dřevo s charismatem v záporných hodnotách a všechny její dosavadní pokusy o polohu "silné ženské hrdinky" skončily zoufale nebo přímo tragicky. Za třetí zakladatel a současně mistr podžánru heroic bloodshed natočil opravdu kvalitní film naposledy před patnácti lety a doba jeho největší slávy skončila ještě o dekádu dříve.

Tohle všechno jsou polehčující okolnosti k tomu, abych na předělávku nahlížel jen jako na laciné akční béčko, kterých se na streamu objevuje každý měsíc spousty. Ale ani za takovýchto podmínek to bohužel není žádná hitparáda. Příběhová linka se vydává úplně odlišnou cestou a vyjma povinných atributů (osamělý čistič, spravedlivý policajt, nešťastnou náhodou osleplá zpěvačka, mexican standoff, trademarkoví opeřenci, střelba obouruč a závěrečný showdown v kostele při svíčkách, spršce kulek a kalužích krve, atd.) to s předlohou nemá společného vůbec nic od vzájemné chemie postav, přes jejich vztahy, až po dramatický/emocionální konflikt mezi nimi. Což bohužel platí i po stránce všeho ostatního.

Akce jednak není mnoho a jednak je natočena naprosto rutinně stran choreografie, audiovizuálního pojetí i řemeslného zpracování (digitální střelba, průstřely překážek a krvavá zranění jsou v současnosti běžná praxe, viz Wick, ale tady je to provedeno tak zjevně, že to nelze přehlédnout), přičemž některé scény vyznívají vyloženě směšně (gymnastický prostocvik ve slow-mo na konci je top:-) a střelba skokem plavmo byla naposled cool v Maxovi Payneovi 3), zatímco jiné jsou přítomny jen kvůli změně genderu hlavní postavy (mano a mano bitka mezi námi děvčaty s účastí Wooovy ratolesti).

Především je to ale neúměrné zdlouhavé (přepálená stopáž a vycházkové tempo je smrtící kombinace), plné nudné dialogové vaty, spojené s vysvětlováním překombinovaného podrazu, nepřesvědčivých hereckých výkonů (Emmanuel trousí perly typu "neposílej kluky dělat práci pro holky" a herecky i fyzicky je marná jako vždy, Worthington zaujme jen svým bizarním přízvukem a Sy je vedle Emmanuel nucen působit jako neschopný loser), patetických výjevů (Beltrami s upištěnými osudovými chorály se překonává:-)), zpomalovaček na místech, na kterých filmu nijak nepomáhají a jako bonus zakončené jak jinak než happy endem pro všechny zúčastněné na té správné straně. Zkrátka král (Woo) je mrtev, ať žije král (Chow). Killer už to má za sebou, teď už zbývá zprznit jen Hard Boiled:-(.

The Lord Of The Rings: The War Of The Rohirrim

Fakt, že potřebovali něco natočit, aby jim před časem nepropadli práva (a mezitím se změnil vlastník značky a uzavřel se nový deal, takže se z toho stal takový pohrobek minulosti), je jedna věc. Ale proč LOTRa stylizovat zrovna do anime, když je po ruce Lee a Howe a dosud všechno, co s nálepkou LOTRa vyšlo (dokonce i u konkurence), tak věrně (někdy až otrocky) kopírovalo audiovizuál Jacksonovy trilogie? A hlavně proč to vypadá tak lacině, respektive jako řadová stream only věc, když to míří do kin a je to top tier značka WB? 

No nic, návštěvu kina budu zvažovat jen v případě extra pozitivních ohlasů, protože trailerem tak úplně nepřesvědčili, že v klidu si počkat až na stream release by tady byla osudová chyba.

Tron: Ares

Tvl, mají unikátně designovaný "neonový" svět, který v původním filmu a Legacy sotva prozkoumali, ale budou z toho dělat další Matrix, ve kterém to v simulaci vypadá úplně stejně jako v běžné realitě (jen ikonický Light Cycle navíc). Snad se do kyberprostoru ve filmu nepodíváme jen na začátku a na konci. 

Leto v hlavní roli tedy nepůsobí úplně přesvědčivě (nemůžu si pomoct, Morbius all the time:-)), tak nezbývá než doufat, že Rønning a Reznor s Rossem (poklona před Disneym, důstojná náhrada za Daft Punk:-)) to dokážou audiovizuálem a obecně produkčními hodnotami přebít a závěr trilogie nezpůsobí téhle značce kvalitativní újmu.  

The Mandalorian & Grogu

No, když už to z toho museli za každou cenu něco ukázat sotva se kamery na place rozběhly, tak je škoda, že si s tím nedali o trochu více práce stran počtu reálných záběrů z filmu (snad se scéna s at-at do finálního sestřihu dostane a nedopadne to tady jako s tie fighterem v traileru Rouge One:-)), ale jako marketingový sneak peek to je asi nic proti ničemu. Tuny fan service obsahu pro die hard fanbase jsou asi jasné, ale doufám, že Disney alespoň u SW ve filmu nezapomene na dostatečný onboarding pro publikum neznalé seriálu, protože u Marvelu na to víceméně kašle.

Alien: Romulus (Bilance)

Tak zaplněné kino (na úrovni předpandemických dob) jako v případě Aliena (plex v OVě o víkendu v TDL sále) jsem letos zažil jen u dvojky Dune a před měsícem u D&W, jinak co projekce (hollywoodského blockbusteru v populárních žánrech, animáky nepočítám) to pusto prázdno bez ohledu na den v týdnu, čas promítání a výběr sálu (obvykle tak do 20 lidí v sále max). A jak tak koukám na rezervace míst na další dny, tak velký zájem nepolevuje, wow:-). 

