William Tell

Seriál z konce 80s byl super (tedy alespoň dětským pohledem někdy na začátku 90s, kdy jsem to viděl naposledy:-)) a tenhle ostrostřelec je na poli filmu dlouhodobě dost nespravedlivě ve stínu slavnějšího konkurenta s kapucí, lukem a šípy (vlastně si nepamatuju, že bych o něm nějaký film už někdy viděl), takže i přes celkově komornější zpracování, relativně no name casting (hádám, že duo Pryce a Kingsley se ve filmu objeví jen na skok) a docela ambiciózní stopáž tomu dříve nebo později určitě dám šanci. Podle traileru to vypadá na obstojnou žánrovku, tak snad toho zpětně nebudu litovat. 

The Return

Sledovat dvojku z The English Patient znovu pospolu bude určitě fajn a vzhledem k těm pár explicitním cákancům krve se možná vyfasuje eRko (byť to v rámci těch pár záběrů akce v hromadě dialogových scén asi nebude hrát podstatnější roli), jinak to ale vypadá jako všechny ty televizní náboženské budgetovky, které mají výčet log produkčních společností v úvodu filmu pomalu delší, než jsou celé závěrečné titulky:-). Hádám, že nebýt toho, že do hlavní role ukecali velkou hollywoodskou hvězdu, film by hned po premiéře zmizel pod radarem a obratem skončil někde na streamu/kabelovce. Jediná (nicméně velká) naděje tady je, že Fiennes dokáže uhrát v podstatě cokoliv. 

The Amateur

Předchozí adaptaci jsem neviděl a podle hodnocení to není žádná velká sláva, ale premisa působí zajímavě a každá špionážní historka se počítá, tak snad to tentokrát dopadne o poznání lépe (byť nově bez kulis studené války a děje odehrávajícího se v komunistickém Československu, fňuk:-)). 

One Life byla emocionální kanonáda a působivý divácký zážitek prakticky výhradně kvůli tématu a nikoliv režijnímu podání, protože Hawes tam předvedl ukázkovou televizní rutinu, tak jsem zvědavý, s čím po řemeslné stránce vyrukuje po přesunu do úplně jiného žánru. Jinak Malek svůj herecký stín z Bohemian Rhapsody už nikdy poté nepřekročil a podle traileru to tedy nevypadá, že by se na tom mělo něco změnit. 

Dirty Angels

Ou jé, další přírůstek do podžánru "silné akční hrdinky" a dokonce rovnou týmovka, to tady už dlouho nebylo a co zástupce, to naprostá žánrová pecka:-). Kudos za reunion Campbella s Green, ale podle traileru to vypadá, jako kdyby se 355 zkombinovala s Kandaharem a Covenantem a není to úplně pěkný pohled (neplatí pro Green, ta je boží vždy a všude, pokud se k tomu navíc ohání šavlemi, tak o to více:-)).

K velkoprodukcím (typu bondovek) se už Campbell téměř jistě nevrátí, vzhledem k tomu, že už pár let točí jen nenáročné budgetovky, ale i ve svém pokročilém věku a za pár dolarů ještě dokáže předvést nadstandardní žánrové řemeslo, pokud dostane do ruky slušný scénář (Protégé). Tak nezbývá než doufat, že jej v tomhle případě dostal a nedopadne to jako zapomenutelná akční rutina s tunou klišé (Memory).

The Sum Of All Fears

Upřímně, zatímco Hunt For Red October je nestárnoucí klasika, všechno ostatní, co přišlo ve filmech poté, ať už s Fordem, Affleckem nebo Pinem (případně s Jordanem, když se neberou v potaz jen ryanovky, ale clancyovky obecně), z mého pohledu tak trochu splývá a na rozdíl od McTiernanova majstrštyku (nebo konkurenční pecky Bourne Identity, která měla premiéru jen čtrnáct dní poté) nemám v jejich případě potřebu se k nim každoročně vracet a dávat si opáčko.

Affleck v hlavní roli je fajn, casting je přecpaný lidmi z ranku "žádná velká hvězda, ale poctivý herecký pracant" (Cromwell, Schreiber, Hinds, Rifkin, atd.), OST je hodně povedená záležitost (aby ne, když jej má na svědomí Goldsmith:-)) a "kmotrovské" finále s likvidací záporáků za zvuků operní árie je pěkné pomrknutí tvůrců na fanoušky Godfathera, ale nebýt výbuchu atomovky někdy uprostřed filmu (což je v rámci hollywoodské produkce až do dnešních dní docela unikát, protože drtivá většina "žánrových" filmů se s atomovkami neodváží pracovat jinak než na úrovni plot device berličky - čest všem výjimkám typu True Lies, byť tam je detonace pojata jen jako taková vedlejší epizoda k hlavnímu dění), díky čemuž děj konečně dostane nějaké grády, na film bych si už asi nevzpomněl. Navíc výměna fundamentalistů za neonacisty byla s ohledem na dobu vzniku filmu asi pochopitelná, ale už tehdy to působilo dost zastarale a nevěrohodně (na rozdíl od teroristů z IRA a drogových kartelů v předchozích adaptacích). 

Megalopolis 4/10

Dobrá zpráva je, že Coppolův za vlastní peníze pořízený autorský majstrštyk není rozdělen na dva díly, neobsahuje úmorné zpomalovačky každých pár minut a v budoucnu se nechystají žádné prodloužené sestřihy, které by celkovou stopáž a tím pádem divácké utrpení prodloužily na neúnosnou míru:-). Špatná zpráva je, že ve všech ostatních ohledech je tenhle nezávislý počin úplně stejná tragédie, jakou nedávno předvedl Snyder s dvojitou filmovou apokalypsou jménem Rebel Moon. Neuvěřitelné, kam to Coppola, jakožto filmařská legenda a oscarový tvůrce, na stará kolena dopracoval.

Coppola, zbaven limitů přísného kreativního i finančního dohledu ze strany studiových kravaťáků (podobně jako Snyder, byť v jeho případě to bylo Netflixem kdovíproč posvěceno) a vybaven na podobnou konverzační historku velkorysým rozpočtem z vlastí kapsy, se rozhodl do svého srdcového projektu bez ladu a skladu nacpat úplně všechno, co jej v průběhu dekád, které film strávil ve fázi development hell, zrovna napadlo a podle toho to také dopadlo, tj. ambiciózním filmovým exhibicionismem, který se koncepčně, myšlenkově i dramaturgicky rozpadá přímo před divákovýma očima.

Prvoplánová alegorie na dekadentní antickou společnost na hraně civilizačního úpadku nabízí jen nesouvislý děj, který se plácá odnikud nikam, nesmyslné recitační dialogy, příběhové odbočky, které ve výsledku nikam nevedou (motiv ovládání času je naprosto nevyužitý), utahané tempo a spoustu wtf momentů, přičemž některé scény jsou vyloženě na hraně nezamýšlené parodie (Fishburne pronášející celý film hluboká moudra, Voight hrající si v posteli na ostrostřelce, atd.). Sledovat hvězdami nabitý casting se tady v lepším případě zahazovat a v horším rovnou ztrapňovat je vskutku bolestné.

Motivace a vývoj charakterů, zajímavý děj nebo alespoň příběhový oblouk či smysluplná pointa. Nic z toho tady pořádně nefunguje a značná část z toho je mírou své nepovedenosti buď k smíchu nebo k pláči. Patetické mírové poselství v závěru filmu je pak už jen definitivní tečkou za celým dílem zkázy. Produkční hodnoty jsou relativně slušné (vysoký rozpočet je na filmu poznat) a kamera a střih sem tam zprostředkují audiovizuálně nápaditou scénu, ale co je to všechno platné, když jako celek je tohle dílo nezvládnutý (nudný) umělecký mišmaš a zasloužený (obrovský) finanční propadák.

Juror #2 8/10

Pokud tímhle projektem Eastwood skutečně odejde do (zcela zaslouženého) filmařského důchodu, tak na rozdíl od předchozího Cry Macho bude moci v klidu spát s pocitem dobře odvedené práce, protože (definitivně?) poslední přírůstek do jeho bohaté filmografie je sice neokázalé a příběhově nikterak komplikované (trailer z filmu ukázal prakticky vše podstatné a žádné nečekané podrazy v podobě překombinovaných plot twistů na diváka v průběhu děje nečekají), ovšem poctivé a především ve všech ohledech kvalitní soudní drama ze staré školy s prvky psychologického dramatu.

Eastwood tady s přehledem dokazuje, že skromný rozpočet, v rámci podobných historek ze soudní síně obvyklé žánrové vzorce (otázka viny a trestu, zkoumání hranice morálky a svědomí, pochybení na straně systému i jednotlivce, zákony vs spravedlnost, společenská odpovědnost, atd.) a konzervativní zpracování (umírněná kamera, hudba a střih slouží vyprávění a nikoliv tvůrčí exhibici) nejsou vůbec na překážku, jelikož k působivému výsledku postačí jen zajímavý příběh a schopný casting (ústřední trojlístek Hoult, Collette a Messina podává přesvědčivé herecké výkony, dvojice Simmons a Sutherland bohužel nedostane v ději příliš prostoru, přesto zanechaným dojmem nezůstává o moc pozadu).

