Inglourious Basterds

V tarantinovské topce sice mám jiné kousky z mistrovy dílny (které mají výhodu v tom, že jsem je poprvé viděl v tom správném formativním věku), ale minimálně za "objevení" Waltze tahle pocta jak tuctu špinavců a dalším válečně-dobrodružným žánrovkám z WW2 (včetně jedné pojmenované gramaticky správně:-)), tak kinematografii jako takové (Tarantinova láska k filmu se tady zase pro jednou ukazuje v celé své kráse), zaslouží obrovský kredit. Plus samozřejmě každé nekompromisní/vtipné kosení nacistických parchantů na všechny možné i nemožné způsoby v jakémkoliv filmu a době je hodné potlesku:-).

Waltzův nástup na scénu a obecně úvodní představovačka hlavního záporáka (dovedně maskovaná za klasickou expozici - Hitchcockova poučka o přímé úměře kvalit padoucha ke kvalitám celého filmu tady platí na sto procent - jestli něco chybělo Kill Billovi, tak podobně stylové/názorné vykreslení nevěstiny nemesis, protože v podstatě až do konce filmu není jasné, proč ze starouše má zbytek komanda takový respekt, u "lovce Židů" je to zřejmé po pár minutách filmu) a především "přátelský" pokec v hospodě vyloženě geniální (ten Tarantinův dialogový trademark, jehož prostřednictvím si hraje s diváky a jejich bažením po krvi:-), totiž očekáváním věcí příštích (zdánlivě obyčejná konverzace na nevinné téma, která se ovšem každou chvíli může zvrhnout v groteskní násilí a následnou čistku mezi postavami), protože moc dobře ví, že diváci vědí (že na spršku brutality nakonec dojde, otázkou jen je, kdy přesně), tady pravděpodobně dosáhl svého vrcholu), zbytek standardně tarantinovsky skvělý, tj. správně černohumorný, dialogově vyšperkovaný, stran násilí a nadávek patřičně expresivní, castingově a hudebně prvotřídně poskládaný, filmařsky nápaditý, cinefilně hravý a celkově po všech stránkách zábavný:-).

Regretting You 5/10

It Ends with Us s minimálním rozpočtem nám vydělalo majlant, ovšem hlavní hvězdy Lively a Baldoni (z nichž jedna je producentka a druhý vlastí práva na předlohu:-)) by se raději sešli u soudu než znovu na place sequelu, takže co s tím? Tak to zkusíme s adaptací nějaké jiné knihy Hoover. To přece musí zafungovat stejně, ne? Vzhledem ke znatelnému propadu tržeb očividně nezafungovalo, což vzhledem k výsledku, který je ve všech směrech o level horší, ani není divu.  

Baldoniho kousek táhla nahoru jednoznačně Lively a ve druhém sledu také v rámci žánru ne-až-tak-obvyklá výhybka ze standardní romance do rodinného (melo)dramatu, ve kterém se řeší i překvapivě seriózní témata (rodinná traumata, domácí násilí, atd.). Booneův pokus o podobný finanční zázrak bohužel netáhne nahoru v podstatě nikdo a nic. Nejlépe z toho vychází nadějná mladá dvojice Grace a Thames, bohužel se musí dělit o čas s dalšími (nepříliš zajímavými) aktéry.  

Naprosto předvídatelná historka totiž plete dohromady hned tři paralelní příběhové linky, aniž by bylo jasné, co je vlastně pointou filmu (dceřiny námluvy, komplikovaný vztah matky s dcerou, vyrovnávání se s nevěrou a potlačenými city), čehož důsledkem je, že ani jedna z nich nedostane ve filmu dostatek prostoru. Což se projevuje i na tom, že film má vážné nedostatky stran naplňování žánrových vzorců (romance nesčetněkrát viděná jinde, komedie pouze náznakem a drama/konflikt/katarze prakticky neexistuje), za to exceluje po stránce ohraných žánrových klišé a přepálené stopáže.