pátek 11. září 2026

Terminator 1 - 3

The Terminator

Místní kino využilo příležitosti (prý jakožto jedno z mála v celé republice, za což kudos) a spolu s obnovenou premiérou dvojky při půlkulatém výročí odpromítalo i jedničku, tudíž nezbývalo nic jiného než hozenou rukavici zvednout a tenhle formativní kousek z mého dětství poprvé v životě uvidět na velkém plátně s originálním zvukem:-). Co se Cameronovi podařilo natočit s takhle směšným rozpočtem a guerrillovým způsobem produkce (natáčení po nocích a sem tam bez povolení), je i po více než čtyřiceti letech skoro neuvěřitelné, přičemž ve své době to muselo být v kinech úplné zjevení. 

Originální nápad s dvojící bojovníků cestujících do minulosti (myšlenka na dvojici cybogů z nichž jeden je z tekutého kovu musela na realizaci ještě pár let počkat:-)), aby se utkali o něčí život (Ellison sice nesouhlasí, ale vyjma tohohle vágního pitche spolu obě díla nemají společného vůbec nic), Cameron zabalil do po všech stránkách strhujícího filmu, ve kterém se dokonale skloubila Arnieho muskulatura (počkat s produkcí filmu na Arnieho, až dokončí druhého Conana a následně jím v roli robota nahradit původně zamýšleného Henriksena, bylo nejlepší rozhodnutí v mistrově životě) s osudovou love story, depresivní/pesimistickou atmosférou s hororovými prvky, dechberoucími akčními scénami, legendárními hláškami citovanými dodnes, jedním z nejvíce ikonických záporáků ve filmové historii, infarktovým tempem a v neposlední řadě nervy drásajícím finálovým zúčtováním (Cameronův trademark v podobě několikanásobného klimaxu započal právě zde).

Tohle všechno spolu s typově ideálně vybraným castingem (Arnieho prkenný herecký projev s těžkým přízvukem se na roli emoce postrádajícího robota imitujícího člověka hodil dokonale:-)), Fiedelovým syntezátorovým OST podtrhujícím industriální téma filmu v čele s nestárnoucím hlavním hudebním motivem a přelomovými praktickými efekty z dílny geniálního trikového mága Winstona, který z tradičních postupů (stop-motion animace, modely, zadní projekce, masky, animatronika) dokázal vytěžit to nejlepší, pak dalo za vznik kultovní filmové klasice a základnímu stavebnímu kamenu žánru, který Camerona zacementoval jako top tier filmaře. Tenhle nenápadný nezávislý biják, kterým se pokusil složit reparát za létající piraně, pod kterými je z právních důvodů podepsán, ani po takové době neztratil nic ze své působnosti.  


Terminator 2: Judgment Day

Za těch pětatřicet let jsem Cameronův opus magnum zhlédnul samozřejmě nesčetněkrát (ať už v televizi, na videu, v kině, ve 2D nebo ve 3D) a při každém sledování jsem nevycházel z údivu, jaký majstrštyk se mu tenkrát podařilo natočit. A totiž jeden z nejlepších akčních sci-fi filmů (a současně pokračování) všech dob. Oprava: Jeden z nejlepších filmů (a současně pokračování) všech dob. Obnovená premiéra při půlkulatém výročí (velká škoda, že opět v kinoverzi jako při 3D konverzi skoro deset let nazpátek a nikoliv v ještě o kousek lepším prodlouženém sestřihu) tenhle dojem opět potvrdila.

Neoficiálně první hollywoodský blockbuster s rozpočtem sto mega (pokoření téhle psychologické bariéry studio přiznalo až u dalšího mistrova filmu) zachoval všechny silné stránky svého nezávislého předchůdce (oproti původnímu filmu sice ubyly hororové podtóny, ale přibyl humor) a zavedený syžet obohatil o spoustu originálních/chytrých nápadů (Arnie na opačné straně barikády, tekutý kov a všechny trikové atrakce s ním spojené (podlaha, mříže, tekutý dusík), obrácení rolí aneb hodný motorkář a zlý policista, přerod Connor z oběti v silnou ženskou postavu po vzoru kolegyně Ripley, pasivní útěk nahrazen aktivním bojem s cílem změnit budoucnost, zákulisní použití dvojčat pro scény s dvojníky namísto triků). 

