středa 4. dubna 2018

Predator

K obsahu jen dodám, že Black byl Silverem po dobré zkušenosti z Lethal Weapon přizván, aby na údajně nezkušené bratry Thomasovy (kromě Predátorů si vzpomínám jen na scénář k Executive Decision) dohlížel a případně scénář přímo na place "vyladil", což už byl jen krůček k tomu, aby mu Silver/Tiernan dali roli Hawkinse. U dvojky prý Arnold roli Busyho nevzal proto, že byl nespokojen s velikostí role ve filmu. Čemuž bych věřil, vzhledem k tomu, že v 1990 byl po Total Recallu superhvězda a vedlejší role byly pro něj tehdy ještě neakceptovatelné. P.S. Pochvala za Without Warning, byl jsem před přehráním zvědavý, zda to zmíníte.


Upřímně oba konce jsou úplně stejně WTF jako ten nakonec použitý. Nejen že Ripley a Newt jsou z 200 (nebo kolik) let vzdálené budoucnosti, ony v té budoucnosti podle kánonu (což - dokud někdo nenatočí Aliena 5 navazujícího na Aliens - pořád Alien 3 je) také zemřely. Dutch sice teoreticky naživu v současnosti být může, ale pokud by jeho postava byla v celém filmu použita pouze na 30s štěk těsně před závěrečnými titulky, vyznělo by to neuvěřitelně lacině jako pouhá podpásovka na fanoušky původního filmu a.k.a. vějička na další díl(y). Na Predatora jsem byl v kině čistě z fanouškovství k frančíze. Už na papíře/z trailerů vypadal Blackův film jako trash. Uberpredator nefungoval už v Predators a nefunguje (ale úplně totálně) i v Blackově filmu. Vsuvka: Proč mají Foxové neustále potřebu provádět upgrady u svých monster? Alien i Predator mají tak geniální a nadčasový monsterdesign, že žádné "vylepšování" nepotřebují!!! Konec vsuvky. Děti ve filmu o Predatorovi. Proč proboha? Vsuvka #2: Ano, v Aliens děti ve filmu o Alienech fungovaly na výbornou, ale Cameron nehraje jinou ligu, Cameron hraje jiný sport (abych parafrázoval kluky z Pulp Fiction). Konec vsuvky #2. Celá zápletka je z pohledu charakteru Predatora úplný nesmysl. Máme dva druhy/rasy Predatorů, které spolu bojují, přičemž oba druhy jsou bytostní lovci, kteří jiné druhy (lidi, dejme tomu i Alieny) považují za kořist. Opravdu dává smysl, že jedinec z jednoho druhu hodlá věnovat své kořisti ultimátní zbraň nejen na druhý druh, ale samozřejmě i na ten svůj? Bez toho aby ji sám použil pro svou obranu před druhým druhem? Místo toho bych asi raději viděl i jednoduchou story, že Predator ztroskotal na Zemi čistě náhodou při převozu nedobytného boxu, který se nesmí dostat do žádných rukou, aby při jeho otevření lidé na konci zjistili, že Predator byl "bezpečnostní kurýr", který převážel várku vajec Aliena pro budoucí "tréningové" účely od jednoho klanu druhému nebo něco takového:-). Konec filmu je prostě jedno velké WTF - zase se upgraduje jen proto, aby ve finále filmu bylo něco over the top.


Fakt, že původně měl hrát postavu Predatora je znám dost dlouho - jak poukázali kolegové distutéři přede mnou - minimálně od různých dvd releasů a příslušejících bonusových materiálů. Stejně tak, jak se k filmu dostalo Stan Winston studio (na doporučení Arnolda po zkušenostech z Terminátora), nebo jakým způsobem dostala postava svůj finální vzhled (Cameronovo doporučení přimalovat na Winstonovy skicy klepeta během letu letadlem), že scénář bratrů Thomasových (mimochodem v základním syžetu vykrádající snímek z roku 1980 Without Warning) - tehdy debutantů, dostal k finálnímu "vybroušení hran" a dozoru Shane Black (který si poté zahrál roli Hawkinse) atd. atd.

Jsem si ovšem jist, že JCVD je mimo výše uvedené skutečně jedním z vojáků vystupujících z Hueye - poslední před Arnoldem (lze si všimnout, že počet vystupujících vojáků je jiný, než následně počet členů komanda v džungli), přestože se do titulků nedostal.

sobota 31. března 2018

Ready Player One

Dotaz na čtenáře předlohy. Ve filmu jsem nezaznamenal (není to tam?) vysvětlení, 1) kdo vůbec platí ty serverové farmy, na kterých Oasis běží, 2) z čeho je financuje, když reklama/monetizace přístupu do Oasis je v podstatě deklarována jako hlavní hrozba a důvod pro hlavní hrdiny proč nedovolit IOI ovládnout Oasis a 3) proč to vlastně dělá (dobročinnost?)? Tedy pokud jsem správně pochopil logiku fungování hry na bázi server-klient. V opačném případě, pokud se jednotliví  hráči připojují do Oasis jako peer2peer, jak přesně může IOI celou síť (všechny hráče) ovládnout? Je princip fungování Oasis ve "skutečném" světě v knize nějak vysvětlen? Díky.


To jsou ale jen in game money ne? Pokud ano, z čeho to Hollidayova společnost provozuje? Pokud ne a platí se v Oasis "skutečnými" penězi, pak nechápu tu motivaci zabránit IOI o komercionalizaci hry (reklamy, premium účty), když už na business modelu postavena je.

středa 17. května 2017

Star Trek Encyclopedia (2. část) 9/10

Vše, co jste kdy chtěli vědět o Star Treku (ale nevěděli jste, kde to najít)

V předchozí části článku, kterou pokud jste tak neučinili, doporučuji přečíst ještě před touto navazující částí, byla pozornost věnována obecným informacím o pozadí a historii encyklopedií Star Treku v knižní podobě spolu s popisem a hodnocením vzhledu všech součástí aktuální encyklopedie, tedy box setu a obou svazků. Druhá a zároveň závěrečná část článku bude zaměřena na podstatu celé encyklopedie, totiž samotná hesla, jejich rozpětí, strukturu a obsah, následovanou závěrečným zhodnocením encyklopedie jako celku. Na konci textu pak zájemci naleznou odkaz na fotogalerii, obsahující další ilustrační fotografie obsahu vzorových hesel. 

Stopařův průvodce po univerzu

Samotná encyklopedie, resp. oba svazky, se skládá z několika oddílů. První oddíl je věnován úvodnímu slovu autorů, ve kterém na začátku popisují, jak s postupem let od vydání poslední edice v roce 1999 bylo postupně více a více nepravděpodobné, že se nové edice fanoušci dočkají, jelikož se celý knižní průmysl velmi proměnil a jaké bylo jejich překvapení a potěšení, když se od vedení CBS a nakladatelství Harper Collins dozvěděli, že se zbrusu nová edice plánuje. Na dalších řádcích se pak nechají slyšet, jak je ideální dobou pro novou edici právě naše současnost, kdy Star Trek slaví neuvěřitelné 50 leté výročí značky a během této éry se z něj stal po obsahové stránce vůbec největší fikční svět v populární kultuře, rozprostřený přes 700 hodin v televizi a tucet celovečerních filmů, zatímco další (Beyond) je již na cestě. Výjimečný úspěch, jakého se Star Treku podařilo dosáhnout, však představuje pro všechny zúčastněné (z řad autorů, ostatních tvůrců i diváků) opravdovou výzvu se v obrovském množství informací a dat v seriálech a filmech zorientovat. 

Autoři dále konstatují, že tato encyklopedie byla vytvořena právě z tohoto důvodu a poznamenávají, že toto nové vydání bylo doplněno a rozšířeno o hesla, která v předchozím vydání chyběla, zároveň upozorňují na skutečnost, že encyklopedie obsahuje nově hesla z Kelvinovy časové linie spolu s vysvětlením, jak s těmito hesly v encyklopedii nakládají. Dále autoři zmiňují, že při komponování materiálů do jednoho celku vycházejí z předpokladu, že samotní autoři i čtenáři jsou současníky v 25. století (tj. několik desítek let po událostech, popsaných v Nemesis), což jim umožnilo zasadit všechny informace do historického kontextu. Na dalších řádcích je pak stručně popsáno, na jakou oblast informací se encyklopedie zaměřuje a naopak, jaké údaje v ní nenalezneme a z jakého důvodu. Následující část oddílu objasňuje přístup autorů k číselné identifikaci jednotlivých epizod napříč seriály. Celý oddíl pak uzavírá krátká poznámka o systému odkazů mezi vlastními hesly. 