Nechápu (tahle značka po Covenantovi nebyla úplně v nejlepší kondici a navíc rezonuje především u staršího publika, plus kampaň stran rozsahu nebyla nic extra), ale o to více tleskám. Na původně stream only projekt bez velkých (vlastně jakýchkoliv) hvězd před i za kamerou a kdovíkolikátý sequel po dlouhé přestávce zároveň to je parádní výsledek:-). O jistém překonání tržeb "prémiového" Covenanta ani nemluvě. 

Po akvizici Foxu jsem bil na poplach a obával se prznění milovaných značek lacinými zmetky z pásové výroby, ale musím férově uznat, že hamižný moloch Disney prozatím točí kvalitnější příspěvky do série (Aliena a Predatora) než moje nejoblíbenější studio v Hollywoodu (#vzpominkyzustanou) v poslední dekádě své (plnohodnotné) existence, wow:-).

---

Další sequely jsou jistota i kdyby Romulus překonal jen Covenanta a skončil někde okolo 250 mega. Cokoliv film zvládne trhnout v kino distribuci je jen bonus (mínus náklady na kampaň) k tomu, s čím kravaťáci prapůvodně počítali při uvedení na streamu. A vzhledem ke všeobecně kladnému přijetí filmu se dá důvodně předpokládat, že na streamu to sklidí podobná (možná i vyšší, protože imho o něco silnější značka) numera zhlédnutí jako Prey, kterému další filmy bez problémů odklepli. A to pomíjím prostý fakt, že Disney nekoupil Foxe, aby se na jeho značky prášilo v archívu a vydělávalo se jen na katalogovkách:-).

---

Tak při druhé projekci Aliena týden po premiéře už byl pokles zájmu na počtech diváků znát (a navrátila se obvyklá postpandemická meta ne více než 20 lidí v sále). Po všeobecně pozitivních dojmech jsem navzdory "spotřebnímu" žánru doufal, že film po fanoušcích, kteří se nahrnuli na premiéru, podrží ve stejné míře dál i běžné publikum, ale při tom rozpočtu a současné tržební mizérii v kinech, je to parádní úspěch už teď a to film ještě čeká spanilá jízda na streamu. Pár filmům se v kinech vedlo překvapivě dobře i po jejich vydání na streamu, nedivil bych se, kdyby to byl i tenhle případ.

The Union 4/10

Netflix to myslel dobře (proč si nepořídit vlastní špionážní sérii po vzoru konkurenční M:I a navíc s nemalou dávkou humoru?), ale dopadlo to jako vždycky (bezvýznamná spotřebka nevalných kvalit).

Příběh? Kopírka spousty příběhových prvků z jedničky M:I (premisa s odcizeným seznamem tajných agentů, partnerský trojúhelník mezi hrdinou, záporákem a kolegyní lomeno odcizenou manželkou, záporák rekrutován z vlastních agenturních řad a dokonce i na ten plot twist s domnělým skonem jisté postavy po pádu z mostu dojde:-)) v doprovodu obligátního filmového cestopisu po starém kontinentě.  

Akce? Jedna letmá, trochu odvážněji pojatá, scéna (pád z výšky skrze sklo spolu s kamerou), zbytek naprostá rutina od choreografie, přes měřítko až po snímání. Humor? Překvapivě skromné zastoupení obecně, přičemž zábavný potenciál plynoucí z premisy "amatér z donucení přes noc profesionálem" naprosto nevyužit. Casting? Wahlberg zase hraje svou obvyklou škatulku "sympatický chlápek odvedle", Berry se zase pokouší etablovat v roli silné ženské hrdinky (s podivným přelivem na hlavě) a Simmons se vytrvale snaží trousit napůl drsné a napůl vtipné hlášky, což působí napůl směšně a napůl trapně. Celkově ztráta času a další důkaz, že z pásové výroby Netflixu padají podezřele často zmetky.

Alien: Romulus 8/10

Několika málo slovy: Co trailery slibovaly (poctu Scottově jedničce a Cameronově dvojce s příměsí videoherního Isolation), to Alvarez ve filmu fanouškům série doručil a to tak, že se mu podařilo natočit nejlepší pokračování od Resurrection (a nejlepší fanfilm od … jakživa:-)), což je o to překvapivější (nebo smutnější?), že jej nemá na svědomí otec zakladatel Scott (ani na třetí pokus), ale velký fanoušek značky (zejména jedničky), toho času režisér hororových béček.

Mnoha dalšími slovy: Film nabízí fanouškům tuny fan service obsahu, nějaké pomrknutí na diváka se vyskytuje snad v každém druhém záběru od kulis a rekvizit, přes citování hlášek a variace na konkrétní scény napříč celou sérii, až po příběhové elementy a dramaturgii filmu. Tudíž není divu, že Alvarez volí podobné výrazové prostředky jako kdysi Scott. Budování atmosféry a napětí, podobné původnímu filmu, za pomoci kamery, hudby a výpravy (retro futuristický art design je přímo boží) je téměř dokonalé. Alvarez ve filmu skvěle pracuje se zvukovými kontrasty, respektive s absolutním tichem a pozvolná expozice spolu s pomalým tempem vzdává Scottovu majstrštyku parádní hold.

