Ale především nezávislá artovka se všemi atributy všech podobných produkcí s poněkud vyššími ambicemi, tj. metafory, alegorie a podobenství (v tomto případě na téma lásky, života a smrti), pomalé tempo a nepříliš strhující (protože značně jednotvárný) děj, ve kterém se po většinu stopáže nic moc zajímavého nebo podnětného (natož zábavného) nestane a hlavně se v něm ze zásady nic polopaticky nevysvětluje (finální souboj s démonickým bubákem má možná manifestovat úspěšné překonání traumatu ze strany hlavní postavy, ale možná taky ne a slouží jen jako berlička ala deus ex machina).
Nicméně hlavní potíž spočívá v tom, že s osobou odpovědnou za zármutek všech členů rodiny divák nedostane šanci se seznámit, takže nějaké citové napojení na hlavní postavu a její myšlenkové pochody a psychické rozpoložení moc dobře nefunguje. Co naopak funguje více než dobře je Cumberbatch, jako obvykle podávající výborný herecký výkon, titulní ptačí monstrum (pochvala za sázku na praktické efekty a nikoliv cgi), neokázalý, ale příjemný OST a občas probleskující povedená surreálná atmosféra (některé scény na pomezí skutečnosti a snu disponují slušným hororovým potenciálem).