Historka s vysloužilým hitmanem na útěku, přísně tajným vládním programem, mladším/schopnějším kolegou-čističem najatým na provedení úklidu a ochranou nepohodlného svědka, toho času osiřelého adolescenta, je samozřejmě po příběhové stránce předvídatelná od začátku do konce, plná nejrůznějších klišé (nesourodá ústřední dvojice, dojemné sbližování dvou outsiderů, všemocné tajné služby, zrádce ve vlastních řadách, atd.) a postrádající jakékoliv překvapení.
Kromě toho se film potýká s hodně pozvolným rozjezdem, proměnlivým tempem a nepříliš funkčním dětským prvkem (budování vztahu mezi oběma postavami nepůsobí moc přesvědčivě). Nicméně Waugh zmíněné nedostatky kompenzuje slušně natočenou akcí, která zastoupeným množstvím sice neohromí, ale stran řemeslného zpracování si půjčuje jak z Wicka (stylová vybíjená v nočním klubu), tak z Bournea (kontaktní souboje jeden na jednoho s konkurenčním agentem), překvapivě dominantním OST, neokoukanými lokacemi a především Stathamem, který rozdává charisma na počkání.