Po stránce děje jde o přímočarou záležitost, ale kromě spousty starých nápadů (konečně se po letech zase podíváme do nějaké pozemské kolonie a spatříme výrobník atmosféry v akci, reaktivace poškozeného androida dopadne jako obvykle, na mutagen z Promethea se bohužel také nezapomnělo:-)) Alvarez dokáže potěšit spoustou příběhových novinek (sekvence v nulové gravitaci, která dává vzpomenout na sekvenci pod vodou v Resurrection - vlastně se až divím, že se takový oblíbený sci-fi prvek v sérii objevil až teď, osobní vztah s androidem (tradice volby jmen podle abecedy tentokrát porušena, škoda) - dtto, opakované přeprogramování androida, což má za následek změnu jeho charakteru - dtto, atd.).

Postavy sice příliš výrazné nejsou (jak po stránce charakteru, tak castingu), ale v rámci možností se chovají překvapivě logicky (příjemná změna v tomhle žánru) a navíc ke starým problémům přistupují novým způsobem (jak se zbavit facehuggera, aniž by zabil hostitele, jak se vyhnout facehuggerům aniž by zaútočili, jak zlikvidovat xenomorfy, aniž by kyselinou protrhli trup, atd.). Jistým dějovým nekonzistencím se film nakonec nevyhnul, ale mnohé z nich jsou relativně uspokojivě vysvětleny (vesmírná stanice s přísně tajným experimentem na orbitě zapadlé planety, všechny formy xenomorfa v rámci celého reprodukčního cyklu navzdory jedinému (dospělému) exempláři, atd.).

Na mnoho vysloveně strašidelných výjevů ve filmu sice nedojde (jak ve srovnání se současnou hororovou produkcí, tak vzhledem ke Scottovu originálu) a kupodivu to není tak krvavé/slizké/nechutné, jak jsem po trailerech a s ohledem na eRkový rating předem očekával, ale Alvarez to divákům vynahrazuje stylovým audiovizuálem, klaustrofobickou atmosférou, prakticky konstantním napětím a v samotném závěru nemalou dávkou akce (příruční variace na Sentry Guny ze dvojky se opět osvědčily:-)), takže výsledná umírněná podívaná stran gore není žádný problém.

Pár drobných výtek by se přesto našlo. Tempo zhruba uprostřed filmu mírně poklesne a na obrátkách nebere až těsně před finále, digitální "A2" cameo získává body za snahu tvůrců potěšit fanoušky dalším odkazem, ale provedením působí jako z nějaké postarší videohry a pak je tady kontroverzní konec s dalším (neúspěšným) pokusem o evoluci "dokonalého organismu". Samo o sobě finále relativně funguje (kudos za několikanásobný klimax po vzoru Camerona:-)), ale proč proboha zase newborn? Už Jeunetova čtyřka jasně dokázala, že tohle je naprosto slepá ulička a namísto strachu podobné "experimenty" vyvolávají tak akorát smích a přesto se o to někdo neustále pokouší (se stejným výsledkem).

Suma sumárum konečně studioví kravaťáci pochopili, po čem fanoušci dlouhá léta volají a dovolili to Alvarezovi natočit. Žádné vyšší tvůrčí ambice a rozpačité pokusy posunout sérii skrze prapodivnou mytologii někam úplně jinam než odkud vzešla. Prostě přímočará akčně hororová jízda strašidelný vesmírným lunaparkem v povědomém stylu a to je vše. A ono to - navzdory několika dějovým nedostatkům, které zamrzí, protože kdyby na ně ve filmu nedošlo, tak by se po stránce příběhu nic nestalo a jejich absence by filmu prospěla - ke spokojenému diváckému zážitku stačí:-).

Jackpot! 4/10

Začneme pozitivy, protože těch moc nebude. Nápad s loterijním honem za mrtvolou lomeno odměnou v dystopických kulisách blízké budoucnosti s hromadou popkulturních odkazů na kdeco a kdekoho je sice značně neoriginální, ale to koneckonců platí pro hromady podobných žánrových béček a podstatné je samotné provedení, respektive schopnosti tvůrců premisu ve filmu náležitě vytěžit. Fajn, pozitiva máme za sebou, tak můžeme přejít k negativům.  

Co mohla být zábavná absurdně satiricky krvavá kombinace Idiocracy, Most Dangerous Game a Purge, to dopadlo v rukou notorického neumětela Feiga jako třeskutě humorná (jinými slovy zoufale nevtipná) přehlídka idiotských postav (včetně ústřední dvojice), srandovně sterilní a bezkrevné akce, ve které se - kromě Stiflera na začátku a Shang-Chiho na konci - nikomu nic vážného nestane (eRkový rating tady byl očividně vyfasován jen za nadávky) a záplavy infantilního pseudohumoru v té nejstupidnější podobě. Křečovitá snaha všech přítomných být za každou cenu vtipný (při vzpomínce na Peacemakera nezbývá než Cenu politovat, Awkwafinu nikoliv, jelikož je otravná jako vždy) vede tak akorát k nespočtu nudných/trapných/mizerných výstupů, které v kombinaci s rádoby dojemnými momenty absolutně nefungují.

Fly Me To The Moon 6/10

Už trailery nenápadně naznačovaly, že romantické švitoření mezi Johansson a Tatumem bude ve filmu vedle skutečného, respektive falešného, přistání na Měsíci tak trochu do počtu a teď už chápu proč. Protože přesně tak to bohužel je. Což je škoda, protože film, na rozdíl od nedávného Fall Guye, ctí žánrová pravidla (od odporu přes sympatie k citům).

Casting odvádí skvělou práci (Johansson je přímo super, Tatum je fajn, Harrelson je vtipný zástupce "mužů v černém"), dobová výprava a kostýmy (a účesy:-)), spolu s hity nabitým OST, prodává atmosféru 60s na výbornou a spousta fan service obsahu potěší každého zájemce o danou kapitolu dějin, tj. vesmírného závodu na pozadí soupeření supervelmocí (kudos za vtípek o Kubrickovi, který je reálnou součástí všech podobných fantasmagorických historek o zfalšovaném přistání:-)), ale co je to všechno platné, když to nejpodstatnější ve filmu dramaturgicky moc dobře nefunguje.

