neděle 30. června 2024

What You Wish For 6/10

Slušný gurmánský zážitek v podobě další z řady nenápadných žánrových, ehm, jednohubek, které nebodují hvězdným castingem (s výjimkou Stahla prakticky neznámé obsazení), produkčními hodnotami (několik herců, lokace tvořené jedním interiérem a jedním exteriérem a to je vše) nebo jinými obvyklými atributy (akce zcela absentuje, triky prakticky totéž, audiovizuál nevymykající se běžnému standardu podobných produkcí).

Namísto toho nabízí atraktivní kulinářskou premisu (o tom, jak náročné je kuchtit pro vybranou klientelu, se nedávno přesvědčil například Fiennes:-)), pomalé tempo, při kterém je dostatek času na pečlivé budování napětí a atmosféry a především nečekaný plot twist, který po krátké expozici rozestaví všechny figurky na šachovnici v čele s hlavní postavou do žánrově hodně vděčných pozic na to, aby se divák zbytek filmu nenudil.

Problémem je, že všechny potenciálně zajímavě vyhrocené situace, ve kterých se hlavní postava v průběhu děje ocitne a není jich zrovna málo, se odehrají, aniž by při nich došlo k nějaké divácky zábavné nebo alespoň uspokojující eskalaci, která by měla dopad na postavy a následující děj, respektive pokud náhodou taková situace nastane, je natočena způsobem, který veškeré snahy o zvýšení divákovy tepovky neguje. Což bohužel platí i pro samotné finále, které namísto toho, aby celý děj vygradovalo, tak skončí někde na půli cesty - ostatně jako celý film.

sobota 29. června 2024

A Quiet Place: Day One 6/10

V případě dvojky jsem psal, že jde spíše o jedničku a půl (respektive působí jen jako o hodinu a půl prodloužený sestřih jedničky), než plnohodnotný další díl. V případě prequelu to bohužel platí dvojnásob, protože Sarnoski přináší do série ještě méně nového, než Krasinski dodal minule.

Důvody, proč natočit celovečerní prequel, když počátek vetřelecké apokalypsy už stihl odprezentovat Krasinski na začátku dvojky? Za prvé ukázat invazi mimozemských audiofilů a ideálně v klasickém "emmerichovskem" stylu, tj. epické měřítko, stylová destrukce všeho a všech a bombastické akční scény. Za druhé prohloubit world-building a konečně vysvětlit některé nejasnosti/nelogičnosti, které Krasinski v jedničce a dvojce taktně přešel.

Výsledek? Celá mimozemská invaze je odbyta ani ne v minutové scéně a zbytek filmu se už pokračuje stejným "walking simulator" stylem jako posledně. Co v době počátečního útoku dělalo námořnictvo a letectvo, které mělo, vzhledem k omezeným schopnostem vetřelců, prakticky volné pole působnosti, zůstává nadále obestřeno tajemstvím. Fáze "poznej svého nepřítele" je pro jistotu úplně vynechána a postavy mají okamžitě jasno v tom, co na šmejdy z vesmíru funguje a co naopak nikoliv. Tudíž smysl prequelu namísto regulérní trojky s Blunt a spol. veškerý žádný.

Na čem stála jednička s dvojkou? Na parádním sound designu, kvalitních hereckých výkonech a jednotlivých postavách, respektive jejich vzájemných vztazích, díky čemuž nevadilo, že se akční scény neodehrávají každých pár minut. Na čem stojí prequel? Tichá zvuková kulisa je stále fajn, ale nic v sérii dosud neviděného se Sarnoskimu vymyslet nepodařilo. Nyong'o a Quinn podávají slušné výkony, ale na konto jejich charakterů padne ve filmu minimum informací a jejich vztah se z počáteční polohy "náhodný společník na cestě" až do konce filmu nikam zásadně neposune.

Pár zajímavých nových nápadů by se tady sice našlo, ale pracuje se s nimi dost ledabyle. Neobvyklý motiv smrtelné nemoci je v ději přítomen jen proto, aby se mohl vytěžit v "osudové" závěrečné scéně a sympatický zvířecí aktér prakticky nijak (emocionálně/dramaticky) nezasáhne do děje. Nadstandardní kvalitativní laťku předchozích dílů se tak podařilo udržet jen na úrovni (bohužel nepříliš početných) akčních sekvencí. Celkově nepodstatný příspěvek do série, který jen opakuje již viděné/slyšené a doplácí tak na to, že moment překvapení je zkrátka pryč.