Správná posádka je základ

Druhým oddílem je poděkování autorů, kteří na její tvorbě strávili téměř 2 roky usilovné práce, všem, kteří se na encyklopedii nějakým způsobem podíleli. Přestože jsou pod encyklopedií jako autoři podepsáni manželé Okudovi, výčet osob, kterým adresují své poděkování, odhaluje, že encyklopedie je v pravdě kolektivním dílem mnoha spolupracovníků z řad rešeršérů, uměleckých výtvarníků a návrhářů, fotografů a kameramanů, zástupců CBS a Paramountu či nakladatelství Harper Collins. Zvláštní poděkování je pak směrováno k blízkému okruhu autorů. Potěší zmínka o inspiracích, kterou autoři hledali u takových osobností, jakými jsou např. Ford Prefect (The Hitchhiker's Guide to the Galaxy), Susan Calvin (I, Robot), Heywood Floyd (2001: A Space Odyssey), Leia Organa (Star Wars) či věhlasný dr. Leonard Hofstadter (The Big Bang Theory). Oddíl uzavírá nepostradatelné poděkování Geneu Roddenberrymu za to, že stvořil univerzum Star Treku a nechal autory, potažmo nás všechny, si v něm hrát.

Všechno o všem …. a o tom to je

Následující, třetí oddíl, okupuje největší část celé encyklopedie a představuje její vlastní jádro. Je jím samotný výčet hesel, řazených v abecedním pořadí a, vzhledem k jejich množství, rozdělených do dvou samostatných svazků. Svazek prvý obsahuje hesla A až L, svazek druhý pak zbývající hesla M až Z.

Na úvod je potřeba uvést, že encyklopedie pokrývá oficiální kánon, tedy pouze filmy a hrané seriály. Vše ostatní, tj. knihy, hry, komiksy a další materiály, v encyklopedii nenalezneme, byť byly vydány oficiálně pod značkou Star Treku. Mimo to autoři ctí přání Gene Reddenberryho nepočítat do kánonu seriál The Animated Series z roku 1973 a informace z něj do encyklopedie rovněž nezahrnuli, což nezbývá než respektovat. Těžištěm encyklopedie jsou tak informace, související se seriály The Original Series, The Next Generation, Deep Space Nine, Voyager a Enterprise a filmy od The Motion Picture, přes Nemesis až po nové přírůstky z Kelvinovy časové linie, tedy Star Trek a Into Darkness. Poslední film Beyond bohužel do encyklopedie zapracován nebyl. Na vině je skutečnost, že obě díla byla uvedena v tomtéž roce a revize encyklopedie o další hesla, spojená s Beyond, by se jednoduše nestihla včas. Totéž pak samozřejmě platí pro nejnovější seriál Discovery, který bude uveden až v tomto roce.

Encyklopedie se primárně nezaměřuje na detailní vysvětlení, jak která věc ve světě Star Treku funguje po technické stránce. Tuto oblast přenechává jiným pramenům (typicky technickým manuálům k seriálům The Next Generation nebo Deep Space Nine a obdobným publikacím). Soustředí se na samotný popis, co daná věc představuje a kde se v rámci univerza Star Treku objevila, případně v jakém kontextu.  Z toho vyplývá, že délka jednotlivých hesel se různí dle povahy a významu konkrétního hesla - od sotva pár vět po celé bloky textu, ve vybraných případech dosahujících celých stran. Některá hesla doprovází ilustrace nebo fotografie, jiná jsou čistě textová. Obecně lze konstatovat, že čím více je heslo významné, tím více textu a doprovodných ilustrací nebo fotografií, popřípadě obojího, obsahuje.

Všechna hesla obsažená v encyklopedii jsou přehledně strukturována v abecedním pořadí. Standardním písmem je uveden vlastní popis hesla. Tučné písmo je vyhrazeno odkazům na jiná samostatná hesla. Naleznete-li tedy v textu nějakého hesla slovo či slovní spojení tučným písmem, znamená to, že takové slovo představuje taktéž heslo a můžete si jej v encyklopedii následně vyhledat. Pokud má heslo část textu vytištěné kurzívou, je to příznakem toho, že tyto informace nejsou součástí univerza Star Treku, ale jedná se o produkční zajímavosti nebo poznámky autorů encyklopedie. Jedinou výjimkou jsou hesla k jednotlivým epizodám seriálů, kde jsou kurzívou uvedeny popisy hesel. 

Vzhledem k výše zmíněné Kelvinově časové linii a skutečnosti, že Star Trek obecně je opravdu bohatý na různé časové linie, paradoxy a alternativní verze budoucnosti, bylo potřeba tyto hesla v encyklopedii nějakým způsobem odlišit. Hesla Kelvinovy časové linie mají proto za názvem hesla malou tečku, zatímco hesla spadající do jiné než primární časové linie (mimo zmíněné Kelvinovy) jsou uvedena verzí univerza v závorce za názvem hesla. Hesla k jednomu tématu z primární a zároveň z Kelvinovy časové linie jsou vedena samostatně. To platí také pro hesla k témuž tématu z primární časové linie a z alternativní budoucnosti, potažmo zrcadlového vesmíru. Vlastní hesla mají dokonce postavy ze simulátoru (kpt. Proton). Sluší se také dodat, že všechna hesla pokrývají pouze skutečnosti v rámci univerza Star Treku, nikoliv údaje ze skutečného světa, tj. herce, tvůrce a další osoby, podílející se na produkci, s jedinou výjimkou a tou je Gene Roddenberry, který vlastní heslo má. 

Nyní již k tomu nejdůležitějšímu, tedy jaká hesla a o čem přesně v encyklopedii naleznete. Nabízelo by se napsat všechno o všem, ale takový výčet by nedal dostatečnou představu o šíři záběru encyklopedie. Tak tedy postupně a ve stručnosti. 

Hesla pokrývají následující oblasti:

• filmy (mimo dříve zmíněný Beyond), 
• seriály (mimo The Animated Series, ovšem na druhou stranu včetně nakonec nerealizovaného pokračování The Original Series, tzn. Phase 2), 
• jednotlivé epizody (včetně krátké synopse), přičemž vybrané dvojepizody mají samostatná hesla k oběma částem, 
• významné události (typu prvního kontaktu, eugenických válek, výbuchu měsíce Praxis, Kelvinovy časové linie), 
• místa (můstek, strojovna, astrometrika, turbovýtah), 
• hlavní postavy, 
• vedlejší a epizodní postavy, 
• planety a měsíce,
• druhy (klingoni, vulkánci, romulané), 
• organizace (Spojená Federace Planet, Hvězdná Flotila, Rada Federace, Akademie Hvězdné Flotily),
• skupiny a týmy (Maquis, Sekce 31, Eskadra Nova), 
• konkrétní lodě a stanice (Enterprise, Voyager, Defiant, Deep Space Nine) či 
• raketoplány (Delta flyer), jakožto 
• třídy lodí (Constitution, Galaxy, Intrepid), 
• státní celky (klingonská říše, romulanské impérium), 
• politické záležitosti (neutrální zóna, Khitomerská dohoda, klingonská vysoká rada, romulanský senát), 
• technika (fázery, trikordéry, komunikátory, hyposprej, skafandry),
• technologie (warpový pohon, štíty, simulátor, maskování, transportér), 
• kulturní zvyky (IDIC), 
• sport (baseball, tsunkatse, parriseovy čtverce), 
• hry (poker, 3d šachy, dabo), 
• náboženství (Kahless, proroci), 
• rozličné rituály (pon farr, kolinahr), 
• fauna a flóra (Spot, Porthos, selhat, targ), 
• pokrmy a nápoje (čaj earl grey, plomeeková polévka, gagh, romulanský ležák), 
• předměty (baseballová rukavice, hrnek na kávu), 
• uniformy (běžné, slavnostní, jednoúčelové),  
• vesmír jako takový (kvadranty, systémy, hvězdy, mlhoviny, anomálie, prvky), 
• design (LCARS, komunikátory, symboly a loga), 
• pravidla a ustanovení (směrnice Hvězdné Flotily, klasifikace planet, hodnosti, pravidla zisku), 
• slavné citáty (Cogito ergo sum, Make it so, Beam me up, Resistance is futile), 
• výrazy a slovní spojení (překlady z klingonštiny, romulanštiny), 
• pojmy z oblasti lékařství (nemoci, drogy, syndromy), nebo například
• skutečné osobnosti (Stephen Hawking, Albert Einstein, Adolf Hitler - ano, i ten se do encyklopedie o Star Treku dostal) 

a mnoho, mnoho dalšího.

