Rutinér Leclercq inovuje na místech, na kterých to vůbec není potřeba (žánrový posun od napínavého survival thrilleru k zaměnitelnému akčnímu béčku, ve kterém se převáženému vysoce explozivnímu nákladu veškerá střelba zázračně vyhýbá:-), navýšení počtu postav jen proto, aby mohly být průběžně odpravovány, legračně patetické finále, které asi mělo být osudové/dojemné), na místech, na kterých by bylo vhodné přijít s něčím neokoukaným (přírodní překážky na cestě), jen otrocky kopíruje předchůdce a navíc se zcela opačným efektem (namísto jasného dramatického vrcholu celého filmu působí dané scény jako natočené jen z povinnosti) a naopak na místech, na kterých by se měl držet předlohy, respektive předchozích adaptací, jak to jen lze, na tuto snahu zcela rezignuje (prokreslení jednotlivých postav a vztahů mezi nimi, budování napětí skrze vzájemné rozepře, závod s časem a přírodními podmínkami).
neděle 31. března 2024
The Wages Of Fear 4/10
Godzilla X Kong: The New Empire 5/10
Jedna trochu nápaditější scéna (hromadná bitka v nulové gravitaci), na kterou dojde zhruba po hodině a půl stopáže, jinak šablonovitý pokus o epický blockbuster od začátku do konce, s šablonovitými postavami, jejichž jedinou charakterizací je jejich účel v ději, tj. kdo z nich se dožije závěrečných titulků a kdo z nich skončí jako "redshirt" je jasné s jejich nástupem na scénu, s šablonovitým dějem, který se pomalu ale jistě začíná notně recyklovat (obě monstra sólo - setkání a bitka - spojenectví a bitka s někým dalším) a nepříliš svižným tempem (něco alespoň malinko zajímavého se začne dít až po hodině čistého času, do té doby musí divák přetrpět nudný vztahový balast pár zaměnitelných postav a natahovanou přípravku vedoucí k "souboji titánů" na konci filmu).
Celkový zážitek mírně nahoru zvedá fakt, že Baby Kong naštěstí není tak otravně "roztomiloučký", jak se po trailerech zdálo a stran dojemného sbližování s Kongem se netlačí na pilu více, než je nezbytně nutné (nicméně stále platí, že kdyby postava ve filmu vůbec nebyla, tak se nic nestane), milosrdná stopáž pod dvě hodiny, poměrně kvalitní triky (Kongova srst a výrazy tváře) a především klimax filmu, ve kterém si konečně někdo vzpomene, že ve filmech o monstrech by nebylo od věci ukázat divákům to, proč se tenhle žánr vlastně natáčí, tj. velkolepé scény řádění monster v kulisách masivní destrukce měst a jejich obyvatel. Cílovka bude pravděpodobně zase spokojena, takže není důvod na vítězné strategii cokoliv měnit, leč dosavadní koncept se očividně vyčerpal.
pátek 29. března 2024
Imaginary 4/10
Notně ohraná premisa o nastěhování rodinky do domu s temným tajemstvím z minulosti, ve které figuruje nezvaný nadpřirozený squatter, maskující se tentokrát za omšelého plyšáka, je tady ten nejmenší problém. Po dějové stránce Wadlow jede po naprosto předvídatelných kolejích a zásobuje diváka jedním příběhovým klišé za druhým, případně si vypomáhá výpůjčkami celých sekvencí odjinud (finálová výprava do jiného světa, aneb nepokrytá vykrádačka Wana).
Za nevýrazným obsahem bohužel pokulhává i odbytá forma. Práci s kamerou, hudbou a střihem za účelem postupného budování atmosféry a plíživého napětí, či dokonce strachu, nemá Wadlow v popisu práce, tudíž veškerá jeho tvůrčí invence končí u pár laciných a předem očekávaných lekaček, pomalého tempa, mizivého bodycountu, prohlídky jiné dimenze skrze chodbu plnou dveří (jak originální:-)) a hlavního monstra, jehož vzhled vzbuzuje tak akorát posměch.