Tvůrci se totiž až do konce filmu nedokážou rozhodnout, zda primárně vypráví komediálně pojaté dokudrama ala série From the Earth to the Moon (byť s jistou dávkou tvůrčí invence, kombinující reálné události se zábavnou fikcí ve stylu Forresta Gumpa) pro fanoušky historie a kosmonautiky, nebo romcom zasazený do atraktivního prostředí NASA během ikonických historických událostí, nebo konspirační komedii se zajímavým what if settingem v podobě natáčení filmu ve filmu, přičemž všechny uvedené příběhové linky v průběhu děje postupně vystřídají a následně se k nim vrací.

Tenhle schizofrenní přístup má za následek jednak na podobnou žánrovku přepálenou stopáž (povinná expozice - než konečně dojde na románek a realizaci "záložního plánu" - je natažena na polovinu filmu) a tím pádem nepříliš svižné tempo a jednak fakt, že žádná ze zmíněných linek nedostane ve filmu dostatečný prostor, čímž nejvíce trpí právě vztahová linka Johansson a Tatuma (uplyne hodina čistého času, než mezi nimi dojde k nějakému intimnějšímu kontaktu), zatímco filmařská linka působí jen jako náhodná vedlejší dějová epizoda a nikoliv velkolepé finále.

House Of The Dragon (Sezóna 2) 8/10

Dobrá věc se podařila a dvojice Martin a Sapochnik po dvouleté pauze pokračuje s druhou sezónou ve stejném (tj. parádním) stylu jako minule. Což znamená, že všechny silné stránky z první sezóny byly zachovány a znovu je tak na pořadu dne hutné konverzační drama s občasnou dávkou (komorní) bitevní vřavy, obohacené o leteckou (dračí) složku.

Klasické příběhové ingredience značky (nejednoznačné postavy, politikaření, spiknutí, intriky a samozřejmě příruční atomovky v podobě draků:-)) nechybějí ani tentokrát včetně několika dramaticky/emocionálně silných scén (především dvojitý intimní rozhovor královen stojí za to), casting podává výborné herecké výkony bez ohledu na rozsah dané role a navzdory skromnějšímu měřítku, které opětovně připomene počáteční sezóny GoT (převážně interiérové scény, bitevní a davové scény v exteriérech zastoupeny jen v nejnutnějším případě:-)), jsou produkční hodnoty nadále prvotřídní (za zmínku stojí působivé lokace a vynikající Djawadiho OST:-)). Tohle všechno funguje stejně dobře jako posledně.

Na druhou stranu ani na podruhé se to bez jistých zaváhání neobešlo. Premiérová sezóna měla za úkol primárně představit postavy a rozestavět figurky na šachovnici pro následující řady, ve kterých se "hra o trůny" rozhoří naplno, což beze zbytku splnila. Ve druhé sezóně se ovšem žádné velké, natož strhující, divadlo nekoná (přestože, paradoxně, došlo ke zredukování počtu epizod). Hlavního slova se totiž ujal nepopulární syndrom "serializace", tzn. kouskování obsahu a natahování stopáže. Děj po většinu epizod přešlapuje na místě, některé příběhové linky zavedou určité postavy do slepé uličky a jejich charakterové otočky nepůsobí příliš přesvědčivě a v závěru nechybí obligátní příslib velkolepých věcí příště.

Snaha tvůrců příběhové/charakterové oblouky, plánované pro jednotlivé linky/postavy napříč celou sérií, nevyplýtvat už ve druhé sezóně (což se projevuje nejen pomalým vývojem děje, ale i méně nekompromisním přístupem k životnosti postav) je sice pochopitelná, ale pokud takto budou pokračovat, tak se obávám, že ve třetí sezóně už to nemusí stačit.

Thunderbolts*

Jo, má to lepší casting (vedle Mackieho je lepší prakticky kdokoliv:-)) a digibordel nekřičí z každého záběru, ale jinak je to stejná zívačka jako Brave New World. Druhořadé postavy (Stan, Pugh a Harbour asi budou ok, zbytek party vypadá stejně zapomenutelně jako posledně), tuctová akce, street level měřítko je tady spíš warehouse level měřítko, low cost produkce (nezmohli se ani na jeden eye candy moment) a humor ala Black Widow, který mi po těch letech už zdaleka nepřipadá tak zábavný jako tehdy. Naděje na marvelovský Suicide Squad (od Gunna, ne Ayera) umírá poslední, ale podle traileru to nemá žádný vlastní ksicht. Prostě jen další dílek do skládačky vzešlý z pásové výroby.  

Aliens Expanded 8/10

Nejnovější přírůstek do série Romulus je za rohem a jak jinak (lépe) se na návrat xenomorfů s kyselinou namísto krve připravit, než nedávno vydaným novým retrospektivní pohledem na vznik nejlepšího dílu série, tj. Aliens (promiň Ridley, těsný souboj, ale královna je prostě královna:-)) s názvem Aliens Expanded. Genezi filmu od A do Z už před dvaceti lety vyčerpávajícím způsobem prozkoumal tříhodinový dokument Superior Firepower: The Making of Aliens (je součástí video kolekcí Alien Quadrilogy a Alien Anthology a jeho autor je přítomen i zde), ale tvůrci aktuálního dokumentu usoudili, že je potřeba se k látce vrátit v klasickém "cameronovském" stylu, tzn. všeho víc:-), takže tentokrát od A do Z ve čtyřhodinovém dokumentu. A po jeho zhlédnutí mohu konstatovat, že s nimi nelze než souhlasit.