Eastwood ovšem v rukávu schovává ještě pár trumfů navíc. Od budování příjemně napínavé atmosféry (bude skutečný viník odhalen, případně se pod tíhou svědomí sám přizná a nebo se ukáže, že je s případem všechno jinak?), přes relativizaci vyřčených "faktů" skrze prolínání/zrcadlení scén obhajoby a obžaloby během soudního přelíčení (dobrý nápad realizovaný jen za pomoci chytré střihové skladby), až po emocionálně silné scény (přiznání v garáži, výslech ve vězení, rozhovor na lavičce, atd.), přičemž vše kulminuje v závěrečné "spravedlivé" pointě. Škoda jen, že před vynesením rozsudku nedojde na rozhodující debatu mezi porotci, tam byl ještě prostor rozehrát pořádný konflikt/klimax.

Gladiator II 8/10

Konečně zase epická sandálovka v kinech a navíc znovu z rukou mistra - to je nabídka, která se neodmítá (obzvláště v IMAXu):-). Další legacy sequel v řadě, který navíc přichází (tak jako původní film) dávno poté, co jeho předchůdcem nečekaně obrozený žánr po sérii propadáků opětovně ulehl k zimními spánku. Jak to s návratem k mečům, sandálům a pískům v aréně po takových letech dopadlo? Geniální jednička zůstává (nepřekvapivě) nepokořena, přičemž absentující Crowe a zejména Zimmer citelně chybějí, ale v přímém souboji je dvojka naštěstí více než důstojný soupeř. 

Přestože Scott sem tam vyrukuje s nějakou novinkou (výtvarně nápadité úvodní titulky vzdáleně evokující antické fresky, zajímavý nápad se snovou sekvencí převozu zesnulých přes mýtickou řeku na onen svět - škoda, že tohle téma není ve filmu více akcentováno), od jedničky se napříč filmem (premisa s pomstou za zničení domova, archetypy postav (psychopat(i) na trůně, protřelý obchodník s otroky, hrající na všechny strany), vizionářský motiv "I have a dream", politikaření a intriky, spiknutí a neúspěšný pokus o svržení císaře, dekadence společnosti, atd.) opisuje ve velkém.

Povinná expozice, seznamující diváka s postavami a prostředím, v podstatě neexistuje a Scott vrhá diváka doprostřed všeho dění téměř okamžitě po konci úvodních titulků v podobě epické bitevní sekvence s vyloděním flotily, která svým provedením a velkolepým měřítkem připomene obléhání Jeruzaléma v Kingdom of Heaven. Hektická bitevní vřava bohužel skončí dříve, než se pořádně rozjede, což je symptomatické pro všechny akční sekvence ve filmu. S čímž souvisí určitá příběhová překotnost až zkratkovitost, která se v průběhu děje opakovaně přihlásí o pozornost.

Podivné skoky v ději a ve vývoji některých charakterů (reputace Mescala náhle vzroste bez zjevné příčiny, v jedné scéně Mescal odmítá mít s Nielsen cokoliv společného, ve druhé scéně si už padají do náruče, Nielsen je uvězněna pro zradu, následně bez problémů navštěvuje Mescala, poté je opět v zajetí, atd.) dávají tušit, že se film potýká se syndromem Napoleona, tj. spousta minut skončila na podlaze střižny. Co si ovšem Scott do filmu doplnit neodpustil, je scénáristická berlička s otcovským retconem, přestože svou podstatou popírá ústřední téma jedničky "síla a čest". Crowe se tak oficiálně stává děvkařem, který klátí manželku a současně Nielsen (protože oba synové byli zhruba ve stejném věku):-(.

Na druhou stranu audiovizuál a obecně produkční hodnoty od opulentní výpravy a kostýmů (Max a Yates málokdy zklamou a nestalo se tak ani tentokrát), přes panoramatickou kameru a atmosférickou hudbu (Gregson-Williams v rámci OST odvádí poctivou práci, Zimmer v jedničce ovšem (doslova) hraje jinou ligu a není náhoda, že emocionálně nejsilnější scény ve dvojce jsou spojeny se Zimmerovými hudebními motivy - Now We Are Free v podání Gerrard prostě nikdy nezklame:-)), až po bombastickou akci a spektakulární měřítko dosahují top tier levelu a ten absurdní rozpočet je na filmu poznat prakticky v každé scéně (což u podobných monstrózních produkcí zdaleka není pravidlem). 

Rovněž na poli castingu není, nač si stěžovat. Mescal v samotném filmu naštěstí není tak herecky nepřesvědčivý, jako působil v trailerech, respektive čeho se mu nedostává po stránce charismatu (Crowe je zkrátka někde jinde), to dohání po stránce fyzičky (ve fitku si to oddřel) a urputnosti, Pascal se pohybuje přesně na hraně klaďase a záporáka z donucení a Nielsen byl v ději přidělen překvapivě velký prostor a herecky jej dokáže patřičně využít, ovšem celý film si krade pro sebe Washington jako oddaný služebník a dovedný manipulátor zároveň (škoda, že Jacobi má ve filmu jen cameo). 

V čem se dvojka téměř vyrovná jedničce je akce. Dvojice největších akčních vrcholů filmu, tj. jak bitka s nosorožcem (pěkné pomrknutí na fanoušky originálu, ve kterém byla původně plánovaná jako grande finale, ale z finančních důvodů zůstala jen na papíře), tak námořní bitva v zatopené aréně se pyšní špičkovým zpracováním. Všechny mano a mano souboje jsou díky eRkovému ratingu správně naturalistické a nepostrádají dynamiku a energii. Triková stránka až na drobné výjimky (obludně digitální opice působí jako nezamýšlená parodie:-)) dopadla na výbornou a žádný přeplácaný digibordel se tak nekoná. Snad se stane zázrak a dvojka když už ne pořádně vydělá, tak alespoň těžce nepropadne:-).

A Different Man 7/10

Po Substance další instruktážní video na téma "jak by to dopadlo, kdyby se spojil Cronenberg s Lynchem (případně s Asterem) a natočili spolu film":-). Schimbergův počin není tak audiovizuálně strhující a narativně/tematicky/žánrově nekompromisní historkou jakou nedávno natočila Fargeat, přesto jde o podobně autorsky pevně uchopený, satirou a sociální kritikou nasycený a na několika úrovních fungujícím meta komentářem opatřený filmový experiment, který taktéž stojí na vynikajícím hereckém výkonu ústřední dvojice, v tomto případě Stana (ve srovnání s Apprentice zcela jiná dramatická poloha, ovšem castingově opět trefa do černého) a Pearsona.

Prakticky od samotného počátku filmu je ze spousty na první pohled rozporuplných detailů a nesouvislých dialogů (neustále opakující se variace na tytéž motivy, které se s postupujícím časem začínají cyklit do sebe) patrné, že jakákoliv smysluplná příběhová linka je tady odsunuta na vedlejší kolej a Schimberg se v prvé řadě pokouší (i za pomoci OST) budovat specifickou atmosféru na hraně fikce a skutečnosti, která může být způsobena halucinacemi hlavní postavy, ale stejně tak nespolehlivým vypravěčem, případně bizarní realitou, posunující film až do hájemství abstraktní grotesky.

Což má v průběhu děje za následek opakované kolísání faktoru zábavy podle toho, co obyčejného/šíleného se ve filmu zrovna odehrává. Naštěstí po nástupu Pearsona na scénu se kola nápadité meta úrovně roztáčí naplno (postavy odkazují jak na jiné postavy, tak samy na sebe, na děj filmu jako takový a současně na samotné tvůrce) a divák s pobavením sleduje, jak daleko je v míře absurdního divadla (ve skutečném i přeneseném smyslu) Schimberg ochoten zajít. Načež se v závěru ukáže, že oproti Fargeat bohužel zase tak daleko nikoliv, jelikož pointa je mnohem méně úderná, než by si podobná historka zasloužila. Celkově ovšem platí totéž, co v případě Substance, tj. netradiční zážitek, který stojí za to.

The Count Of Monte Cristo 8/10

Jak praví staré klingonské přísloví - pomsta chutná nejlépe za studena:-). Pokud se při tom nechá uzrát dvacet let, tak o to kvalitnější gurmánský zážitek to pak může být. Dává v dnešní době smysl točit další adaptaci nestárnoucí předlohy, která má na kontě již bezpočet (oceňovaných) filmových zpracování? Tak jako v případě nedávných mušketýrů kupodivu ano, protože tvůrčí duo de La Patellière a Delaporte vsadilo na podobnou filmovou kuchyni a stejný recept, se kterým nedávno slavil úspěch (bohužel pouze na poli diváckého zážitku a nikoliv finančního profitu) kolega Bourboulon.

