Magellan 4/10

Před filmem: Těžkotonážní artovka s hardcore prezentací, nadstandardní stopáží a nekompromisním přístupem k divákovi? Mezi cílovku se nepočítám, ale výzva přijata. Po filmu: Aha, takže obrazový formát 4:3 (jak jinak u podobných kousků s vyššími ambicemi), stoická/statická kamera (švenkování a ježdění na kamerovém vozíku na place přísně zakázáno:-)), absence hudebního doprovodu, pomalé tempo, minimum dialogů a maximum extra dlouhých záběrů.

Fajn, ale co dál? Dál pěkné přírodní exteriéry a chvályhodná snaha o historický realismus stran vzhledu, chování a zvyků domorodců a pak už jen značně úmorná kombinace vypravěčského minimalismu, nezáživné dějové složky, složené ze spousty scén, jejichž informační hodnota po stránce vývoje příběhu/postav je buď nepodstatná nebo rovnou mizivá, a extrémně zdlouhavých scén (co by jinde trvalo deset sekund, je tady nataženo na minuty) s anti-klimatickým závěrem.

Což má za následek, že navzdory téměř tříhodinové stopáži film působí, jako by v něm chyběly celé kusy scén, které vysvětlují kauzalitu událostí, doplňují ve filmu jen zběžně načrtnutou psychologickou rovinu a blíže osvětlují motivace a chování jednotlivých postav, potažmo vztahy mezi nimi. Pokud byl tvůrčí záměr, aby divák pocítil stejné utrpení jako kolonizátoři/domorodci, tak se to podařilo. Závěr: První setkání s mistrovým specifickým rukopisem a musím přiznat, že to nebyl úplně příjemný (natož obohacující) zážitek, respektive jsem si jistý, že na hodně dlouhou dobu bude i poslední.

Backrooms

Dotaz na zasvěcené - to, že v celém traileru k ničemu zajímavému (natož čemukoliv znepokojivému, napínavému nebo strašidelnému) nedojde, je způsobeno tím, že je cílen primárně na fanoušky a pracuje tady faktor "modří už vědí", tzn. to hlavní, kvůli čemu se z toho stal v určitých internetových kruzích fenomén, si Parsons schovává až do samotného filmu, nebo zkrátka tím, že je to jen další bublina, kterou se někdo snaží rychle zpeněžit než definitivně splaskne a co funguje v pár minutovém kraťasu nemusí fungovat v celovečerní stopáži (a to ani přesto, že k účasti na projektu ukecáte Ejiofora)?

---

Tak předpokládám, že to zadaptovali věrně v duchu předlohy, možná s nějakou nadstavbou k tomu (kombinace "standardního" filmu a found footage?). Parsonsovu tvorbu neznám a z traileru jsem nějak nepochytil ten proklamovaný wow efekt, tak mě zajímá, co má být mojo téhle značky? Průzkum nekonečných prostor sám o sobě, propracovaný lore, nějaký podvratný podtext, originální bubáci (jsou tam vůbec nějací?), šokující pointa, netradiční audiovizuál nebo co vlastně? Při sledování traileru jsem si totiž vzpomněl na Exit 8, který jsem dost protrpěl (nudná nehororová kopírka P.T.).

---

Ok, díky za info. Takže chození opuštěnými místnostmi je hlavní esence, která tady má generovat zimomriavky. Trailer mi evokoval Exit 8 a to zákulisí vzniku s nálepkou creepypasta právě zmíněného Slender Mana, což byl pro mě ještě násobně útrpnější zážitek než ta vykrádačka P.T., proto jsem se ptal, jestli je tady ještě něco jiného, co by mě mohlo zaháčkovat. Šanci tomu určitě dám, jak pravil klasik "domněnka je matka neúspěchu":-), ale chtěl jsem si nastavit správná očekávání.

The Disappearance Of Josef Mengele 7/10

Ze dvou potencionálně filmařsky atraktivních pohledů na život a dílo anděla smrti a totiž pobyt nechvalně proslulého doktora v koncentračním táboře a poválečné (bohužel neúspěšné) pátrání lovců nacistů a tajných služeb po jeho stopě ve snaze jej předat spravedlnosti po vzoru jeho kolegy odpovědného za konečné řešení si Serebrennikov překvapivě vybral ten třetí, který toho zdánlivě mnoho zajímavého nenabízí a totiž trudný život válečného zločince na útěku.

Nakonec o svých kvalitách dokáže přesvědčit, ale nějakou chvíli to trvá. Přesněji řečeno polovinu filmu, protože do té doby se v téhle rekapitulaci poválečného osudu hlavní postavy jen střídají nepříliš zajímavé životní epizody v několika různých časových rovinách, ve kterých cestuje z místa na místo, skrývá se před spravedlností a především v kruhu svých soukmenovců vzpomíná na staré dobré časy, ve kterých nacistická sebranka určovala, kdo přežije a kdo ne. Což povyšuje nahoru jen nápaditá kamera efektně si hrající s barevností obrazu a stylizovaná do role nezúčastněného pozorovatele.