Cesta tam a ještě mnohem dál

Jelikož se snaží encyklopedie pokrýt opravdu pokud možno vše, mimo jiné v ní naleznete vlastní heslo pro každou loď, nesoucí v historii název Enterprise, v případě vesmírných plavidel pak pro každou verzi a to včetně zrcadlového vesmíru. Podobně má vlastní heslo i každá stanice Deep Space. Hesla postav pak obsahují životopis postavy, herce, který jí ztvárnil, a produkční poznámky. Vybrané postavy (James T. Kirk, Jean - Luc Picard) mají hesla v rozsahu poloviny až celé strany. Hesla k jednotlivým epizodám obsahují číslo, autory scénáře, režiséra, hvězdné datum, datum vysílání, krátkou synopsi, obsazení (hostující herci) a odkazy na související hesla.

Stejně tak se dočkáte výčtu: 

• všech pravidel zisku, 
• všech programů simulátoru, 
• všech ras a druhů (včetně jména, popisu a výskytu v epizodě nebo filmu) - seznam čítá 15 stran, 
• všech planet (opět včetně jména, popisu a výskytu v epizodě nebo filmu) - zde přehled čítá dokonce 20 stran, 
• všech sektorů, 
• všech druhů dle klasifikace borgů (druh 8472), 
• všech hvězdných základen, 
• všech lodí (i zde včetně jména, popisu, registračního čísla, třídy a výskytu v epizodě nebo filmu) - to vše na 10 stranách, 
• všech uniforem - rozprostřených na 5 stranách, 
• nebo klasifikace planet (spolu s popisem prostředí a výskytem v epizodě nebo seriálu). 

Dokonce nechybí takové detaily, jako je přesný popis slavného Picardova manévru v podobě časového diagramu (tzv. Rikerův manévr z Insurrection bohužel chybí), tabulka s přehledem warp faktorů s přepočty rychlosti v km/h, násobky rychlosti světla a různými vzdálenostmi, spolu s poznámkami, či přehled rozličných symbolů a log, pokrývající 4 strany a ukázky některých typů písem (klingonština, vulkánština, romulanština).   

Návrat do budoucnosti v bodech

Čtvrtým a zároveň posledním oddílem je část, věnovaná dodatkům. Dodatky představují stručný souhrn doprovodných informací, na rozdíl od třetího oddílu však nikoliv v abecedním, ale chronologickém uspořádání. Hesla se, opět ve srovnání s třetím oddílem, ovšem nedotýkají pouze skutečností v rámci univerza Star Treku, ale také údajů ze skutečného světa, tedy produkce seriálů a filmů. Součástí dodatků je přehled bokorysů federačních lodí a lodí s pozemským registračním číslem, opět s uvedením jména, třídy a výskytu v epizodě nebo filmu. Následuje obdobný přehled bokorysů ostatních mimozemských lodí (vulkánských, klingonských, romulanských a dalších ras), jméno a výskyt v epizodě nebo filmu nechybí samozřejmě i zde. 

Další dvě části dodatků popisují časovou osu historických událostí. První časová osa se týká událostí vlastního univerza Star Treku, konkrétně od roku 1957, kdy vypuštěním Sputniku započal kosmický věk, po rok 2387, kdy byl zničen Romulus a Remus, načež se Nero vrátil do minulosti a zavdal příčinu ke vzniku Kelvinovy časové linie. Jednotlivá data jsou uvedena stručně bodově bez většího detailu. Zde autoři encyklopedie poznamenávají, že zdrojem údajů je publikace Star Trek Chronology: The History Of The Future a v případě hlubšího zájmu o časovou osu odkazují právě na ni. 

Druhá časová osa se zaměřuje na události spojené s produkcí Star Treku ve skutečném světě, přesněji od roku 1960, kdy se datují první nápady a návrhy na vznik něčeho, co se v budoucnu promění ve Star Trek tak, jak jej známe, po rok 2017, ve kterém se plánuje uvést, po více než 10 letech, opět nový hraný seriál Discovery. Dodatky pokračují v podobě seznamu všech scénáristů a režisérů každé epizody seriálu a filmu a dále pak seznamu všech herců (hlavních i vedlejších) s informací, kterou postavu nebo postavy (bylo-li jich více) ztvárnil. Předposlední část dodatků se věnuje bibliografickému výčtu použitých pramenů při tvorbě encyklopedie. Závěr dodatků pak patří krátkému slovu o samotných autorech encyklopedie a jejich zapojení do fenoménu Star Treku.

Mám-li být k obsahu encyklopedie kritický, jedna z výtek směřuje k nepřítomnosti hesel z posledního filmu Beyond. Je pochopitelné, že studio CBS cílilo na vydání knihy k 50. letému výročí značky, na druhou stranu rozšíření encyklopedie o hesla z Beyond i za cenu posunutí termínu uvedení na trh by ocenilo jistě mnohem větší množství fanoušků. Druhá a poslední výtka se pak týká organizace všech informací. Pro lepší orientaci v obsahu encyklopedie bych uvítal třídění do tematických kategorií (zvlášť filmy, seriály, postavy, události atd.) a rovněž souhrnný rejstřík (jaké heslo naleznu na jaké straně) by procházení encyklopedie usnadnilo. To vše jsou ale malé nedokonalosti, které, při pohledu na celkovou informační hodnotu, nakonec akceptujete. 

Fakta, data, váhy a míry

• Název: The Star Trek Encyclopedia Revised And Expanded Edition
• Podtitul: A Reference Guide To The Future
• Autor: Michael Okuda & Denise Okuda
• Nakladatelství: Harper Collins
• Jazyk: angličtina
• Počet svazků: 2 (hesla  A - L & M - Z)
• Počet stran: 1056 (svazek prvý 496 & svazek druhý 560)
• Rok vydání: 2016
• Vydání: první
• Země původu: Čína
• Vazba: pevná
• Papír: křídový
• Rozměry:  23,4 x 7,9 x 30,2 cm
• ISBN/EAN: 9780062371324
• Váha: 3 - 5 kg

Koupit či nekoupit...to je otázka

Nakonec po všech slovech, která byla o obsahu napsána, nezbývá než encyklopedii finálně zhodnotit jako celek a stanovit závěrečný verdikt, který se pokusí zodpovědět otázku, zda má ještě v současné době smysl zakoupení encyklopedie v knižní podobě, a také určit silné a slabé stránky takové investice.

Jakou hodnotu dostanete za vynaloženou investici? Nepřebernou spoustu faktů, údajů a dat, to vše na jednom místě.
Obstojí encyklopedie v konkurenci internetových zdrojů informací? V současnosti ano s výhradou (Beyond), postupem času logicky nikoliv.
Oceníte encyklopedii, ovládáte-li angličtinu jen částečně nebo vůbec ne? Bez alespoň průměrné znalosti jazyka ne.
Doporučuji encyklopedii ke koupi nebo ne? Rozhodně ano.

Sečteno a podtrženo

Klady:

• Kvalitní zpracování.
• Povedená grafická stránka.
• Krásné doprovodné ilustrace a fotografie.
• Ohromné množství informací na jednom místě.
• Vyčerpávající pohled na univerzum Star Treku.
• Ozdoba domácí knihovny (pro fanoušky klasických knih).

Zápory:

• Všechna hesla abecedně po sobě bez třídění na kategorie (po vzoru wiki stránek).
• Postupem času neaktuálnost informací.
• Hesla z posledního filmu Beyond nejsou zahrnuta.
• Nepřítomnost rejstříku (pro rychlý přístup k heslům).
• Nutnost znalosti angličtiny.
• Vysoká cena.

Celkové hodnocení:

• Design: 100%
• Kvalita zpracování: 100%
• Informační hodnota: 90%
• Přehlednost informací: 90%
• Poměr cena/výkon: 90%

Závěrem nezbývá než konstatovat, že za vynaložení nemalé částky dostanete skutečně prvotřídní produkt a to ve všech ohledech (design, obsah, zpracování). Pokud si encyklopedii zakoupíte, stane se ozdobou Vaší domácí knihovny a chtě nechtě Vás "přesvědčí" ji umístit v knihovně na přední místo. Alespoň v mém případě se jí to podařilo.

