Soundtrack 2025

Jedničkou loňského roku je pro mě elektro pecka F1 (jako fanoušek Zimmera a jeho OST k Rush ani nemůžu jinak, navíc když jsem hlavní téma od mistra při jeho koncertní návštěvě minulý rok slyšel i naživo:-)), ale atmosférických/působivých hudebních doprovodů bylo loni napříč žánry požehnaně. A to jak orchestrální, tak písničkové povahy.

Pochválit musím How To Train Your Dragon (Powell opět mocně čaruje stejně jako u originálu), Weapons (výborně buduje atmosféru a dokazuje, že Cregger je šikula i v oblasti filmové hudby), Draculu (tradičně napůl rozverný a napůl ponurý Elfman), Ballad Of A Small Player (skvělá práce v ne-až-tak-skvělém filmu), Wallace & Gromit: Vengeance Most Fowl (nenáročné, ale příjemné) a stejně tak divácky náročnější kousky The Girl With The Needle (záměrně nepříjemný a místy až disharmonický), The Brutalist (minimalistický, přesto dokonale funkční), Train Dreams (tematicky skvěle dotváří náladu) a One Battle After Another (poutající pozornost záměrnou disharmonií).

Za zmínku stojí i 28 Years Later (skvěle namixované a úderné), Sirat (film zklamání, hudební mix super), trojitá palba od dvojice Reznor a Ross v podobě Queer (zdánlivě nepatřičné moderní pojetí skvěle kontrastuje se zbytkem filmu), The Gorge (nepřelomové, ovšem zcela funkční) a Tron: Ares (zdaleka nejlepší složka filmu) a jako bonbónek na závěr Red Sonja (jak nahnat totální hrdinskou epičnost alespoň zvukem, když ne obrazem:-)).

Naopak s nevolí ukázat prstem je potřeba na Ash (nesmyslná exhibice, která irituje od začátku do konce), Highest 2 Lowest (naprostá ignorace dění v obraze), Mission: Impossible - The Final Reckoning (pouhá zaměnitelná obsahová výplň), Frankensteina (v jedné scéně funguje, v druhé vůbec ne) a Play Dirty (Silvestri si spletl žánry a servíruje film noir).

War Machine

Prompt: Vymysli scénář akčního sci-fi s týmem elitních vojáků proti mimozemskému hit-tech robotovi, kteří si to rozdají někde v divočině (žádné městské lokace a davové scény, na to není rozpočet). Chatbot: Zajisté, mám ještě několik upřesňujících dotazů, abych napsal scénář přesně podle Vašich představ. Prompt: Jo a točit to bude Netflix. Chatbot: Děkuji za doplnění, to je vše, co od Vás potřebuji vědět. Tady to máte. 

Ritchson má muskulaturu i herecký talent na to, aby se z něj stala stejná hvězda jakou je v dnešní době Bautista, Momoa nebo Cena, ale obávám se, že účinkování v podobně zaměnitelných content fillerech pro stream (viz nedávný Playdate) není ten nejlepší způsob, jak toho dosáhnout. Možná se stane zázrak a Hughes doručí překvapivě našlapanou žánrovku, ale podle traileru bych si na to nevsadil. Jsem ale zvědavý na Moralese, zda bude podobně nevýrazný jako v M:I nebo ne.

Silent Night, Deadly Night 6/10

Oživování mrtvých nebo alespoň polomrtvých hororových značek pokračuje dalším slasherovým kouskem, ale tentokrát kupodivu o dost zajímavějším pokusem, než by se od téhle nikterak pozoruhodné "sváteční" série (stále marně čekám, kdy si někdo konečně vzpomene na svátek práce:-)) dalo předem očekávat (osmdesátkový originál nebyl žádný zázrak, o zapomenutelných sequelech ani nemluvě). Nová hororová klasika sice není na pořadu dne, ale slušná žánrovka ano.

V prvé řadě zaslouží pochvalu snaha tvůrců nerecyklovat tupě originál a původní historku o psychopatickém sekerníkovi rozdávajícím definitivní tresty všem nezbedníkům, na které natrefí, obohatit o pár zajímavých nápadů, ať už se jedná o sériového vraha likvidujícího jiné vrahy (Dexter nechává pozdravovat:-)), rozdvojenou osobnost (vnitřnímu hlasu nechybí charisma i pár sarkastických hlášek), nebo netradiční romantickou linku, ve které figuruje psychicky narušená přítelkyně.