P.S. Zdaleka nejlepší postavou široko daleko je nebojácný kočičí asistent, který celým filmem prochází s ležérně-elegantní netečností a bez jakékoliv zvukem doprovázené emoce (strach, překvapení, podráždění, atd.) a to dokonce i přímo tváří v tvář nepříteli. Stran zvládání krizových situací by se od něj mohly lidské postavy učit:-).

pátek 28. června 2024

In A Violent Nature 4/10

Po příjemně brutálním traileru, ehm, nepříjemně brutální zklamání z výsledného filmu. Na pár slasherů, které využívají pov zabijáka, už v minulosti došlo, ale není jich zase tak moc. Proč asi? Protože bez nějaké scream queen, alias hlavní kladné postavy, není ve filmu komu fandit, aby nedobrovolné setkání se smrtkou přežil, napětí bez divácké nevědomosti kdy, jak a na koho nezastavitelná pochodující mašina na zabíjení znenadání udeří, nemá z čeho pramenit a budování strašidelné atmosféry zcela absentuje nebo se vyskytuje jen v minimálních dávkách. Co Nash nabízí namísto toho?

Moderní digitální audiovizuál v kdovíproč obrazovém formátu 4:3 (neklamný to znak indie/artové produkce:-)), který se dost bije s celkově zamýšleným stylem, evokujícím staré dobré 80s (nechápu, proč Nash nepoužil nějaký vintage obrazový filtr), kladné postavy jsou bez výjimky nezajímavé maso na porážku, prostinký příběh, který je přítomen jen proto, aby se neřeklo, pár tu více, tu méně slušných gore scén (originální a zábavná fatalita - protahování hlavy tělem - je bohužel pouze jedna, což je na kvalitní slasher politováníhodná bilance) a s tím související nikterak ohromující bodycount, spousta dlouhých a žel nudných scén zabijáka pochodujícího sem a tam lesem s videoherní kamerou za zády (jediná věc, která mě ve filmu děsila:-)), jedna trochu nápaditější kamerová sekvence (likvidace nezvaného táborníka z ptačí perspektivy), potenciálně zajímavý trumf filmu, totiž zabijákův vzhled, odhalený už v polovině filmu a finále, které namísto toho, aby film zakončilo šíleným gore festem, je nepochopitelně pojato jako banální road movie konverzačka.

Dangerous Waters 4/10

Začíná to jako nezajímavý námořní survival ala člověk versus příroda, pokračuje to jako nezáživný thriller ve stylu hry kočky, totiž kocoura, s myší a končí to jako směšně nevěrohodná akční vybíjená a nepovedená variace na one (wo)man army po vzoru Die Hard v jednom.

Rush v hlavní roli se po většinu filmu chová jako nesympatická nána, jejíž osud mi byl naprosto ukradený (což asi nebyl záměr), aby se v závěru proměnila v neohroženou "silnou ženskou postavu", rozdávající headshoty a lekce v close combatu všem protivníkům v okolí se sebejistotou zkušeného válečného veterána, Dane od svého nástupu na scénu působí jako úlisný strejda a jeho pozdější charakterový přerod nemůže překvapit snad vůbec nikoho, Liotta v záporáckém režimu se v ději ukáže ani ne na pět minut a nepředvede zhola nic (tedy kromě toho, že se veledůležitě vyjímá na plakátě) a Burrows je uklizena z cesty dříve než stačí zanechat nějaký podstatnější dojem. Samotná akce nestojí za řeč, napětí se nekoná, plot twisty nefungují a vyprávění formou flashbacku akorát prozrazuje předem, že se hlavní postavě v průběhu filmu nic závažnějšího nestane.

IF 6/10

Kdyby v Disney padlo rozhodnutí, že hrané předělávky klasických animáků už nestačí a je potřeba natočit hranou předělávku nějaké klasické pixarovky, dopadlo by to pravděpodobně nějak takto. To znamená neurážející rodinná taškařice veskrze průměrných kvalit, která doplácí zejména na to, že pixarovsky povědomá premisa filmu (jako základ se použije Monsters, Inc. a pro jistotu se k tomu přidá ještě pár vážnějších témat z Toy Story pro odrostlejší publikum a úspěch je předem zaručen:-)) je mnohem zajímavější než samotný příběh, který z ní následně vychází.

Problémy začínají už na úrovni world-buildingu, protože ústřední myšlenka o neviditelnosti imaginárních přátel pro lidi, kteří na ně mezitím zapomněli, nedává ve filmu příliš smysl, což kulminuje v závěrečné pointě, která zcela popírá celý předchozí děj. Motiv zesnulého rodiče je v ději jen proto, aby mohlo dojít na zmíněnou pointu, vedlejší linka s nemocným rodičem pak slouží pouze k tomu, aby se otec po většinu filmu uklidil do ústraní a na konci mu jeho ratolest padla do náruče, přitom z obou příběhových prvků šlo vytěžit nejednu emocionálně vděčnou scénu.

