Na první pohled Athale staví tuhle historku na osvědčeném žánrovém půdorysu (aneb jak se neduživý chlapec z chudých poměrů stal jak sportovní, tak i národní ikonou), ovšem hlavní hvězdou tohohle představení není borec s rukavicemi a jeho (notně arogantní) eskapády v ringu, nýbrž trenér a manažer v jedné osobě. Respektive hlavní pozornost filmu je upřena na jejich vzájemný vztah a jeho komplikované proměny v čase. Což je sám o sobě zajímavý dramaturgický tah.
Vedlejším efektem podobného přístupu je, že celá kariéra hlavní postavy je odbavena letem světem, přičemž samotné zápasy jsou v ději jen do počtu a řemeslným zpracováním vyjma jedné letmé scény (efektní top-down sekvence) ničím nevystupují z řady. Největším problémem ovšem je, že film postrádá výraznější drama, napětí a emoce, čehož důsledkem je, že k nejsilnější scéně filmu si tvůrci musí vypomoci smyšlenou situací. Film zachraňuje výborný Brosnan, který kromě fešného přízvuku zaujme i přesvědčivým hereckých výkonem (škoda, že Stephens, se kterým se po bondovské štaci po letech zase potkal na jednom place, nedostane více prostoru). Na něco více, než jen slušnou žánrovku, to ovšem nestačí.