Nízkorozpočtová záležitost od fanoušků žánru pro (víceméně převážně) fanoušky žánru. Takže se staví na atmosféře, pomalu plynoucím jednoduchém ději (kdy se celý film prakticky jen čeká na finální zúčtování), napětí mezi postavami (plynoucí z toho, kolik věcí je vyřčeno a kolik jich zůstává nevysloveno), tajemství, kterým je zahalena hlavní postava a v neposlední řadě na působivém výkonu Nelsona. Možná paradoxně nejméně jsem ocenil to napojení na reálné osoby tehdejší doby (což z celého filmu dělá "what if" záležitost), bez kterého by se děj klidně obešel, ale na druhou stranu tak filmu nechybí prvek překvapení, takže proč ne. Na mě to každopádně fungovalo a další Ponciroliho projekt budu se zájmem vyhlížet.