Mnohem více doprovodného obrazového materiálu o encyklopedii je k nalezení ve fotogalerii zde (cca 160 nesetříděných a neupravených fotografií).

Zajímá-li Vás v souvislosti s encyklopedií cokoliv co nepadlo v článku, neváhejte se zeptat v komentářích.


pondělí 15. května 2017

Star Trek Encyclopedia (1. část) 9/10

Vše, co jste kdy chtěli vědět o Star Treku (ale nevěděli jste, kde to najít)

Představte si situaci, kdy by vás při sledování některého z filmů nebo epizody ze seriálu zaujala nějaká skutečnost, ať už by se jednalo o konkrétní postavu, planetu, loď, či cokoliv jiného, co bylo v daném filmu či epizodě přímo ukázáno nebo o dané věci padla jen slovní zmínka, a chtěli byste se o tom dozvědět více informací. Co uděláte? Pravděpodobně budou vaše kroky směřovat k moderní studnici vědění, tedy k internetu v kombinaci s vševědoucím okem, tj. vyhledávačem Google. Výsledky hledání vás poté jistě neomylně zavedou někam na oficiální stránky Star Treku, fanouškovské servery typu Ex-astris-scientia, wiki stránky typu Memory Alpha, nebo nejrůznější diskuzní fóra, či na video portál YouTube.

Nyní si představte tutéž situaci, ovšem v 90. letech, kdy je internet teprve na vzestupu a zdaleka na něm není vše, natož aby k němu měl přístup každý. Nebo stejná situace v současnosti, ale z jakéhokoliv důvodu budete bez přístupu k internetu. Co uděláte? Budete trpělivě čekat, až požadovanou informaci na internetu někdo zveřejní, nebo bude internet opět k dispozici. Nebo budete hledat pěkně postaru, takříkajíc "offline", v knižním vydání encyklopedie Star Treku. Nyní po dlouhých 17 letech máte opět možnost.

Trocha historie nikoho nezabije

V roce 1994 byla vydána první edice Encyklopedie Star Treku (v originále The Star Trek Encyclopedia: A Reference Guide to the Future). Na svědomí ji měla autorská dvojice Michael a Denise Okuda společně s Debbie Mirek. Kniha vyšla v nakladatelství Pocket Books jak v brožované podobě (paperback), tak v klasické knižní s pevnou vazbou (hardaback). V roce 1997 uvedlo nakladatelství na trh druhou edici, tzv. rozšířené a doplněné vydání, následované v roce 1999 edicí třetí, do nedávna tou poslední, opět doplněnou o další informace. 
Dosud poslední edice z roku 1999 postupem času samozřejmě beznadějně zastarala a nevyhnutelně tak přestala být aktuálním zdrojem informací. Vzhledem k datu svého vydání edice nepokrývala období posledních sezón seriálu Deep Space Nine (přesněji 7. sezóny) a Voyager (konkrétně 5., 6. a 7. sezóny), seriál Enterprise a všechny novější filmy počínaje Nemesis a konče loňským Beyond logicky neobsahovala vůbec.

V době po roce 2000 s nástupem již dříve zmíněného internetu se zdálo, že encyklopedie v tradiční knižní podobě již není potřeba a v době rozpínající se digitalizace rozličných forem médií pro ní není na trhu místo. Fanoušci toužící po aktualizované verzi knižní encyklopedie, mezi které se řadím také já, během let pomalu přestali doufat, že se nového vydání ještě někdy dočkají. Naštěstí jen do poloviny roku 2015, kdy došlo k oznámení zprávy o chystaném novém vydání, plánovaném na rok 2016, ve kterém Star Trek slaví 50 leté výročí značky. V loňském roce encyklopedie skutečně vyšla a na následujících řádcích se dočtete, zda 17 let čekání stálo za to.     

Na začátku byl…internet

Encyklopedii jsem zakoupil na německém Amazonu, který v současné době poskytuje poštovné do ČR zdarma (je-li Vaše objednávka vyšší než 39 Euro, tj. něco málo přes 1000 Kč), což Vás přesto vyjde mnohem výhodněji, než kdybyste encyklopedii zakoupili na domácím trhu. Amazon ve své německé mutaci nabízí i anglickou lokalizaci, nemusíte se tak obávat, že se při nákupech ztratíte, pokud němčinu neovládáte. Fanoušci navyklí na nakupování na zahraničních portálech nebudou mít žádný problém, pokud navyklí nejste, zakoupení jistě bez problému zvládnete také. Encyklopedie je včetně správních poplatků na německém Amazonu k dostání za přibližně 92 Eur, což jistě není zcela zanedbatelná částka. V této a příští části článku se pokusím zodpovědět otázku, zda se investice do encyklopedie vyplatí či nikoliv.

Před samotným popisem aktuální encyklopedie uvedu několik faktografických skutečností. Encyklopedie je opět dílem autorské dvojice Michaela a Denise Okuda, vydána byla v roce 2016 nakladatelstvím Harper Collins, jde o první vydání, jazykem je samozřejmě angličtina, encyklopedie čítá 1056 stran, je složena ze dvou svazků po 496 a 560 stranách a jedná se o knihy s pevnou vazbu na křídovém papíře. Brožované vydání tentokráte k dispozici není. Hmotnost je pak vskutku masivní. Ve srovnání s předchozím vydáním z roku 1999 pak autoři avizují 300 stran nabitých informacemi navíc.

Vzhled na prvním místě

Encyklopedie Vám dorazí v podobě dvojice masivních svazků s pevnou vazbou (hardcover), uložených v neméně masivním pevném box setu (slipcase) a když říkám masivním, tak to myslím vážně. Celá sestava má váhu odhadem 3 - 5 kg. Box set pokrývá matné šedobílé pozadí, připomínající technický výkres (blueprint) s lesklým černým pásem ve spodní části. Uprostřed přední strany dlí typické logo Star Treku, stylizovaná delta se znakem lodi Enterprise v centru, na kruhovém galaktickém pozadí. Nad logem je umístěn vyražený (embosovaný) nápis The Star Trek Encyclopedia, zatímco v černém pásu dole pro encyklopedii tradiční podtitul A Reference Guide To The Future a jména obou autorů. Samozřejmě nechybí i krátká poznámka o revidovaném a rozšířeném vydání. Na hřbetu box setu jsou tytéž informace. Zadní strana je prosta jakýchkoliv popisů, vyjma spodního černého pásu, ve kterém sídlí nepostradatelné informace o copyrightu. Součástí zadní strany je ovšem leták, obsahující základní informace o encyklopedii včetně několika fotografií. Leták je k box setu bodově přilepen a lze jej bez potíží odstranit, aniž by došlo k poškození samotného box setu. Na vrchní i spodní straně, pomineme-li čárový kód, již nic zajímavého není.

Jakmile oba svazky z box setu vyjmete, dostane se Vám pohledu na krásné matné ilustrace lodě Enterprise na přední straně. Přesněji řečeno na prvním svazku je vyobrazena Enterprise ze seriálu The Original Series, zatímco na druhém svazku je k vidění Enterprise-D ze seriálu a navazujících filmů The Next Generation, v obou případech na vesmírném pozadí, znázorňující mlhoviny a galaxie. Nad lodí je opět uveden nápis The Star Trek Encyclopedia, který doprovází poznámka o čísle svazku a rozsahu hesel. Na spodní části je i zde lesklý černý pás s totožnými informacemi, jako na box setu. Na zadní straně je černé matné pozadí, opět připomínající technický výkres, tentokráte již bez dalších údajů. Na hřbetu jsou, podobně jako na box setu, obdobné informace jako na přední straně.

Po otevření obou svazků na Vás čeká obrovská porce stran na kvalitním lesklém křídovém papíře, které nesou přehršel textu a spoustu opravdu nádherných ilustrací a fotografií. Zvolená velikost textu je dostatečně výrazná na to, aby se hesla pohodlně četla, aniž by výška znaků negativně ovlivnila potřebný počet stran a s tím související velikost a hmotnost celé encyklopedie, které jsou samy o sobě značné. Každý oddíl souvisejících hesel je odlišen výrazným písmenem, pod které vybraná hesla spadají. Každá strana pak, pominu-li několik úvodních údajů, obsahuje na spodní straně barevný pruh s číslem dané strany a názvem encyklopedie spolu s podtitulem, na vrchní straně pak taktéž barevný pruh na každé straně napovídá aktuální abecední heslo a první a poslední heslo uvedené na vybrané dvojstraně. Barva obou pruhů je vlastní každému oddílu, což lze využít k rychlému odlišení jednotlivých oddílů mezi sebou. Hesla jsou na stranách uspořádána do dvou sloupců, názvy samotných hesel jsou uvedena jednotnou barvou, velikost textu je v rámci hesla totožná pro název i vlastní údaje.