Na obvyklé žánrové atributy (postupně budované napětí, strašidelná atmosféra, lekačky) sice v průběhu děje moc často nedojde a celé téma "předávání pochodně" je stran fungování jen naťuknuto, na druhou stranu jednotlivé killy se můžou pochlubit solidní dávkou gore (škoda, že některé brutální fatality se odehrají mimo záběr), v deratizačních scénách vedle redukování počtu vystupujících postav přijde na řadu i černý humor a nadsázka (čistka na nacistické párty se povedla, byť z hlediska splatteru šlo zajít ještě o kus dále), bodycount vykazuje sympatické hodnoty a casting odvádí obstojnou práci.

Zootopia 2 8/10

Disney si dal s pokračováním překvapivého miliardového hitu pořádně načas, ale lépe pozdě než nikdy, takže sympatický policejní tým králičice a lišáka se po téměř dekádě vrací zpět na scénu s dalším dobrodružstvím ve zvířecí metropoli, přičemž studio neponechalo nic náhodě (což je dobře i špatně zároveň) a fanoušky dlouhá léta očekávaným sequelem opětovně potvrzuje svou dominanci na poli animáků pro celou rodinu jak po stránce tržebních výsledků, tak i kvality samotného filmu. Dvojka je totiž podobně zábavná a hravá podívaná pro všechny věkové kategorie jakou byla jednička.

Tvůrci neopravují, co není rozbité, takže i dvojka nabídne sympatické hlavní i vedlejší postavy (králičice s lišákem mají spolu opět parádní buddy chemii a jejich pohotové slovní přestřelky stojí za to, stran zábavnosti jim ovšem na paty šlapou nové posily do týmu v podobě zmijáka a bobřice), spoustu situačního i slovního humoru, nepřeberné množství nápaditých obrazových gagů v prvním i druhém plánu (díky čemuž je občas těžké všechno pochytit), vtipné popkulturní reference (z nichž vede variace na finále The Shining:-)), svižné tempo a energickou akci na hraně pocty a parodie animovaným groteskám a pár zajímavých novinek v rámci world-buildingu (další části města a noví zástupci zvířecí říše).

K tomu je potřeba přičíst rovněž špičkovou animaci a obecně prvotřídní produkční hodnoty, od stylového audiovizuálu (na do sebemenších detailů vymodelovaný svět je radost pohledět v každém záběru), přes příjemný OST, až po výborně složený casting u všech postav včetně hvězdných cameo vystoupení (při nahrávání původního dabingu se očividně všichni aktéři dobře bavili). To všechno minule skvěle fungovalo a funguje to i tentokrát. Tvůrci ovšem zvolili bezpečnou sázku na jistotu i v případě narativu, což se podepisuje na jisté recyklovatelnosti děje (opět rozkol a následné usmíření ústřední dvojice, znovu obrovské spiknutí ohrožující celé město a zase překvapivý zvrat v podobě zrádce ve vlastních řadách). Předvídatelná příběhová linka je ovšem malá cena za velký zbytek. Snad Disney s pokračováním nebude otálet.

The Wrecking Crew 6/10

Co je lepšího než akční komedie, ve které se hlavní role zhostila mlátička Momoa nebo mlátička Bautista? Přece akční buddy komedie, ve které se hlavní role zhostí mlátička Momoa a mlátička Bautista současně:-). Oba výtečníci se konečně potkávají tváří v tvář (a pěst, případně další části těla:-)) v jednom filmu (a nikoliv jen v závěrečných titulcích jako v Dune), nicméně tahle testosteronem nabitá destrukční párty je jedna velká promarněná příležitost, protože výsledkem je pouze nenáročná spotřebka pro stream a nikoliv nějaký zásadní příspěvek do žánru akčně-komediálních týmovek.

Tvůrci se nedrží zásady "to nejlepší na konec" a jednoznačný vrchol v rámci akčních atrakcí servírují hned na začátku filmu (úvodní home invasion potyčce nechybějí efektní úhly záběru, pohotový střih, nápaditá choreografie ani intenzivní tempo), přičemž akce ve zbytku filmu jednak není příliš mnoho a jednak svým řemeslným zpracováním působí jako z jiného filmu (alespoň že je přítomen eRkový rating, takže dojde na pár nekompromisních fatalit), respektive nijak nevybočuje ze žánrového standardu (v čele s honičkou na dálnici, ve které má hlavní slovo digibordel a očividné natáčení ve studiu) a to včetně očekávaného souboje titánů (bitka Diesel vs Johnston z Fast Five nadále zůstává nepřekonána).

