A kupodivu to dopadlo jako docela obstojná nízkorozpočtová psychologická sci-fi. Film neohromí produkčními hodnotami (pár letmých záběrů vesmíru a samotného plavidla na monitoru, k tomu hrstka herců a jedna lokace s několika kulisami a tím to končí), originální příběhovou linkou (všechny obvyklé atributy podobných žánrovek, tj. halucinace, konspirace, havarijní situace, konflikty mezi členy posádky, vzpoura na palubě, atd., jsou na svém místě), nebo hereckými výkony (Affleck i Capone s Fishburnem předvádějí takový neurážející standard).
Na druhou stranu detektivní rovina, ve které se Affleck snaží přijít záhadě na kloub, po většinu času relativně slušně funguje, flashbacky s pitváním partnerského vztahu mezi Affleckem a Beecham naštěstí nezabírají více prostoru, než je nezbytně nutné a nepostradatelný plot twist je sice předvídatelný (prakticky jsou jen dvě možnosti, jak to celé zakončit - realita nebo halucinace/simulace), ale nepostrádá logické zdůvodnění, respektive nekompromisní závěrečnou pointu, díky čemuž film navzdory pomalému tempu dokáže udržet divákovu pozornost až do úplného konce.