Po stránce celkového designu skutečně není encyklopedii co vytknout, ať už se jedná o zvolené grafické motivy box setu i obou svazků, které jsou decentní, avšak příznačné, kombinaci matného a lesklého povrchu, nebo kvality samotného zpracování. Také značná hmotnost ukazuje, že jde o bytelný a opravdu kvalitní produkt. 

Pokračování příště...

V následující části článku bude pozornost zaměřena na podstatu celé encyklopedie, totiž samotná hesla, jejich rozpětí, strukturu a obsah, následovanou závěrečným zhodnocením encyklopedie jako celku, tedy zda encyklopedie stojí za to nejen z pohledu formy, ale také (a to především) obsahu. 


středa 27. srpna 2014

Kingdom Of Heaven (Ultimate Edition)

Podle blu-ray.com bude výroční verze obsahovat tři verze filmu - kinosestřih (144 min.), režisérskou verzi (190 min), která byla v zahraničí na bd již vydána a roadshow režisérskou verzi (194 min.), která vyšla před lety v 4 dvd kolekci (obsahuje hudební intro a přestávku v polovině filmu po vzoru klasických velkofilmů z 50. a 60. letech). Zmíněnou 4dvd kolekci vlastním a mohu potvrdit, že co do nálože bonusů se může směle rovnat s prodlouženými verzemi LOTRA, pokud si bonusy najdou cestu i na aktuální výroční verzi tak se máme opět na co těšit. Jinak steelbook mě sice do kolen nedostal, ale věřím, že naživo to bude jinak. Unboxing tady na serveru doufám bude stát za to:-).


No počítal jsem se vším možným, ale takovýto konec mě nenapadl ani náhodou. Neskutečné zklamání a neskutečný fuck off všem fanouškům. Komplikovaná struktura bla bla bla je čistý PR bullshit, toto nemá cenu ani komentovat. Titulky nebo dabing dělají titul nerentabilní. Hmm, takže vydáme tento splácaný odpad, protože za něj nám fanoušci utrhnou ruce, to je jasné. Logika houpacího koně. Až se zase na film-areně objeví nějaký speciál, ve kterém bude jakýkoliv label manažer naříkat, jak je to v ČR kvůli pirátství s releasy těžké, vzpomenu si na tento odpad a doufám, že nejen já. Filmarena.cz je v tom sice nevině, ale objednávku na 99% zruším (a to jsem měl objednán jak sb, tak amaray).


Toto jsem dnes obdržel: "...informujeme Vás ohledně objednávky č. ... Je nám velmi líto, ale při jejím vyřízení jsme zjistili, že titul KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ Ultimátní edice STEELBOOK byl bohužel poškozen. Jedná se bohužel o vadu, kterou obsahují všechny kusy, které byly dodány distributorem. Většinou se jedná o škrábanec ve žlábku, v místě kde se steelbook otevírá. Můžeme Vám na tento titul poskytnout slevu 30% z doporučené ceny, tj. z 599 Kč. Jelikož se jedná o limitovanou edici, další kusy již bohužel nebudou k dispozici..." Mohu požádat některého z Vás, který již titul máte o vyjádření, zda je Váš SB také takto poškozen? Mám neblahé tušení, že vyjádření FA o "všech kusech" nemusí být zcela přesné a bohužel na mně opět vyšel černý petr. Děkuji.


Tak Steelbook právě dorazil a je to opravdu krásná práce. Jak plech samotný, tak vnitřní artwork a potisky obou nových disků. Fakt, že jsou disky v balení "špatně" uloženy je ve srovnání s poškozením SB škrábanci u některých kusů (což hodnotu SB snižuje alespoň pro mně na nulu) záležitost jen k pousmání. Bohužel jsem byl mezi jedněmi z těch, kteří od FA obdrželi onen e-mail o poškození. Objednávku jsem proto stornoval a SB objednal u konkurence, která se dle svých slov s žádnými připomínkami zákazníků v tomto směru nesetkala. SB mi dorazil bez jediné známky poškození. Cena byla oproti FA sice vyšší, ale pokud mám volit mezi poškozeným SB nebo sáhnutím hlouběji do kapsy, volba je to jasná. Připadá mi, že problém s poškrábanými SB se tak týkal pouze várky určené pro FA, což mně o to víc mrzí, protože se o své zákazníky příkladně stará a bude u některých kusů navíc tratná díky poskytnuté slevě.


Skvělá plechovka - krásný motiv na obou stranách SB, vnitřní artwork, potištěné disky, animovaná menu, 3 verze filmu na disku 1, tuna bonusů na disku 2. Jedinou vadou na kráse je chybějící lokalizace. Přes to jsem si SB pořídil (bohužel na mně vyšel kus se škrábanci, musel jsem tak objednat jinde) a nelituji. Vlastním i původní 4 diskovou verzi na dvd (obsahuje pouze roadshow verzi filmu, ovšem vč. dabingu a titulků, a stejnou nálož bonusů - ty byly převzaty 1:1 na bd), která byla balená v obyčejném 4 diskovém amarayi v papírovém rukávu, takže SB - navíc v takovéto povedené podobě - je fajn, byť bez lokalizace.

neděle 1. září 2013

Star Trek Into Darkness (Limited Edition)

Je pravda, že co se týká bonusů, žádná sláva to asi nebude. Přece jenom na to, že jde o AAA titul pro studio a propadák to rozhodně nebyl, je cca 40 minut doplňkového materiálu dost málo a to raději neberu v potaz jeho úzkoprofilovost - pouze krátké featuretty, žádné trailery, fotogalerie, vystřižené scény a asi i komentáře se nekonají.

Na druhou stranu obraz (nestereoskopický) i zvuk mají dosahovat prvotřídní kvality - alespoň dle recenze zde. Tak snad nás čeká alespoň audiovizuální zážitek.

Oprava titulků představuje zásah do autorského díla, takže v pozici Magic Boxu buď koupíš Fukovy titulky tak jak jsou, nebo Fukovi zaplatíš za novou verzi, nebo zaplatíš výrobu nových (celých) titulků u někoho jiného. Předpokládám, že Magic Box si pragmaticky vybral první variantu (čistě moje spekulace).


Tak leckdy je audiokomentář zajímavější než samotný film (a platí to o bonusech obecně) a zrovna u STID by mě dost zajímal názor / úhel pohledu / tvůrčí záměr atd. Abramse a případně dalších na způsob pojetí a význam postavy Johna Harrisona a jeho role v příběhu, nemluvě o dalších apektech (Vengeance, Marcus, Klingoni, rudá planeta, finální bitva na orbitě apod.), u kterých přemýšlím "proč zrovna takto?" Takže za sebe bych jej rozhodně na BD uvítal.


Jinak modýlek lodičky (škoda, že padla volba na Vengeance, stará dobrá klasika Enterprise by se mi trefila do vkusu o poznání více) v limitovaném vydání není nic zásadního (při tom měřítku a tudíž minimu detailů ani není divu), ale kupodivu nejde o prachobyčejný laciný "plasťák" od můstku až po gondoly, protože talířová sekce je vyhotovena z kovu a tudíž má tenhle příjemný bonus k filmu ve steelbooku i nějakou hmotnost. Takže případně zastane i funkci těžítka a nejen lapače prachu někde na poličce:-).

pátek 5. července 2013

Star Trek Into Darkness 8/10

Já se přiznám, že jsem STID viděl poprvé v kinoripu (dělám to tak u všech filmů, na které chci zajít do kina, ať vím, zda do toho kina jít, nebo počkat na video) a extra velký dojem na mne neudělal (ale to přičítám velkému očekávání z mé strany - režisér trailerů vykonal dobrou práci - které asi nešly naplnit, ať už je film povedený sebelépe).

Ale protože to je ST (alespoň co se týče názvu, ale to je na jinou debatu), do kina jsem se přesto vydal. A výsledný dojem z filmu, tentokráte zhlédnutého na velkém plátně,...výborný (pravda, na předchozí film to něco málo ztrácí, ale to je čistě subjektivní pohled). Přesně jsem, díky předchozímu zhlédnutí, věděl co ve který okamžik bude následovat a hezky si to užíval. Bohužel jsem nestihl stereo (tudíž by hodnocení mohlo být případně ještě trochu vyšší), takže jen "neprostorová" verze, ale i tak zážitek.

