Vzhledem k tomu, že v rámci kampaně se studio vykašlalo na utajení podstaty nebezpečí, kterému ve filmu postavy čelí, což mohlo být v kině slušné překvápko, se film zbytečně dlouho zdržuje s povinnou expozicí, ve které se divák seznamuje s rodinkou a jejími dětskými/manželskými problémy za doprovodu příjemné atmosféry 80s. Paradoxně se ovšem jedná o nejzdařilejší část celého filmu. Po nástupu hladových a v některých případech opeřených záporáků (kudos za různorodý výběr, který se neomezuje jen na dinosauří druhy) se totiž ukáže, že Mitchell vlastně nemá o čem vyprávět dál a začne se točit v kruhu, přičemž i to málo, co papírově disponuje nějakým zábavným potenciálem, nedokáže v ději naplno zúročit.
Ukázkovým příkladem budiž scéna s hadem, která navzdory slibně rozehrané situaci skončí dříve, než se vůbec pořádně rozjede (a něco pro vývoj děje důležitého z ní vyplyne). Stran interakcí s nepřítelem tak stojí za zmínku pouze závěrečná sekvence, ve které konečně dojde na znatelnější dávku napětí, dramatu a akce. McGregor a Hathaway málokdy herecky zklamou a nestalo se tak ani tentokrát (byť jejich vzájemná chemie nepatří k nejsilnějším), řádění dinosauřích bubáků na předměstí na pozadí hlavního dění se povedlo, vztahová linka o stmelení členů rodiny pod tlakem okolností bez větších problémů funguje, triková stránka odvádí dobrou práci bez přítomnosti digibordelu a překvapivý zvrat stran životnosti určitých postav dokáže zapůsobit, ale nelze se ubránit dojmu, že v rukou někoho schopnějšího by to dopadlo zcela jinak.