Jediná věc, která ve filmu odvádí výbornou práci je totiž audiovizuální stránka, respektive výprava. Kombinace dějového zasazení do období 50s, skutečných lokací a přiznaně papundeklových kulis a trikových modelů, střídání scén pomocí zatmívaček připomínající divadelní představení a meta prvků v podobě náznaků filmu ve filmu a castingu hrajícího hned několik rolí současně dodává filmu podivuhodnou, místy snovou a místy až surreální, atmosféru a zajímavou stylizaci.
Po příběhové stránce ovšem film vskutku pozvolným tempem směřuje odnikud nikam, přičemž nějaké drama, konflikt, emoce nebo katarze se nekoná, psychologická rovina a vykreslení charakterů je zpracováno jen na nejzákladnější úrovni, jednotlivé postavy a vedlejší linky vstupují do děje a zase jej opouštějí, aniž by to na vývoj narativu mělo sebemenší vliv a v podstatě až do závěrečných titulků tak není jasné, co je vlastně pointou filmu. Jelikož nějaký závěrečný plot twist (typu hlavní postava je ve skutečnosti po smrti a nachází se v očistci), který by filmu alespoň zpětně dodal smysl, absentuje.