Protože zatímco z jedničky si pamatuji alespoň vydařenou side-scrolling sekvenci, která vzdávala poctu všem klasickým plošinovkám z videoherního katalogu Nintenda, ze dvojky si nebudu pamatovat vůbec nic. Respektive akorát očividnou snahu skrze známé postavy z dalších značek, které se ve filmu objevují jen proto, aby se v něm objevily, vybudovat nové filmové universum s tunou sequelů/spin-offů. Po dějové stránce je totiž pokračování ještě prázdnější než předchozí film.
Notně předvídatelná historka o záchraně princezny, další princezny a celé galaxie se obejde bez jakékoliv invence, která by nepocházela ze hry, přičemž trpí nejrůznějšími neduhy (decentní romantická linka je zahrána do outu, motiv návratu polepšeného hlavního záporáka k temné straně je značně odbytý, vedlejší epizoda s hvězdným lišákem je vyloženě do počtu), se slovním i situačním humorem se šetří ještě více než posledně (a to už minule nebyla žádná velká sláva) a ani herecké výkony castingu nepůsobí tak svěže jako dříve (nejlépe z toho vychází Black). Finále pak sice nabídne přehlídku epilepticky velkolepých scén, ve kterých se neustále něco děje, ale napětí, drama nebo emoce se při tom nedostavují. Co se po stránce kvality oproti jedničce nezměnilo, je pěkný audiovizuál a dokonalý fan service, v ostatních ohledech dvojka funguje na autopilota. Cílovka je ovšem dle tržeb stále spokojená, takže není důvod, aby se na tom příště něco změnilo.