Stran humoru je na tom film podobně rozpačitě. Dialogové výměny mezi ústřední dvojicí jsou sice pohotové a patřičně nekorektní, ale většina ostrovtipných hlášek působí jako nahodilá improvizace na place a trefování do terče v podobě divácké bránice tak probíhá s proměnlivou úspěšností. Ani po příběhové stránce se žádné přepisování historie nekoná. Detektivní rovina vyprávění prakticky neexistuje (celá podstata případu je naráz odhalena během minutového dialogu ke konci filmu), dojemné sourozenecké sbližování moc nefunguje a hlavní záporák je v ději jen do počtu a trpí nevýrazností.

Pár zábavných scén by se ve filmu přesto našlo, na čemž mají největší zásluhu Momoa a Bautista, kteří opět potvrzují svůj komediální talent a sdílí spolu skvělou buddy chemii. Stejně tak zbytek castingu odvádí slušnou práci (škoda, že Morrison a Baccarin jsou ve filmu značně nevyužiti, přičemž Richmondova účast je zredukována na pouhé cameo vystoupení), bodycount dosahuje solidních hodnot a finále nabídne vedle přestřelek i rozcvičku s chladnými zbraněmi. Nicméně kombinace zbytečně přepálené stopáže, občasných propadů tempa, nedostatečného množství akce a kolísavé kvality humoru se na filmu podepisuje. Tenhle demoliční tým by si zasloužil dostat další šanci, tak snad dojde na sequel.

The Bluff

Ok, takže další akční žánrovka se strong female characterem, v tomto případě s full metal pirate bitch, v řadě. Tenhle podžánr tady už dlouho nebyl (asi tak měsíc:-)), přičemž co pokus, to obvykle nepříliš pozoruhodný výsledek a nepříliš oslnivé tržby (čest všem osamoceným výjimkám), takže sice palec nahoru za potenciálně zábavný nápad zasadit ohranou historku o badass hlavní postavě na odpočinku a její (jak jinak než vynucený:-)) návrat do akce kvůli pomstě bývalých kumpánů do předminulého století a atraktivního pirátského prostředí, ale trailer nějaký zásadní příspěvek do žánru tedy nenaznačuje. Snad Urban nebude ve filmu jen do počtu (tj. finální bitka na konci filmu) a předvede ukázkového záporáka. 

The Devil Wears Prada 2

Jedničku jsem dodnes neviděl a její kultovní status jde tím pádem mimo mě, takže mi možná něco uniklo, ale to je fakt celý trailer na dvojku jen o tom, že se všechny hlavní postavy po letech znovu potkají a začnou spolu zase pracovat v jedné firmě:-)? Fanoušci nic dalšího asi vědět nepotřebují, ale na mě jako náhodného kolemjdoucího to zase až tak moc nefunguje, když nevím, co od toho mám čekat. Dvojka je ale dobrý důvod, proč pochybení s jedničkou konečně napravit a po vydání dvojky na streamu si nejspíše odškrtnu oba filmy najednou, tak snad to v obou případech bude stát za to:-).

Heresy 6/10

Středověká vesnice uprostřed lesů s nábožensky silně založenými obyvateli, kteří nemají daleko k fanatizmu a rázným řešením "heretických" problémů a v jejich řadách hlavní postava nedobrovolně/nevědomky koketující s ďábelskými (případně pohanskými) silami, které se ukrývají v temných hvozdech okolo. Aneb "speciální čarodějnický díl" v podobě sympatické variace na Eggersův atmosférický kousek The Witch z evropské produkce a rukou debutanta Koningse.

Pochválit tady zaslouží produkční hodnoty. Navzdory minimálnímu rozpočtu se Koningsovi za pomocí vhodně zvolených lokací, dobové výpravy, nápadité práce s kamerou (detailní záběry na tváře herců, za nimiž se "cosi nepřirozeného" zjevuje se povedly) a podmanivého OST (stran navození nálady funguje na výbornou) daří v průběhu filmu budovat slušnou folk hororovou atmosféru, k čemuž přispívá i pár psychedelických pasáží a několik poctivých fatalit se slušnou dávkou gore. Samotný příběh a postavy by ovšem potřebovaly ještě doladit, protože film se přes překvapivě skromnou stopáž potýká s nevyrovnaným tempem, nedostatečně rozvedenou psychologií postav a nedotaženou dějovou linkou.