Oba Abramsovy snímky jsou prostě přesně ten typ filmu, pro které je děláno velké plátno, třetí rozměr a prostorový zvuk (podobně jako série F&F, ať už se to někomu líbí nebo ne), takže by byla pro každého vlastní škoda jej o tyto atributy obrat sledováním někde jinde, než v kině. Oba Abramsovy filmy hodnotím jen čistě z pohledu akční sci-fi, subjektivní ne/kvality z pohledu ST v potaz neberu, takže i ST rovina může být pro někoho další úroveň zážitku.

V podstatě (z mého velmi subjektivního hlediska) totéž co předchozí počin, tj. mizerný Star Trek pro ortodoxní fanoušky, skvělý blockbuster pro masy. Stejné přednosti (chemie mezi Kirkem a Spockem, triky, hudební doprovod, rychlý spád děje, humor, akce atd.), stejné nedostatky (SW like look, scénáristé, logika děje, lens flares, Kostra na vedlejší koleji atd.). Nic jiného se, myslím, čekat ani nedalo - stejný tým tvůrců = stejný feeling každého díla. Obecně nejsem zastáncem, aby každý díl jakékoliv frančízy měl na starosti neustále jeden tým, takže jsem rád, že další sequel (pokud vůbec bude) se dostane k jiným tvůrčím rukám.

Přiznám se, že mne docela zklamalo, že se tvůrci opět rozhodli využít šablonu "postavíme proti hrdinům nějakého šíleného / pomstychtivého / mocichtivého (dosaďte libovolnou kombinaci) padoucha", když tak učinili u předchozího filmu.

Ale dobrá tedy, bude to další padouch. "Kdo by jím mohl být? Bude to Khan! Ale do premiéry budeme tvrdit, že ne. Fanoušci nám za to poděkují, to je jasné...".

Na jednu stranu oceňuji, že STID není otrocký remake TWOK, na druhou stranu nevidím důvod, proč znovu ztvárňovat (i když jinak) něco, co již jednou ztvárněno je (a lépe). Vždyť mám přece díky alternativní linii tolik možností. Co tak postavit proti hrdinům nějakou umělou inteligenci? Nebo zákeřný biologický virus? Nebo tvory z jiné galaxie / dimenze / času? Nebo neonáboženskou sektu? Nebo entitu na neuhlíkové bázi? Ne, oni vyberou Khana.

Ale dobrá tedy, bude to Khan. Když si za svým rozhodnutím tvůrci stáli, proč neoznámili identitu padoucha hned? Je možné namítnout, že odhalení Khana až v samotném příběhu má svoji nezastupitelnou roli, avšak po pravdě žádný smysl nemá.

Pokud by to udělali, jednak by se dostal do obecného povědomí a nefanoušci by si mohli udělat představu o koho jde ("Bude tam Khan. Kdo to jako je? No, něco jako Joker v Batmanovi. Tak to asi bude paráda. Těším se.") a jednak by dostali zpětnou vazbu od fanoušků a mohli ji vzít v potaz při vytváření příběhu.

Jako na nefanouška na mne jeho přítomnost ve filmu působila stylem: "Kdo jste? Jsem Khan. Hmm, aha, takže?" Namísto toho, abych si v duchu řekl: "Páni, to je přece Khan! Tak to jsou hrdinové pěkně v kaši. S ním si tak lehce neporadí." Takhle by to mělo být, nikoliv berličkou s Prime Spockem ("Znáš Khana? Jo, je to pěkný prevít. Dejte si bacha. OK, dík.").

Podle mého se nefanouškům Khan ve filmu nepředstavil dostatečným způsobem a krom toho měl sám o sobě malý prostor (tak jako Nero minule).

Takže to, že ve filmu postava funguje je do značné míry dáno hereckými schopnostmi jejího představitele, který dokázal plochost postavy uhrát (opět se nabízí srovnání s Jokerem, který byl fantasticky napsán a herecký výkon jej katapultoval ještě na vyšší level).

P.S. Ty řeči tvůrců o tom, že alternativní linie jim poskytuje obrovské možnosti, jak a o čem vyprávět nové příběhy, byly opět zase jenom řeči. Jelikož TSFS zvládli v závěru STID, očekávám, že se v dalším sequelu podíváme na velryby (a jsem zvědav, kdy budou mít tvůrci odvahu s tím přijít na veřejnost).

P.P.S. Prohození rolí v závěru STID považuji především za scenáristickou nemohoucnost a neschopnost přijít s čímkoliv jiným, než za odkaz na TWOK od fanoušků pro fanoušky.

pátek 26. dubna 2013

Star Trek Into Darkness (Bilance)

Těch 185M USD je samozřejmě odhad (studia přesné čísla nikdy nezveřejňují), ale pokud z něj vyjdeme, tak vzhledem k tomu, že studia s oblibou do rozpočtů nezapočítávají náklady na marketing, řekl bych, že se přes 200M USD velmi jistě dostali. Nepochybuji o tom, že studio si slibovalo vysoké tržby již u ST 2009, ale konečné tržby byly ve výsledku zklamáním. Tak snad se historie nebude opakovat.


Tak mám dojem, že si studio i tím, že "odkleplo" jako hlavního padoucha tuto postavu, slibovalo od STID něco podobného, jako se stalo v případě BB a TDK - co se výsledných tržeb týče.

Bohužel to prozatím vypadá, že bude mít STID co dělat, aby vůbec svého předchůdce předehnal (což, vzhledem k navýšení rozpočtu, musí). Pokud by se ani toto nepodařilo, je otázkou co bude s frančízou dál (navíc s odchodem Abramse). Pokud ST byl pouze zklamání, STID prozatím vypadá na velké zklamání.

Ať už si o obou filmech myslím cokoliv po stránce Star Treku, rozhodně jsou to skvělé blockbustery, proto je mi jejich dosavadní neúspěch opravdu záhadou. Vzhledem k síle frančízy, jménu režiséra, kvality filmu, velikosti marketingu (a nyní i 3D a IMAXu) by pro nové ST neměl být problém se pohybovat nad 500M - 600M. Pokud hlavním důvodem k uplatnění metody "znovu a lépe (jinak)" bylo zklamání z tržeb Nemesis, tak si studio zatím, upřímně, zase tak moc nepomohlo.


Z dlouhodobého hlediska samozřejmě v červených číslech, díky uvedení na DVD/BD, prodeji TV práv plus různé iTunes, Hulu, Vimeo apod., STID nebude, ale studiu jde především o tržby z kin (proto je do nich uvádějí:-). Je pravda, že na mnoha trzích bude teprve STID uveden, nicméně na US/CA trhu již tržby o moc výše nepůjdou, takže to prozatím vypadá, že se poměr tržeb z Ameriky a zbytku světa oproti předchozímu ST pouze prohodí - viz zde (tabulka na konci stránky). Navíc je potřeba vzít v úvahu, že STID stál studio více než ST plus marketing, kde bych se nedivil, pokud šly náklady také výš, takže po odečtení půlky tržeb, které jdou ve prospěch kinařů, se může stát, že studio bude na nule (a bude netrpělivě čekat na čísla za prodej viz výše).


Inflace, 3D konverze, IMAX kamery, CGI stálo víc, Abrams si řekl o víc, Pine a spol. si řekli o víc, do marketingu napumpovali víc ("minule to nebylo nic moc, takže musíme přitvrdit") atd. atd. Běžná praxe. STID je ještě celkem v pohodě, ale jsou filmy na kterých podobné rozpočty vůbec nejsou vidět (z hlavy mně rychle napadá 200M Quantum Of Solace například).


Pěkný článek. Ovšem čísla uvedená v článku mají jen přibližnou relevanci, protože:

1) inflace (což v článku zmíněno je),

2) rozpočty s oblibou studia zveřejňují velmi přibližně a není výjimkou, že skutečnou částku "srazí" o několik řádů tak, aby výsledný zisk, popř. výsledná ztráta vypadal/a "lépe",

3) polovina tržeb z kin připadá provozovatelům,

4) do rozpočtu studia nezapočítávají náklady na marketing, které v dnešní době mohou dosahovat třetiny i poloviny "skutečného" rozpočtu.