Použitou formou dokument trochu připomene (informačně taktéž nabitý) "MU-TH-UR Mode" z kolekce Alien Anthology, tj. záběry na mluvící hlavy (sešla se tady téměř kompletní posádka a nejdůležitější persony z řad členů štábu), které se skládají ze zábavných/zajímavých historek z natáčení (mezi hromadou dobře známých perliček, typu výměny Remara za Biehna, vzájemné animozity mezi Cameronem a členy štábu, boot campu pro herce nebo důvodu neúčasti Gigera na projektu, padne i několik nových, tedy alespoň pro mě), analytických rozborů nejrůznějších motivů a témat filmu a hodnocení jeho přetrvávajícího odkazu v popkultuře, se střídají s odpovídajícími sekvencemi přímo z filmu k navození atmosféry a doprovodnými scénami ze zákulisí natáčení tak, jak pomyslně postupuje děj filmu.

Jistou výtku bych měl vůči přítomnosti několika influencerů (více bych ocenil, kdyby se ušetřený čas věnoval lidem přímo zapojeným do produkce), neustálé budování piedestalu jak Cameronovi, tak i jeho filmu je sice pochopitelné (přece jen jde o jeden z nejlepších filmů a současně pokračování všech dob), ale po čase poněkud repetitivní, dovedl bych si představit, že především Cameron a Weaver dostanou v dokumentu o něco rozsáhlejší screentime a poslední povzdech se týká čtveřice Horner, Biddle, Matthews a Paxton (kvituji opravdu dojemnou poctu/rozlučku), která z pochopitelných důvodů nemohla na dokumentu participovat. V každém případě to nejpodstatnější - zhlédnout dokument na jeden zátah a po jeho skončení na nic nečekat a okamžitě si pustit samotný film - tady funguje na výbornou:-).

P. S. V příštím roce je naplánováno vydání podobně komplexního dokumentu jiné osmdesátkové klasiky strašidelného žánru pod všeříkajícím názvem The Thing Expanded (na svědomí jej mají stejní autoři).

Borderlands 5/10

Tak jako v případě seriálového Falloutu herní předlohu sice znám, ale žádnou videohru ze série jsem nikdy nehrál a po všech informacích okolo (výběr rutinéra Rotha na režijní stoličku, několikeré přepisování Mazinova scénáře, dotáčky pod vedením Millera, podivně složený casting, family friendly rating, atd.) jsem od adaptace předem nečekal prakticky nic a možná proto se u mě nějaké zásadní zklamání z výsledku nedostavilo.

Příběhová linka je tak přímočará, že jednodušší snad už ani být nemůže, týmová buddy chemie mezi členy týmu funguje jen na nejzákladnější úrovni, akce kromě Rothových omezených kreativních schopností naráží také na limity krotkého ratingu (podobná látka si bez debat žádá eRko), herní lore se pro nováčky vysvětluje jen v rámci nejnutnějšího minima, trademarky herní série (gun fetish a loot) jsou prakticky úplně pominuty, humorná složka (složená povětšinou z infantilních vtipů) má v průběhu děje pravidelné výpadky funkčnosti a finále skončí dříve než vlastně začne.

Samostatnou kapitolou je casting. Z Blanchett ani na stará kolena akční hrdinka nebude a navíc hraje postavu, která byla očividně psaná pro někoho mladšího a na mnoha místech je to poznat (viz věkový rozdíl mezi Blanchett a její opatrovatelkou Curtis), Hart sice ubral na svém typickém "šaškovském" projevu, ale znovu jen potvrdil, že do role drsných frajerů se zoufale nehodí a Black v roli robotické pojízdné popelnice a komického prvku v jednom je neuvěřitelně otravný a celý film jsem mu (bohužel marně) přál smrt teardown. Zbytek obsazení nestojí za zmínku, pro všechny nicméně platí, že si sem přišli jen pro výplatu a jejich herecké výkony tomu odpovídají.

Na druhou stranu díky střídmé stopáži, prostinkému ději a svižnému tempu jsem se celý film nenudil, potěšilo mě pár easter eggů (a to jsem jako neznalec předlohy spousty dalších jistojistě propásl), post-apo výprava se vydařila a triková stránka netrpí digibordelem nad rámec zvyklosti (v tomhle směru nebyl více než slušný rozpočet vyhozen do kanálu). Roth (s menší výpomocí Millera) zkrátka natočil přesně to, co po něm Arad, respektive Pitchford, požadoval - produktový film na klíč, který potenciálně rozšíří fanouškovskou základnu a přivede ke hrám nové publikum, plus expanduje se značkou na další trh a přisype něco málo do pokladničky všem zúčastněným a tím to končí.

The Instigators 5/10

Na jednu stranu to dává dokonalý smysl. Cupertino se svou bezednou kasičkou kdovíproč stále ještě rozdává neskutečné prachy každému na potkání a tak Damon s Affleckem logicky usoudili, že podojit Apple pod zástěrkou Artists Equity s nějakým papírově atraktivním projektem (tak co třeba "Damon s tím druhým, méně hvězdným, Affleckem jako zloději/smolaři na útěku"?), u kterého si všichni zúčastnění jen dojdou pro šek, bude easy job a taky že ano.

