sobota 21. března 2026

Deathstalker 6/10

Notorický rutinér a self-made man v jedné osobě Kostanski se znovu připomíná dalším laciným žánrovým béčkem a tentokrát volba padla na napůl předělávku stejnojmenného zapomenutého fantasy béčka z 80s a napůl poctu všem podobným brakovým historkám z podžánru sword and sorcery, které v 80s zažily krátkou chvilku slávy díky Conanovi. Kostanski to celé pojal metodou chytré horákyně, takže je tady úplně všechno, na co si fanoušek žánru vzpomene.

Pro podobné hrdinské vyprávěnky z dávnověku typická příběhová linka v podobě walking simulatoru skupiny postav (badass, sidekick, love interest) odněkud někam za nepostradatelným všemocným MacGuffinem s nejrůznějšími klišé na každém kroku, přiznaná lacinost všeho a všech maskovaná humorem na hraně (sebe)parodie, poctivé praktické efekty s přímo ohromnou dávkou gore a detailních záběrů na nejrůznější fatality (pánové z fx se tady doslova vyřádili a to až do takové míry, že to připomíná From Dusk till Dawn, tj. film natočený na zakázku trikařů jako promo na jejich služby:-)).

Stejně tak přehrávající casting (Bernhardt se hlavní role zhostil se ctí), parafrázování konkrétních scén, připomínajících žánrové klasiky od Harryhausena, přes Cormana, až po Raimiho (zejména Army of Darkness má Kostanski poctivě nakoukáno:-)) a braková akce, se kterou se nešetří (nicméně vyjma finále za moc nestojí). A kupodivu to celé není tak špatné, jak by se dle mistrových předchozích pokusů dalo předpokládat a po většinu filmu (tempo občas zakolísá a stopáž by šlo zkrátit) to překvapivě slušně funguje (na druhou stranu do nějakého novodobého kultu to má ještě daleko).