Tudíž v některých případech o propadáky, bohužel, skutečně šlo.

P.S. Hovoříme zde o výdělcích v kinech, tudíž střednědobé a dlouhodobé zisky (videotrh, tv práva a nově digitální distribuce) neberu v potaz.


Vliv (a to zásadní) na to číslo, kolikrát si ten a ten film na sebe vydělal mají body 3) a 4). Náhled na návštěvnost kin si právě vinou inflace (ceny lístků) udělat moc nelze (pakliže s ní v kalkulaci není počítáno). Plus je potřeba vzít v potaz také množství kin, do kterých je film nasazen a případně počet trhů, na kterých není vůbec uveden.


Nemyslel jsem to jako kritiku, článek je opravdu povedený. Ta poznámka měla za cíl jen upozornit, že v rovnici je daleko více proměnných, aby ony čísla v článku někdo nepovažoval za "bernou minci". Bohužel, dobrat se ke "skutečným" číslům je takřka nemožné viz body 2) a 4).


Vzhledem k tomu, že sice známe tržby, ale známe pouze přiznaný rozpočet, nikoliv ten skutečný a neznáme náklady, vynaložené na marketing (v řádech desítek milionů USD), je konstatovat, že se snímek zaplatil, docela odvážné. V dlouhodobém horizontu, díky prodeji práv k tv/video distribuci, se tak jistě stane, ale tato varianta asi nebyla tou, kterou by studio preferovalo.

Ano, tržby jsou sice v rámci frančízy nejvyšší, ale studiu jde především o zisky z těchto tržeb v kinech a v tomto se, upřímně, filmu moc nedaří. Na konec se STID samozřejmě nejen zaplatí, ale bude generovat i nějaký ten zisk, ale do velké ligy, bohužel, stále nepatří. Což nechápu - film se povedl, masám (pro které byl točen) se líbí, patří do silné frančízy, k tomu 3D tj. zvýšená cena lístků atd. Zatímco takové SW 7 čeká miliarda (možná i víc), ať už se film povede nebo ne. Po SW je poptávka vždy, u ST bohužel:-(.

neděle 4. července 2010

Star Trek: Deep Space Nine 10/10

Nejtemnější, nejrealističtější, nejrozmáchlejší, nejkomplexnější, zároveň nespravedlivě nejnedocenější (mezi nefanoušky zvláště), zkrátka to nejlepší z celého seriálového Star Treku (pro mě osobně)....to je DS9.

Nikde jinde ve Star Treku v takové míře neuvidíte vývoj charakterů (žádná postava neopouští sérii tak, jak do ní vstoupila), rozmáchlé akční scény (souboje stovek hvězdných lodí proti sobě), pevně sevřený příběh (několik vzájemně provázaných motivů - Sisko v roli proroka, Siskovo rivalství s Dukatem, Odo pátrající po svém původu, Quarkovo rivalství s Odem, Daxové soužití s předchozími hostiteli, Worfovo dilema, zda je více Klingonem, či členem SF, Bashirův vztah ke své "temné" minulosti, návrat do zdrcadlového vesmíru, celý motiv války s Dominionem aj. - prostupujících celou sérií, které se uzavřou až v poslední megaepizodě, čítající 9 dílů), výborně vykreslené hlavní i vedlejší postavy (žádná postava není úplně "dobrá" / "zlá" - záleží na situaci a pohnutkách), či (na Star Trek nezvyklé) realistické podání války samotné (a jejího dopadu na psychiku a zdraví všech zúčastněných, bez ohledu na které straně stoji). 

Nesdílím stejný názor mnoha lidí, kteří považují sezóny v období pre-Dominion (I - III) za nezajímavé, ne-li nudné. Naopak jsou důležitou součástí série, protože připravují půdu pro následující události v pozdějších sezónách. Jejich úloha v rámci série spočívá v představení jednotlivých postav a jejich charakterů (případně minulosti), politického a náboženského uspořádání a především směrů (motivů), kterými se bude série ubírat dále (jednoduše řečeno "kdo s kým, proti komu a proč").

Sezóny IV - VII pak mnohdy těží právě z motivů, objevujících se v počátcích série (O´Brienovy zážitky z války a vzniklý odpor ke Cardassianům; Garakovo vyhoštění z milované vlasti a jeho pomoc ve válce proti ní; Odova touha vrátit se domů, potlačena nesouhlasem s jednáním Founderů; spolupráce Kiry s Cardassiany, přes její vzpomínky z doby okupace atd.) a úzce na ně navazují.

Skutečnost, že DS9 patří k tomu nejlepšímu ze Star Treku jako takového je fakt. Těm, kteří sérii viděli není potřeba cokoliv vysvětlovat. Těm, kteří sérii neviděli (celou samozřejmě, nikoliv pouze (tragickým) dabingem opatřené první tři sezóny - tak jako, bohužel, mnoho zde hodnotících uživatelů) je cokoliv vysvětlovat zbytečné, neb to nepochopí.

P. S. Z čistě sentimentálních důvodů je mou nejoblíbenější sérií TNG (ale jen o pár kelicamů), DS9 považuji za sérii nejkvalitnější, jelikož se odvážně pustila tam, kam se Star Trek dosud nevydal.

Subjektivně reprezentativní výběr epizod:

Starship Down, The Siege Of AR-558, To The Death (akce); Waltz, The Visitor, Second Skin (drama); The House Of Quark, The Magnificent Ferengi, Little Green Men (komedie); Looking For Par´Mach In All The Wrong Places, Heart Of Stone, Meridian (romance) + Trials And Tribble-ations (TOS x DS9 crossover).

čtvrtek 29. října 2009

Star Trek (Bilance)

Co se tržeb týče, jak se to vezme. Aktuální výdělky zde (aktuálně 116. místo v Top All Time se $384.4 mega) - takže v rámci všech Trek filmů jednoznačně špička. Pokud však pohlížíme na Star Trek jako na každý jiný film (brr hrozná představa:-), tak v dnešní blockbusterové době (náklady na marketing jdou leckde až do 1/3 rozpočtu) jde jednoznačně o vlažné přijetí, ne-li přímo zklamání (především pro účetní Paramountu). P. S. A to si neumím, představit, jak by to dopadlo, kdyby Abrams film netočil "pro masy" (jak to udělal), ale pro nás hardcore fans. To by se možná nedostal z červených čísel:-).


Dodatek: Ještě malá poznámka - právě z důvodu ne příliš velkých tržeb (resp. menších, než se čekalo po takové reklamní masáži před samotným uvedením filmu) jsem vyjádřil obavu (komentář k článku "Další Star Trek film bude (zřejmě) až v roce 2012"), že Abrams a spol. dojdou k závěru, že v případě ST XI zřejmě "netlačili dost na pilu" a tak je třeba do dalšího filmu, ať se bude jmenovat jakkoliv, jít ještě důrazněji (a.k.a Pomsta poražených 2:-). Pokud v ST XI zbylo z podstaty Treku jako takového málo (věc názoru, jistě), tak v XII nás asi čeká pouze ten název (i když vlastně po přečtení článku možná ani to ne:-) Samozřejmě nevylučuji, že v tom Abrams bude (a byl) nevinně a diktát vzejde (vzešel) od vedení Paramountu. Kdo za to může mě však jako diváka nezajímá.


Tak tak: Na jedné straně je dobře, že je nový Star Trek mezi lidmi oblíben, na druhou stranu lze celosvětové ne-až-tak-ohromující tržby vysvětlit mimo jiné také pirátským stahováním (kdy spoustě lidem stačí film zhlédnout v divx a vůbec je nenapadne zajít na něj do kina). 

Proč tu píšu o vlivu na tržby filmu? Protože to je to jediné, co studio zajímá a přímo ovlivňuje, zda se natočí další díl(y). V případě ST to akutně nehrozí (vzhledem k jeho rozpočtu), počítám však, že ST12 bude ve stylu více-déle-rychleji, s čímž nevyhnutelně souvisí také razantní nárůst rozpočtu. 

Pokud pak dopadnou tržby (i kvůli "sosáčům") obdobně jako u ST11, nemusí být konečný zisk pro Paramount takový, aby vedení přesvědčil o pokračování v sérii.


Jasně, já si nový film také stáhl přes p2p, ale až potom, co jsem jej viděl (zaplatil) v kině a důvodem bylo to, že jsem nechtěl čekat na uvedení filmu na dvd, tzn. staženou kopii jsem měl v době mezi návštěvou kina a koupí steelbooku, pak jsem ji samozřejmě smazal (k čemu ji mít). 