Na druhou stranu mít tolik schopných lidí před i za kamerou a natočit tak zapomenutelný film, který v každém ohledu na diváka křičí "promarněná příležitost", je svým způsobem vlastně umění. Příběhově to není žádná hitparáda, naprostá většina postav (včetně ústřední dvojice) se rekrutuje z řad neschopných idiotů, všehoschopných parchantů, případně kombinace obojího, takže rozdávat divácké sympatie tady není prakticky komu, akce nestojí za řeč (a samozřejmě drtivá většina z ní se propálila už v traileru, jak také jinak) a heisty jsou odbyty jak v plánovací, tak realizační fázi.

To hlavní ale je, že je to celé zoufale nevtipné (zejména Affleck je se svými pokusy o nenucený humor vyloženě tragický), občas nudné (všechny psychoterapeutické vsuvky) a místy přímo trapné (Perlman hraje v podstatě karikaturu, která sem zabloudila z nějaké parodie). Chemie mezi Damonem a Affleckem (a případně Chau) prakticky neexistuje a hvězdami nabitý casting vlastně nemá co hrát. Honička downtownem s hudebním "downtown" podkresem mohla být highlightem celého filmu, bohužel nestojí za víc než jen nezúčastněné pokrčení rameny (ostatně tak jako zbytek filmu).

Pár scén trochu dynamičtější kamerou a střihem nesměle připomene, že Liman ještě nepatří do starého železa a dokáže točit efektně, ale v záplavě všudypřítomné průměrnosti to jsou jen izolované ostrůvky tvůrčí invence. Jednoznačným kladem filmu jsou jen produkční hodnoty a až podezřele skromná stopáž, což je vskutku politováníhodná bilance. Předchozí Air, který Damon s Affleckem vyprodukovali pod Amazonem, je proti tomuhle vysloveně mistrovské dílo.

Rebel Moon - Chapter Two: Curse Of Forgiveness 4/10

Snyderova nepřiznaná reklama na farming simulator v úvodní kapitole dopadla jak v kinoverzi, tak v nesnesitelně dlouhé DC verzi po všech stránkách (audiovizuál, casting, narativ, triky, atd.) mizerně. Zázrak se ani v případě dvojky nestal a finále téhle monumentální copycat ságy v DC verzi je nadále generické, nudné a celkově nehodné divácké pozornosti.

Staré známé problémy z původního sestřihu totiž přetrvaly a k tomu se přidaly nové z DC verze minulého filmu. Nové mytologické prvky (živoucí pohon mateřské lodě) ve výsledku nikam nevedou, neúměrně natahované postelové  radovánky se v ději nacházejí jen proto, aby tam byly a množství odevšad stříkající krve je přímo groteskní.

Po nekonečném příběhovém settingu v předchozím filmu i tentokrát následují další zbytečné desítky minut dějové vaty (koho zajímají originy naprosto jednorozměrných figurek?), samozřejmě v doprovodu nepostradatelného agrofetiše, tuny zpomalovaček, záplavy digi bordelu, drtivé ofenzívy vysvětlujících flashbacků a legendárních wtf momentů (partička fidlalů, neúnavně hrající uprostřed státního převratu, je top:-)), než konečně nastane to, kvůli čemu se to celé vlastně točilo (prachbídná vykrádačka bitvy o Geonosis/Coruscant). Logické nesmysly bohužel zůstaly nevysvětleny (rebelující měsíc rovná se jedna vesnice, respektive jedna chatrč uprostřed:-)), zato se rozrostl počet wtf pěveckých vsuvek.

Rebel Moon - Chapter One: Chalice Of Blood 4/10

Snyderova nepřiznaná reklama na farming simulator v kinoverzi skončila jako otrocká vykrádačka kdečeho s nezajímavými postavami, odbytou akcí a nudným dějem. Jak to s jedničkou dopadlo na druhý pokus v rámci DC verze, která měřítko všudypřítomné velkoleposti posouvá i stran úctyhodné stopáže? Nepřekvapivě úplně stejně:-).

Už nový dvacetiminutový prolog je neuvěřitelně klišovitý, zbytečný a nudný a výmluvně předznamenává tříhodinový zbytek filmu. Novinkou je tady jen další várka nesmyslné mytologie (skvadra mručících zubních víl je slušný bizár:-)), samoúčelná krev a nahota, což je ve filmu jen proto, aby se Snyder mohl pochlubit eRkovým ratingem a především další úmorné desítky minut naprosté dějové vaty (intermezzo s filosofujícím droidem, který celý děj jen čeká na další film, je fascinující:-)) bez toho, aby se více pozornosti věnovalo hlavnímu záporákovi, který je stále na vedlejší koleji.

Zbytek je stejná písnička jako v původním sestřihu, tj. smrtící kombinace legračního agroporna, slow-mo fetiše na každém kroku, obludného cgi festu, rádoby hlubokých dialogů, otravných vysvětlujících flashbacků, o které se nikdo neprosil a v neposlední řadě geniálního hiringu charakterů ("Hej Ty, pojď s námi. Hmm, tak jo."). Nepatrná útěcha spočívá jen v tom, že klimax téhle monumentální copycat ságy v DC verzi je stran stopáže o něco méně ambiciózní. 

Subservience

U traileru na M3GAN jsem psal, že dříve nebo později někdo natočí film o tom, jak AI vyfasuje nějaká RealDoll a koukám, že umělohmotná Fox s prkenným projevem je tomu už nadohled:-). Tyhle robotické "pomocnice do domácnosti", které vypadají jako ostřílené profesionálky s plným vybavením vy-víte-kde (náhoda, jak jinak), jsou prostě nejvíc:-).