Škoda, že alespoň náznakem nápaditých/hravých (dramatických nebo trikových) scén, jako je taneční číslo nebo vystoupení postavy z obrazu, je ve filmu tak poskrovnu. Reputaci filmu tak vylepšuje jen casting. Fleming v hlavní dětské roli působí přirozeně a jak je patrné z krátké taneční sekvence, disponuje i nemalým pohybovým talentem, Reynolds naštěstí není tak třeskutě vtipný (tj. nesnesitelně otravný), jak je už hezkou řádku let jeho nepěkným zvykem a zaujme i hvězdně obsazený hlasový casting (leckterý animák by v tomto směru mohl závidět). Pár dojemných momentů se Krasinskému v průběhu filmu (především ve finále) podaří vykřesat, ale opravdu nadstandardní práci zde odvádí jen Giacchino v rámci OST a nejmenovaní trikaři, což na novodobou žánrovou trvalku bohužel nestačí.

Here

Předlohu neznám, tak nemůžu soudit, nakolik to kromě zajímavého ústředního nápadu o jednom pozemku v průběhu věků funguje po stránce příběhu a postav, ale podle traileru to vypadá, že jediný důvod, proč to celé vzniklo, je Zemeckisova obsese natočit další trikovou exhibici (Hanks s mladým obličejem a starým hlasem bude asi podobně uvěřitelný "zážitek" jako Ford v posledním Indym - nechápu, že v dnešní "ai" době si tohle stále neumí pohlídat) a všechno ostatní se zase odsune do pozadí. Hanks a Wright po dlouhé době opět spolu je jako trivia fajn, ale momentálně mě nenapadá, na co se tady vlastně těšit.

čtvrtek 27. června 2024

Heretic

Trailer je fajn, ale netřeba zapomínat, že tohle režisérské/scénáristické duo má do nějaké záruky kvality dost daleko a obvykle soutěží v tom, zda je z jejich strany tristní už scénář nebo až režie. Na druhou stranu premisa o podomních šiřitelkách pravdy a lásky, které dostanou životní lekci (a za sebe musím dodat - konečně:-)), zní zábavně, scény s únikovkou/labyrintem evokují takovou "spirituálnější" kombinaci Cube a Saw a konečně na Granta v podobných, pro něj netypických, rolích je v poslední době radost pohledět, tak nezbývá než doufat, že Beck a Woods tentokrát překročili svůj stín a natočili pro změnu kvalitní žánrovku.


Škoda, že celou kampaň nepostavili jen na tom, že otravně dobrosrdečné pánbíčkářky vejdou do domu sympatického postaršího džentlmena (s tváří hollywoodské hvězdy, která si v poslední době vybírá samé vděčné role:-)) a co se bude dít dál, to divák zjistí až v kině. Protože mám takové neblahé tušení, že Beck a Woods toho v trailerech vykecali zbytečně moc (třeba tu únikovku v labyrintu si mohli nechat jako překvapení až do samotného filmu) a pokud si nepřipravili nějakou "šokující" závěrečnou pointu, tak nedá zase tolik práce si domyslet, jak to celé bude probíhat a jak to skončí.

středa 26. června 2024

Red One

Chlápek z rutinního digibordelu za 200 mega Red Notice (po kterém po premiéře neštěkl ani pes) a chlápek z rutinního digibordelu za 200 mega Gray Man (po kterém po premiéře neštěkl ani pes) pohromadě v - počkejte si - rutinním digibordelu za 250 mega (po kterém po premiéře neštěkne ani pes), ou jéé:-).

Ale jinak gratulace, sestříhat trailer na velkorozpočtovou vánoční komedii a potenciální novou hitovou značku bez toho, aby v něm zafungoval alespoň jeden vtip (pokud je zoufalý pokus s WW fakt to nejlepší, co mají v zásobě, tak to potěš koště), jedno monstrum (Johnson se nepočítá:-)) a jedna akční scéna, je svým způsobem taky umění. Jestli to kvůli něčemu vyhlížet, tak pro Johnsonův brekot po premiéře, pokud/jakmile film dostane v recenzích/pokladnách zase naloženo:-).

pondělí 24. června 2024

Nosferatu

Eggers jede bomby:-). Trailer jedna velká - ponurá - parádička a to se nám ještě neukázal pan hrabě Skarsgård osobně (kdyby si jej nechali až do filmu jako překvapení pro fanoušky, tak bych se vlastně nezlobil). 

