Jednoduchý videoherní koncept procházení baráku patro po patře a nekompromisní čistky v řadách jeho obyvatel, toho času členů satanistického kultu, za účelem záchrany sourozence, který se ocitl na špatné straně barikády (Sokolov je očividně fanoušek prvního Raidu nebo Dredda:-)), v kombinaci s honem na člověka bandou bohatých parchantů (s The Most Dangerous Game nebo naposledy Ready or Not je na tom zjevně obdobně:-)), je doplněn dalším videoherním konceptem a totiž nesmrtelností protivníků, díky čemuž je jejich likvidace obohacena o další zábavný/hravý rozměr.
Trailer jako obvykle kecal a film není totální akčně hororové inferno od začátku do konce (akčních rozcviček je ve filmu ve skutečnosti překvapivě poskrovnu a hororové atributy jsou zastoupeny především splatterovým představením), ale zásadní problém to nepředstavuje, protože Sokolov tenhle mírný nedostatek dokáže vykompenzovat v jiných oblastech. Například nápaditou prací s kamerou (kamerový oblet hlavní postavy je velká stylovka:-)), která se významně podílí na budování atmosféry a dávkování napětí (vyprávět čistě pomalým pohybem kamery v prostoru se dnes už příliš nenosí:-)).
Sympatická Beetz už v Bullet Trainu názorně ukázala, že se nebojí ušpinit si ruce od krve a deratizace baráku od škodné jí jde také pěkně od ruky, expozice je naštěstí zkrácena na nejnutnější minimum (rychle představit hlavní postavu a jde se rovnou na věc), s nejrůznějšími explicitami se tady nešetří (přítomná je vydatná dávka gore a dojde i na několik výživných fatalit) a pár černohumorných situací se zde také najde (v hlavní roli bulva:-)). Nicméně nejlepší potyčku film naservíruje hned v úvodu, tempo v průběhu děje občas zakolísá, vedlejší postavy s výjimkou Arquette nedostanou šanci se výrazněji projevit (což je škoda zejména v případě Feltona a Graham) a finále s panem domácím se potýká s faktorem digibordel.