čtvrtek 28. března 2024
The Dead Don't Hurt
Kudos self-made manovi Mortensenovi, že na to šel úplně opačně než self-made man Costner a zatímco jeden natočil epický western ze staré školy v tradici nejslavnějších klasik žánru, druhý natočil komorní anti-klimatický anti-western.
DogMan 6/10
úterý 26. března 2024
Bad Boys: Ride Or Die
Vypadá to, že se pojede plus mínus ve stejném gardu jako ve trojce, což je dobrá zpráva. Jen doufám, že digibordel nedostane příliš prostoru (scéna s chopperem jako by vypadla z F&F a ne, není to pochvala) a stran povinné ingredience série, tj. surfování přesně na hraně humoru a infantilní trapnosti v doprovodu přepálené akce, se nedostanou za "bod, odkud není návratu". Z trojky se nakonec vyklubalo příjemné překvapení, Rebel je pecka, tak snad si režisérské duo do třetice všeho dobrého udrželo své mojo a spojitost s dieselovskou konkurencí skončí jen u podtitulu.
Byť jde o zajetou značku a předchozí dostaveníčko se fakt povedlo, tak při té současné mizérii v kinech (o akčním žánru to platí obzvlášť) si moc nedovedu představit, že to v pokladnách zopakuje výdělky trojky (a to ji ještě obě nohy podrazila pandemie), tak nezbývá než doufat, že se s rozpočtem drželi při zemi jako posledně. Nicméně po kvalitativní stránce to prozatím vypadá, že se pojede zhruba na stejné vlně jako minule (ty záblesky digi akce ala F&F snad budou jen do počtu), takže alespoň v tomhle ohledu je snad mise splněna:-).
O měsíc později dorazí čtyřka BHC, tak doufám, že si strejda Bruckheimer v rámci svého letního dvojkomba přichystal alespoň jednoho černého nebo černobílého koně sezóny:-).
První divácké ohlasy jsou vesměs nadšené, což je sice pomalu tradice, když se promítá pro fanoušky, ale tady bych tomu pozitivnímu přijetí po minulém díle, ve kterém se hodně hrálo na fanouškovskou notu a po fajn trailerech, vezoucích se na stejné vlně, vlastně i věřil a kdyby to s premiérou chytlo podobný buzz jako trojka, byla by to značka ideál.
Akční žánr v poslední době nezažívá moc dobré časy nehledě na výslednou kvalitu (Leitch, Ritchie, Vaughn, atd.) a už by to vážně chtělo nějaký hit. Tahle značka vždy rezonovala více na domácí půdě než ve zbytku světa (viz vyrovnaný poměr tržeb dvojky a trojky dom vs ww), tak snad čtyřka i přes aktuální docházkovou krizi v kinech zaboduje minimálně tam.
Od trojky jsem po těch letech a s ohledem na neznámou režisérskou dvojici nic moc nečekal a ve výsledku jsem byl příjemně překvapen. Jasně, trojka není tak dobrá jako jednička a ještě lepší dvojka (hrabání se v mrtvolách, házení rakví, likvidace celé favely, protože "tady žijou dealeři drog" a samozřejmě krysy ftw:-)), ale v rámci možností (absence Baye, tlustý Lawrence, oproti dvacet let staré dvojce o dost nižší rozpočet) to dopadlo jak nejlépe mohlo a trojka patří k tomu lepšímu z té záplavy resuscitovaných značek z 80s a 90s, které se v posledních pár letech přihlásily o pozornost. V kině jsem si trojku užil stejně jako kdysi dvojku (jedničku jsem v kině bohužel minul) a se čtyřkou tomu snad nebude jinak:-).
pondělí 25. března 2024
The Last Samurai
Hlavní zásluhu na tom má určitě Zimmerův OST, který jsem si oblíbil až o něco později a který vytahuje nahoru i jinak nevýrazné scény (párkrát se level lyričnosti přiblíží až k Dunově Crouching Tiger, Hidden Dragon:-)), což mi připomíná, že tygra s drakem jsem taky už pěknou řádku let neviděl a budu muset napravit), dvojka Watanabe a Sanada ve svých prototypových rolích "charismatických Japonců s krédem", které v Hollywoodu s úspěchem opakují dodnes a velkolepá (a hezky rozfázovaná) finální bitva, ze které tehdy PETA asi neměla velkou radost:-). Pořád to není historická žánrovka, po které bych z té doby sáhnul na první dobrou (holt konkurence, no), ale do užšího výběru by se nově už protlačila.
