Z pohledu produkčních hodnot je tady samozřejmě vše v pořádku (aby taky ne, vzhledem k tomu šílenému rozpočtu:-)), Laga'aia v hlavní roli je po herecké i pěvecké stránce fajn, natáčení na exotických přírodních lokací namísto ve studiu se vyplatilo, putování nesourodé dvojice postav po nekonečné vodní hladině v honbě za bájným předmětem s občasnými zastávkami po cestě (nejlépe z toho dopadla heist mise:-)) ubíhá ve svižném tempu a finále je patřičně trikově velkolepé.
Nicméně po příběhové stránce se v Kailově debutovém počinu neodehraje nic zásadního (hlavní postavy si k sobě hledají cestu skrze tu více, tu méně vtipné/pohotové dialogové výměny za doprovodu nějakého toho morálního ponaučení a absolvování lekce o zdravé sebedůvěře a odpovědnosti), muzikálové vsuvky se skládají z nakažlivě optimistických songů, které ovšem nezanechají silnější dojem (v paměti mi neuvízl ani jeden), Johnson s parukou a očividně umělým a fyzicky nepřirozeně naddimenzovaným body suitem vypadá bizarně a komický prvek v podobě digitálního drůbežího sidekicka, který je svým vzhledem stylizovaný do grotesky jako v animáku, působí v jinak realisticky pojatém zbytku filmu podivně.