Což znamená parádní herecké výkony v čele s Nineym v hlavní roli, vzhledem k relativně komorní předloze překvapivě velkorysé měřítko, špičkový audiovizuál (vedle vynikající výpravy a kostýmů zaslouží pochvalu i výborná kamera, která zaujme příjemně epickými záběry z dronu), patřičně atmosférický OST a obecně vysoké produkční hodnoty (na evropské poměry nadmíru štědrý rozpočet je na filmu skutečně poznat) a po většinu děje opravdu svižné tempo (přestože předloha oproti mušketýrům nabízí o poznání více dialogů a o poznání méně akce), přičemž rozmáchlá stopáž tady není vůbec na překážku (naopak, takto košaté látky adekvátní časový prostor při převedení knihy do filmu přímo vyžadují).

Příběh po vzoru mušketýrů doznal jistých změn (některé tradiční dějové sekvence jsou vynechány nebo výrazně zkráceny - scény v zajetí jsou omezeny na minimum, proměna hlavní postavy z uprchlého vězně v aristokrata a uvedení do společnosti je taktéž pojato značně spartánsky, najmutí sluhy nebo vypořádání se s druhým falešným svědkem vůbec neproběhne, atd.), ovšem veškeré kreativní zásahy oproti předchozím adaptacím filmu prospěly, protože výsledkem je velkolepá žánrovka se spoustou silných scén (rozhovor bývalých milenců mezi čtyřma očima, napůl napínavé a napůl romantické finále s duelem a vyznáním lásky mladé dvojice, atd.), ze které atmosféra toho pravého dobrodružství přímo tryská. Snad Bourboulon, de La Patellière a Delaporte dostanou šanci v podobném duchu dále pokračovat.

Dark Matter (Sezóna 1) 7/10

Vyhodit zbytečnou epizodní vatu uprostřed sezóny, ve které se po vzoru Marvelu jen cestuje po bizarních alternativních realitách, aniž by to děj jakkoliv kamkoliv posunulo (samozřejmě nesmí chybět všechny post-apo klišé, které se kdy v žánru objevily), šlo by o parádní multiverse příspěvek do sci-fi žánru, který jako jeden z mála pamatuje na to, že generování dalších a dalších variant hlavní postavy nekončí po ustavení výchozí premisy, ale pokračuje dál napříč celým následujícím děním a s tímto předpokladem (co rozhodnutí, to další varianta) pak dále zajímavým způsobem pracuje.

Takto se první sezóna po slibném začátku několik dalších dílů potácí odnikud nikam (respektive od jednoho katastrofického paralelního světa ke druhému - škoda, že tuhle povinnou cestovatelskou vsuvku nevyřešili rychlou střihovou montáží), aby v závěru, po návratu hlavní postavy do svého domovského světa, doslova chytla druhý dech a rozehrála mnohem zajímavější hru (po dramatické, psychologické i filosofické stránce), než předváděla ve všech předchozích epizodách dohromady. Naštěstí dočasný pokles formy je do velké míry kompenzován produkčními hodnotami a především kvalitou na poli castingu (Edgerton a Connelly podávají vynikající herecké výkony ve všech verzích svých charakterů:-)). Předloha se pokračování nedočkala, v případě série naštěstí na druhou sezónu dojde:-).

Mission: Impossible - The Final Reckoning

Minimálně třetina záběrů v traileru vyhrazena pro trademark série (aneb odněkud někam sprintující Cruise se strhaným výrazem v obličeji:-)), takže cajk, tady je svět ještě v pořádku:-).

Sázka na osudovost a "one last time" citová ždímačka (nevěřím tomu, že tady bude mít Cruise a McQuarrie koule na to, aby to s Huntem zakončili ve stylu Broccoli a Wilsona), problémová ponorka (snad to za to nabobtnání rozpočtu bude ve filmu alespoň stát za to), předem propálený stunt s dvojplošníkem (škoda, že si Cruise tohle představení nenechal jako překvapení až do filmu), produkčními hodnotami hollywoodský top tier level a klišovitý AI záporák z minula v tichosti uklizen do kouta (spolu se změnou dresu podtitulu v rámci kampaně prozřetelný tah). 

Nevidět bombastické trailery na sedmičku a následně sedmičku jako takovou, tak si z tohohle traileru nadšením asi cvrnknu do kalhot a nebudu kecat, výlet do IMAXu přes celou republiku napřesrok podniknu v každém případě, ale pro své vlastní dobro si případné nekritické nadšení schovám až do kina, protože minule to pro mě byla docela nepříjemná srážka s realitou. Každopádně čistě na úrovni traileru to je (opět) prvotřídní práce. Snad to tentokrát vydrží až do filmu.

---

Kdysi dávno (v době, kdy se měla sedmička s osmičkou točit back-to-back jako velkolepá rozlučka s celou sérií, rozdělená do dvou filmů) to tak Cruise a McQuarrie plánovali, ale někdy v průběhu (extra dlouhé) produkce od toho ustoupili a už během premiéry sedmičky jednak prohlásili, že série bude pokračovat a jednak naznačili, že Hunt pravděpodobně taky.

Tudíž hrdinské sebeobětování ala poslední Bond imho ani náhodou, opětovný odchod do důchodu (tohle ve dvacet let staré trojce působí z dnešního pohledu fakt vtipně:-)) taky dost pochybuju. Tipuji, že to ve filmu maximálně zkusí uhrát ve stylu Ghost Protocolu (naznačování předání štafety nenápadně na pozadí, ale navenek vše při starém), ale spíše to úplně zahrají do autu a "osudové finále" bude znovu vycházet čistě z podstaty mise (tak jako "nukleární" klimax čtyřky nebo šestky).

Každopádně už by to vážně chtělo přivést (nastálo) do týmu nějakou novou krev. Dříve nebo později Cruise (Pegg a Rhames totéž) bude muset kariéru v IMF tak jako tak pověsit na hřebík a Paramount bude muset řešit recasting. Super by bylo, kdyby se Hunt za dalších pět nebo deset let do série vrátil jako hostující charakter (mentorská role ve stylu Phelbse) po vzoru Gravese v navazující sérii z 80s. To by mohl být comeback event na úrovni Jackmana v D&W:-).

---

A proč by nemohla, když značka skvěle fungovala celých třicet let, než se k ní dostal Cruise? Těžko by se tehdy rozhodl převést ji do filmu, kdyby to tak nebylo. Že z toho hned v jedničce udělal one man show, na čemž všechny filmy dodnes stojí a padají, je už jiná věc. Po odchodu Cruise bude ideální příležitost vrátit se zpět ke kořenům a udělat ze série opět týmovou heistovku ala Ocean's Eleven, Fast Five nebo marvelovský Endgame. 

Kromě toho Paramount v současnosti moc potenciálně profitabilních značek ve svém katalogu nemá, takže bych se hodně divil, kdyby tuhle sérii bez Cruise na neurčito uložili k ledu. Hádám, že si zopakují podobnou rozhodovací paralýzu, kterou předvádějí u filmového ST, ale dříve nebo později dají kravaťáci nějakému pitchi zelenou a pošlou jej do realizace.

Conclave 7/10

Kdo by to byl tušil, že tajná hlasovačka mezi pánbíčkáři za zavřenými dveřmi může mít takové grády:-). Berger natočil napůl politický thriller (bez přítomnosti establishmentu) a napůl detektivní drama (bez spáchání zločinu), doplnil k tomu pár postřehů k roli církve ve společnosti, rizikům fundamentalismu a genderové problematice a zakončil to progresivní pointou, která parafrázuje jistou středověkou legendu (modří už vědí:-)). Výsledkem je výborná "vatikánská" harrisovka, která skládá reparát za diskutabilní narativ, který předchozí "mnichovskou" harrisovku poslal do kytek.  

Na čemž má kromě vynikajících produkčních hodnot (výprava, kostýmy a nečekaně výrazný (přesto skvěle působící) OST jsou jedna velká paráda) zásluhu především casting. Nejenže je typově dokonale obsazený, ale všichni přítomní podávají špičkové herecké výkony v čele s ústřední trojicí Fiennes, Tucci a Lithgow (škoda, že Rossellini nemá v ději více prostoru a je ve filmu jen kvůli dvěma zásadním scénám). Bergerovi se daří celý film držet diváka v napětí, přestože se vlastně nic zásadního po většinu času neděje (postavy si jen povídají, poté hlasují a tak stále dokola), přičemž v klíčových okamžicích ještě zvyšuje sázky tím, že postavami zjištěné nové skutečnosti, divákovi chytře tlumočí až v následující scéně. 

Po příběhové stránce lze sice i bez znalosti předlohy vytušit prakticky od úplného počátku, jak to se samotnou volbou nového papeže nakonec dopadne (k čemu jinému by se daná postava s takto obskurním pozadím v ději vyskytovala?), ale postupné odhalování intrik, tajemství a skandálů, během pátrání na vlastní pěst na pozadí jednotlivých kol papežské volby, funguje na výbornou. A konečně pochvala, že se podstata celého příběhu drží realisticky při zemi (byť zakončení samo o sobě realistické není) a nejde o žádné další "šokující" celosvětové spiknutí uvnitř církve ve stylu brownovek.