Jakmile ovšem dojde na mrazivý "filmový týdeník", z působivě nasnímaného konverzačního biopicu se Serebrennikov přepne do hutné psychologické studie, ve které vedle komplikovaného vztahu s potomkem konečně nastupuje i nějaké drama a konflikt. Na pozadí sledování pomalého rozkladu osobnosti hlavní postavy, pronásledované démony (v podobě nikoliv zpytování svědomí, ale paranoie, fanatismu, sebelítosti a nulové sebereflexe) a osamělostí, v přímém přenosu (výmluvná scéna obviňování ostatních doktorů v koncentráku), přičemž tragikomický pohled na nacistu do morku kostí a do hořkého konce kulminuje v surrealistickém závěru, se najednou začne odehrávat herecký koncert Diehla v hlavní roli.

They Will Kill You 7/10

Sokolov se vydal ve stopách kolegy Naishullera (a před ním Bekmambetova) a ve svém hollywoodském debutu chytil šanci pořádně za pačesy, aby se na něj do budoucna na poradách studiových hlavounů nezapomnělo. A dobře udělal, protože tenhle brakový kousek na pomezí akce, komedie a hororu, respektive splatteru, je sice žánrová spotřebka, ale nadmíru zábavná (brutální, krvavá, černohumorná) žánrová spotřebka (byť nějaké vady na kráse se ve filmu najdou).

Jednoduchý videoherní koncept procházení baráku patro po patře a nekompromisní čistky v řadách jeho obyvatel, toho času členů satanistického kultu, za účelem záchrany sourozence, který se ocitl na špatné straně barikády (Sokolov je očividně fanoušek prvního Raidu nebo Dredda:-)), v kombinaci s honem na člověka bandou bohatých parchantů (s The Most Dangerous Game nebo naposledy Ready or Not je na tom zjevně obdobně:-)), je doplněn dalším videoherním konceptem a totiž nesmrtelností protivníků, díky čemuž je jejich likvidace obohacena o další zábavný/hravý rozměr.

Trailer jako obvykle kecal a film není totální akčně hororové inferno od začátku do konce (akčních rozcviček je ve filmu ve skutečnosti překvapivě poskrovnu a hororové atributy jsou zastoupeny především splatterovým představením), ale zásadní problém to nepředstavuje, protože Sokolov tenhle mírný nedostatek dokáže vykompenzovat v jiných oblastech. Například nápaditou prací s kamerou (kamerový oblet hlavní postavy je velká stylovka:-)), která se významně podílí na budování atmosféry a dávkování napětí (vyprávět čistě pomalým pohybem kamery v prostoru se dnes už příliš nenosí:-)).

Sympatická Beetz už v Bullet Trainu názorně ukázala, že se nebojí ušpinit si ruce od krve a deratizace baráku od škodné jí jde také pěkně od ruky, expozice je naštěstí zkrácena na nejnutnější minimum (rychle představit hlavní postavu a jde se rovnou na věc), s nejrůznějšími explicitami se tady nešetří (přítomná je vydatná dávka gore a dojde i na několik výživných fatalit) a pár černohumorných situací se zde také najde (v hlavní roli bulva:-)). Nicméně nejlepší potyčku film naservíruje hned v úvodu, tempo v průběhu děje občas zakolísá, vedlejší postavy s výjimkou Arquette nedostanou šanci se výrazněji projevit (což je škoda zejména v případě Feltona a Graham) a finále s panem domácím se potýká s faktorem digibordel.

Mike & Nick & Nick & Alice 6/10

Není to až taková adrenalinová jízda jakou sliboval kulervoucí trailer, ale pořád jde o slušnou žánrovou projížďku, která vedle slabších pasáží s poněkud křečovitým humorem (running joke s nejmenovaným seriálem asi měla být třeskutě zábavná meta reference) a haprujícím audiovizuálem dokáže nabídnout i gagy na hranici geniality (historka s krysami je boží:-)) a překvapivě drsnou a solidně natočenou akci, kterou bych v podobné, převážně konverzační, záležitosti nečekal.

Škoda je, že když už trailer vykecal ten časový plot twist (čímž se v expozici kompletně vyeliminovalo jakékoliv napětí stran úvodní mafiánské fušky), tak si film pořádně nevyhrál s časovými smyčkami, alternativními dimenzemi a logickými paradoxy. Cestování časem je tady bohužel jen berlička k tomu, aby se na scéně objevily dvě verze téže postavy. Zbytek filmu je tu více, tu méně povedená variace na černohumorné akční buddy komedie ve stylu Blacka, přičemž zatímco akce je nečekaně fajn (finále ftw), komediální rovina se v rámci dialogových výměn vyznačuje proměnlivou kvalitativní úrovní.