Podle traileru to vypadá, že ten dvojsmyslný tagline "don't turn her on" na plakátě bude asi to nejnápaditější, co tady byl schopen někdo vymyslet, na druhou stranu v Till Death se stran originality taky žádné hranice nebořily a přesto šlo o slušnou žánrovou jednohubku, tak snad další (a znovu eRková) spolupráce Fox s Dalem dopadne nějak podobně.

Birthday Girl 6/10

Starostlivá rozvedená matka, odcizená rebelující dcera, výletní plavba jako dárek k narozeninám nezbedné ratolesti (respektive rodičovský pokus o obnovu zpřetrhaných pout), přemíra alkoholu, kocovinou zahalená noc, během které dojde k incidentu násilné povahy a sveřepé pátrání po pravdě na vlastní pěst navzdory nevoli posádky i oběti samotné. Teoreticky ideální startovací pozice pro hutné psychologické drama s prvky detektivky.

V praxi to dopadlo tak na půl. Pochválit zaslouží originální nápad s umístěním děje na loď plující v mezinárodních vodách, díky čemuž se vyšetřování případu, vedle neochoty spolupracovat ze strany samotné oběti, potýká rovněž s nedostatkem pravomocí/zájmu členů posádky. Stejně tak palec nahoru za názorně podané téma druhotné viktimizace (kterému se obvykle nevěnuje tolik pozornosti) a casting ústřední dvojice, který odvádí poctivou práci.

Na druhou stranu film nepříliš dovedně maskuje, že celý případ by šlo v reálu vyřešit mnohem přímočařeji (chování a motivace oběti se v průběhu děje chaoticky mění podle toho, jak je to zrovna příběhově potřeba, klíčové informace jsou pečlivě dávkovány, přestože jsou známy od samého počátku) a žánrový posun v samotném závěru směrem k thrilleru působí, s ohledem na dosavadní realistické pojetí, značně nepatřičně (kromě toho vyvolává více otázek, než odpovědí).

Detained 5/10

Výslech zadržené osoby na policejní stanici ohledně nepříjemných událostí uplynulých hodin, na první pohled neškodný civilista proti ostřílenému detektivovi a snaha dopátrat se, co se tehdy stalo, která záhy vede ke hře o balík peněz a legendami opředenému zločinci, jehož identita je obestřena tajemstvím. K tomu jedna lokace, pár postav, spousta dialogů, (téměř) žádná akce a několik překvapení v průběhu filmu navrch.

Na papíře to působí jako lacinější variace na Usual Suspects s ne tak schopnými lidmi před i za kamerou, ne tak objevným dějem a ne tak šokující (protože vzhledem k dosavadnímu směru vyprávění očekávanou) pointou. A jak se nedlouho po začátku filmu ukáže (škoda, že si tvůrci s odhalením karet tak pospíšili a nepokusili se hlavní postavu i diváka tahat za nos o trochu déle - s oblíbeným žánrovým prvkem "něco je tady špatně, ale zatím nevíme co" šlo zahrát větší divadlo), ono to skutečně je po všech stránkách ne tak vydařená kopírka zmíněné žánrové klasiky z 90s:-). Veškerá zábava při sledování filmu tak plyne z očekávání, zda se tvůrci nějakým způsobem odváží vydat vlastní cestou, nebo dotáhnou svůj copycat pokus až do úplného konce, tj. k té samé "překvapivé" pointě. Což stran diváckého zážitku kupodivu docela funguje.

MaXXXine 6/10

Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán, takže kdo se po nadějných trailerech těšil (jako já) na lákavou kombinaci Zodiaca s Once Upon a Time in Hollywood a trojkou Screamu, odměněn Westem nebude. Předchozí filmy mě do kolen neposlaly a ani závěru trilogie se tohle prokletí, navzdory atraktivní premise i prostředí, zlomit nepodařilo. West se totiž ani tentokrát nepoučil z předchozích nezdarů a neustále tak doplácí na jednu a tu samou věc.

West bez potíží zvládá produkční stránku věci, daří se mu dodat scénám styl a atmosféru (v rámci OST bych si dovedl představit trochu reprezentativnější songy, ale svůj účel to splnilo), dokáže se obklopit schopným castingem (Goth znovu nezklamala, Bacon a Debicki potěšili i na malém prostoru) a jeho filmařské, respektive žánrové, experimentování v rámci trilogie (od hororu přes psycho thriller po aktuální krimi thriller) zaslouží uznání, ale zase se potýká s nedostatky na papíře (z čehož plyne, že psaní scénářů ke svým filmům by měl přenechat někomu schopnějšímu).

Goth se ve filmu snaží prorazit v továrně na sny a účastní se natáčení žánrového braku (díky čemuž se dostane na ikonický filmový plac), poštou i osobně dostává podezřelé vzkazy a pozvánky, související s její temnou minulostí (které ignoruje:-)), lidé v jejím okolí umírají, policie případ vyšetřuje (což taky ignoruje:-)), studio čelí protestům puritánské veřejnosti, v sousedství se pohybuje Night Stalker, v módě jsou pestrobarevné outfity a videokazety a občas při tom dojde na nějaký popkulturní odkaz na filmový průmysl a náznak sociálně kritického komentáře.

Problémem je, že všechno jsou to jen kulisy, kterými West definuje prostředí a dobu. Příběhová linka se odehrává jen tak mimochodem (detektivní rovina vyprávění prakticky neexistuje), děj žádným způsobem negraduje, tempo je po celou dobu vycházkové a zábavně černohumorných scén je akutní nedostatek (nekompromisní vypořádání se s pouličním násilníkem a návštěva autovrakoviště). Takto to probíhá v podstatě celý film až najednou nastane finále, které banální pointou a nepřesvědčivým vystoupením hlavního záporáka dosavadní tvůrčí bezradnost jen podtrhne.