Na druhou stranu se to bez jistých nedostatků bohužel neobešlo. Předlohu neznám, tak nemohu posoudit, nakolik je na vině už Harrisův původní text a nakolik až Bergerova adaptace, ale motivace postav by si zasloužily větší péči (Fiennesův vnitřní souboj pochyb a ambicí je jen letmo naznačen a nijak se s ním už dále nepracuje, Tucci celý film střídá polohy vychytralého prospěcháře a obětavého dobrodince, atd.). Stejně tak chování postav v mnoha situacích postrádá logiku (papežem ukryté dokumenty, jejichž nalezení závisí na čiré náhodě/štěstí, minutový proslov, který jako zázrakem přesvědčí účastníky, aby hlasovali srdcem a nikoliv hlavou, potomek je důvodem k nezvolení, intersex je v pořádku, atd.). 

Armor

Hmm, tak nějak jsem měl za to, že se Sly po nuzném Samaritanovi a nuzné čtyřce Expendables spokojeně přesunul do televize a na podobná zapomenutelná akční béčka za pár korun už dávno rezignoval a ono kupodivu ne. Sly po dlouhých letech znovu v záporáckém režimu a premisa ve stylu Phone Booth nebo Buried a dalších podobných žánrovek, pracujících s uzavřeným prostorem a omezeným časem, působí docela zajímavě, ale no-name persona na režijní stoličce, necharismatický panák Patric v hlavní roli a laciné produkční hodnoty drží veškerá očekávání na uzdě. Nějaká šance na zábavnou akční jednohubku tady je, ale čistě podle traileru bych si na to nevsadil.

Star Trek: Section 31

No potěš koště, i nejslabší epizody SNW vedle tohohle televizního spin-offu vypadají jako, ehm, z jiné galaxie:-). Samozřejmě se na to podívám day one (#trekkiesince1994), ale působí to dost lacině (nejen rozpočtem, ale celkovým provedením) a "pravého ducha" ST v tom (na rozdíl od SNW nebo LD) poznávám jen s maximálním vypětím všech fanouškovských sil (tak jako v Discovery). 

Vzhledem ke zpoždění produkce jsem doufal, že se tady pokusí jít ve stopách SNW (byť projekt vychází z Discovery), ale podle traileru mám takový neblahý pocit, že to bude Discovery jako přes kopírák (tzn. forma nad obsahem). Třeba to nakonec kvalitami příjemně překvapí, ale prozatím je pro mě světlo na konci tunelu jen Yeoh, která si celou Discovery (v klasické i zrcadlové podobě) ukradla pro sebe.

---

Pár epizod v modrém na čsfd skončilo. S čímž kategoricky nesouhlasím (osobně nemám žádnou, u které bych šel pod 7/10), ale ji mi jasné, že tohle jde na konto mého trekkie biasu:-). Za mě takhle našlapanou první (i druhou) sezónu, jako má SNW, neměla ani svatá trojice TNG, DS9 a VOY a je to zdaleka to nejlepší, co tady v rámci televizního ST vzniklo od konce ENT:-).

Jako jít cestou skromnějších filmů pro televizi/stream (a pokud se nad očekávání povedou, tak je poslat i do kin), když se s produkcí čtyřky po smrti Yelchina nejsou schopni pohnout z místa, samo o sobě není vůbec špatný nápad, ale vedle SNW tohle formou i obsahem vypadá jako nějaký zapomenutý relikt z dávné minulosti. Člověk jim po SNW a LD skoro odpustí, jak potopili Axanar a vyrukovali s omylem jménem Discovery a teď dostane něco takového, ach jo:-(.

The Apprentice 7/10

Poslední a nejdůležitější pravidlo úspěchu - nikdy nepřiznat porážku. Co čekat od člověka, který jako úlisný křivák působil už ve dvojce Home Alone:-)? Netuším, co všechno z Abbasiho historky se zakládá na skutečnosti a co je pouze umělecká licence nebo přímo čirá fabulace, která diváka angažovaně zásobuje očividnými paralelami k současnému nebo nedávno minulému dění, ale jako neautorizovaný pohled do zákulisí kontroverzní cesty pana ex-prezidenta k moci a světonázoru, což jej nakonec dovedlo až na absolutní kariérní vrchol, to funguje náramně.

Po stránce příběhu jde o tradičně pojatý korporátní origin, ve kterém se scény strmého kariérního vzestupu hlavní postavy, spojeného s arogancí moci, manipulacemi, korupcí a protekcionismem, střídají s náhledem do složitých rodinných poměrů a sondou do postupem času hroutících se partnerských vztahů jak v profesní (Stan vs Strong), tak osobní (Stan vs Bakalova) rovině. Abbasi klasické schéma vylepšuje svižným tempem, trefným sociálně-kritickým komentářem (při mnoha proslovech hlavní postavy mrzne úsměv na tváři), všudypřítomnou satirou a naprosto plynulými přechody od humoru (předmanželská smlouva) k dramatu (praktický dárek vedoucí k rozepři, končící hodně ponuře). 

To by ovšem k nadmíru spokojenému zážitku nestačilo. Rozdílovým faktorem je kromě parádní retro atmosféry NYC v průběhu 70s a 80s, díky skvělé výpravě, kostýmům a namixovaným dobovým songům v OST, především casting ústřední dvojice mistra a učedníka. Stan v roli ambiciózního yuppie se stran dikce, výrazů tváře, řeči těla i fyzického vzhledu naučil imitovat svůj předobraz dokonale a navíc podává výborný herecký výkon, ovšem celému filmu naprosto vládne Strong jako kapitalistický/oportunistický parchant numero uno (Douglas ve Wall Streetu vedle něj působí jako neškodný skautík:-)), který zpočátku rozdává životní lekce o moci a později je dostává o nemoci a bezmoci, přičemž obě polohy role (na vrcholu i na dně) zvládá s absolutním přehledem. Škoda jen, že Bakalova nedostane ve filmu o něco více prostoru.

Reagan 6/10

Pokud o americkém prezidentovi po konci jeho funkčního období nenatočí Hollywood (alespoň jedno) životopisné drama, pak je to neklamný příznak toho, že dotyčný nedělal svou práci (tj. zápis do dějin) dobře:-). V případě "muže, který uzbrojil Říši zla a vyhrál tím Studenou válku" se této úlohy chopil rutinér McNamara a vybaven oceňovanou předlohou natočil standardní biopic, který více než cokoliv jiného staví hlavní postavě filmový pomník.

Quaid si sošku za hlavní roli sice nepřevezme, ale podává slušný herecký výkon, zbytek castingu je složen z překvapivého množství (bývalých) hvězd nižší svítivosti, navzdory zaměření filmu na vysokou hru patriotů se v ději najde prostor na pár vtipných momentů (reklamní vsuvka a koláž pohřebních průvodů), přes velkorysou stopáž si film dokáže až do konce udržet obstojné tempo a finále se podařilo vyvážit mírou patetičnosti a dojemnosti tak akorát.

Stran produkčních hodnot si McNamara vypomáhá spoustou archivního obrazového materiálu, aby zamaskoval na podobnou látku nepříliš štědrý rozpočet a kupodivu to docela funguje a film nepůsobí jako nějaká televizní inscenace, čehož jsem se po traileru obával. Jinak se ovšem McNamara chytil do stejné pasti, jako mnozí tvůrci v tomto žánru před ním. Vedlejší příběhová linka s vysloužilým agentem má za úkol provést neznalého diváka životem a dobou hlavní postavy, ale činí tak zkratkovitou/didaktickou retrospektivou, která dějově přeskakuje v čase tam a zpět a kromě stručné lekce z historie toho o charakteru, motivacích, vztazích a kariéře ex-prezidenta příliš neřekne.

Time Cut 4/10

Gratulace Netflixu ke svědomitému plnění kvalitativních norem. Víkendová novinka a opět ztráta času. Středoškolská komedie o cestování v čase, ehm, říznutá starým dobrým slasherem a whodunnit detektivkou s jak jinak než "překvapivým" odhalením identity tajemného zabijáka v závěru. Kde jsem něco takového už jenom viděl? A jo vlastně, přesně před rokem (to nemůže být náhoda:-)) u konkurence a v mnohem lepším provedení.

V přímém souboji s Totally Killer prohrává Macpherson se svým pokusem z výprodeje na celé čáře. Protože ve srovnání s loňským výletem do minulosti a zachraňováním rodinných příslušníků před spáry sériového vraha je její novinka mizerná jako komedie, přímo tragická jako slasher a nefunkční jako whodunnit detektivka (vzhledem k omezenému počtu postav na scéně nedá divákovi moc práce si dovodit, která z nich ve verzi z budoucnosti je maskovaným porcovačem).

Humor tady v podstatě neexistuje (reference na dobu před dvaceti lety se omezují na pár dobových hitů a jakože vtipné narážky na tehdejší neexistenci sociálních sítí, atd.), strašidelná atmosféra si vzala dovolenou, napětí se nekoná, lekačky nejsou na skladě, jednotlivé killy jsou napůl k smíchu a napůl k pláči a finálový souboj je ve filmu jen do počtu. K povinné inkluzivní vsuvce se raději nebudu vyjadřovat, protože takhle legračně (jinými slovy stupidně a nuceně) plnit jakési kvóty se jen tak nevidí. Plusové body jen za relativně ucházející casting (Shankse jsem skoro nepoznal) a milosrdnou stopáž.

