Protože Zlotowski udělala všechno proto, aby se tak nestalo. Přitom papírově je tady všechno v pořádku. Hlavní postava se postupem času zaplétá do důmyslné sítě podezřelých náhod, tajemství, intrik a manipulací, pátrání po skutečném pachateli zločinu se začíná podepisovat na jejím psychickém zdraví a hranice mezi realitou a halucinací se stírají s tím, jak se blíží k rozřešení záhady. Problémem je, že prakticky nic z toho není Zlotowski schopna patřičným způsobem prodat.
Tajemná atmosféra se v průběhu děje dostavuje jen zřídka, napínavých scén je v celém filmu poskrovnu, příběhová linka žádným způsobem negraduje, psychedelické vsuvky s pokusem o surreální atmosféru vyšumí do ztracena, psychologická rovina (rozklad osobnosti pod tíhou boje s vlastními démony) je jen zběžně načrtnuta a celá podstata případu slouží jen jako odrazový můstek k moralitce o napravení charakteru, přičemž přerod hlavní postavy proběhne jedním střihem. Ani stran produkční stránky věci to není žádná hitparáda, protože audiovizuál se připomene jen v podobě stylových úvodních a závěrečných titulků. Film zachraňuje slušný herecký/lingvistický výkon Foster, která tady promlouvá jako rodilá mluvčí.