Mnoha lidem však opravdu stačí podívat se na příšerný camrip odněkud z Ruska den po premiéře s titulky vytvořenými z odposlechu (viz Avatar) a o návštěvě kina je vůbec nenapadne uvažovat (a to i v případě, že se jim film líbí):-(. 

Nepřímo pak na takové způsoby doplácí fanoušci daného filmu, toužící po dalším dobrodružství. 

Aby nedošlo k mýlce, častokrát film potopí samo studio a ano, narážím teď na "moji" Nemesis, kdy se Paramount, po zklamání z tržeb na severoamerickém trhu, téměř naprosto vzdal jakékoli propagace při uvedení ve zbytku světa a mnohde (u nás) jej do kin vůbec nepustil a vydal jej až na videu. V takovém případě fanoušci, ať se snaží sebevíc, nic nezmůžou.


Staženou kopii jsem smazal protože si všechny filmy, které mám rád kopíruji 1:1 (=DVD9) na pevný disk a nemusím řešit hledání krabičky a vsunutí/vyjmutí disku do mechaniky. Proto je pro mě zbytečné si takovou dočasnou verzi nadále nechávat. 

Připouštím však, že k takové praxi je potřeba vlastnit hdd s velkou kapacitou. Já mám v obou pc 2x1TB + externí 1TB a přesto mi zbývá již jen několik desítek GB:-) Pro tvorbu takové malé vlastní videoknihovny je to ale ideální. Pokud máš dost prostoru na hhd, doporučuji.


"V kinech po celém světě film vydělal úctyhodných 385 milionů dolarů." - Úctyhodných? Tak to bohužel ne. Je pravda, že pouze v rámci ST série jde jednoznačně o nejvyšší tržby v historii, ale vzhledem k tomu, že Paramount cíleně požadoval po tvůrcích koncipovat film především pro non-trekkies (a Abrams jej tak natočil), jde veskrze o průměrné výdělky, ze kterých účetní ve studiu "u vytržení" nebyli.

V dnešní době, kdy tržby spousty ne-až-tak-kvalitních filmů přesahují hranici půl miliardy USD si troufám napsat, že Paramount byl výsledkem Abramsova filmu zklamán. Příkladem budiž Stmívání 2, Noc v muzeu, nebo Šifra mistra Leonarda, jejichž fanouškovská základna (byť také početná) se nemůže měřit s počtem příznivců ST a jeho 40 lety historie. 

Pro zájemce více zde.

P. S. Prakticky totéž je M:I 3 (nejnižší tržby z celé trilogie), ale zde to bylo způsobeno především úbytkem popularity hlavní hvězdy u veřejnosti v té době.


Souhlas, ST´09 byl na dnešní poměry opravdu levný (nepochybně díky Abramsovi, navyklému z televizní praxe - včetně reklamy kolem 100 miliónů USD). Jen díky tomu je pro Paramount i skromných 385 miliónů USD přijatelných a to je myslím důvod, proč se nadále můžeme těšit na ST no. 12. Pokud by rozpočet filmu narostl na, pro blockbustery v dnešní době ne neobvyklých, 200 - 250 miliónů USD, předpokládám, že by Paramount uložil ST opět na pár let k ledu. 

Tržby z regionu mimo US / Kanadu každého blockbusteru, které se zastaví okolo hranice pouze 100 miliónů USD, se považují za slabé - to je bohužel případ i ST´09. 

Samozřejmě musím dodat, že výše tržeb jakéhokoliv filmu nemá absolutně nic společného s diváckým přijetím, nebo snad jeho kvalitou.


Ono nikdo nezpochybňuje, že nový Star Trek má v současnosti výborné jméno mezi fanoušky a lidmi z oboru. Ne-až-zase-tak dobré jméno však má u těch nejdůležitějších, kteří skutečně rozhodují o tom kolik, kdo a na co, a tím jsou účetní Paramountu. V dnešní době, kdy kdejaký "brak" dosahuje půl miliardových tržeb, nový film žádné terno opravdu nebyl. Výsledek je jediný - na ST XII se bude šetřit a pokud se budou někomu vyplácet tučné šeky, jistě to nebude režisérská stolička (ale ILM a spol.). Režiséry kalibru Nolana, nebo Camerona si prostě Paramount nemůže dovolit. Pokud režii nesvěří / nepřijme (prozatím stále ještě) nízkonákladový Abrams, půjde se ještě níže (Ranter, Leterrier, Carnahan atd.). 

P. S. To samozřejmě nic nemění na faktu, že jsem pro Nolana, Camerona, Singera nebo Greengrasse všemi deseti:-).


Bohužel ST aktuálně mezi takové "tutovky" nepatří. ST´09 zdaleka nedosáhl takových finančních úspěchů (viz zde), jaké studio očekávalo (v době, ve které skvosty typu Twilight dosahují 700M tržeb) a v kolonce "výdělečný" jej udržel především skromný rozpočet (na blockbuster). 

Na toto by však již pokračování spoléhat nemohlo a pokud by opravdu v pokladničce studia neskončilo výrazně více než v případě ST´09 (odhadem 500M a více), obávám se, že by byl ST opět na pár let uložen k ledu, popřípadě postižen hodně omezeným rozpočtem u dalších pokračování (analogie ST:TMP vs. následné díly - dnes by to však již tak výborně nedopadlo).


ST´09 samozřejmě žádný propadák nebyl - vzhledem k rozpočtu vydělal slušně (385M), ale to je právě ono. Na to, že jde o tak dalece zavedenou značku (historie, zástupy fanoušků, velikost univerza atd.) a navíc film samotný kvalitativně dopadl skvěle (bereme-li v potaz film jako takový, nikoliv ST) je i to slušné v dnešní době prostě málo. Zatímco při porovnávání značky (viz výše) bez debat spadá mezi špičku (ST / SW / LOTR / HP), při pohledu na nastřádané úspory v prasátku je bohužel těžce pozadu. 

Pozice pokračování proto bude mnohem nesnadnější už jen z důvodu nevyhnutelného navýšení rozpočtu (nesmysl, bohužel však pravidlo). V případě natáčení ve 3D pak bude o to těžší nejen si na sebe vydělat, ale překonat svého předchůdce.


Naivní to určitě není, také mě to po napsání postu napadlo:-) Oba komiksové restarty (Batman & Superman) byly vlastně zklamáním (velkým), neboť se nedostaly ani přes 300M hranici (zvlášť v případě Supermana s rozpočtem přesahujícím 200M). "Nízké" tržby byly důvodem, proč se nepokračovalo v sérii u Supermana, u Batmana přesto naopak ano (pro jednoznačnou kvalitu samotného filmu a skromnější rozpočet). TDK je však kapitola sama o sobě - smrt H. Ledgera a následný "hype" z toho plynoucí se na konečných tržbách podepsaly rozhodujícím způsobem. Jistě by byl film úspěšný tak jako tak, ale nebýt tohoto smutného faktu, přes 1000M by se nedostal.


Bohužel i přes fakt, že ST 2009 je skvělé sci-fi (IMHO mizerný Star Trek), žádný komerční hit se z něj nestal. V době, kdy kdejaký Twilight (při svých nákladech) vydělá 700M a faktu, že půlka zisku jde do kapes provozovatelům kin, není 380M žádná výhra, vezmeme-li v potaz sílu, historii a stáří frančízy. ST 2009 měl naštěstí na blockbuster skromný rozpočet, v jiném případě by se jen těžko z kin dostával do kladných čísel. I to je možná důvod, proč sequel není natočen v (drahém) nativním 3D, ale dočká se pouze konverze.


Na vysvětlenou - poznámky, věnující se rozpočtu / výdělku ST 2009 jsem pojal čistě z pohledu účetních studia. Přirovnání k Twilightu mělo jen dokumentovat, že vzhledem k síle frančízy se u Abramse prostě očekávaly mnohem vyšší výdělky (okolo 500M - 600M přinejhorším), navíc když se film opravdu povedl (no irony). Zvláště s ohledem na fakt, že v dnešní době kdejaký rychlotovar, třeba i za pár centů (zde použit onen Twilight, ale příkladů je mnohem více - Da Vinci Code, Narnia, Hunger Games) hravě atakuje 700M. To je vše, nic jiného v tom nehledej. Samozřejmě, že Abramsův film je finančně nejúspěšnější počin s nálepkou ST je neoddiskutovatelné a je to ok.