Terrifier 3 5/10

Do třetice všeho ne/dobrého Leone naštěstí nezklamal (oddané fanoušky, kteří tuhle sérii kdovíproč považují za kult) a bohužel nepřekvapil (neoddané nefanoušky, kteří tuhle sérii zaslouženě považují za průměrný splatterový brak). 

Protože trojka je totéž co minule a předminule, tj. na podobně prostinkou historku totálně přepálená stopáž (paradoxně finálový showdown nastane zničehonic - krátilo se pořádně), přehlídka tu více tu méně povedeného gore (byť je nutno uznat, že s narůstající číslovkou a zvyšujícím se rozpočtem jde nahoru jak množství, tak i kvalita maskérských efektů), které je svou absurdní intenzitou, absencí nadsázky a kolovrátkovým průběhem každé porcovačky místy (nezáměrně) směšné a místy nudné, a konečně tuna nezajímavé dějové/dialogové vaty, protože na příběh, postavy, napětí, atmosféru a alespoň trochu nápaditou práci s kamerou, hudbou a střihem se v téhle sérii rezignovalo už od samotného počátku. 

Leoneho vytrvale nulová snaha posunout značku někam dál nad rámec pouhé série čím dál brutálnějších/nechutnějších scén, neboli zkoumání hranice, co všechno je možné ve filmu ukázat, když se tvůrce nemusí ohlížet na mantinely jakéhokoliv ratingu a s tím související zkoušení míry divákovy tolerance, je sice svým způsobem pozoruhodná, ale namísto plnohodnotného filmu to pro mě pokaždé funguje jen jako showreel schopností frajerů z fx týmu, sorry jako.

Weekend In Taipei

Dvojka Evans a Kang po šestém F&F znovu proti sobě v další výplachové bessonovce a po čase zase s asijskou příchutí? Žádná nenápadná hitovka, natož budoucí žánrová klasika, to podle traileru očividně nebude a vzhledem ke klišovité premise (hádám, že skutečná identita otce zde přítomného adolescenta bude překvapením jen pro něj a pro Evanse:-)) a pouze adekvátní akci mi tady chybí kompenzace v podobě větší dávky humoru (s ohledem na místo konání téhle víkendové párty), ale jednou za čas si dát podobně nenáročné akční béčko není vůbec na škodu, takže vlastně proč ne? 

Elevation

Palec nahoru za eRkový rating, rozumnou stopáž a především Baccarin (proč po Marvelu nedostává více příležitostí nechápu:-(), palec dolů za tragéda Mackieho (proč po Marvelu dostává více příležitostí nechápu ještě více:-)) a … v podstatě všechno ostatní:-).

Snad se Nolfi dokope k mimořádnému tvůrčímu výkonu, protože podle traileru to vypadá na totálně generické akční sci-fi béčko, zamořené kromě digi monster i všemi myslitelnými post-apo klišé, které se nějakou podivuhodnou shodou okolností zatoulalo do kin, namísto aby putovalo rovnou na stream (po bok Outside the Wire a podobných žánrových "klenotů", které Mackie točí pro Netflix). Pokud to tady kvalitativně dopadne někde na úrovni konkurenční výplachovky Tomorrow War, tak si všichni zúčastnění mohou gratulovat nikoliv k úspěchu, ale přímo k zázraku.

Queer

K ostrostřelci Burroughsovi mám daleko (po náhodném zhlédnutí Naked Lunch někdy na konci 90s jsem usoudil, že my dva přátelé určitě nebudeme:-)), k ústřednímu tématu ještě dál a můj vztah k Guadagninovi je více než ambivalentní (jak moc se mi líbili Challengers, tak moc se mi nelíbila Suspiria, Bones and All je někde mezi), ale musím uznat, že trailer na jeho novinku je hodně velká stylovka (co všechno nedokáže jen vhodně zvolený cover:-)) a z těch pár záběrů nemám problém uvěřit, že Craig ve filmu předvede herecký koncert. Nedočkavě vyhlížet premiéru tak úplně nebudu, ale dříve nebo později to mé pozornosti kvůli Craigovi a OST, jako obvykle z dílny NIN, určitě neujde.

Transformers One 7/10

Existuje nějaký důvod pro někoho mimo řady fanoušků, proč věnovat drahocenný čas prequelové historce o tom, jak se dvojka robotických teenagerů spřátelí a nakonec na život a na smrt rozhádá a k tomu navíc v animovaném provedení, když trailer stylem animace i humoru naznačoval záležitost pro nejmladší publikum? Kupodivu ano.

Jednoduchý příběhový origin rivality ikonického páru (konečně byly lidské postavy v téhle sérii poslány na střídačku a děj se soustředí pouze na roboty:-)) nabízí zábavný mix pubertálních vtipů a ikonických hlášek, překvapivě velkolepé akce (až do takové míry, že v hrané podobě by se asi vůbec nezaplatila), překotného tempa (proběhne rychlá expozice a poté již následuje kolotoč akce, hlášek a honiček) a patřičně osudového finále a to celé v kulisách všemi barvami hýřícího audiovizuálu (animace je sice stylizovaná, ale celkově fajn) za doprovodu hvězdně obsazeného castingu.

Jediné podstatnější vady na kráse jsou místy až příliš infantilní pokusy o humor a osekání příběhové linky o všechny obvyklé vyprávěcí atributy (vývoj charakterů, budování napětí, prvky dramatu, vzbuzování emocí - na nic z toho se tady nijak zvlášť nehraje), což je škoda především stran vzniku konfliktu mezi ústřední dvojicí v závěru filmu, protože je zpracován dost zkratkovitě/nuceně. V souhrnu jako animovaná odbočka od přepálené hrané blockbusterové série, ve které se dějí stále tytéž věci pořád dokola, je to docela příjemná změna a vůbec bych se nebránil pokračování.

Lee 6/10

Příhodný tematický doplněk k letošní Civil War, ve které padla o hlavní postavě zmínka jakožto proslulé druhoválečné korespondence, jež svými profesními i osobnostními kvalitami inspirovala další generace válečných reportérů nejen z řad něžného pohlaví. Naneštěstí čím a proč byla hlavní postava ve svém oboru tak výjimečná divák zjistí až z textového doslovu před závěrečnými titulky, což pro samotný film není úplně nejlepší vysvědčení. 

Kuras totiž natočila naprosto standardní biopic s nadstandardním hereckým výkonem Winslet, na který se bude vzpomínat především kvůli tomu, že v něm odvážně vystavila své fyzické přednosti (tedy pokud si nepomohla body double záskokem), byť to pro vyprávění jako takové nebylo vůbec potřeba. Ve filmu je sice všechno, co by od podobné látky divák předem očekával (sociální kritika stran nezáviděníhodného postavení žen ve společnosti a armádě v tehdejší době, obvyklé hrůzy války a sugestivní obrazy řádění nacistického režimu, kariérní překážky dané genderem i obsahem zdokumentovaného svědectví, atd.), ale Kuras nic z toho nedokáže divákovi prodat nad rámec náhodné série více nebo méně zajímavých retrospektivních scén ze života hlavní postavy v časech války, triviálně rámovaných jakýmsi děním v současnosti, které na konci filmu nevedou k žádné emocionální/dramatické katarzi.

The Wild Robot 9/10

Nebudu zastírat - ano, nejedna slzička (a to nejen) na konci ukápla a nestydím se za to. Protože po Puss In Boots: The Last Wish se jedná o další neuvěřitelně příjemné překvapení z dílny DreamWorks v poslední době, které po vzoru kocouřího navrátilce taktéž aspiruje na pozici budoucí žánrové klasiky a titul nejlepšího animáku roku:-). 

Kde začít a přitom nechválit? Jméno robota je tak sofistikované, že danou referenci bohužel spousta (zejména zahraničních) diváků asi nepochopí (což je škoda, protože jako pomrknutí tvůrců na uvědomělé publikum to je nadmíru povedené). Fajn, veškeré nepodstatné nedostatky byly zmíněny a teď už zbývá jen jásat nadšením. 

Jednoduchá příběhová linka s adaptováním (programového kódu) a adoptováním (opuštěného opeřence) je sice předvídatelná od začátku do konce a kromě toho si "vypůjčuje" kdeco od kdečeho (robot ala Iron Giant, husa ala Migration, lišák ala Bad Guys, ostatní zvířena ala Over the Hedge, atd.), ale jako celek funguje na výbornou.

Za což může divák poděkovat jednak extrémně sympatickým (a v mnoha případech vyloženě roztomilým) postavám a spoustě slovního a obrazového humoru a jednak schopnostem tvůrců do děje zcela přirozeně zakomponovat vtipné (letecká instruktáž), dojemné (rodinná rozlučka) i dramatické (potyčka se "záchranným" týmem) momenty spolu s několika "výchovnými" lekcemi (morální poučení o důležitosti rodiny a síle přátelství napříč druhy a integrovanými obvody) a celé to ve svižném tempu zakončit velkolepým akčním finále s drtivou emocionální náloží navrch.  