Stejně tak audiovizuální stránka dokáže v některých scénách nabídnout efektní podívanou, zatímco v jiných se předvádí formou rádoby stylových (ve skutečnosti nemotorných) zpomalovaček. Co naopak bez problémů funguje je casting a buddy chemie mezi hlavními postavami (případně jejich verzemi:-)). Sympaťák Vaughn v komediální poloze prostě nikdy nezklame a v akční od dob angažování u Zahlera také ne, Marsden mu v obou disciplínách překvapivě úspěšně sekunduje a González dostala za úkol jednak vypadat k světu a jednak moc nepřekážet, což (naštěstí a bohužel) splnila beze zbytku.

P.S. Nicméně smrsknout Lundgrenovu účast na pouhé cameo vystoupení je trestuhodná nedbalost na úrovni podobného podrazu v Johnny Mnemonicovi, kterou lze napravit jen jedním možným způsobem - cannibal assassin spin-off asap:-).

Send Help 6/10

Ani by tak nevadilo, že Raimiho návrat k nízkorozpočtové žánrové produkci (za což palec nahoru) se nese v duchu "tohle připomene Triangle of Sadness, tohle The War of the Roses, tohle Six Days, Seven Nights, tohle Misery, tohle všechny televizní "trosečníkové" reality show" a tak pořád dokola. Problémem je, že mistrova černohumorná bojovka na ostrově s prohazováním společenských a genderových rolí nad rámec hádání inspiračních zdrojů moc jiné zábavy nenabídne.

Nejenže ústřední dvojice má do nějaké sympatičnosti daleko (takže v průběhu filmu není komu držet palce, aby se dožil závěrečných titulků, tím pádem osud postav je divákovi ukradený) a neustálým střídáním žánrů a atmosféry není dost dlouho jasné, kam to celé vlastně směřuje (moralitka, satira, romance, smrtka?), ale stran mocenských hrátek, survival překážek, černohumorných situací a hlavně psycho teroru šlo zajít mnohem dále, respektive přijít s něčím nápaditějším. Gradace konfliktu nijak zvlášť nefunguje, protože se vzájemná animozita mezi hlavními postavami neustále resetuje a psychologická rovina má také značné rezervy, což se podepisuje na nečitelných charakterech a nejasných motivacích.

Skutečně napínavých scén ("nedobrovolný operační zákrok pod anestetiky") je navíc v ději pramálo, "překvapivý" plot twist s dostupností záchrany na dosah ruky je (vzhledem k vykrádání jiných filmů) jasný dlouho dopředu a vítaná gore nadstavba sice neabsentuje, ale je degradována rušivým cgi prvkem (zvířecí bitka je jeden velký digibordel). Nedostatky v narativu vynahrazují kvalitní produkční hodnoty (stylová panoramatická kamera, příjemně tematický OST, překrásné přírodní lokace) a casting (McAdams i O'Brien podávají výborné herecké výkony a sdílí spolu slušnou anti/buddy chemii), ale vzhledem k Raimiho reputaci se nelze zbavit dojmu, že zábavný potenciál téhle historky byl naplněn pouze z poloviny.

Pretty Lethal 5/10

Stahelski versus Leitch jedna nula. Překvapení se nekoná a v bratrovražedném sestrovražedném souboji akčních girl power žánrovek s baletkou (případně rovnou několika baletkami) v hlavních rolích šikulové z 87Eleven poráží šikuly z 87North (což se vzhledem k Jewson na režisérské stoličce dalo předem očekávat). Bohužel se tak děje nikoliv na body, ale na celé čáře a tohle labutí představení má kvalitativně nejblíž k zapomenutelné spotřebce Love Hurts ze stejné dílny.  

Film se naštěstí obejde bez nějaké zdlouhavé/zbytečné expozice a poměrně rychle se jde rovnou na věc, ústřední baletí skvadra je složena z relativně sympatického castingu ve slušivých baletních úborech (škoda, že Simmonds je vyloženě do počtu), sem tam dojde na nějaký ucházející vtípek a stopáž se podařilo udržet v rozumných mezích. Tím ovšem pozitiva víceméně končí. Zbytek je jedna velká rutina bez jakéhokoliv nápadu jak po stránce děje, tak i řemeslného zpracování.