Anaconda 5/10

Nápad natočit reboot filmu, který byl nezáměrně k smíchu už v době premiéry (natož o třicet let později:-)) a při tom se žánrově posunout z akčního hororu do akční hororové komedie s meta nadstavbou navrch vlastně dával docela smysl, jak se v rámci aktuálního trendu oživovat staré značky pomocí legacy sequelů k téhle polozapomenuté sérii znovu vrátit a při tom neopakovat stejné chyby. Nápadem pojmout to celé jako film o filmu, který vzdává poctu jinému filmu a k tomu se odehrává na place dalšího filmu, to ovšem také skončilo a výsledkem je podobně nuzná záležitost jako originál.

Gormican totiž ve všech směrech skončil někde na půli cesty. Už trailer naznačoval, že na nějakou třeskutě vtipnou podívanou navzdory castingu složenému z osvědčených person komediálního žánru asi nedojde a samotný film tuhle obavu jen potvrdil. Nějakých opravdu vtipných situací je ve filmu poskrovnu (potenciálně nejzdařilejší gag se zdánlivě mrtvou "návnadou" navíc tvůrci nepochopitelně vykecali už v traileru), většina dialogových výměn se řadí do kategorie trapno humoru (z nichž vede křečovitý pokus o komiku s "ošetřením" rány) a veškeré popkulturní meta reference se omezují jen na hlášky o kultovnosti originálu (tak určitě:-)) a pár očekávaných cameo vystoupení původního castingu.

O mnoho lépe si film nevede ani na poli akce, která řemeslným provedením (obvyklá dávka digibordelu) i množstvím (titulní škrtič v průběhu děje nedostane moc prostoru se náležitě předvést) nestojí za pozornost. Stejně tak hororové prvky (atmosféra, napětí, lekačky) prakticky zcela absentují, vzhledem k family friendly ratingu a počtu vystupujících postav nepřekvapí, že jednotlivé killy a bodycount nestojí za řeč a výsledný dojem nevylepšuje ani samotný děj (vedlejší linka s Melchior nikam nevede) a postavy (Zahn je naprosto zbytečná postava odsouzená do role pouhé komické figurky, Newton je na tom podobně). Film tak zachraňuje jen obstojné finále, rozumná stopáž a pěkné exteriéry u protinožců.

Greenland 2: Migration 5/10

Na konci jedničky Butler a spol. šťastně doputovali do podzemního bunkru a pokud neumřeli, tak v něm spokojeně žijí dodnes, protože jestli něco tahle katastrofická žánrovka nepotřebovala, tak to bylo nějaké pokračování o tom, jak to bylo dál. Chyba lávky. Film sice nebyl žádný kvalitativní ani finanční zázrak, ale mohl se opřít o sympaťáka v hlavní roli a po vydání na streamu nakonec slušně vydělal, takže se Butler a spol. vrací na scénu v sequelu, který se přesunul do post-apo žánru a je násobně dražší (což na výsledku není nijak znát) a násobně zbytečnější (což na výsledku je znát podstatně).

Zatímco jednička obvyklé dramaturgické schéma všech podobných katastrofických historek (putování odněkud někam za doprovodu všech obvyklých podezřelých stran kataklyzmatických událostí, tj. všudypřítomná destrukce, nastupující chaos a anarchie, skupinky přeživších rekrutující se z řad samaritánů a oportunistů, atd.) nabourala použitím civilní "rodinné " perspektivy ve stylu War Of The Worlds, dvojka na jakoukoliv, byť sebemenší, nápaditost zcela rezignuje a kromě ohraného survival výletu zdevastovanou krajinou ve stylu tuny laciných post-apo béček nenabízí prakticky nic.   

Z příběhového hlediska ve filmu stojí za pozornost jen krátká sekvence s improvizovaným mostem, ve které probleskuje jakýsi náznak napětí a dramatu. Morální dilemata, vyhrocené vztahy, výrazné vedlejší postavy nebo konfliktní situace generující nějaké dramaticky nebo emocionálně silné scény. Na nic z toho divák v průběhu filmu nenarazí a pokud náhodou ano, tak v množství limitně se blížící nule. Stejně tak trikových atrakcí je podstatně méně než napovídal trailer. Na co se ovšem nezapomnělo je dojemné finále s plačtivou koncovkou. Alespoň Butler s Baccarin odvádí slušnou práci, byť si na papíře musí vystačit s málem, pár pěkných přírodních lokací by se ve filmu našlo a stopáž je naštěstí umírněná.