čtvrtek 1. října 2026

Unabomber 5/10

Pitch meeting: "Co kdybychom natočili biopic o dopadení nechvalně proslulého bombového atentátníka? Skvělý nápad, ale v reálu to žádná pozoruhodná záležitost nebyla a navíc samotné vyšetřování za celou dobu pátrání nikam nevedlo a federály zachránila šťastná náhoda. Nevadí, přimícháme do toho třeba retrospektivní linku, ve které se bude zkoumat psychické rozpoložení, formovat osobnost a radikalizovat názor budoucího záškodníka na společnost a máme hotovo."

Hotovo sice ano, ale vyhráno bohužel ne. Tahle detektivní historka, založená na skutečných událostech, nahlížená zrovna touhle perspektivou (sledování případu z pohledu vyšetřovatelů) na nějakou napínavou, natož strhující, podívanou nemá dostatečně silné/nosné dramatické parametry, což je patrné záhy po začátku filmu, přičemž s postupující stopáží tenhle pocit jen zesiluje. Stran narativu není o čem vyprávět (paralelní linka v minulosti je jen jedna velká obsahová výplň, která hlavnímu ději nemá čím přispět), tudíž obvyklé žánrové atributy (napětí, atmosféra, drama) tady nemají z čeho pramenit.

Což se nepřekvapivě týká i samotné akce, tudíž si tvůrci musejí vypomáhat scénami, ve kterých je alespoň naznačeno, že se něco důležitého stane, aby se obratem ukázalo, že jde o planý poplach (rádoby nevyzpytatelné setkání v lese). Stejně tak psychologická rovina vyprávění je zredukována na pár dialogových výměn, ve kterých se nic převratného neodehraje (asi proto, že experimentální sezení měly ve skutečnosti na charakterový vývoj pozdějšího domácího teroristy nepatrný vliv). Woodley a Crowe (na Ogga zbylo jen cameo) se sice oba snaží, seč jim síly stačí, ale na skvělou žánrovku to nestačí.