Neméně excelentní jsou pak produkční hodnoty od fantastického, krásně stylizovaného, audiovizuálu (velká škoda, že se DreamWorks rozhodl do budoucna jít cestou outsourcingu), přes dynamickou kameru a neokázalý, ale příjemný OST, až po vynikající dabing (zejména Pascal se překonává, ale i zbytek castingu v čele s Nyong'o podává parádní herecké výkony). Sequel je už naštěstí potvrzen, takže nezbývá než se těšit na další nášup a držet Sandersovi a spol. palce, aby si do příště udrželi podobně špičkovou formu, jakou předvedli tady. Zkrátka je to pecka a kdo tvrdí, že ne, tak kecá:-).

The Addams Family

Strýko Fester a anonymní separovaná končetina rulez:-). Asi nejlepší burtonovka, kterou nenatočil Burton (paradoxně nabídku dostal, ale neměl zájem) a debutová práce, jak se sluší a patří (další zástupce nepsaného pravidla "čím problémovější produkce, tím kupodivu lepší film"):-). Devadesátky byly pro filmové adaptace kultovních seriálů ze šedesátek fakt zlaté období (tohle, M:I, Fugitive, Avengers, Flintstones, Saint, ehm, Wild Wild West:-) a spousta dalších) a mám takový dojem, že to odstartovala právě tahle bizarní rodinka, respektive úspěch filmu. 

Jaká to ironie, že jak Sonnenfeld tenhle hollywoodský trend na začátku dekády parádně odstartoval, tak jej na konci dekády mizerně uzavřel (byť ruku k dílu zkázy tehdy přiložil z velké části i Peters, viz legendární historky o mechanickém pavoukovi). Neviděl jsem to řadu let, ale jsem si jistý, že to stran stylového audivozuálu, výborného mixu černého humoru a rodinných hodnot a především geniálního castingu (Ricci byla trefa do černého na úrovni Portman v Leonovi, ale typově dokonale jsou tady obsazeni prakticky všichni) v dnešní době funguje stejně dobře jako v devadesátkách, kdy jsem na jedničku a dvojku koukal pořád dokola. Věčná škoda, že se Julia předčasně odebral na věčnost a regulérní trojka tak nikdy nevznikla (ten zoufalý pokus s Currym a Hannah se nepočítá, protože to je tragédie od začátku do konce).

Venom: The Last Dance 5/10

Prakticky ve všech ohledech víceméně totéž, co Sony divákům nadělilo posledně, plus až nečekaně velkolepé a akcí nabité finále (jako obvykle to je od začátku do konce jeden velký digibordel, ale diskutabilně jde o nejlepší klimax z celé trilogie), tudíž ve výsledku o kousek jedno mimozemské chapadlo lepší, než co předvedl Serkis minule. Což je s ohledem na celovečerně debutující Marcel když už ne úspěch, tak alespoň neprohra.

Všechno je i v závěru trilogie při starém. Hardy si opět jen vydělává na nájem (přesto díky jeho charismatu a buddy chemii mezi ním a Venomem jde nadále o jediný opravdu pozitivní aspekt v téhle sérii), generická akce neustále naráží na mantinely dané absurdním family friendly ratingem (protože potenciálně vyšší tržby a plánovaná týmovka s "přátelským sousedem" Spideym, která je i po všech těch letech stále v nedohlednu:-)), humor místy funguje a místy nikoliv (zpravidla podle toho, jak moc se hlášky v daný moment pohybují na hraně infantility) a potitulkovka, jak je u Sony dobrým zvykem, zase velevýznamně láká na "velké věci příště" (které v SSU dodnes nenastaly:-)).

Všechny postavy s čestnou výjimkou titulního charakteru jsou v ději jen do počtu, respektive aby mohly být ve finále buď ovládnuty symbionty a nebo zachráněny jinými postavami (ovládanými symbionty). Což je v některých případech škoda (Temple, Graham) a v některých naopak ne (Ejiofor, Ifans). Pár zajímavých nápadů by se ve filmu našlo (pod/vodní honička lomeno bitka a s tím související rychlá zvířecí hostovačka), ale buď nejsou dostatečně rozvedeny, nebo nejsou natočeny příliš kreativně. A samozřejmě znovu dojde na několik podivných až vyloženě wtf scén (taneční vsuvka a protahovaná konverzačka v dodávce, která je ve filmu jen proto, aby divák k rodince ve finále pocítil nějaké sympatie).

Na druhou stranu jsou zde nějaké polehčující okolnosti. Povinná expozice, která u komiksovek v současné době už stejně nikoho nezajímá, je zredukována na naprosté minimum (tohle je náš všemocný záporák, toho času bezmocně zavřený v kleci:-), mající v plánu whatever, aby se dostal ven a zničil whatever), přímočará příběhová linka naštěstí nezdržuje žádnými zbytečnými dějovými odbočkami, kulantně řečeno rozpačitá sekvence s koňskými dostihy netrvá v samotném filmu o moc déle než v traileru, závěrečná akce potěší překvapivě spektakulárním měřítkem a solidní časovou dotací, hlavní postava se na konci filmu dočká relativně uspokojivé rozlučky a stopáž je i tentokrát divácky milosrdná.

Don't Move 6/10

Tak dlouho se osamoceně chodí na výlety do lesa a navazuje řeč s neznámými cizinci, až se narazí na sériového vraha s injekční stříkačkou a nabídkou kvalitního sexu posledního víkendu v životě:-). Jednoduchá, ale papírově hodně vděčná premisa, plus casting o pár lidech, plus několik málo opuštěných venkovských lokací (znovu si postesknu - proč se takové projekty netočí u nás, i kdyby to bylo v područí Netflixu, když na Balkáně to očividně jde?), rovná se nenáročná žánrovka na víkend, která svým zpracováním bohužel ukazuje, že podobná historka nemá na to, aby utáhla celovečerní stopáž a více by jí to slušelo jako kraťas a nebo epizoda nějakého krimi seriálu.

Produkční hodnoty jsou fajn, Asbille i Wittrock podávají slušné herecké výkony, v průběhu děje dojde na několik napínavých scén, při kterých se o slovo přihlásí příjemně nervózní atmosféra (nálepku hororu film nicméně vyfasoval omylem, tohle je čistokrevný thriller a nic jiného) a mírně akční finále nabídne pěknou satisfakční pointu, ale potenciál příběhové linky stran dramaticky/emocionálně vyhrocených situací mezi obětí a pachatelem se podařilo vytěžit jen částečně (sekvence na čerpací stanici budiž příkladem promarněné příležitosti ke vzniku nějakého konfliktu, stejně tak naznačená rodinná seance na chatě je tvůrci nakonec zahrána do autu). 

Love Hurts

Zdá se mi to nebo v Everything Everywhere All at Once předvedl Quan s ledvinkou nápaditější rozcvičku, než co ukázal v celém traileru? Nic proti tomu, že Quan bude dělat humor a přitom se kočkovat s bandou záporáků ala chanovky (to bylo jeho obsazením do hlavní role předem jasné), ale vzhledem k tomu, že za filmem stojí borci z 87Eleven, jsem čekal o dost vychytanější akci (jak stran choreografie, tak nasnímání). Pokud si nějakou stylovou divočinu neschovávají až do samotného filmu, tak to prozatím vypadá jako kdejaké řadové stream only akční béčko a nikoliv akční trhák pro kina.   

The Brutalist

Hmm, A24, obsazení, "monumentální", název, konec. Tak jo:-). Cením minimalistický poutač, protože když už v kině strávit s reklamním blokem a várkou trailerů skoro čtyři hodiny (což je samo o sobě výzva, na druhou stranu je tady lákavá nálepka VistaVision - kudos Corbetovi a PTA s The Battle of Baktan Cross za tenhle filmařský bonus), tak alespoň s nevědomím toho, co mě ve filmu všechno čeká a nemine. Pokud tedy bude čtyřiadvacítka v kampani pokračovat ve stejném duchu až do premiéry. Původní casting se mi papírově zdál malinko zajímavější (Brody je po Pianistovi taková obvious choice na podobnou roli), ale podle ohlasů se to všem povedlo uhrát na pána, takže asi není, nač si stěžovat.

The Legend Of Ochi

Ty ušmudlané východoevropské exteriéry (tipoval jsem Maďarsko, podle wiki točili v Rumunsku, což vyjde nastejno), jak z nějakého laciného akčního béčka, tomu zbytečně ubírají na pohádkové/snové atmosféře, tady mělo A24 přisypat do rozpočtu a po vzoru Green Knighta poslat štáb do Irska (když už ne na Nový Zéland). Kudos za použití praktických efektů, ale celé to vypadá dost levně (včetně monstra/siroty s povědomým vzhledem ala změníme něco tady a támhle, aby na nás nevystartovali právníci Disneyho:-)) a příběhově to asi žádné ceny za originalitu sbírat nebude (aneb E. T. volá domů).

