Přiznávám se, že jsem byl odjakživa #team sgt. Scott, který by se neztratil se svou šíleností/zavilostí ani v Platoon nebo Apocalypse Now a vždycky jsem tak trochu litoval, že se celý film neodehrává v Namu, protože válečný prolog měl parádní temnou a beznadějnou atmosféru (a v žánru válečných filmů by UniSolové byli zase něco nového), zatímco zbytek filmu ze současnosti byla obyčejná "někdo na útěku před něčím" škatulka, kterou v 80s a 90s točil kdekdo s kdekým.
S čímž souvisí i to, že už tady prosvítal ten "vykrádací" vzorec, který následně Emmerich s Devlinem aplikovali na většinu své produkce v té době a minimálně v rámci 90s s ním slavili slušný úspěch, kdy je příběh trochu otrocky "poskládán" ze stavebních (dějových) bloků odjinud a nic moc navíc stran vlastní invence se nekoná, ale koho by to (alespoň tenkrát) trápilo, když to tak pěkně bouchá, kulky lítají všude okolo, děj uhání zběsile kupředu, cheesy hlášky jsou tady na každém kroku, s krví se vůbec nešetří (jak se na správné 90s sluší a patří:-)) a dva tehdejší nasvalení božani si dávají po hubě:-).
Sice je pravda, že šance na kombo Arnie & Sly v tomto případě nikdy nebyla, ale minimálně Sly se tady objevit mohl, protože s týmovkami neměl problém ani v době své největší slávy, viz Tango & Cash nebo Demolition Man a vidět ho po letech znovu proti sobě s Lundgrenem mohlo být super. Jasně, muselo by se to nutně odrazit na větším budgetu, ale zároveň by Sly pravděpodobně dokázal už tak slušné tržby dál naboostovat a něco z těch prachů navíc pak Emmerich mohl "prodat" i na plátně (a z béčka udělat áčko). Na druhou stranu by to možná nedopadlo jako takové zábavné guilty pleasure, jako s dvojkou Van Damme/Lundgren, takže vše asi nakonec dopadlo přesně tak, jak mělo:-).