Slingshot

Práva na nový Solaris se nám vyhandlovat nepodařilo, práva na bohémského Spacemana nám před nosem vyfoukl Netflix, tak to s halucinacemi a vidinami (nehodící se škrtněte - odcizené/mrtvé/trpící) manželky, zaobalenými do nějaké vědecké mise, která se zvrtne, zkusíme po vlastní ose a uvidíme, co z toho vypadne:-). Premisa moc originality nepobrala, potenciálně atraktivní sci-fi propriety budou pravděpodobně jen do počtu a casting je z kategorie "každý, kdo nám zvedl telefon". Šance, že Affleck dopadne lépe než Sandler tady je, ale čistě podle traileru bych si na to nevsadil. 

Dead Sea 4/10

Nápad: Nesčetněkrát ohraná survival premisa o ztroskotání partičky adolescentů uprostřed širého moře, která se naštěstí/bohužel záhy nepřepne do nesčetněkrát ohraného boje o holý život, ve kterém figurují nechvalně proslulé čelisti paryby kroužící kolem, nýbrž do nesčetněkrát ohraného boje o holý život, ve kterém figuruje nedaleko proplouvající bárka, jejíž posádka má se zachráněnými trosečníky nikoliv přátelské úmysly.

Provedení: Děj přeplněný klišé všeho druhu, od nesmyslného chování postav (proč nalezený kus drátu použít jako zbraň, když je možné s ním čistit podpalubí od rzi, proč se na útěk se zraněnou osobou vydat ve člunu, když je možné si skočit zaplavat, atd.), přes zlotřilý plán posádky ("souboj s osamělým gaunerem je málo, rozbít mezinárodní zločineckou síť a zachránit nespočet dalších životů bude lepší"), až po nepostradatelný šťastný konec (kdo se dočká závěrečných titulků a kdo se v průběhu děje bez milosti pošle na střídačku, je jasné od samotného počátku filmu). K tomu je potřeba přičíst naprosto rutinní zpracování, ve kterém napětí, atmosféra nebo drama nemají místo. Na rozdíl od nepochopitelně doslovného epilogu:-). Podtrženo, sečteno: Zapomenutelné béčko, které zaujme jen slušivým outfitem hlavní postavy. 

Daddio 6/10

Penn po nedávné projížďce nočními ulicemi NYC za volantem záchranky přesedlal do ikonické žluté drožky tamtéž a namísto mentorování Sheridana se tentokrát jal poskytovat psychoterapeutické lekce zdarma domů se vracející Johnson. Výsledkem je bohužel podobně nevzrušivá jízda na půl plynu, která skončila někde na půl cesty, jako se tomu stalo při zapnuté houkačce minule.

Podobné komorní konverzačky za pár dolarů, nabízející jednu lokaci a doslova pár postav, stojí (nebo padají) primárně na castingu a na scénáři, respektive na dialogových výměnách a vykreslení vztahů mezi postavami. V případě obsazení si debutantka Hall vede na výbornou. Penn i Johnson podávají příjemně civilní herecké výkony a chemie mezi nimi bez problémů funguje. Čemuž pomáhá i eRkový rating, díky kterému se Penn i Johnson nebojí použít i mírně explicitnější (tj. každodenní realitě věrnější) výrazy. Po stránce narativu si Hall vede o poznání hůře.

Nenucený počáteční small talk mezi ústřední dvojící postupem času přerůstá v neotřelou hru na pravdu, která s přibývajícími kilometry dostává temnější/serióznější kontury (v jejichž středu jsou daddy issues, partnerské vztahy, obtížné dětství, atd.). Problémem je, že Hall se neodváží prozkoumat kterékoliv nastíněné téma více do hloubky (až do konce filmu není jasné, zda si Johnson přeje se svou situací něco dělat, nebo je se svou rolí spokojená/smířená), nebo vyvolat mezi postavami debatu/konflikt (důkazem budiž smířlivý závěr, zachovávající status quo).

Greedy People

A je to tady, už jsem si nějakou dobu říkal, kdy se Ponciroli konečně ukáže s novým projektem. Old Henry byla nenápadná westernová pecka za pár dolarů a tohle má podle traileru potenciál stát se nenápadnou krimi peckou za pár dolarů. Správně coenovská premisa, casting nabitý hvězdami nižší svítivosti (Blake Nelson znovu na scéně:-)), černý humor a slušivé eRko k tomu. Asi to bude převážně komorní konverzačka s pár mírně explicitními scénami navíc, ale pokud to dopadne jako posledně, tak mi to bohatě stačí. Těším se na výsledek:-). 

AfrAId

"Je jen otázkou času, kdy dojde (pokud už nedošlo) na horor inspirovaný nefunkčním (a pochopitelně notně krvelačným) autopilotem Tesly, případně šílenou Alexou:-)." No vida, tak to ani tak dlouho netrvalo  a rovnou zlotřilá digitální asistentka i rozdováděný autopilot najednou:-).

Jinak ale velká slabota. Vystát frontu na poště je větší horor než cokoliv, co se ukázalo v traileru (vzhledem k neškodnému pg-13 ratingu počítám, že to ve filmu o moc lepší nebude, viz M3GAN) a jedno klišé tady střídá druhé (vsadím se, že rodinka přežije v plném počtu až do konce a na střídačku se během filmu bude posílat jen doprovodná stafáž okolo, plus samozřejmě nesmí chybět switch z (hodné) modré ledky na (zlou) červenou). Snad to Weitz zachrání alespoň satirou a černým humorem.