Pominu absurdní premisu s bandou tanečnic v mafiánském doupěti (wickovská baletka byla alespoň trénovaný hitman), ale bolestně tomu celému chybí mnohem větší porce humoru a nadsázky, protože samotná akce se tady nedá brát vůbec vážně. Nejenže se s ní ve filmu dost šetří, ale i to málo, co si tvůrci pro diváka přichystali, stran choreografie (protivníci jsou samozřejmě odsouzeni do role neschopných panáků), fatalit (očividně digitální krev se hlásí do služby) i bodycountu (vyjma finále nestojí za řeč) nepředstavuje žádný zázrak. Co naopak nechybí jsou bizarní (Thurman s legračním přízvukem v baletním úboru mě bude strašit dlouho:-)), podivné (vedlejší linka s pantátou) a trapné (pokec s poskokem) momenty.

P.S. Obsadit do filmu bývalou Nevěstu a nedopřát ji nějakou potyčku (ideálně s katanami) je trestuhodná nedbalost:-(.

The End Of Oak Street

Tu dinosauří šlápotu na plakátě a těch pár vteřin v teaseru si mohli nechat až do filmu. Kdyby v kampani kličkovali a mlžili až do poslední chvíle, tak by to bylo v kině slušné překvápko, vzhledem k tomu, že Universal má na tyhle zvířátka v podstatě monopol (aneb kdo si dnes vzpomene na 65:-)). Na druhou stranu chápu, že přes zubaté nebezpečí se to bude publiku prodávat násobně snáze než přes tajemno a mystifikaci. Mitchell má do nějaké záruky kvality dost daleko, ale dino survival, atmosféra 80s a Hathaway plus McGregor je lákavá kombinace, tak snad se mu podaří načasovat formu.

---

No, rating to ještě nevyfasovalo, ale podle traileru to vypadá na další family friendly dinosauří dobrodružství (vsadím se, že psisko zase přežije až do závěrečných titulků, zatímco vedlejší postavy budou po cestě padat jako kuželky:-)), jako je tomu u konkurence. Což je škoda, když už jít do souboje s Universalem, tak jsem doufal v pořádný eRkový dino survival po vzoru Dino Crisis. Nicméně casting a atmosféra 80s je fajn. Snad Mitchell dokáže ve filmu stran interakcí charakterů se zubatými potvorami (nebo něčím jiným) překvapit, aby z toho nebyla jen lacinější variace na (vyčerpanou) jurskou sérii.

K-Pop Demon Hunters 7/10

Trojice vyvolených hrdinek v přestrojení za populární dívčí kapelu bojuje s démony v přestrojení za chlapeckou kapelu a hordami jejich démonických soukmenovců a v sázce není nic menšího než záchrana oddané fanouškovské obce, potažmo osud celého lidstva. A celé je to stylově animované, hlasité, pestrobarevné, epilepticky blikající, vtipné a až po okraj nabité pozitivní energií, chytlavými songy, popkulturními referencemi a nějakým tím poselstvím pro nejmladší generaci.

A kupodivu to dokáže zaujmout i někoho, kdo se nepočítá mezi cílovku (například mě:-)). Předně je potřeba pochválit originální premisu, kombinující superhrdinskou akční fantasy s muzikálovými čísly (častokrát v jedné scéně) a motivační girl power vztahovkou o síle přátelství, hledání sebedůvěry a překonávání překážek (ostrakizace, stigmatizace, coming out, atd.), která sice na papíře působí všelijak (šíleně, bizarně), ale v samotném filmu funguje až překvapivě organicky.

Příběhová linka je sice jednoduchá a žádného překvapivého zvratu se divák průběhu děje nedočká, na druhou stranu sympatické ústřední trio, výborná buddy chemie mezi postavami, příjemná animace, svižné tempo, pohotové dialogové výměny, vydatná dávka humoru (etuda s květináčem se povedla) a nadsázky (aktuální popkulturní trendy jsou citovány a parodovány současně) a nakažlivé songy tenhle nedostatek kompenzují. Škoda jen, že world-building má jisté rezervy (smíšený původ jedné z hlavních postav se nijak neřeší) a akce není mnoho a choreografií soubojů také úplně neohromí.

The Furious

Výživná eRková rozcvička, zřejmě slušnej oddíl, no:-). Třetí Raid pravděpodobně nikdy nevznikne, ale tenhle stunt team showreel made by HK vypadá jak podle traileru, tak i festivalových ohlasů na docela účinnou náplast na tuhle bolístku:-). Akorát je škoda, že když už ukecali k účasti Taslima a hlavně Ruhiana z jedničky, tak si nevzpomněli i na kolegu Rahmana ze dvojky (nepochybuju, že vidět R&R po Raidu znovu pohromadě, by byla fanouškovská laskomina, tak jako ve třetím Wickovi) a o nějaké tuzemské kino premiéře si asi můžu nechat jen zdát (stejně jako u Raidu). Každopádně za podobný žánrový kousek všechny palce nahoru. Snad to vydělá dost na to, aby si Lionsgate u strejdy Tanigakiho objednalo nášup.