Carry-On

Neeson je už na sekuriťáka přes bágly na letišti moc starý nebo jak:-)? Jinak ale slušná práce, Collet-Serra má po generickém Black Adamovi co napravovat a návrat ke komorním thrillerovým jednohubkám, které minulou dekádu točil s Neesonem před tím, než zběhl ke studiovým blockbusterům za 200 mega, podle teaseru působí jako dobrý způsob, jak se "vykoupit". Jen doufám, že s tím kufříkovým MacGuffinem si Collet-Serra pěkně pohraje, respektive zůstane při zemi. Ideálně ve stylu Pulp Fiction a Ronina (tj. nikdo nic neví a kdo ví, ten nepoví) a ne že Egerton v průběhu filmu zjistí, že uvnitř jsou kódy k atomovkám, ampulka s VX, kilo Semtexu a podobné klišovité blbosti:-).

Brothers 6/10

Vydařený debut se podaří natočit leckomu, teprve další pokus v řadě prokáže kariérní formu daného tvůrce. Barbakow po příjemné feel-good romantice Palm Springs se svou novinkou bohužel docela nápadně naznačuje, že minule to byla spíše náhodná/šťastná žánrová trefa, než počátek dlouhodobě vysoko posazené kvalitativní laťky.

Potenciál na zábavný road trip s nějakým heistem navrch, ve kterém se díky eRkovému ratingu nejde pro ostré slovo a explicitní nahotu/násilí daleko, totiž z velké části naplněn nebyl. Historka o nesourodé bratrské dvojici a posledním kšeftu na papíře slibovala spoustu humorných (interakce vychytralého kriminálníka s napraveným naivkou), dramatických (konflikt se zkorumpovaným strážcem zákona) a rodinně-dojemných situací (obnovení narušených sourozeneckých/rodičovských vztahů). Barbakow ovšem ve všech rovinách příběhu skončil někde na půli cesty.

Opravdu vtipných momentů divák ve filmu příliš mnoho nenajde, stejně tak dialogové výměny mezi ústřední dvojicí nejsou tak vypointované, jak by se na podobnou žánrovku slušelo (navzdory fungující společné chemii), kriminální linka s útěkem/pronásledováním je v ději jen do počtu a žádný sofistikovaný heist bohužel neproběhne. Velkou přidanou hodnotou je tak především parádní casting (Dinklage protřelého podvodníka z povolání hraje výborně, Brolin skvěle balancuje na hraně obecního idiota a komické figurky, aniž by při tom upadl do osidel parodie a Fraser přehrává jako o život, což je na několika místech mírně otravné, ovšem po většinu filmu značně zábavné) a sympaticky střídmá stopáž.

Hellboy: The Crooked Man 3/10

"Když nemáš dost peněz, netoč téma, které bezpodmínečně nutně vyžaduje dost peněz (jako třeba novou adaptaci hláškujícího pekelníka s kladivem a ocasem), aby to celé nepůsobilo jako laciná slátanina, která je napůl k smíchu a napůl k pláči." Toť poučení z krizového vývoje (rovná se předchozí adaptace od Marshalla), které se Taylor rozhodl ignorovat a zcela nečekaně natočil … lacinou slátaninu, která je napůl k smíchu a napůl k pláči.

Komorní premisa (respektive předloha), odehrávající se na venkově a v okolních lesích, spolu s žánrovým posunem do hororu, na papíře vypadala oproti předchozím adaptacím jako vítaná změna a v mnohem schopnějších rukou mohlo vzniknout něco ve stylu drsnější Sleepy Hollow. Namísto toho vznikl nepovedený fanfilm, natočený bandou ochotníků před i za kamerou, který je mizerný až vyloženě tragický prakticky ve všech ohledech.

Vyblitý audiovizuál, šílená kamera (prapodivné kamerové úhly asi měly napomáhat vyšinuté náladě, ale působí spíše jako výsledek tvůrčí bezradnosti), nulové napětí, mizivá atmosféra, spousta nudné dialogové vaty (humor a hlášky nikde), pramálo akce, která navíc provedením nestojí za řeč, tristní herecké výkony (Kesy je castingový omyl nejen kvůli levnému make-upu, který z něj dělá zoufalý pokus o cosplay), legračně špatné triky (úvodní sekvence s vlakem se pohybuje na hraně nezamýšlené parodie:-)) a slaboučké finále. Jediná jakž takž ucházející věc je OST. 

Never Let Go 4/10

Úvodní titulky, necelá hodina a půl ničím zajímavého až vyloženě nudného tlachání v chatrči s občasným ničím zajímavým až vyloženě nudným chozením po lese na vodítku, jeden z nejnesmyslnějších plot twistů za hodně dlouho dobu (a to je konkurence více než zdatná), pár minut rádoby napínavého a strašidelného pobíhání po chatrči a po lese, odbytý finálový souboj s náhodně kolemjdoucím bubákem, závěrečné titulky, konec.

Legračně absurdní premisa o rodince, čelící netušenému zlu v chatrči uprostřed lesů krátkou říkankou a dlouhým provazem, by sama o sobě nemusela být problém. To by ovšem musel být Aja schopen ji divákovi nějakým způsobem prodat. Tuctové postavy (Berry hraje slušně, ale naráží na limity všech okolo), tristní budování napětí, nefunkční strašidelná atmosféra, minimum prostoru pro bubáky, utahané tempo, eRkový rating naprosto nevyužitý, nečekaný zvrat v podobě předčasného uklizení jedné z hlavních postav ze scény, který neřeší vůbec nic a pár povinných lekaček. Ani na nějaké správně bezvýchodné zakončení, které se u podobných žánrovek přímo nabízí, nenašel Aja odvahu.

Divák tak v podstatě celý film jen odevzdaně čeká, zda se Aja opravdu spokojí pouze s příběhovou variací na Village od Shyamalana (halucinace), kterou ne/úmyslně naznačuje od prvních minut filmu, nebo se přece jen vydá jiným, ale stejně tak předvídatelným, směrem (post-apo realita), aby v rámci závěrečné "překvapivé" pointy zjistil, že to Aja zkouší uhrát na obě strany (možná halucinace a možná post-apo realita), čímž se celý myšlenkový konstrukt hroutí do sebe.

The Shadow Strays 7/10

Po bollywoodské řezničině Kill další letošní příjemné překvapení z dálného východu, tentokrát z kolébky opus magnum akčního žánru, tj. dvojitého Raidu a dílny osvědčeného Tjahjantoa. Zdaleka nejlepší/nejstylovější bitka se odehraje hned v prvních minutách filmu a celé je to minimálně o půlhodiny delší, než by bylo záhodno, ale jinak panuje velká spokojenost. Nejenže na poli akce jde o nadmíru dobře odvedenou práci, ale jako bonus navíc se jedná o jeden z mála zástupců populárního podžánru "velké holky s velkýma bouchačkama", ve kterém kontaktní souboje subtilní hlavní hrdinky s urostlými oponenty opačného pohlaví nevyznívají nevěrohodně až směšně.  

Stylově krvavá řežba s katanami v úvodu filmu připomene brutální mejdan s Crazy 88 v Kill Billovi a nastaví patřičné divácké očekávání, které Tjahjanto ve zbytku filmu zúročí hned na několika frontách současně. Akce stran choreografie sice nedosahuje na kvalitativní level šikulů z 87Eleven nebo svaté trojice Ruhian, Rahman a Uwais, ale Tjahjanto tento mírný nedostatek úspěšně maskuje množstvím bitek, svižným střihem, dynamickou kamerou s občas nápaditými kamerovými úhly, dlouhými záběry bez přerušení, slušivou eRkovou brutalitou a výživnými fatalitami. K tomu je potřeba přičíst typově dokonale obsazený casting (cameo Ruhiana fakt potěšilo:-)) a sympaticky nekompromisní zacházení s postavami (leonovské pravidlo "ženy a děti ne" tady neplatí:-)). Škoda jen zbytečně komplikované příběhové linky, což se projevuje jednak na přepálené stopáži a jednak na občasném propadu tempa.

Woman Of The Hour 5/10

Co mohla být temná/hutná/mrazivá krimi ve stylu Seven nebo Zodiaca (i v tomhle případě natočena na základě skutečných událostí), to bohužel v rukou debutantky Kendrick skončilo sice jako řemeslně obstojná žánrovka, ale po stránce dramaturgie naprosto nezvládnutý projekt, u kterého pro neznalce tématu v podstatě až do úplného konce filmu není jasné, kam a proč vlastně směřuje. Teprve z textového doslovu před závěrečnými titulky lze vytušit, co se všemi uplynulými minutami a paralelními časovými rovinami tvůrci asi pokoušeli divákovi sdělit.

Což je škoda, protože dobová výprava a kostýmy jsou na slušné úrovni, casting v čele s Kendrick odvádí dobrou práci, sekvence v televizním studiu skrze svou odlehčenou náladu zajímavě kontrastuje s nepěknými věcmi, odehrávajícími se v jiných časových rovinách a scéna nepříjemného rozhovoru na parkovišti naznačuje, jak málo stačilo k tomu, aby se tady naplnil slibný žánrový potenciál. To se bohužel nestalo a tak se jedná o jediný moment v celém filmu, ve kterém se Kendrick podařilo vybudovat jistou atmosféru a napětí stran diváckého očekávání věcí příštích. Celkově promarněná příležitost, o čemž svědčí i nenápadně zakomponovaná sociální kritika, komentující ne/činnost odpovědných míst. Přitom šlo o kruciální hledisko celého případu a nahlédnout na téma touhle optikou se přímo nabízelo.