Dafoe po čtvrtstoletí vracející se k látce, stylový audiovizuál, výborný casting, gotická atmosféra, natáčení u nás (tudíž potenciální šance zahlédnout ve filmu nějakou známou tuzemskou lokaci) a pokud se neporuší dosavadní tradice, tak i eRkový rating, ideálně vytěžený do poslední kapky krve:-). 

Asi bych měl před premiérou nakoukat originál, protože bych se nedivil, kdyby si Eggers do filmu přichystal spousty easter eggů na Murnauovu klasiku a možná i Schrecka, když jde o jeho srdeční projekt a hraje v něm Dafoe.


Vypadá to lahůdkově od atmosféry, přes casting, až po audiovizuál (zdá se mi to, nebo jsou v traileru vážně vidět art designové ozvěny Draculy od Coppoly?) a to se nepočítám mezi fanoušky Eggerse (bavil jsem se jen u Northmana, Witch neurazila/nenadchla, Lighthouse jsem od začátku do konce protrpěl:-)), tak snad nebudu litovat a mistr nenaservíruje divákům další těžkotonážní artovku, ale bude pokračovat v cestě směrem k mainstreamu (se zachováním určitých artových prvků, jak to má ve zvyku), započatou v Northmanovi, a dodá poctivou upíří žánrovku/klasicky pojatý remake.


Murnauova klasika je k dispozici na youtube, tj. kdo není fajnšmekr a nepřehraje si pana hraběte od začátku do konce, může film alespoň zběžně proskákat a nasát unikátní atmosféru před návštěvou Eggerse:-). 

Já se po trailerech na vlně bezprostředního nadšení podíval jak na Murnaua, tak na Shadow of the Vampire a před premiérou si nejspíše dám repete, protože se vsadím, že Eggers do svého filmu propašuje spousty pomrknutí a poct směrem k originálu. Vzhledem k tomu, že tohle téma je jeho srdeční projekt a remake plánoval dlouhá léta. Masovka z toho asi nebude (přece jen eRková dobovka), ale na kultovku je podle trailerů slušně zaděláno:-).

Cajk, tak to je ještě lepší varianta:-). A tam, kde se to do kin nedostane (nebo člověk nesebere odvahu jít na sto let starý němý film do kina:-)), je v záloze zmíněný youtube.


Poprvé viděno nedlouho po traileru na Eggerse (film je k dispozici na youtube) a vzhledem k okolnostem (sto let starý němý film a umělecké výrazivo vskutku expresionistické:-)) překvapivě pozitivní zkušenost. Schreck je tady fakt neskutečný, styl a atmosféra hodně unikátní a estetika mnoha scén doslova nadčasová. Suma sumárum klasika světové kinematografie zcela po zásluze:-).

A když už jsem byl při tom, tak jsem znovu mrknul i na Shadow of the Vampire (vidět oboje krátce po sobě je hodně zajímavá zkušenost). Před premiérou Eggerse ještě musím nakoukat Herzoga (toho jsem naposledy viděl někdy v devadesátkách) a snad budu na všechny easter eggy v novince dostatečně připraven. Světloplachým krvesajům zdar:-).

Night Shift 5/10

Minimalistická (jak po stránce narativu, tak z pohledu produkčních hodnot) hororová spotřebka, která se zpočátku projevuje jako stará dobrá duchařina, aby se nakonec ukázalo, že jde o žánrové balení dva v jednom a divák se vedle paranormálního strašení dočkal i starého dobrého (a poměrně krvavého) slasheru s vraždícím psychopatem:-).

Bohužel se to neobešlo bez chyb, přece jen je na filmu na několika místech poznat debutová nezkušenost režisérského týmu. Namísto otravných lekaček (byť jsou v malé míře zastoupeny) tvůrci vsadili na pomalý styl vyprávění a trpělivé budování paranoidní atmosféry, což funguje tak napůl, protože dávkování napínavých, natož vyloženě strašidelných, scén v průběhu děje je značně omezené a veskrze poklidné tempo nabere na obrátkách až v samotném finále, ve kterém dojde k přepnutí do jiného podžánru. Výsledkem jsou tak dvě odlišné části filmu a dva různé divácké zážitky.

Bod navíc za "nečekaný" finálový plot twist, který nešokuje ani tak svou originalitou (nebo smysluplností:-)), jako spíše faktem, že se tvůrci rozhodli jednu nejmenovanou žánrovou klasiku, ve které také figuroval opuštěný motel a temné tajemství jeho personálu, parafrázovat až tak přímočaře. Což je v každém případě o něco lepší přístup, než kdyby žádný finálový plot twist připravený neměli a film by skončil přesně tak, jako začal a totiž nevzrušivě a předvídatelně.