Road House 6/10
Remake boduje přesunem děje do exotického prostředí Keys, namísto zaměnitelného zapadákova kdovíkde a naštěstí slepě nekopíruje dějovou linku předchůdce od začátku až do konce, takže znalý divák nedostane podruhé totéž. Nově přibylo humoru a porce hlášek (už jen kvůli poskokovi se sádrou se to vyplatilo:-)) a ruční kamera v kombinaci s dlouhými záběry bez střihu prodává bitky o něco intenzivněji než původní film (byť některé divočejší záběry prozrazují přítomnost cgi). Nová posila v podobě mlátičky McGregora je důstojnou náhradou za sympaťáka Elliota a prakticky všechny scény ve filmu si svým přístupem "příležitostně nahý, ovšem za všech okolností utržený ze řetězu" krade pro sebe.
Novince chybí zábavná atmosféra 80s s mnohem benevolentnějším přístupem k nahotinkám (velká chyba):-). Naopak problém s tempem se nevyhnul ani Limanovi (tak jako minule i tady se, po představení postav a rozehrání ústředního konfliktu, děj dost táhne a zkrácení stopáže alespoň o čtvrt hodiny by filmu prospělo) a totéž platí i pro hlavního záporáka stran jeho nevýraznosti a spektakulární finále, které se opět zvrhává do přepáleného one man army stylu.
neděle 24. března 2024
Drive-Away Dolls 4/10
Jednoznačné pozitivum je tady jen podezřele krátká stopáž, zbytek spadá do kategorie "na papíře dobrý, v praxi velký, špatný". Totálně nezajímavé a bohužel značně nesympatické postavy včetně titulní dvojice (Viswanathan vede v nevýraznosti, zatímco Qualley s rádoby zábavným buranským přízvukem v otravnosti), maximálně triviální příběhová linka s pointou, která kandiduje na post nejdebilnějšího plot twistu minimálně posledních pár let, zoufale nevtipné dialogy od začátku do konce (navzdory usilovné Coenově snaze být progresivně funny, free a cool pomalu v každé druhé scéně), nudné psychedelické vsuvky, které jen zdržují děj a jako perlička na závěr cameo vystoupení Pascala a Damona, které svou bizarností asi měly být třeskutě zábavné.
Pokud to celé byl sofistikovaný pokus o parodii na podobné žánrové braky, nebo snad dokonce pomrknutí na fanoušky, protože v úvodu kariéry filmy podobného typu Coenové točili, tak se to z velké části minulo účinkem.
sobota 23. března 2024
Speed
Ale kromě toho hezky pracoval i s hlavní postavou (vývoj charakteru od střílení do rukojmích v úvodu filmu po nasazení vlastního života pro jeho záchranu v závěru) a dal si záležet na důsledném zdůvodnění jednotlivých hybatelů děje, což v případě konkurence zdaleka nebylo pravidlem (ideální příklad je hned v prvním aktu s výtahem, kdy Reeves a Daniels logickou úvahou dojdou k závěru, že Hopper je rovněž v budově a nachází se v servisním výtahu).
Když se ke zdravému jádru (geniálně jednoduchá a přitom na vypjaté situace vděčná premisa, plus výjimečně zdařilý scénář) připočte nebývale sebevědomá režie, typově dokonalý casting (Reeves to měl v 90s stran hitů moc pěkně rozvrženo - na začátku Point Break, uprostřed Speed a na konci Matrix:-)), strhující tempo a prvotřídní produkční hodnoty, výsledkem je prototyp akčního filmu, výkladní skříň žánru a jeden z nejlepších debutů minimálně v rámci 90s. Dvojka a vše poté už nestojí režijně (ani jinak:-)) za řeč, ale za jedničku a Twister si de Bont zaslouží piedestal.