Oproti běžné žánrové konkurenci navíc nabídl nejen spektakulární akci, podpořenou revolučními digitálními triky (byť se jejich stopáž pohybuje jen okolo pěti minut), které dokázaly odolat zubu času s grácií, respektive dokonalou symbiózu praktických efektů (zadní projekce, modely, masky, animatronika) a počítačových kouzel, ale rovněž myšlenkový přesah (vraždící stroj jako ideální náhradní otec), kritický společenský podtext (sebedestruktivní tendence lidstva, vědecký pokrok bez ohledu na následky, rizika umělé inteligence) a k tomu temnou atmosféru (kulminující sekvencí s jadernou apokalypsou), ikonické hlášky, neuvěřitelně intenzivní tempo a legendárního záporáka za doprovodu Fiedelova OST, který svým industriálním zvukem dokonale zapadl do "technicistního" tónu filmu, díky čemuž se z filmu stal po zásluze obří tržební hit, kultovní žánrová klasika, ceněná oscarovka a popkulturní milník. Mostow se sice s obtížným úkolem vypořádal se ctí, přesto je věčná škoda, že Cameron kvůli tahanicím o práva na značku ztratil zájem a nenatočil i trojku.  


Terminator 3: Rise Of The Machines

Tak tehdy v kině to pro mě bylo docela velké zklamání z toho, jak geniální jedničku s dvojkou tak hrozně "znesvětili". To cheesy pojetí, které bylo v absolutním kontrastu s temnou a vážnou až depresivní atmosférou Cameronových filmů, byl pro mě dost velký šok, ale časem jsem tenhle přístup docenil a na trojku změnil názor. Kromě toho po těch 20 letech a všem co přišlo potom (jak filmy, tak seriál) je trojka fakt naprosto cajk:-). Arnie a Loken (měla po Patrickovi hodně těžkou pozici a zvládla ji skvěle) byli super, scéna s jeřábem je i v dnešní době top (Arnie se vzdal části honoráře, aby mohla být natočena tak, jak původně zamýšleli), potěšila překvapivá (ale logická) pointa na konci a spousta variací, kterými Mostow a spol. ozvláštnili zavedený syžet (ženský cyborg a k tomu kombinace tekutého kovu a endoskeletonu, ovládání dalších strojů na dálku, plán Skynetu zlikvidovat nejen Connora, ale i jeho zástupce, změna povahy Skynetu, atd.).

Humorné vsuvky mi v době premiéry vadily, ale zpětně jejich akcentování ve filmu tehdy vlastně dávalo smysl. Podobné drobné vtípky byly už ve dvojce a trojka v tom pokračovala jen s o něco větším důrazem. Mostow a spol. věděli, že na Camerona nemají ani náhodou, jednička i dvojka se v mezidobí dočkaly spousty parodií a poct, stejně tak Arnie začal po dvojce více tíhnout k humoru, takže ukázat divákům, že si z tématu dělají legraci i sami tvůrci, byla jedna z racionálních možností, jak v souboji s Cameronem nedostat drtivý knockout, ale prohrát "jen" na body. Což se více než povedlo.  

Jediná věc, která ve trojce vůbec nefunguje, je nepochopitelná změna charakteru Connora. Ta postava je napsaná úplně v protikladu tomu, jak byla pojata ve dvojce. Z drzého spratka, který se nebojí vzít osud do vlastních rukou, se stal posera, který se nechá osudem vláčet a vůbec neví, co má dělat, aniž by to bylo ve filmu smysluplně vysvětleno. A samozřejmě tomu nepomáhá ani slabý výkon Stahla s charismatem někde na levelu nula (Furlong je někde úplně jinde a i ten Edwards (starý JC), který je ve dvojce asi tak 10s, jej nechává daleko za sebou) a Danes na tom není o moc lépe (oba imho castingové omyly). Jinak je ale trojka poctivé řemeslo a důstojné pokračování ikonické Cameronovy série.


Sorry, ale tady se bavíme o chlapovi, ze kterého se stane vůdce celosvětového odboje lidí proti strojům. O chlapovi, který svým skillem a charismatem přesvědčil ostatní, aby do zdánlivě předem prohraného boje šli s ním. Jako chápu, že ve filmu chtěli mít klasický character arc from zero to hero (sice tady nedává žádný smysl, protože si tím postava prošla už ve dvojce, ale budiž), ale nepovedlo se to imho jak na papíře, tak castingem. 

Ta dnes už notorická tvůrčí bezradnost, co s postavou Connora po událostech ve dvojce dál (čtyřka a pětka je na tom s jeho pojetím ještě hůře, šestka je pak kapitola sama pro sebe), začala nenápadně a plíživě už ve trojce:-).