Dune: Prophecy (Sezóna 1)

Jen podle těch pár minut v traileru to vypadá o řád lépe, než konkurenční "kultovní epická sci-fi sága s myšlenkou", tj. Foundation. Produkční hodnoty špičkové, atmosféra parádní, audiovizuál a art design podobný filmové adaptaci (to podstatné tudíž splněno) a seriálová forma, ve které snad bude dost prostoru na postupný vývoj charakterů a náležité rozvedení všech příběhových linek (s čímž se Villeneuve v obou filmech více nebo méně úspěšně potýkal), takže startovní pozice pro další seriálovou pecku a plnohodnotné rozšíření univerza je přímo ideální. Jediná neznámá tady je, nakolik se povedlo skloubit "původní" materiál přímo od Herberta s "novým" obsahem, který dodal o něco méně schopný junior.

The Electric State

Ten rozpočet 300 mega, co svítí na wiki a imdb, je jen něčí pokus o trolling, že jo:-)? Jinak neurazilo, nenadchlo. Falešná family friendly disneyovka s mechama, rodinnými hodnotami a snahou o odlehčený feeling z ranku Ready Player One. MBB je herecké dřevo a nevypadá to, že by se na tom pod dohledem Russo bros. něco změnilo, předlohu neznám, ale dějově to podle premisy (ohrané post-apo putování odněkud někam se sourozeneckým MacGuffinem ve světě plném robošrotu) asi žádná hitparáda nebude, takže vyhlížet to budu jen kvůli audiovizuálu a trikům. A při tom se budu modlit, aby to nemělo totálně přepálenou stopáž, jak je u netflixovek nepěkným zvykem.

---

"Dejte mi 300 mega plus a natočím vám třetí nejúspěšnější film všech dob s kulervoucím audiovizuálem a se soškou za triky v kapse" vs "dejte mi 300 mega plus a natočím vám novou dlaždici na front page s audiovizuálem průměrné disneyovky, která bude asi tak na týden nejpřehrávanější film ve vašem katalogu". To prostě chceš:-).

Kdyby to dvacet let hnilo v development hell a několikrát se restartovala produkce, všechny sety a rekvizity jim zničila nějaká zombie apokalypsa nebo natočili dva/tři filmy najednou, tak dejme tomu, ale netflixovka s MBB v hlavní roli? Ne, to numero musí být nějaká účetní chyba. A nebo se Russo bros. vykašlali na cgi a nechali postavit všechny roboty jedna ku jedné a ještě k tomu plně funkční. Jinak to snad ani není možný:-).

The Monkey

Teaser je fajn, ale Longlegs po nadšených ohlasech a slušných trailerech dost zklamalo (což nakonec platí pro všechny dosavadní Perkinsovy filmy bez ohledu na doprovodnou marketingovou masáž), ale v tomhle případě by snad mohla být jistá záruka kvality v podobě Kinga. Protože Perkins sice nemá výraznější problém s řemeslnou stránkou věci, ale pravidelně dojíždí na (obvykle vlastní) pokulhávající scénář. 

Tady bude mít za zády prověřenou předlohu, tak snad to konečně dopadne lépe, než jen neurážející spotřební žánrovkou na víkend. Vedle Perkinse koukám i na Tebe Wane a doufám, že to neskončí jako další generický příspěvek do Conjuring univerza, akorát s prokletou opicí namísto prokleté panenky.

The Order

Kurzelova dosavadní filmografie tak úplně nepřesvědčuje (ostatně to ani ta Baylinova), že by měl vyrukovat s nějakou žánrovou peckou, ale minimálně trailer se hodně vydařil a jsem zvědavý na výsledek. Protože téma je ke zfilmování přímo stvořené (aneb každá historka, tady dokonce podle skutečných událostí, ve které podobní pomatenci dostanou na prdel, se počítá), retro atmosféra funguje na výbornou a na dvojku Law a Hoult je obvykle spoleh. V kinech to finančně žádná hitparáda nejspíše nebude (přece jen tyhle dobové biopicy mají dost omezenou cílovku, viz třeba nedávní Bikeriders), ale poctivá žánrovka by se z toho vyklubat mohla.

Gladiator II (Bilance)

Když pominu nějaké jednorožce typu Oppenheimera, tak historické filmy od pandemie netáhnou a je fuk, jaké mají téma/dobu, formu (popcorn/art), hvězdy, rozpočty a marketingovou masáž. A odvážil bych se tvrdit, že čím dál do minulosti se jde, tím je to tržebně horší (TLD, Napoleon, Woman King, Northman, Green Knight, Three Musketeers, ehm, Medieval:-)). 

Gladiator je moje srdcovka, lupeny do IMAXu dávno zakoupeny, sequelu (jako všem dobovkám) přeju každý dolar/jüan a kdyby se tady podařilo něco podobného, jako se stalo původnímu filmu (obrodit žánr a znovunastartovat divácký zájem o historické látky v kinech), tak by to byla naprostá paráda, ale dokud se neprokáže opak, tak pochybuju, že se podaří zopakovat tržby jedničky, natož dosáhnout na nějaká výraznější numera přes půl miliardy. Kéž mě Scott vyvede z omylu.

The 36th Chamber Of Shaolin

Kdo si tehdy podomácku nevyrobil trojité nunčaky a nesnažil se napodobit "choreografii" vlasatých frajerů ve směšných hábitech, kteří klingonské přísloví o pomstě, chutnající nejlépe za studena, měli jako své motto, ten jakoby nebyl:-). Když pominu jisté demografické skupiny, které tento fenomén celkem pochopitelně minul (děvčata, dospělí, senioři), tak neznám nikoho, kdo by Shaoliny v 90s neznal jako své boty a s kamarády všechny chvaty a hmaty poctivě "netrénoval". 

Upřímně nemám moc odvahu se k tomu vrátit, neb mám obavu, že kouzlo viděno nově ne-dětskýma očima by vyprchalo, ale v té době cokoliv s nálepkou Shaolinu bylo jak mnou, tak mými vrstevníky přehráno nepočítaně (jak v kuse, tak krokovým posunem). Vtipné bylo, že tyhle filmy měly obvykle několik distribučních názvů a různé půjčovny měly různou sestavu kazet a tak nikdo v mém okolí vlastně nevěděl, kolik jich v shaolinské sérii celkem je:-). Ještěže ty příběhy byly tak archetypální a dost se opakovaly (zabití mistra -> výcvik -> pomsta), člověk tak vlastně "kvalitní" překlad ani nepotřeboval. A s rychlodabingem to pochopitelně získalo další level zábavy navíc.

Každopádně seznámení s taji HK produkce, u které se to dělalo úplně jinak (a častokrát lépe) než v Hollywoodu, u mě začalo právě se Shaoliny. Následně jsem se dostal k Bruceovi, Jackiemu, Jetovi, Michelle, Cynthii (respektive oběma), Fatovi a mnoha a mnoha dalším a zrodilo se přátelství, které přes drobné zádrhele (návrat HK pod správu soudruhů v '97) vydrželo až do dnešních dní:-). Díky vlasatým frajerům ve směšných hábitech za to:-).     

The Killer's Game 5/10

Ve všech směrech rutinní komediálně-akční béčko na ohrané "hitmanovské" téma, které bohužel není tak komediálně vypointované, jak by papírově mohlo být s ohledem na zvolenou (absurdní/bizarní) premisu a současně není tak akčně vyšperkované, jak by papírově mohlo být s ohledem na přítomný (typově dokonale obsazený) casting.

Perry se na svou nejnovější režisérskou štaci vydal tentokrát bez jištění ze strany Stahelskiho a borců z 87Eleven a na výsledku je to bohužel znát od samotné akce (množství je v pořádku, ovšem choreografie bitek ani fatality (navzdory eRkovému ratingu) nijak nevystupují z řady, co naopak praští do očí je obludně digitální střelba a cákance krve, jen některé výbuchy vypadají jako poctivá ruční práce), přes lokace (usilovnou snahou prodat divákovi krásy Uher film připomíná více cestopis než žánrovku), až po produkční hodnoty (prostředí hradu s arzenálem středověkých zbraní je dobrý nápad, ale jeho potenciál je do značné míry nevyužit, na pořádnou honičku aut v rozpočtu už prostředky nezbyly).  

Perry se zmíněné nedostatky snaží divákovi vynahradit stylovým audiovizuálem, svižným tempem, efektními střihovými montážemi, rozumnou stopáží a castingovými personami (pouze přehrávající mlátička Adkins s buranským přízvukem a baleťák Zaror působí, že si natáčení užili, zbytek si došel jen pro výplatu), což místy funguje a místy naopak moc ne.